04

Účastnické a přípojné telefonní vedení přístupové sítě – metalické

Telefonní vedení vytváří spojení mezi místní veřejnou telefonní ústřednou a vlastním koncovým účastnickým zařízením (KTZ účastníka). Je označováno jako účastnické. Je tvořeno dvoudrátově žilami a/b, tzv. „a“ drátem a „b“ drátem. Telefonní vedení přípojné spojuje místní veřejnou telefonní ústřednu s pobočkovou telefonní ústřednou (tzv. domácí telefonní ústřednou).

Telefonní vedení jsou jako metalická vedení většinou kabelová, méně již jako nadzemní drátová. Kabelová metalická vedení se realizují telefonními kabely s měděnými žilami o průměru 0,4–0,6–0,8 mm, a to jako nekombinovaná nebo kombinovaná.

Nekombinované vedení je tvořeno celé z jednoho průměru žil, kombinované je tvořeno ze dvou průměrů žil a to maximálně s jedním přechodem v kombinaci 0,4–0,6mm, 0,4–0,8mm nebo 0,6–0,8mm. Více přechodů vytváří nepříznivé vlivy na přenosové parametry vedení. Ve směru od telefonní ústředny se pro kombinované vedení používá menšího průměru žil, na který se napojuje větší průměr žil dané kombinace.

Maximální délka účastnického telefonního vedení je určena maximální přípustnou hodnotou vztažného útlumu vedení a maximálně dovolenou velikostí stejnosměrného odporu účastnického vedení v obvodu telefonního přístroje, tzv. maximální, stejnosměrný odpor smyčky pro daný typ telefonní ústředny. Stejnosměrný odpor telefonního přístroje je 320 Ω, při proudu 25 mA (tzv. smyčkovém proudu). Účastnické vedení smí mít maximálně 20 Ω.

Vedení je přednostně tvořeno jako nekombinované, s průměry měděných žil 0,4 mm. Pro délky vedení, kde nelze dosáhnout požadovaných hodnot, se musí použít vedení kombinovaná, s větším průměrem žil. Přípojné vedení, jako vedení mezi veřejnými telefonními ústřednami se řeší obdobně, jako vedení účastnické.

Telefonní vedení tvoří svazky vedení, které se dle potřeby větví směrem od telefonní ústředny k jednotlivým skupinám telefonních účastníků pomocí tzv. telefonních rozvodů. Telefonní vedení je na straně telefonního účastníka ukončeno v tzv. koncovém bodě sítě (KBS), ke kterému je připojeno vlastní KTZ (telefonní přístroj).

Telefonní rozvody a rozvaděče

Telefonní rozvody a rozvaděče tvoří systémové zapojovací rozhraní v rámci telefonní přístupové sítě. Rozhraní mezi jednotlivými stupni vlastní telefonní ústředny, rozhraní mezi vlastní telefonní ústřednou a vnější přístupovou sítí a rozhraní v průběhu vlastní přenosové sítě. Jde tedy o pojmenované rozhraní uvnitř budov, nebo mimo ně.

V rámci integrace poskytování telekomunikačních služeb musí rozvody a rozvaděče splňovat nejen podmínky pro přenos analogového a digitálního telefonního signálu, ale také podmínky pro přenos datových služeb (e-mail, internet atd.) včetně videosignálu, tj. musí přenést co nejširší kmitočtové pásmo.

Telefonní rozvody a rozvaděče jsou:

  1. Telefonní rozvody v rámci veřejné telefonní ústředny v objektu, kde je telefonní ústředna umístěna.
    • hlavní telefonní rozvod telefonní ústředny,
    • mezilehlý rozvod  telefonní ústředny,
    • kabelová komora telefonní ústředny.
  2. Telefonní rozvody – rozvaděče umístěné v průběhu přístupové telefonní sítě
    • traťový rozvod,
    • síťový rozvod,
    • účastnický rozvod.

Telefonní rozvody veřejné telefonní ústředny v rámci TO

Hlavní telefonní rozvod – vytváří rozhraní mezi spojovací technologií vlastní telefonní ústředny a přípojným vedením do ústředny, které dále přes kabelovou komoru (tvořící rozhraní mezi vnitřním vedením v budově ústředny a vnější vedením) tvoří vlastní telefonní přístupovou síť, popřípadě telefonní transportní síť.

Hlavní rozvod plní tyto funkce:

  • umožňuje připojování a odpojování jednotlivých přípojných vedení k zařízení telefonní ústředny
  • umožňuje přiřazení přípojnému vedení libovolné účastnické číslo, popřípadě ho podle potřeby měnit
  • umožňuje provádět měření funkčnosti daného přípojného vedení a funkčnosti spojovacího zařízení telefonní ústředny
  • chrání vlastní telefonní ústřednu proti případnému přepětí a proudu na přípojném vedení, jehož následkem by došlo k poškození telefonní ústředny a ohrožení zdraví pracovníků na ústředně

Hlavní rozvod svojí konstrukcí a polohou tzv. rozvodných pásků vnější svislou stranu a vodorovnou vnitřní stranu. K vnější straně hlavního rozvodu je připojena vlastní přístupová síť (přípojné vedení) a k vnitřní straně hlavního rozvodu je připojeno vnitřní vedení od spojovacího zařízení vlastní telefonní ústředny.

