Stupně dlouhodobého rozvoje sportovců

Dlouhodobý rozvoj sportovců je několikastupňový tréninkový, závodní a regenerační systém, který slouží jednotlivcům jako vodítko v jejich zkušenostech se sportem a pohybovou aktivitou. Stupně systému Dlouhodobého rozvoje sportovců nabízejí vývojově odpovídající programy pro všechny věkové kategorie s cílem zvýšit účast ve sportech a zlepšit výkonnost.

Tyto stupně jsou primárně obecné a jsou přizpůsobovány vzhledem ke specifickým sportům. V době vydání tohoto dokumentu, existuje v Kanadě více než 50 specifických sportů, které si s oporou v původním sedmistupňovém systému vytvořily systémy přizpůsobené svým potřebám, které vedle dalších aspektů zohledňují různé načasování specializace.

Cíle:

Naučení se základním pohybům a jejich spojení dohromady při hře.

Pohybová aktivita je zásadní pro zdravý vývoj dítěte. Pohybová aktivita kromě jiného:

1. Napomáhá vývoji mozkových funkcí, koordinaci, sociálním dovednostem, hrubým motorickým dovednostem, emočnímu vývoji, schopnosti vést a imaginace.
2. Pomáhá dětem nabýt sebedůvěry a hrdosti ve zdravé míře.
3. Přispívá k tvorbě silných kostí a svalů, zvyšuje pružnost, vede k osvojení si správného držení těla a nabytí rovnováhy, zlepšuje kondici, omezuje stres a zlepšuje spánek.
4. Podporuje udržení zdravé tělesné hmotnosti.
5. Pomáhá dětem naučit se pohybovat obratně a mít radost z aktivity.

Pohybová aktivita má být zábavná a má být každodenní součástí života dítěte. Děti jsou pohybově aktivní tím, že si aktivně hrají.

Zdravý vývoj dětí s postižením vyžaduje účast v organizované pohybové aktivitě a aktivní hraní si. Aby se děti s postižením mohly věnovat sportu a zůstaly aktivní pro život, musí být na obecné úrovni nalezeny efektivní řešení jak poskytnout náležité pomůcky. Dětství je období rychlého růstu, což činí sport obtížným, pokud děti s postižením stále vyrůstají z pomůcek, které jim mají pomáhat k pohybu. Výměny a pronájem pomůcek jsou dobrou alternativou.

Následující faktory hrají roli v mentálním, kognitivním a emočním vývoji jednotlivců na stupni Aktivního začátku:

• Mentální a kognitivní - toto je stupeň rozhodujícího vývoje mozku. Aktivní hra je na tomto stupni základem všeho, neboť umožňuje vytvoření důležitých spojů v mozku, jakož i mezi mozkem a svaly dětí. Opakování rytmických aktivit umožňuje upevnění spojů mezi mozkem a svaly. Na tomto stupni děti začínají užívat svoji představivost a rozvíjejí svoje porozumění, paměť a chápání pohybu.
• Emoční - děti mohou na tomto stupni zakoušet potěšení z účasti v aktivitách, které nabízejí rytmický sled různých podnětů. Je důležité se dítěti věnovat, protože se tímto způsobem může dítě cítit povzbuzeno k rozvinutí vlastní aktivní samostatnosti. Děti si všímají postojů dospělých a imitují je - pokud se dospělí baví a mají radost z pohybové aktivity, zvyšují tím pravděpodobnost, že i dítě bude mít podobné pocity. Uskutečňováním aktivit, které dospělí vykonávat nemohou, se dětem dostává velkého pocitu zadostiučinění.

Aktivní začátek - kontrolní seznam:

• Poskytovat organizovanou pohybovou aktivitu alespoň 30 minut denně pro batolata a 60 minut denně pro předškoláky.
• Poskytovat nestrukturovanou pohybovou aktivitu - aktivní hra - alespoň 60 minut denně, a až několik hodin pro batolata a předškoláky. Batolata a předškoláci by neměli překračovat 60 minutový limit pro dobu bez pohybu s výjimkou spánku.
• Poskytovat pohybovou aktivitu každý den bez ohledu na počasí.
• Počínaje nejranějším věkem, poskytovat kojencům, batolatům a předškolákům příležitosti účastnit se v denních pohybových aktivitách, které podporují zdatnost a pohybové dovednosti.
• Poskytovat rodičům a pečovatelům informace zohledňující věk dětí.
• Zajistit, aby si děti osvojily pohybové dovednosti, které se mohou rozvinout do komplexnějších pohybů. Tyto dovednosti napomáhají vytvoření základu pro celoživotní pohybovou aktivitu.
• Povzbuzovat osvojení si základních pohybových dovedností - tyto se neobjeví samy od sebe, až dítě vyroste, nýbrž se vyvíjejí v závislosti na genetickém vkladu dítěte, zkušenosti s aktivitou a na prostředí. Pro děti s postižením je zásadní pro úspěšné osvojení si těchto dovedností možnost přístupu k pomůckám odpovídajícím jejich věku a postižení.
• Zaměřit se na zdokonalování základních pohybových dovedností jako je běhání, skákání, točení se, kopání, házení a chytání. Tyto základní lidské pohyby jsou stavební kameny dalších složitějších aktivit.
• Navrhovat aktivity, které dětem umožní cítit se schopní a spokojení, když se budou účastnit společných her a aktivit spojujících určitou míru náročnosti se zábavou.
• Zajistit, aby hry pro malé děti nebyly soutěživé a zdůrazňovaly účast.
• Protože dívky mají tendenci být méně aktivní než chlapci a děti s postižením méně aktivní než jejich vrstevníci, zajistit, aby aktivity nerozlišovaly pohlaví a byly otevřené všem, a aktivní život se stal hodnotou pro všechny děti bez rozdílu.

V tomto věku se optimální vývoj uskuteční tehdy, zajistí-li dospělí dětem bezpečné místo ke hraní a mají-li děti volný přístup k široké škále barevných hraček a náčiní.

Pohyb je první jazyk dítěte.

Cíle:

Učení se rozvíjet pohybové schopnosti a vytvářet základní pohybové dovednosti.

Rozvíjení dovedností na stupni Základů má být dobře strukturované, vstřícné a zábavné!

Neuskutečňuje se žádná periodizace; přesto jsou všechny programy strukturované a monitorované.

Pokud se děti později rozhodnou opustit soutěžní sport, budou jim dovednosti nabyté na stupni Základů sloužit, až se začnou věnovat rekreačním aktivitám, a zvýší tak kvalitu jejich života a zdraví.

Následující faktory je třeba uvážit při práci na mentálním, kognitivním a emočním vývoji dětí na stupni Základů:

• Mentální a kognitivní - Děti v této fázi mají omezené rozumové schopnosti, protože jejich soustředěnost je krátkodobá a paměť se teprve vyvíjí. Z toho důvodu jsou děti orientovány na jednání a těší je opakování těchže aktivit. Zdokonalují svoje schopnosti prostřednictvím zkušeností. Nicméně později se během této fáze uplatňuje rostoucí schopnost myslet abstraktně, která vede k plnému rozvinutí imaginace.
• Emocionální - děti jsou v této fázi rády středem pozornosti a jejich představa o nich samých se vyvíjí v závislosti na zkušenostech a poznámkách, které slyší od druhých. Vliv vrstevníků se stává hybnou silou veškeré aktivity. V tomto období začínají děti chápat potřebu pravidel a pevného řádu.

Základy - kontrolní seznam:

• Cvičit za účelem zvládání (osvojení) základních pohybových dovedností, dříve než dojde k zaměření na sportovně specifické dovednosti spojené s konkrétními sporty ke konci této fáze.
• Zdůraznit celkový rozvoj tělesných schopností dítěte (obratnost, rovnováha, koordinace a rychlost) a základních pohybových dovedností
• Učit odpovídající a správné techniky běhání, skákání a házení.
• Zdůraznit rozvíjení základních pohybových dovedností za účelem přípravy jedince na případný dlouhodobý vývoj zaměřený na specifický sport.
• Představitzákladních cvičení pro flexibilitu.
• Rozvíjet rychlost, sílu a vytrvalost prostřednictvím her.
• Povzbuzovat k účasti v široké škále sportů.
• Vyvinout lineární, laterální a vícesměrnou rychlost s krátkými výkony aktivity (méně než pět vteřin). Umožnit plné zotavení mezi opakováním aktivit.
• Zahrnout posilovací cvičení s užitím vlastní tělesné váhy dítěte, medicinbalu a gymnastického míče./li>
• Zajistit, aby sportovní náčiní, včetně sportovního náčiní pro děti s postižením, odpovídalo velikostně, váhou i tvarem a aby komunity hledaly způsoby, jak se dělit a poskytovat přístup k náležitým pomůckám. Bezpečnostní pomůcky musí být odpovídající úrovně a kvality.
• Seznámit děti s jednoduchými soutěžními pravidely a sportovní etikou.
• Představit velmi jednoduché mentální dovednosti.
• Zajistit, aby se aktivity během školního roku obměňovaly a byly rozvíjeny na letních a zimních soustředěních.
• Věnovat se jednou či dvakrát týdně oblíbenému sportu, pokud je zároveň zajištěna účast v mnoha jiných sportech tři až čtyřikrát týdně.

