Trefen šumavským genem

Autor knihy Šumavu prošlapal křížem krážem a má zde celou řadu oblíbených míst. „Nejčastěji chodím údolím, které se za Petrovicemi táhne k Volešku, miluji řeku Křemelnou a z kopců mě nejvíc bere Antýgl (Sokol) s jeho energetickým bodem“, přiznává Přemysl Čech. A spolu s tím nepopírá, že rád spojuje práci novináře s pobytem na Šumavě. Řadu příběhů - pracovních, a zejména soukromých, vtiskl do stránek knihy. Spolu s nimi pak čtenářům odhalil polozapomenutá setkání a rozhovory s výjimečnými osobnostmi. Do údolí pod Velharticemi je zasazeno setkání s Janem Werichem, docentem Kováříkem či Hanou Heřmánkovou, s Lucií Bílou je spojeno natáčení v Kašperských Horách, na Zdeňka Bakalu vzpomíná na Modravě, s režisérem Jaroslavem Soukupem si vyprávěl v Srní. V knize defilují osudy Václava Hrabánka z mlýna Na Žežulce, šumavského doktora Zdeňka Kostroucha, naivního malíře Joži Mrázka - Hořického, šumavského nadšence Vladimíra Horpeniaka nebo svérázné fotografky hub Dagmar Brčákové z Prášil, ze své lásky k Šumavě se vyznává Emil Kintzl v kapitole Modrý sloup rudýma očima atd. Pozoruhodné čtení!