9.1. Montáž vodovodního a odpadního potrubí
-
Části vnitřního (domovního) vodovodu:
Vnitřní vodovod, který rozvádí vodu z vodovodní přípojky nebo vlastního zdroje k výtokovým armaturám, se dělí na tyto části:
Ležaté potrubí vedené od hlavního domovního uzávěru zpravidla v nejnižším podlaží k jednotlivým stoupacím potrubím.
Stoupací potrubí vedené zpravidla svisle jednotlivými podlažími od ležatého potrubí k jednotlivým podlažním rozvodným potrubím.
Podlažní rozvodné potrubí odbočující ze stoupacího potrubí a vedené k jednotlivým připojovacím potrubím v rámci jednoho podlaží (nejčastěji v přizdívkách, pod omítkou a v podhledech).
Připojovací potrubí napojené na ležaté, stoupací nebo podlažní rozvodné potrubí a vedené k výtokové armatuře.
Cirkulační potrubí sloužící k dopravě zchladlé teplé vody zpět do ohřívače a používané u vnitřních vodovodů s ústřední přípravou teplé vody.
Potrubí vnitřního požárního vodovodu vedené k zařízením pro hašení požáru, například k hadicovým systémům pro první zásah.
-
Rozmístění stoupacích potrubí
Stoupací potrubí vedeme nejčastěji v instalačních prostorech (šachtách nebo drážkách) společně s odpadním potrubím kanalizace. Při rozmístění stoupacích potrubí v budově dbáme, aby podlažní rozvodná a připojovací potrubí teplé vody nebyla příliš dlouhá. Objem vody v podlažním rozvodném a připojovacím potrubí teplé vody nesmí překročit 3 l. Dalším kritériem je, zejména v bytových domech, počet vodoměrů v bytech, který nemá být větší než 4 (max. dva vodoměry studené vody a dva vodoměry teplé vody).
-
Materiál a označování vodovodního potrubí
Pro vnitřní vodovody se dnes nejčastěji používá potrubí z mědi nebo plastů. Ocelové pozinkované potrubí se vzhledem ke korozi a inkrustaci (zanášení trubek) dnes používá pouze v případech, kdy se požaduje nízká cena a požární odolnost. Méně často se zatím používá kvalitní ale drahé potrubí z nerezavějící oceli. Z plastových potrubí je nejrozšířenější potrubí z PPR, má se používat tlaková řada PN 20. Z dalších plastových potrubí se u nás používají potrubí z polybutenu (PB), síťovaného polyetylénu (PE-X), chlorovaného polyvinylchloridu (PVC-C). Používají se také vícevrstvé materiály (plastová potrubí z hliníkovou vložkou), např. STABI nebo MEPLA. Vodovodní přípojky do vnějšího průměru 63 mm se provádějí z polyetylénu (HDPE 80 nebo HDPE 100 SDR 11). Vodovodní přípojky větších průměrů se provádějí také z litinového tlakového potrubí a tlakového potrubí z PVC.
Ocelové závitové nebo litinové potrubí, závitové a přírubové armatury se ve výkresech označují jmenovitou světlostí DN. Zkratka DN se obvykle neuvádí. Jmenovitá světlost DN je číslo udávající přibližnou hodnotu vnitřního průměru potrubí a armatur v milimetrech. Potrubí z plastu, mědi, nerezavějící oceli nebo vícevrstvých materiálů (kombinace plast-kov) se na výkresech označují vnějším průměrem x tloušťkou stěny (da x s), značka da x s nebo Ø se obvykle neuvádí. Armatury připojované jinak než závity nebo přírubami (např. plastové armatury, které se s potrubím svaří) se označují vnějším průměrem, značka da nebo Ø se obvykle neuvádí. Pokud se na potrubí z mědi, nerezavějící oceli nebo plastu připojují pomocí přechodek závitové armatury, navrhují se jmenovité světlosti armatur.
-
Dimenzování potrubí vnitřního vodovodu
Podrobný výpočet vnitřního vodovodu se provádí podle ČSN 75 5455.
V budovách s málo rozsáhlým rozvodem (rodinné domy, nejvýše pětipodlažní bytové domy s jedním schodištěm, ze kterého jsou byty přímo přístupné, a nejvýše pětipodlažní administrativní budovy s jedním schodištěm) je možné potrubí vnitřního vodovodu dimenzovat zjednodušenou metodou podle ČSN EN 806-3.
Zjednodušenou metodu dimenzování potrubí je možné použít, pokud je splněna nerovnost:
pdis ≥ pminFI + Δpe + ΔpWM + ΔpAp + Δppříp + Δpvv
kde
p dis – dispoziční přetlak v místě napojení vodovodní přípojky na vodovodní řad pro veřejnou potřebu (kPa)
p minFl – minimální požadovaný hydrodynamický přetlak u nejvyšší výtokové armatury (pro běžné výtokové armatury je požadováno 100 kPa)
Δpe – tlaková ztráta způsobená rozdílem mezi výškovou úrovní nejvyšší výtokové armatury a místa napojení vodovodní
přípojky na vodovodní řad pro veřejnou potřebu - hydrostatický přetlak (kPa)
ΔpWM – tlakové ztráty vodoměrů (při optimálním návrhu vodoměru činí přibližně 50 kPa)
ΔpAp – tlakové ztráty napojených zařízení, např. průtokových ohřívačů vody nebo zařízení pro úpravu vody (kPa)
Δppříp – Tlaková ztráta ve vodovodní přípojce a případném přívodním potrubí vnitřního vodovodu vně budovy podle (kPa)
Δpvv – součet tlakových ztrát třením a místními odpory v potrubí vodovodu uvnitř budovy (předpokládá se celková hodnota 150 kPa).
Postup dimenzování příslušného úseku potrubí zjednodušenou metodou spočívá v sečtení hodnot výtokových jednotek výtokových armatur, které zásobuje tento úsek potrubí vodou, a stanovení průměru potrubí v závislosti na počtu výtokových jednotek, největší hodnotě výtokových jednotek, materiálu a délce potrubí. Jmenovité výtoky vody QA a hodnoty výtokových jednotek LU pro různé výtokové armatury jsou uvedeny v tabulce 1. Hodnoty výtokových jednotek uvedené v tabulce 1 platí zvlášť pro studenou a zvlášť pro teplou vodu.
Postup dimenzování potrubí se skládá ze tří kroků:
Rozdělení potrubí na úseky od výtokové armatury k odbočujícímu potrubí nebo od odbočujícího potrubí k další odbočce.
Stanovení součtu výtokových jednotek v jednotlivých úsecích potrubí studené nebo teplé vody počínaje od nejvzdálenější výtokové armatury. Počet výtokových jednotek připadajících na příslušný úsek potrubí je dán počtem výtokových armatur, které tento úsek zásobuje vodou, a hodnotami výtokových jednotek těchto armatur. V místě odbočení potrubí studené vody k ohřevu se výtokové jednotky teplé vody sčítají s výtokovými jednotkami studené vody.
Určení průměru potrubí v příslušném úseku podle součtu výtokových jednotek a materiálu potrubí s použitím tabulek 2. Při určování průměru potrubí podle tabulek 2 je třeba přihlížet také k největší jednotlivé hodnotě výtokových jednotek, kterou má některá ze zásobovaných výtokových armatur, a k délce potrubí, jež nesmí překročit maximální hodnotu uvedenou v tabulce.
Tabulka 1 – Hodnoty výtokových jednotek LU a jmenovitých výtoků QA studené nebo teplé vody pro výtokové armatury
|
Výtoková armatura
|
DN |
Jmenovitý výtok QA l/s |
Hodnota LU |
|
Nádržkový splachovač,směšovací baterie u umyvadla, umývátka nebo bidetu |
15 |
0,1 |
1 |
|
Výtokový ventil pro umyvadlo, umývátko, pračku v domácnosti1) nebo myčku nádobí1), směšovací baterie pro dřez, výlevku nebo sprchu |
15 |
0,2 |
2 |
|
Tlakový splachovač pisoárové mísy nebo stání, výtokový ventil u výlevky nebo v kotelně |
15 |
0,3 |
3 |
|
Směšovací baterie u vany, velkokuchyňského dřezu nebo prádelnových necek |
15 |
0,4 |
4 |
|
Výtoková armatura na zahradě nebo v garáži |
15 |
0,5 |
5 |
|
Směšovací baterie u velkokuchyňského dřezu, velkoobjemové vany, sprchy |
20 |
0,8 |
8 |
|
Tlakový splachovač záchodové mísy |
20 |
1,5 |
15 |
1) Pro jiné pračky nebo myčky se jmenovitý výtok určí podle údajů výrobce.
Tabulka 2 – Určení jmenovité světlosti potrubí DN, resp. průměru potrubí da a jmenovité světlosti DN armatur zabudovaných do tohoto potrubí podle součtu výtokových jednotek LU, největší hodnoty LU, materiálu a délky potrubí
|
a) Ocelové pozinkované potrubí |
|||||||||
|
Max.součty |
LU |
41) |
16 |
40 |
160 |
300 |
600 |
1600 |
|
|
Největší hodnoty |
LU |
|
5 |
8 |
8 |
|
|
|
|
|
Max. délka potrubí |
m |
3 |
20 |
14 |
|
|
|
|
|
|
DN potrubí |
mm |
15 |
20 |
25 |
32 |
40 |
50 |
65 |
|
|
DN armatur |
mm |
15 |
20 |
25 |
32 |
40 |
50 |
65
|
|
|
b) Měděné potrubí (možno použít i pro potrubí z nerezavějící oceli) |
||||||||||
|
Max.součty |
LU |
1 |
22) |
10 |
20 |
50 |
165 |
430 |
1050 |
2100 |
|
Největší hodnoty |
LU |
|
|
5 |
|
|
|
|
|
|
|
Max. délka potrubí |
m |
20 |
15 |
|
|
|
|
|
|
|
|
Vnější průměr x tloušťka stěny
|
mm |
12x1,0 |
15x1,0 |
18x1,0 |
22x1,5 |
28x1,5 |
35x1,5 |
42x2 |
54x2 |
76,1x2 |
|
DN armatur |
mm |
15 |
15 |
15 |
20 |
25 |
32 |
40 |
50 |
65 |
|
c) Potrubí z PPR, PN 20 |
||||||||||||
|
Max.součty |
LU |
1 |
22) |
3 |
4 |
6 |
13 |
30 |
70 |
200 |
540 |
970 |
|
Největší hodnoty |
LU |
|
|
|
|
4 |
5 |
8 |
|
|
|
|
|
Max. délka potrubí |
m |
20 |
12 |
15 |
9 |
7 |
|
|
|
|
|
|
|
Vnější
průměr x tloušťka stěny |
mm |
16x2,7 |
20x3,4 |
25x4,2 |
32x5,4 |
40x6,7 |
50x8,4 |
63x10,5 |
75x12,5 |
|||
|
DN armatur |
mm |
15 |
15 |
20 |
25 |
32 |
40 |
50 |
65 |
|||
Poznámky k tabulkám 5.2:
1) Jen jedna výtoková armatura o hodnotě výtokových jednotek LU £ 4.
2) Jen jedna výtoková armatura o hodnotě výtokových jednotek LU £ 2.
Pro ostatní materiály potrubí se použijí tabulky uvedené v ČSN EN 806-3.
-
Dimenzování vodovodní přípojky a přívodního potrubí vnitřního vodovodu
vně budovy
Průměr potrubí vodovodní přípojky a přívodního potrubí vnitřního vodovodu vně budovy se stanoví podle výpočtového průtoku určeného podle součtu (počtu) výtokových jednotek LU s ohledem na největší jednotlivou hodnotu výtokových jednotek, kterou má některá ze zásobovaných výtokových armatur. Výpočtový průtok QD se stanoví podle tabulky 3. Průměr potrubí se stanoví podle tabulky 4. Průtočná rychlost v by měla být v rozmezí 0,5 až 2 m/s.
Tlaková ztráta ΔpRF v potrubí, v kPa, se stanoví podle vztahu:
ΔpRF = R * (L + Σle)
Kde R je délková tlaková ztráta třením v potrubí, v kPa/m, podle tabulky 4, L - délka potrubí v m, Σle - součet ekvivalentních přirážek, v m, stanovených podle tabulky 5.
Tabulka 3 – Výpočtový průtok v závislosti na počtu výtokových jednotek
|
Počet výtokových jednotek |
Největší jednotlivá hodnota výtokových jednotek LU |
|||||
|
2 |
3 |
4 |
5 |
8 |
15 |
|
|
Výpočtový průtok QD l/s |
||||||
|
1 |
0,1 |
|
|
|
|
|
|
2 |
0,2 |
|||||
|
3 |
0,24 |
0,3 |
||||
|
4 |
0,27 |
0,34 |
0,4 |
|||
|
5 |
0,3 |
0,36 |
0,43 |
0,5 |
||
|
6 |
0,32 |
0,39 |
0,46 |
0,53 |
||
|
7 |
0,34 |
0,41 |
0,48 |
0,55 |
||
|
8 |
0,36 |
0,43 |
0,5 |
0,56 |
0,8 |
|
|
9 |
0,38 |
0,45 |
0,52 |
0,58 |
0,82 |
|
|
10 |
0,40 |
0,47 |
0,54 |
0,6 |
0,85 |
|
|
11 |
0,41 |
0,48 |
0,55 |
0,62 |
0,86 |
|
|
12 |
0,43 |
0,49 |
0,56 |
0,64 |
0,87 |
|
|
13 |
0,45 |
0,51 |
0,58 |
0,66 |
0,88 |
|
|
14 |
0,46 |
0,53 |
0,6 |
0,68 |
0,9 |
|
|
15 |
0,47 |
0,54 |
0,6 |
0,7 |
0,91 |
1,5 |
|
16 |
0,49 |
0,55 |
0,62 |
0,71 |
0,92 |
1,5 |
|
17 |
0,5 |
0,56 |
0,64 |
0,72 |
0,93 |
1,51 |
|
18 |
0,51 |
0,57 |
0,65 |
0,73 |
0,95 |
1,51 |
|
19 |
0,52 |
0,59 |
0,66 |
0,74 |
0,96 |
1,51 |
|
20 |
0,53 |
0,6 |
0,68 |
0,75 |
0,97 |
1,52 |
|
22 |
0,55 |
0,62 |
0,70 |
0,77 |
0,99 |
1,52 |
|
25 |
0,59 |
0,65 |
0,73 |
0,8 |
1,01 |
1,52 |
|
28 |
0,6 |
0,68 |
0,76 |
0,83 |
1,04 |
1,54 |
|
30 |
0,67 |
0,76 |
0,82 |
0,9 |
1,1 |
1,56 |
|
36 |
0,67 |
0,76 |
0,82 |
0,90 |
1,1 |
1,56 |
|
40 |
0,72 |
0,97 |
1,04 |
1,1 |
1,26 |
1,61 |
|
46 |
0,75 |
0,83 |
0,9 |
0,99 |
0,17 |
1,58 |
|
50 |
0,79 |
0,85 |
0,92 |
0,99 |
1,20 |
1,58 |
|
60 |
0,85 |
0,92 |
0,97 |
1,05 |
1,22 |
1,6 |
|
70 |
0,91 |
0,97 |
1,04 |
1,1 |
1,26 |
1,61 |
|
80 |
0,97 |
1,01 |
1,1 |
1,15 |
1,3 |
1,61 |
|
90 |
1,02 |
1,08 |
1,15 |
1,2 |
1,32 |
1,62 |
|
100 |
1,06 |
1,13 |
1,2 |
1,25 |
1,36 |
1,63 |
|
120 |
1,15 |
1,2 |
1,27 |
1,3 |
1,4 |
1,63 |
|
140 |
1,23 |
1,27 |
1,33 |
1,35 |
1,44 |
1,56 |
|
160 |
1,3 |
1,33 |
1,38 |
1,40 |
1,48 |
1,65 |
|
180 |
1,37 |
1,4 |
1,42 |
1,44 |
1,51 |
1,66 |
|
200 |
1,43 |
1,44 |
1,46 |
1,48 |
1,54 |
1,67 |
|
220 |
1,46 |
1,48 |
1,5 |
1,53 |
1,58 |
1,67 |
|
240 |
1,55 |
1,53 |
1,57 |
1,6 |
1,61 |
1,68 |
|
260 |
1,57 |
1,60 |
1,62 |
1,62 |
1,64 |
1,69 |
|
280 |
1,65 |
1,65 |
1,66 |
1,66 |
1,68 |
1,69 |
|
300 |
1,7 |
1,7 |
1,7 |
1,7 |
1,7 |
1,7 |
Pro větší počet výtokových jednotek LU se výpočtový průtok QD, v l/s,
stanoví podle vztahu:
QD = 0,065 * LU0,58- 0,06
Tabulka 4 – Délkové tlakové ztráty třením R a rychlosti proudění vody v v potrubí z HDPE 100 SDR 11 (studená voda)
|
Průtok QD l/s |
Vnější průměr x tloušťka stěny trubky (da x s) mm |
|||||||
|
|
32x3 |
40x3,7 |
50x4,6 |
63x5,8 |
||||
|
R kPa/m |
v m/s |
R kPa/m |
v m/s |
R kPa/m |
v m/s |
R kPa/m |
v m/s |
|
|
0,2 |
0,09 |
0,4 |
|
|
|
|
|
|
|
0,3 |
0,19 |
0,6 |
|
|
|
|
|
|
|
0,4 |
0,32 |
0,8 |
0,11 |
0,5 |
|
|
|
|
|
0,5 |
0,47 |
0,9 |
0,16 |
0,6 |
|
|
|
|
|
0,6 |
0,66 |
1,1 |
0,22 |
0,7 |
0,08 |
0,5 |
|
|
|
0,7 |
0,86 |
1,3 |
0,29 |
0,8 |
0,1 |
0,5 |
|
|
|
0,8 |
1,1 |
1,5 |
0,37 |
1,0 |
0,16 |
0,7 |
|
|
|
0,9 |
1,35 |
1,7 |
0,46 |
1,1 |
0,16 |
0,7 |
|
|
|
1,0 |
1,63 |
1,9 |
0,55 |
1,2 |
0,19 |
0,8 |
0,06 |
0,5 |
|
1,2 |
2,27 |
2,3 |
0,76 |
1,4 |
0,26 |
0,9 |
0,09 |
0,6 |
|
1,4 |
|
|
1,0 |
1,7 |
0,34 |
1,1 |
0,11 |
0,7 |
|
1,6 |
|
|
1,27 |
1,9 |
0,43 |
1,2 |
0,14 |
0,8 |
|
1,8 |
|
|
1,57 |
2,2 |
0,53 |
1,4 |
0,18 |
0,9 |
|
2,0 |
|
|
|
|
0,64 |
1,5 |
0,21 |
1,0 |
Tabulka 5 – Ekvivalentní délkové přirážky na místní odpory v potrubí
|
Místní odpor |
Vnější průměr HDPE potrubí mm |
|||
|
32 |
40 |
50 |
63 |
|
|
Ekvivalentní délková přirážka m |
||||
|
Oblouk 90O |
0,4 |
0,5 |
0,6 |
0,7 |
|
Koleno 90O |
0,6 |
0,8 |
1,0 |
1,2 |
|
T-kus (odbočení) |
1,1 |
1,6 |
1,9 |
2,2 |
|
T-kus (rozdělení) |
3,1 |
4,5 |
5,5 |
6,7 |
|
Přímý ventil |
8,0 |
10,9 |
13,0 |
16,0 |
|
Šoupátko nebo kulový kohout |
1,5 |
2,0 |
2,5 |
3,5 |
|
Navrtávací pas |
2,6 |
3,6 |
4,4 |
5,7 |
Poznámka: T-kusy (průtok), nátrubky, redukce, šroubení a příruby je možné
zanedbat.
Ekvivalentní délková přirážka zpětného ventilu je cca 13 m.
-
Návrh ohřívače vody
Při návrhu objemu zásobníkového ohřívače vody v obytných budovách se vychází z počtu zásobovaných osob (počtu bytů), vybavení bytů (sprcha, vana) a doby ohřevu vody v zásobníkovém ohřívači. Objem zásobníkového ohřívače v bytových domech je možné navrhnout podle Sandera.
Tabulka 6 – Potřeby vody o teplotě 55 °C a tepla pro jednotlivé činnosti
|
Činnost |
Potřeba vody litry |
Potřeba tepla kWh |
|
Mytí rukou |
2 |
0,1 |
|
Mytí těla |
10 |
0,52 |
|
Sprcha |
25 |
1,32 |
|
Vana délky 1600 mm |
80 |
4,2 |
|
Mytí 100 m² podlahy |
20 |
1,05 |
Poznámka: objem vody o teplotě 40 °C připravené smíšením teplé vody s vodou studenou je přibližně 1,5 násobný.
Tabulka 7 – Nejmenší objemy zásobníkového ohřívače vody podle Sandera pro bytové domy s byty pro 3 až 4 osoby vybavené vanou
|
Počet bytů |
Objem zásobníkového ohřívače v l při době ohřevu v h |
|||
|
0,5 hod |
1 hod |
2 hod |
3 hod |
|
|
1 |
90 |
150 |
200 |
220 |
|
2 |
130 |
200 |
300 |
370 |
|
4 |
190 |
300 |
450 |
520 |
|
6 |
230 |
400 |
600 |
740 |
|
8 |
300 |
470 |
600 |
740 |
|
10 |
330 |
540 |
690 |
890 |
|
12 |
395 |
640 |
985 |
1180 |
|
15 |
455 |
765 |
1130 |
1330 |
|
18 |
520 |
860 |
1130 |
1550 |
|
20 |
555 |
910 |
1380 |
1620 |
9.2. Montáž zařizovacích předmětů
Obr. 1
Rozmístění a volba zařizovacích předmětů v bytech a rodinných domech
Počet hygienických místností v domě nebo bytě stejně jako jejich vybavení
by měl odpovídat standardu bydlení, rozloze obývaného prostoru a počtu
osob v domácnosti. Při navrhování dispozičního uspořádání zařizovacích
předmětů v hygienických místnostech je nutné dodržet alespoň minimální
vzdálenosti mezi jednotlivými zařizovacími předměty, vzdálenosti od stěn
a dodržovat průchozí uličky. Speciální požadavky jsou kladeny na koupelny
pro handicapované.