Pokud děti na tomto stupni nejsou s to vypěstovat si základní pohybové dovednosti, pak je potřeba usilovat o nápravu.

Pokud děti nemají stejné pohybové dovednosti jako jejich vrstevníci, pravděpodobně se nezačlení do skupinových aktivit a budou mít méně příležitostí cvičit.

Cíle:

Učení se obecným sportovním dovednostem.

Jedno z nejdůležitějších období rozvoje sportovních dovedností u dětí je mezi 9. a 12. rokem věku, před započetím růstového spurtu. Tento stupeň je citlivým obdobím zrychlené adaptace na proces osvojování si dovedností.

Raná specializace u sportů, které patří mezi sporty s pozdější specializací, může být škodlivá pro další stupně rozvoje dovedností.

V tomto věku jsou děti vývojově připravené osvojovat si obecné sportovní dovednosti, které jsou základem veškerého dalšího sportovního vývoje.

Seznámi s regeneračními technikami.

Představit koncept podpůrných tréninkových prostředků, základních vědomostí sportovce o zahřátí, zklidnění, protahování, výživě, pitném režimu a mentální přípravě.

Následující faktory hrají roli v mentálním, kognitivním a emočním vývoji jednotlivců na stupni Naučit se trénovat:

• Mentální a kognitivní - Děti začínají lépe chápat, jak svět funguje, a jsou vývojově připravené osvojit si obecné sportovní dovednosti, které jsou základem veškerého zdatnostního vývoje. Mohou se řídit přímými instrukcemi, ale budou mít potíže s vnímáním abstraktních výroků.
• Emocionální - Děti si vytvářejí svoji představu o sobě a cítí se bezpečně, pokud je trénink rutinní a má daný řád. Jsou také s to posuzovat vlastní chování a chování druhých. Protože jsou děti schopné rozpoznat rozdíly ve schopnostech, a srovnávají sebeocenění s tím, jak je oceňují ostatní, hrozí riziko, že pokud usoudí, že nedosahují úrovně druhých, mohou se vyhnout účasti. Je důležité pomoci dětem rozvinout dovednosti na podobné úrovni, jakou mají jejich vrstevníci.

Učení se trénovat:

• Dále rozvíjet všechny základní pohybové dovednosti a učit obecné dovednosti, které jsou základem sportů. Pokud se tak nestane, je ztracena významná příležitost, a je tak ohrožena schopnost mladého hráče/sportovce naplnit svůj potenciál.
• Zahrnout posilovací cvičení s užitím vlastní tělesné váhy dítěte, medicinbalu a gymnastického míče.
• Představit cvičení využívající skákání nebo jiná rutinní cvičení, která pomohou v rozvíjení síly a výkonu.
• Dále rozvíjet vytrvalost prostřednictvím štafetových běhů a nepřetržitých herních aktivit.
• Dále rozvíjet flexibilitu prostřednictvím protahovacích cvičení.
• Dále rozvíjet rychlost prostřednictvím specifických aktivit, které se soustředí na obratnost, rychlost a změny směru během rozehřátí.
• Dále rozvíjet mentální dovednosti zahrnující soustředěnost a vizualizaci.
• Zajistit vývojově vhodné závody.
• Rozpoznat sporty, které má dítě rádo a k nimž může mít vlohy, neboť radost a úspěch zvýší pravděpodobnost, že dítě bude aktivní pro život. Zúžit záběr na tři sporty.
• Zavést jednoduchou periodizaci s vědomím, že některé sporty vyžadují periodizaci dvojitou, aby se vyhovělo jejich nárokům.
• Uplatnit poměr 70 procent tréninku vůči 30 procentům závodění (30 procent zahrnuje na závodění zaměřený trénink a vlastní závodění). Tato procenta se liší v závislosti na sportu a individuálních specifických potřebách. Sportovci podstupující tento typ přípravy jsou lépe připraveni na závody jak v krátkém, tak dlouhém časovém horizontu, než sportovci zaměřující se pouze na vítězení.
• Podporovat nestrukturovanou volnou hru.