1
Kůže je největší orgán těla s plochou dosahující až 2 m2, tloušťkou 2-3 mm a téměř šestinou naší hmotnosti. Představuje bariéru mezi vnějším a vnitřním prostředím (ochrana před fyzikálními, chemickými vlivy, vniknutím bakterií, virů).(1, 2)
Kůže je tvořena třemi základními vrstvami složených z dalších (dílčích) vrstev:(1, 2)
Obrázek 1: Stavba kůže
Pokožka je vrchní vrstva kůže o tloušťce přibližně 0,1 mm, v některých oblastech těla je však tenčí (okolí očí) nebo silnější (chodidla). Pokožka představuje ochranu před ztrátou vody, toxiny a bakteriemi. Na povrchu pokožky se nachází hydrofilně-lipofilní film (emulze voda-lipidy), který přispívá k bariérové funkci kůže. Hydrofilní část filmu (kyselý plášť obsahující kyselinu mléčnou, aminokyseliny, volné mastné kyseliny a jiné hydratační složky) udržuje pH kůže mezi 5,4 až 5,9 (mírně kyselé).(1, 2)
V pokožce probíhá proces keratinizace (viz jednotlivé vrstvy pokožky), kdy postupně odumírají, rohovatí a odlupují se povrchové buňky (korneocyty). Povrchové odumřelé buňky jsou nahrazovány buňkami z hlubších vrstev pokožky.(1, 2)
V hlubších vrstvách pokožky vzniká z melanocytů melanin (kožní pigment) ve formě hnědočerného eumelaninu a načervenalého feomelaninu.(3)
Barva kůže závisí na množství melaninu, hloubce jeho uložení a prokrvení kůže. Melanin hraje důležitou roli v ochraně před UV zářením. Působením slunečního záření se zvýší množství pigmentu jako ochrana hlubších vrstev kůže před negativním vlivem UV záření.(1, 2)
Škára představuje vazivovou tkáň tloušťky až 2,5 mm. Díky množství cév je tato část pokožky bohatě prokrvená. V dermis se vyskytují rovněž lymfatické cévy, smyslové receptory, vlasové kořínky, elastická vlákna a tukové buňky.
Hlavními složkami škáry jsou kolagen a elastin. Tato pojivová vlákna jsou zodpovědná za sílu a pružnost kůže. Zároveň je kolagen a elastin obklopen hmotou s kyselinou hyaluronovou nápomocnou k udržení objemu kůže.(1, 2)
Škára je tvořena dvěma vrstvami:(4)
Podkožní vazivo představuje nejhlubší vrstvu kůže, která je tvořena z adipocytů (tukových buněk) sloučených do tukových polštářků, speciálních kolagenních vláken spojujících adipocyty a krevních cév. Na různých částech těla a mezi pohlavími se množství tukových buněk liší.(1, 2)
Mezi kožní adnexa (přídatné kožní orgány) řadíme zrohovatělé deriváty pokožky (vlasy, chlupy, nehty) a kožní žlázy (potní, mazové).(1)
Vzhledem ke své ploše a stavbě kůže plní funkce:(1, 2)
1. ROKYTA, Richard, Dana MAREŠOVÁ a Zuzana TURKOVÁ. Somatologie I. a II. 4. vydání. Praha: VIP Books s. r. o., 2007. ISBN 978-80-87134-02-3.
2. Eucerin: Struktura a funkce kůže [online]. [cit. 2016-05-06]. Dostupné z: http://www.eucerin.cz/o-kuzi/zakladni-informace/struktura-a-funkce-kuze
3. KRAJSOVÁ, Ivana. Poruchy pigmentace kůže [online]. In:. [cit. 2016-05-06]. Dostupné z: https://www.slek.sk/65bea1168be6e654c1257ba500509ba0/$FILE/Pigmentace%20k%C5%AF%C5%BEe.pdf
4. Kůže a přídatné kožní orgány. In: Masarykova univerzita - Lékařská fakulta [online]. [cit. 2016-05-06]. Dostupné z: http://www.med.muni.cz/histology/MedAtlas_2/HP_txt6-20.htm