Základní statistické pojmy

Dělení znaků a měrné stupnice

  1. Sběr dat
  2. Kvalita dat

Dělení znaků

Při získávání dat často provádíme tyto činnosti:

  1. Klasifikaci
    • Zařazení prvku do jedné ze dvou nebo více podskupin podle hodnoty zvoleného znaku

      Př.: znak : rodinný stav
      podskupiny: svobodný, ženatý (vdaná), rozvedený, vdovec (vdova)


  2. Uspořádání
    • Vyjádření hodnoty znaku ve stupnici vytvořené podle předem dohodnutých pravidel

      Př.: bodové ohodnocení závažnosti poranění
      Stupnice může být tvořena čísly, písmeny abecedy nebo počtem křížků (+)


  3. Měření
    • Hodnotě znaku se přiřadí odpovídající hodnota na číselné ose

      Př.: teplota, tlak krve
      Klasifikace, uspořádání a měření je proces přiřazování určitého kódu (většinou čísla) nějakému znaku, tj. vlastnosti sledovaného děje nebo pozorovaných objektů. Podle toho, jaká pravidla pro přiřazení kódu výsledkům měření nebo pozorování použijeme, je můžeme zobrazit na různých měrných stupnicích (škálách).


Nejprve se ale věnujme jednotlivým typům znaků.

Znaky, tj. vlastnosti statistických jednotek, můžeme dělit různými způsoby.

Přehled dělení znaků uvádí následující obrázek.


Znaky určující

  • umožňují rozpoznat, zda prvek do souboru patří nebo ne

Znaky zkoumané

  • znaky, které vyšetřujeme

Chceme-li zpracovat výsledky měření nebo pozorování, musíme správně rozlišit, jaký typ znaku zkoumáme, abychom pro zpracování výsledků vybrali odpovídající metodu. Proto podle S. S. Stevense (známého také jako autora mocninové závislosti počitu na podnětu) znaky dělíme do těchto skupin:


  1. Znaky nominální
    • mohou nabývat dvou (binární znaky) nebo více hodnot (množné znaky), ale nemá smysl mezi sebou porovnávat velikost těchto hodnot

      Př.: znak binární: pohlaví, kuřák/nekuřák
      znak množný: zaměstnání, rodinný stav, mezinárodní klasifikace nemocí


  2. Znaky pořadové (= ordinální)
    • kategorie znaku lze mezi sebou porovnávat a určit jejich pořadí, ale nemá smysl provádět s nimi aritmetické operace, např. určovat jejich rozdíl

      Př.: závažnost poranění: těžké, stření, lehké
      spokojenost pacienta s léčbou: velmi spokojen, spíše spokojen, spíše nespokojen, nespokojen


  3. Znaky intervalové
    • lze určit velikost rozdílu mezi libovolnými dvěma hodnotami znaku, ale nemá význam určovat jejich podíl

      Př.: teplota ve stupnici Celsiově; mezi teplotou -10 °C a teplotou +10 °C je rozdíl 20 °C, ale podíl teplot = -1 nemá žádný smysl


  4. Znaky poměrové
    • podíl dvou různých hodnot má reálný význam

      Př.: osoba s hmotností 100 kg je dvojnásobně těžká než osoba s hmotností 50 kg.


Jiné dělení hodnot znaků je na
Kvantitativní data, tj. číselná vyjádření hodnoty znaku, mohou být

  • nespojitá (diskrétní)
  • spojitá

Nespojitá data jsou celá čísla a obvykle uvádějí počet (např. počet dětí v rodině, počet trombocytů). Spojitá data mohou nabývat libovolné hodnoty v určitém intervalu. Přesto často mají, vzhledem k rozlišení použité metody, charakter dat diskrétních (např. věk v rocích, tlak krve měřený tonometrem). Kvantitativní data někdy transformujeme na data ordinální (např. nízký, normální, vysoký krevní tlak; mikrocyt, normocyt, makrocyt).

Data kategorická jsou jejich opakem. Vyjádřují se pomocí hodnot znaků nominálních.

Data vyjádřená v ordinálních stupnicích se někdy nazývají jako semikvantitavní.


Měrné stupnice

Čtyři výše uvedené skupiny znaků (nominální, pořadové, intervalové a poměrové) se zobrazují na odpovídajících stupnicích podle předem stanovených jednoznačných pravidel


Nominální stupnice
umožňuje přiřadit kód hodnotě znaku
Př.: kuřák = 0, nekuřák = 1;
národnost: česká = 0, slovenská = 1, maďarská = 2

Ordinální (pořadová) stupnice
umožňuje uspořádat prvky podle hodnoty znaku, ale nikoli určit velikost rozdílů mezi nimi Př.: základní škola, střední škola, vysoká škola; známkovací stupnice 1 – 5 nebo A – E

Intervalová stupnice
podle polohy libovolných dvou prvků můžeme určit, který z nich je větší a o kolik nemá reálnou nulu, nulová hodnota je stanovena dohodou (poměr dvou hodnot nemá smysl)
Př.: teplota ve stupních Celsiových (tvrzení, že 10°C je –1 krát více než –10°C nedává smysl)

Poměrová stupnice
Poměr dvou hodnot má smysl, stupnice má reálnou nulu.
Př.:- hmotnost, výška, teplota v termodynamické stupnici (v Kelvinech)


Blok 0202 - Příklady - znaky a měrné stupnice

(Pro zobrazení odpovědi klikni na otázku.)

1)Kvalitativní data, u kterých nelze rozumným způsobem definovat pořadí, se nazývají?

2) Byla studována závislost mezi hladinou cholesterolu v krvi a věkem. Věk byl rozdělen do následujících kategorií: do 30 let, 30 - 39 let, 40 - 49 let, 50 - 59 let, 60 a více let. Které řazení dat odpovídá pořadí stupnic nominální, ordinální a poměrová?


3)Určete, o jaký typ znaku jde:
A) doba přežívání zubního implantátu
B) profese
C) s recidivou nemoci / bez recidivy
D) teplota ve stupních Celsia
E) počet hospitalizovaných osob
F) podváha / normální váha / mírná obezita / silná obezita



4) Znaky určující jsou?

5) Které z následujících znaků lze zobrazit na poměrové stupnici?
A) počet dětí v rodině
B) teplota ve stupních Fahrenheita
C) rodinný stav
D) krevní tlak nízký / normální / vysoký
E) tělesná výška

Kontrolní otázky: