02
Dřevina – druh rostliny ve smyslu botanickém
Dřevo
– hmota, kterou je dřevina tvořená
Dřeviny:
tuzemské
Nejrozšířenější dřevina mírného pásu severní polokoule. Dorůstá až 50 m výšky, talířovité mělké kořeny způsobují časté vývraty. Roste až do nadm. výšky 1350 m.n.m. Náročný na teplo, průměrně světlomilný. Dobrá přírůstkovost ( o 1/3 dubu, ½ buk), válcovitý kmen. V monokulturách kyselí (znehodnocuje) půdu. Málo odolný vůči hmyzu a houbám.
Mohutný strom až 60 m vysoký. Kořen srdčitý, až kůlovitý. Kůra zelenošedá, až bílá, později šedá, větve (x SM) vyrůstají vodorovně. Tupé jehličí ve dvou řadách. Stínomilná dřevina.
30 m, nepravidelná koruna, hluboký kulovitý kořen, šedožlutá kůra tlustá borka.
50 m, jehlancovitá koruna, kulovitý, nebo srdčitý kmen. Každoročně shazuje jehličí.
Chráněná vysokohorská dřevina dorůstající výšky 25 m. Malá přírůstkovost.
Zastoupení v našich lesích cca: SM 74%, BO 13%, MD 1,5%, JD 1% BO a MD vysoký obsah pryskyřic – vhodné pro stavebně truhlářskou výrobu, JD bez pryskyřic
Dub cer – nevyužívá se, 30 m, červenohnědé
trhliny v borce.
Dub zimní – 40 m, rozvětvená koruna. Světlomilná,
na půdu náročná dřevina.
Dub letní – velmi světlomilný, krátké
stopky listů.
Naše nejrychleji rostoucí nenáročná dřevina.
Zastoupení v našich lesích cca: BK 4,5%, DB 3,5%, ostatní do 1 %
– Jalovec virginský
– Jalovec bermundský
Eben (Afrika, Asie), guajak (Amerika), teak (Asie), balsa (Amerika)
Dřevo – vnitřní část kmene stromu
Kmen – jedna ze třech zákl. částí stromu.
Koruna – nemá význam pro průmysl. Maximálně palivové dříví z větví a éterické oleje z jehličí.
Kořeny – u borovic po skácení velký obsah pryskyřice – kalafuna, terpentýn.
– u ostatních dřevin dýmky, ozdobné předměty apod.