Kosmetologie e-book

1

Struktura a funkce kůže

1.1 Kůže

Kůže je největší orgán těla s ploc­hou dosahující až 2 m2, tloušťkou 2-3 mm a téměř šes­tinou naší hmot­nosti. Představuje bariéru mezi vnějším a vnitřním prostředím (oc­hrana před fyzikálními, chemic­kými vlivy, vnik­nutím bak­terií, virů).(1, 2)


Kůže je tvořena třemi základními vrstvami složených z dalších (dílčích) vrstev:(1, 2)

  1. Pokožka (epi­der­mis)
    1. Stratum basale – bazální vrstva (tvor­ba keratinocytů)
    2. Stratum spinosum – vrstva ostnitých buněk (pro­duk­ce keratinu keratinocyty)
    3. Stratum granulosum – vrstva zrnitých buněk (počátek keratinizace)
    4. Stratum lucidum – vrstva jasných buněk (zploštění buněk, pouze v některých místech)
    5. Stratum cor­neum – rohová vrstva (horní vrstva pokožky, vrstvy zploštěných odumřelých buněk, které se od­lupují)
  2. Škára (de­rmis, cor­ium)
  3. Podkožní vazivo (tela sub­cutanea)


Obrázek 1: Stav­ba kůže


1.1.1 Pokožka (epi­der­mis)

Pokožka je vrchní vrstva kůže o tloušťce přibližně 0,1 mm, v některých ob­lastech těla je však tenčí (okolí očí) nebo silnější (chodid­la). Pokožka představuje oc­hranu před ztrátou vody, toxiny a bak­teriemi. Na povrchu pokožky se nachází hydrofilně-lipofilní film (emulze voda-lipidy), který přispívá k bariérové funkci kůže. Hy­drofilní část filmu (kyselý plášť ob­sahující kyselinu mléčnou, aminokyseliny, volné mastné kyseliny a jiné hy­dratační složky) udržuje pH kůže mezi 5,4 až 5,9 (mírně kyselé).(1, 2)

V pokožce probíhá pro­ces keratinizace (viz jedno­tlivé vrstvy pokožky), kdy pos­tupně odumírají, rohovatí a od­lupují se povrchové buňky (kor­neocyty). Povrchové odumřelé buňky jsou nah­razovány buňkami z hlubších vrstev pokožky.(1, 2)

V hlubších vrstvách pokožky vzniká z melanocytů melanin (kožní pig­ment) ve formě hnědočerného eumelaninu a načer­venalého feomelaninu.(3)

Barva kůže závisí na množství melaninu, hloub­ce jeho uložení a pro­krv­ení kůže. Melanin hraje důležitou roli v oc­hraně před UV zářením. Působením slunečního záření se zvýší množství pig­mentu jako oc­hrana hlubších vrstev kůže před negativ­ním vlivem UV záření.(1, 2)

V rohové vrstvě jsou buňky spojeny li­pidy, které jsou nez­bytné pro oc­hran­nou bariéru kůže a udržení vlhkos­ti kůže - zabránění odpařování vody z kůže = TEWL (Tra­nsepiderm­al Evaporative Water Loss).(1, 2)


1.1.2 Škára (de­rmis, cor­ium)

Škára představuje vazivovou tkáň tloušťky až 2,5 mm. Díky množství cév je tato část pokožky bohatě pro­krv­ená. V de­rmis se vys­kytují rovněž lym­fatické cévy, smys­lové re­cep­to­ry, vlasové kořínky, elas­tická vlákna a tukové buňky.

Hlavními složkami škáry jsou kolag­en a elas­tin. Tato pojivová vlákna jsou zod­povědná za sílu a pružnost kůže. Zároveň je kolag­en a elas­tin obklop­en hmotou s kyselinou hy­aluronovou nápomoc­nou k udržení ob­jemu kůže.(1, 2)


Škára je tvořena dvěma vrstvami:(4)

  • Stratum re­ticulare – volná hranice s podkožím, husté kolagenní vazivo, neus­pořádané
  • Stratum papil­lare – jasná vlnitá hranice s pokožkou, řídké kolagenní vazivo, sítě elas­tických a re­tikulár­ních vláken

1.1.3 Podkožní vazivo (tela sub­cutanea)

Podkožní vazivo představuje nejhlubší vrstvu kůže, která je tvořena z adipocytů (tukových buněk) sloučených do tukových polštářků, speciálních kolagen­ních vláken spojujících adipocyty a krevních cév. Na různých částech těla a mezi poh­lavími se množství tukových buněk liší.(1, 2)


1.1.4 Kožní an­dexa

Mezi kožní ad­nexa (přídatné kožní orgány) řadíme zrohovatělé deriváty pokožky (vlasy, chlupy, nehty) a kožní žlázy (potní, mazové).(1)


1.2 Funkce kůže

Vzhledem ke své ploše a stavbě kůže plní funkce:(1, 2)

  • oc­hran­nou (bak­terie, viry, chemické látky, tlak, nárazy, oděr, UV záření)
  • re­gulaci tělesné tep­loty
  • pocitové vjemy (hmat, bolest, tlak, vib­race, tep­lota)
  • vylučování a re­sorpci
  • re­generační

Tes­tové otázky

Co rozumíte pod poj­mem TEWL?
Povrchové od­lupující se buňky nazýváme:
Označte pra­vdivé tvrz­ení o hydrofilně-lipofilním filmu.
Která ze základních vrstev pokožky je uložena nejvýše?
Od­lupující se zploštělé odumřelé buňky naj­deme v/ve:
Jas­nou hranici mezi pokožkou a škárou tvoří:
Mezi základní funkce kůže patří:




1. ROKYTA, Ric­hard, Dana MAREŠOVÁ a Zuzana TUR­KOVÁ. Somatologie I. a II. 4. vydání. Praha: VIP Books s. r. o., 2007. ISBN 978-80-87134-02-3.



2. Eucerin: Struk­tura a funkce kůže [on­line]. [cit. 2016-05-06]. Dos­tupné z: http://www.eucerin.cz/o-kuzi/zakladni-informace/struktura-a-funkce-kuze



3. KRAJ­SOVÁ, Ivana. Poru­chy pig­mentace kůže [on­line]. In:. [cit. 2016-05-06]. Dos­tupné z: https://www.slek.sk/65bea1168be6e654c1257ba500509ba0/$FILE/­Pigmen­tace%20k%C5%AF%C5%BEe.pdf



4. Kůže a přídatné kožní orgány. In: Masarykova uni­ver­zita - Lékařská fakul­ta [on­line]. [cit. 2016-05-06]. Dos­tupné z: http://www.med.muni.cz/histology/MedAtlas_2/HP_txt6-20.htm