Výzkum v sociologii sportu I

Dynamika společenských změn v důsledku technologických změn směrem od industriální společnosti ke společnosti informací se výrazně promítá i do oblasti životního způsobu velkých společenských a kulturních celků a poznamenává tak i individuální formy životního stylu. V naší kulturní sféře jsme tak primárně ovlivňováni mnoha rozměrnými dopady sedavé společnosti, projevující se mj. v zásadním úbytku potřeby fyzické práce a pohybových aktivit především ve většině profesí, povolání či zaměstnání, tedy na půdě povahy a forem pracovních činností. Významně ubývá i nutnost manuálních tělesně náročných činností ve většině domácností a v neposlední řadě i v oblasti individuálních forem dopravy: Sedavý způsob života se tak stává jedním z nejvýraznějších faktorů ohrožujících zdravý, pohybově bohatý aktivní vývoj většiny příslušníků soudobé postmoderní konzumní společnosti. První část publikace se tak zabývá klíčovým problémem „Pohybové aktivity versus pasivní způsob života“ a nabízí osvětlení základních konceptů dané problematiky: pohybová aktivita, sport, wellness, fyzická zdatnost, pohybová nedostatečnost, zdraví, aktivní způsob života. Obšírně se věnuje průvodním projevům a důsledkům sedavého způsobu života a analyzuje praktické souvislosti sedavé konzumní společnosti. Připomíná význam a nezastupitelnost sportovně pohybových aktivit v rámci socializačního procesu směrem k aktivnímu přístupu k životu a obšírně se věnuje i empirických datům ilustrujícím situaci v oblasti pohybových aktivit české dospělé populace na půdě zaměstnání a individuálních forem dopravy. Logicky navazující kapitola „Pohyb versus obezita“ si prvořadě všímá významu sportovně pohybových aktivit dětí a mládeže jako nezastupitelného předpokladu nejen prevence nadváhy a obezity, ale také jedinečného vkladu do utváření všestranného osobnostního vývoje a aktivního přístupu k životu. Diskutovány jsou i širší sociální kontext možností a mezí sportování mládeže, když právě pravidelný pohyb a všestranně strukturovaný volný čas přispívají k prevenci nadváhy a obezity a zdravému vývoji jedinců iniciovaných hodnotami zdravého životního stylu. „Vliv pohybových aktivit na funkční vlastnosti starých lidí žijících v domě pro seniory“ je téma kapitoly, které je vzhledem ke stárnutí naší populace vysoce aktuální a navíc upozorňuje na skutečnost, že právě funkční potenciál jedince je významným prvkem jeho zdravotního stavu. Příspěvek se tak zaměřuje na dopady intervenčního pohybového programu pro seniory na svalovou sílu a pohybové kompetence seniorů, kdy po půl roce v rámci tohoto cvičení došlo k prokazatelným zlepšením svalové kompetence stisku pravé ruky a zvýšení aerobní vytrvalosti zkoumané skupiny seniorek. „Společensko-historický význam státních sportovních reprezentací“ se mnoharozměrnou a mnohavrstevnou problematikou sportovně pohybových aktivit, na rozdíl od předchozích prezentovaných příspěvků“, zabývá v rovině vrcholového elitního sportu a to prizmatem historického a politické perspektivy smyslu států usilovat o co nejvyšším mety na vrcholových globálně ukotvených sportovních událostí. Text si tak spíše nepřímo, klade, ne běžně postulované otázky o genezi a smyslu a vnímání nositelů sportovních výkonů „za hranici lidských možností“, připomíná nesporné aspekty politických aspirací zemí generujících své idoly jako „výkladní skříně země či národa“ a nabízí i zamyšlení nad důvody adorací „sportovních hrdinů“ tam, kde se fenomén hrdinstvím obecně stává spíše jen tušeným či dokonce neznámým pojmem. Příspěvek tak specifickou perspektivou upozorňuje na globalizaci sportu, fenomén sportovní mobility a v neposlední řadě i rostoucí komercionalizaci sportu.