Mezi vnější a vnitřní stranu hlavního rozvodu se provádí propojení, tzv. převádění (ranžírování), pomocí převáděcího dvoužilového nebo trojžilového izolovaného drátu.

Mezilehlý rozvod je rozvod zajišťující systémové propojení mezi jednotlivými spojovacími stupni ve vlastní telefonní ústředně.

Kabelová komora je místnost, převážně umístěná v suterénu nebo v přízemí objektu telefonní ústředny. Kabelová komora jako rozvod zajišťuje ukončení - zemních kabelů na závěry kabelové komory s následným propojením (režírováním) na závěry propojené s vnější stranou hlavního rozvodu telefonní ústředny. Rozvod kabelové komory umožňuje měření na vedení, propojování mezi vnější a vnitřní síti, tj. vedeními dané telefonní ústředny. U nových veřejných telefonních ústředen se provádí propojení (mezi zemními kabely z venku do budovy a odcházejícími vnitřními kabely přímo k hlavnímu rozvodu) formou kabelové spojky, a funkce kabelové komory se tak nevyužívá.

Obr. 15: Princip rozvodu rozvaděčů

Obr. 16: Zářezová technologie KRONE

Obr. 17: Zářezová technologie – detail

Telefonní rozvody a  rozvaděče v  průběhu přístupové sítě – účastnického a  přípojného vedení

Telefonní rozvody a rozvaděče v průběhu účastnického a přípojného vedení zajišťují propojení v rámci TO a umožňují tak zejména pružné propojování při zřizování účastnických stanic, zachování účastnických čísel při změně adresy účastníka v rámci TO, měření jednotlivých úseků vedení a připojení původního účastnického vedení na jiné vedení v případě poruchy na nové vedení (pár). Využíváním telefonních rozvodů a rozvaděčů se vytváří tzv. pružná přístupová síť.

Traťový rozvod je prvním telefonním rozvodem v síti, v pořadí směrem od veřejné telefonní ústředny. Traťový rozvod (TR) je vybudován ze zákona o telekomunikacích v suterénní místnosti příslušné budovy. Příchozí kabel směrem od ústředny je zakončen na kabelovém závěru a tvoří stranu příchozí. Stranu odchozí v traťovém rozvodu tvoří více kabelů směrujících směrem k účastníkům přes další telefonní rozvody, kterými jsou síťový (SR) a účastnický rozvod (ÚR), viz obrázek Propojení mezi příchozí a odchozí stranou se provádí převáděcím drátem. Traťový rozvod je budován pro příchozí kapacitu 500 a více párů.

Síťový rozvod je dalším typem telefonního rozvodu v průběhu účastnického a přípojného vedení. Je konstruován jako rozvaděč pod omítku na obvodu zdi příslušné budovy v ulici, nebo je to samostatná typizovaná rozvaděčová skříň budovaná v terénu v příslušné zástavbě. Příchozí stranu rozvodu tvoří kabel od ústředny, nebo od traťového rozvodu zakončený na kabelovém závěru. Odchozí kabel směrem k účastnickému rozvodu je taktéž ukončen kabelovým závěrem. Propojení mezi příchozí a odchozí stranou se provádí převáděcím drátem (ranžírem) mezi šroubovou nebo zářezovou technologií. Síťový rozvod (SR) je budován pro příchozí kapacitu 100 až 200 párů.

Účastnický rozvod je posledním rozvodem v průběhu účastnického nebo přípojného telefonního vedení. Příchozí kabel směrem od SR je ukončen na kabelovém závěru s kapacitou 10 až 20 párů. Účastnický závěr ÚR je konstruován jako typizovaný rozvaděč pod omítku do obvodové zdi budovy, pro montáž na omítku, jako samostatná skříň pro montáž volně v terénu, jako rozvaděč určený pro montáž na stožár (sloup). Vlastní svorkovnice je šroubový závěr nebo svorkovnice pro zářezovou technologii připojení. Z účastnického rozvodu je vedeno již vlastní vedení, které končí v telefonní zásuvce – v koncovém telekomunikačním bodě, ke kterému připojuje vlastní koncové telekomunikační zařízení, např. telefonní přístroj.

Připojení koncových telekomunikačních zařízení na veřejnou telefonní ústřednu

Systémy napojení koncových telekomunikačních zařízení KTZ telefonních účastníků na místní telefonní ústřednu v rámci TO jsou budovány ve třech modifikacích:

  • síť pevná,
  • síť pružná,
  • síť smíšená – polopružná.

Vlastní výstavba systémů sítí vychází z rozsahu a velikosti sítě (počtů účastníků a členitosti zástavby) a ze vzdálenosti telefonních účastníků od telefonní ústředny v rámci TO.

Pevná síť – KTZ je připojen na telefonní ústřednu přímo, přes jediný rozvaděč, a to účastnický ÚR.

Pružná síť – KTZ je připojen na telefonní ústřednu prostřednictvím více rozvaděčů – TR, SR a ÚR. Pružnosti se dosahuje také rozdílem mezi počtem příchozích a odchozích párů jednotlivých rozvaděčů v převodním poměru nejčastěji 1 : 1,5, což znamená, že například na počet 100 příchozích vedení do rozvaděče směrem od telefonní ústředny je počet odchozích vedení 150.

Kvíz