Účastnické a přípojné telefonní vedení přístupové sítě – metalické
Telefonní vedení
vytváří spojení mezi místní veřejnou telefonní ústřednou a vlastním koncovým účastnickým zařízením (KTZ účastníka). Je označováno jako účastnické.
Je tvořeno dvoudrátově žilami a/b, tzv. „a“ drátem a „b“ drátem. Telefonní vedení přípojné spojuje místní
veřejnou telefonní ústřednu s pobočkovou telefonní ústřednou (tzv. domácí telefonní ústřednou).
Telefonní vedení jsou jako metalická vedení většinou kabelová, méně již jako nadzemní drátová. Kabelová metalická vedení se realizují telefonními kabely s
měděnými žilami o průměru 0,4–0,6–0,8 mm, a to jako nekombinovaná nebo kombinovaná.
Nekombinované vedení je tvořeno celé z jednoho průměru žil, kombinované je tvořeno ze dvou průměrů žil a to maximálně s jedním přechodem v kombinaci 0,4–0,6mm, 0,4–0,8mm nebo 0,6–0,8mm. Více přechodů vytváří nepříznivé vlivy na přenosové parametry vedení. Ve směru od telefonní ústředny se pro
kombinované vedení používá menšího průměru žil, na který se napojuje větší průměr žil dané kombinace.
Maximální délka účastnického telefonního vedení je určena maximální přípustnou hodnotou vztažného útlumu vedení a maximálně dovolenou velikostí
stejnosměrného odporu účastnického vedení v obvodu telefonního přístroje, tzv. maximální, stejnosměrný odpor smyčky pro daný typ telefonní ústředny.
Stejnosměrný odpor telefonního přístroje je 320 Ω, při proudu 25 mA (tzv. smyčkovém proudu). Účastnické vedení smí mít maximálně 20 Ω.
Vedení je přednostně tvořeno jako nekombinované, s průměry měděných žil 0,4 mm. Pro délky vedení, kde nelze dosáhnout požadovaných hodnot, se musí použít
vedení kombinovaná, s větším průměrem žil. Přípojné vedení, jako vedení mezi veřejnými telefonními ústřednami se řeší obdobně, jako vedení účastnické.
Telefonní vedení tvoří svazky vedení, které se dle potřeby větví směrem od telefonní ústředny k jednotlivým skupinám telefonních účastníků pomocí tzv.
telefonních rozvodů. Telefonní vedení je na straně telefonního účastníka ukončeno v tzv. koncovém bodě sítě (KBS), ke kterému je připojeno vlastní KTZ (telefonní přístroj).
Telefonní rozvody a rozvaděče
Telefonní rozvody a rozvaděče tvoří systémové zapojovací rozhraní v rámci telefonní přístupové sítě. Rozhraní mezi jednotlivými stupni vlastní telefonní
ústředny, rozhraní mezi vlastní telefonní ústřednou a vnější přístupovou sítí a rozhraní v průběhu vlastní přenosové sítě. Jde tedy o pojmenované rozhraní
uvnitř budov, nebo mimo ně.
V rámci integrace poskytování telekomunikačních služeb musí rozvody a rozvaděče splňovat nejen podmínky pro přenos analogového a digitálního telefonního
signálu, ale také podmínky pro přenos datových služeb (e-mail, internet atd.) včetně videosignálu, tj. musí přenést co nejširší kmitočtové pásmo.
Telefonní rozvody a rozvaděče jsou:
Telefonní rozvody v rámci veřejné telefonní ústředny v objektu, kde je telefonní ústředna umístěna.
hlavní telefonní rozvod telefonní ústředny,
mezilehlý rozvod telefonní ústředny,
kabelová komora telefonní ústředny.
Telefonní rozvody – rozvaděče umístěné v průběhu přístupové telefonní sítě
traťový rozvod,
síťový rozvod,
účastnický rozvod.
Telefonní rozvody veřejné telefonní ústředny v rámci TO
Hlavní telefonní rozvod
– vytváří rozhraní mezi spojovací technologií vlastní telefonní ústředny a přípojným vedením do ústředny, které dále přes kabelovou komoru (tvořící
rozhraní mezi vnitřním vedením v budově ústředny a vnější vedením) tvoří vlastní telefonní přístupovou síť, popřípadě telefonní transportní síť.
Hlavní rozvod plní tyto funkce:
umožňuje připojování a odpojování jednotlivých přípojných vedení k zařízení telefonní ústředny
umožňuje přiřazení přípojnému vedení libovolné účastnické číslo, popřípadě ho podle potřeby měnit
umožňuje provádět měření funkčnosti daného přípojného vedení a funkčnosti spojovacího zařízení telefonní ústředny
chrání vlastní telefonní ústřednu proti případnému přepětí a proudu na přípojném vedení, jehož následkem by došlo k poškození telefonní ústředny a ohrožení zdraví pracovníků na ústředně
Hlavní rozvod svojí konstrukcí a polohou tzv. rozvodných pásků vnější svislou stranu a vodorovnou vnitřní stranu. K vnější straně hlavního rozvodu je
připojena vlastní přístupová síť (přípojné vedení) a k vnitřní straně hlavního rozvodu je připojeno vnitřní vedení od spojovacího zařízení vlastní
telefonní ústředny.
Mezi vnější a vnitřní stranu hlavního rozvodu se provádí propojení, tzv. převádění (ranžírování), pomocí převáděcího dvoužilového nebo trojžilového
izolovaného drátu.
Mezilehlý rozvod
je rozvod zajišťující systémové propojení mezi jednotlivými spojovacími stupni ve vlastní telefonní ústředně.
Kabelová komora
je místnost, převážně umístěná v suterénu nebo v přízemí objektu telefonní ústředny. Kabelová komora jako rozvod zajišťuje ukončení - zemních kabelů na
závěry kabelové komory s následným propojením (režírováním) na závěry propojené s vnější stranou hlavního rozvodu telefonní ústředny. Rozvod kabelové
komory umožňuje měření na vedení, propojování mezi vnější a vnitřní síti, tj. vedeními dané telefonní ústředny.
U nových veřejných telefonních ústředen se provádí propojení (mezi zemními kabely z venku do budovy a odcházejícími vnitřními kabely přímo k hlavnímu
rozvodu) formou kabelové spojky, a funkce kabelové komory se tak nevyužívá.
Obr. 15: Princip rozvodu rozvaděčů
Obr. 16: Zářezová technologie KRONE
Obr. 17: Zářezová technologie – detail
Telefonní rozvody a rozvaděče v průběhu přístupové sítě – účastnického a přípojného vedení
Telefonní rozvody a rozvaděče v průběhu účastnického a přípojného vedení zajišťují propojení v rámci TO a umožňují tak zejména pružné propojování při
zřizování účastnických stanic, zachování účastnických čísel při změně adresy účastníka v rámci TO, měření jednotlivých úseků vedení a připojení původního
účastnického vedení na jiné vedení v případě poruchy na nové vedení (pár). Využíváním telefonních rozvodů a rozvaděčů se vytváří tzv. pružná přístupová
síť.
Traťový rozvod
je prvním telefonním rozvodem v síti, v pořadí směrem od veřejné telefonní ústředny. Traťový rozvod (TR) je vybudován ze zákona o telekomunikacích v
suterénní místnosti příslušné budovy. Příchozí kabel směrem od ústředny je zakončen na kabelovém závěru a tvoří stranu příchozí. Stranu odchozí v traťovém
rozvodu tvoří více kabelů směrujících směrem k účastníkům přes další telefonní rozvody, kterými jsou síťový (SR) a účastnický rozvod (ÚR), viz
obrázek Propojení mezi příchozí a odchozí stranou se provádí převáděcím drátem. Traťový rozvod je budován pro příchozí kapacitu 500 a více párů.
Síťový rozvod
je dalším typem telefonního rozvodu v průběhu účastnického a přípojného vedení. Je konstruován jako rozvaděč pod omítku na obvodu zdi příslušné budovy v
ulici, nebo je to samostatná typizovaná rozvaděčová skříň budovaná v terénu v příslušné zástavbě. Příchozí stranu rozvodu tvoří kabel od ústředny, nebo
od traťového rozvodu zakončený na kabelovém závěru. Odchozí kabel směrem k účastnickému rozvodu je taktéž ukončen kabelovým závěrem. Propojení mezi
příchozí a odchozí stranou se provádí převáděcím drátem (ranžírem) mezi šroubovou nebo zářezovou technologií. Síťový rozvod (SR) je budován pro příchozí
kapacitu 100 až 200 párů.
Účastnický rozvod
je posledním rozvodem v průběhu účastnického nebo přípojného telefonního vedení. Příchozí kabel směrem od SR je ukončen na kabelovém závěru s kapacitou
10 až 20 párů. Účastnický závěr ÚR je konstruován jako typizovaný rozvaděč pod omítku do obvodové zdi budovy, pro montáž na omítku, jako
samostatná skříň pro montáž volně v terénu, jako rozvaděč určený pro montáž na stožár (sloup). Vlastní svorkovnice je šroubový závěr nebo
svorkovnice pro zářezovou technologii připojení. Z účastnického rozvodu je vedeno již vlastní vedení, které končí v telefonní zásuvce – v koncovém
telekomunikačním bodě, ke kterému připojuje vlastní koncové telekomunikační zařízení, např. telefonní přístroj.
Připojení koncových telekomunikačních zařízení na veřejnou telefonní ústřednu
Systémy napojení koncových telekomunikačních zařízení KTZ telefonních účastníků na místní telefonní ústřednu v rámci TO jsou
budovány ve třech modifikacích:
síť pevná,
síť pružná,
síť smíšená – polopružná.
Vlastní výstavba systémů sítí vychází z rozsahu a velikosti sítě (počtů účastníků a členitosti zástavby) a ze vzdálenosti telefonních účastníků od
telefonní ústředny v rámci TO.
Pevná síť
– KTZ je připojen na telefonní ústřednu přímo, přes jediný rozvaděč, a to účastnický ÚR.
Pružná síť
– KTZ je připojen na telefonní ústřednu prostřednictvím více rozvaděčů – TR, SR a ÚR. Pružnosti se dosahuje také rozdílem mezi počtem příchozích a
odchozích párů jednotlivých rozvaděčů v převodním poměru nejčastěji 1 : 1,5, což znamená, že například na počet 100 příchozích vedení do rozvaděče směrem od
telefonní ústředny je počet odchozích vedení 150.
