07
Návratnost vložených prostředků je jistě jedním z nejdůležitějších kritérií při rozhodování o budoucí investici. Díky podpoře státu v minulých letech byla fotovoltaika velice zajímavou z hlediska návratnosti vložených prostředků. Veškerá data potřebná pro výpočet ročních výnosů jsou jasná a měřitelná.
Pro výpočet návratnosti musíme znát především:
Ovlivňuje ji několik faktorů. Zejména je to instalovaný výkon, tedy jak velkou máme k dispozici volnou plochu vhodnou k instalaci fotovoltaických panelů. Mezi výkonem a cenou elektrárny není přímá úměra, protože obecně platí, že čím vyšší bude instalovaný výkon, tím nižší budou náklady na instalovaný kWp – jednotka špičkového výkonu fotovoltaické elektrárny kWp (p-peak). Jedná se o výkon fotovoltaické elektrány při standartních testovacích podmínkách. 1 kWp = 1000 kWh/rok. Dalším faktorem, který ovlivňuje cenu, je bezesporu nosná konstrukce. Dalším faktorem, který ovlivňuje cenu, je bezesporu nosná konstrukce.
Nejlevnější instalace jsou zpravidla na sedlových střechách s vhodnou orientací k jihu, kde nosnou část tvoří pouze hliníkové profily přichycené speciálními háky ke krokvím střechy. Čím více se plocha sedlové střechy odchyluje od jihu, tím více bude nosná konstrukce komplikovanější a dražší. Také na plochých střechách nebo dokonce na volných prostranstvích nosná konstrukce zvyšuje cenu investice.
Zpět na začátekDíky dlouhodobému měření slunečního záření, počtu bezoblačných dnů a jiných veličin, dnes víme, že v našich zeměpisných šířkách dopadne na 1m2 vodorovné plochy zhruba 950-1340kWh energie. Jsou to samozřejmě dlouhodobé průměry, takže roční hodnoty se mohou mírně lišit.
Uvažujeme-li účinnost panelu 14% a ideální orientaci fotovoltaických panelů k jihu, získáme 140kWh/m2 elektrické energie ročně. Aby se návratnost lépe počítala, převedeme si plochu na jednotku instalovaného výkonu, tedy na 1kWp.
U monokrystalických panelů potřebujeme cca 8 m2 na 1 kWp výkonu, platí tedy, že 140 kWh x 8 m2 = 1120 kWh/m2 a rok.
Pokud odečteme další ztráty (vedení, invertor, úhlová odrazivost) dostaneme se na reálných 1000kWh vyrobené elektrické energie z jednoho kWp instalovaného výkonu za rok.
Zpět na začátekTuto cenu každoročně vyhlašuje Energetický regulační úřad platným cenovým rozhodnutím. Výši každoročně získaných prostředků lze ovlivnit také vhodně zvolenou formou výkupu vyrobené energie.
Zpět na začátekV modelovém příkladu uvažujeme fotovoltaickou elektráru o výkonu 1kWp umístěné na střeše rodinného domu s ideální orientací a sklonem (30–35°).
Fotovoltaický systém 1 kWp
V domě se bude většina vyrobené elektrické energie spotřebovávat.
Celková investice | 109 000 Kč (cena s 9% DPH) |
Množství ročně vyrobené energie | 1000 kWh |
Zelený bonus | 12,42 Kč/kWh |
Cena silové elektřiny | 3,50 Kč/kWh |
Návratnost vypočítáme podílem výše investice a součtu ročního výnosu a ušetřených peněz za nenakoupenou elektrickou energii. Dále je nutné počítat s degradací fotovoltaického panelu o cca 1% ročně, což ve výpočtu zastupuje konstanta 0,887.
Návratnost = 109 000 Kč/ ((1 000kWh x 12,42 Kč) + (1 000kWh x 3,50 Kč)) x 0,887) = 7,96 roku
Z výpočtu vyplývá, že při zvolené podpoře Zelenými bonusy je možné v prvním roce vydělat:
Zelený bonus za vyrobenou elektřinu | 12 420 Kč |
Ušetřená, nenakoupená elektřina | 3 500 Kč |
Celkový roční výnos | 15 920 Kč |
V tomto případě vychází návratnost vložené investice přibližně na 8 let, po těchto 8 letech bude již jenom vydělávat a šetřit. Uvedený výpočet nezohledňuje cenový vývoj Zeleného bonusu a cenu silové elektřiny, jež nelze predikovat.
Výše Zeleného bonusu je každoročně vyhlašována Energetickým regulačním úřadem v cenovém rozhodnutí a cenu silové elektřiny určuje energetická burza a místní distributor. Zelený bonus je tedy jakási protiváha k ceně silové elektřiny tak, aby byla zachována patnáctiletá doba návratnosti investic a zajištěn přiměřený zisk. Návratnost vypočítáme rozdílem výše investice a každoročním výnosem z prodeje.
Zpět na začátek