Pro vytvoření kvalitního prostředí koupelny je třeba navrhnout velmi dobré
dispoziční a provozní uspořádání prostoru tak, aby byl dostatek místa pro
všechny vybrané předměty a celek působil harmonicky. Počet hygienických
místností v domě nebo bytě by měl odpovídat standardu bydlení, rozloze
obývaného prostoru a počtu osob v domácnosti.
WC spojené s koupelnou jako jediná hygienická místnost vyhovuje např.
svobodárnám pro 1 nebo 2 osoby nebo zařízení při pokoji pro hosta, ložnici
apod. Vícečlenná rodina, která používá koupelnu ve stejnou dobu, by měla
mít v bytě WC se samostatnou klozetovou mísou s umývátkem, popřípadě s
bytovým pisoárem a bidetem a podle možností i další koupelnu.
Tabulka 1: Dimenzování koupelen podle počtu uživatelů bytu
Počet koupelen by měl odpovídat počtu místností pro spaní (např. dům se
třemi ložnicemi by měl mít alespoň dvě koupelny, jednu s vanou pro děti,
jednu se sprchovým koutem u ložnice rodičů a oddělené WC s umývátkem).
Koupelna pro postižené osoby má mít uspořádání a typ zařizovacích předmětů
přizpůsobené požadavkům postižené osoby.
Dobrý návrh koupelny vychází z prostorových možností bytového interiéru,
výhledových potřeb rodiny a dodržení stylu, který si uživatel v celém bytě
zvolil. Pozornost při návrhu a jeho realizaci je třeba věnovat zařizovacím
předmětům, jejich výběru, umístění, barevnému sladění s ostatním zařízením
koupelny, obklady i dlažbami s dobrými technickými i estetickými parametry.
Dispoziční uspořádání zařizovacích předmětů a volba rozměrů hygienických
místností by měla být řešena v souladu s ČSN 73 4301 a kategorií bytu.
Při navrhování dispozičního uspořádání zařizovacích předmětů v hygienických
místnostech je nutné dodržet alespoň minimální vzdálenosti mezi jednotlivými
zařizovacími předměty, vzdálenosti od stěn a dodržovat průchozí uličky.
Obr. 2 Příklady manipulačních prostorů před zařizovacími předměty
Tabulka 2: Minimální vzdálenosti mezi zařizovacími předměty
Obr. 3 Příklady manipulačních prostorů před zařizovacími předměty
Zvláště u podkrovních koupelen je třeba zvážit nejen výšky zařizovacích předmětů, ale i výškové možnosti místnosti, a do snížené části stropu dát skříňky, případně WC, bidet. Sprchy a eventuelně vany, které se používají ve stoje, situovat ke střední vyšší stěně.
Tabulka 3: Minimální výšky zařizovacích předmětů
|
ZAŘÍZENÍ |
MONTÁŽNÍ VÝŠKA mm |
ZAŘÍZENÍ |
MONTÁŽNÍ VÝŠKA mm |
ZAŘÍZENÍ |
MONTÁŽNÍ VÝŠKA mm |
|
Umyvadlo |
850 |
Klozet |
400 |
Vana |
600 |
|
Dvoj umyvadlo |
850 |
Závěsný klozet |
400 |
Sprcha |
X |
|
Umývátko |
850 |
Bidet |
400 |
Pračka |
900 |
|
Vestavěná skříňka |
x |
Pisoár |
650–700 |
Sušička |
900 |
Svébytnou atmosféru ve spojení s problematikou koupelen vytváří téma tzv. handicapu, které s sebou přináší mnoho nových požadavků na kvalitu a technické vybavení. Ne každý si uvědomuje, že jde o realitu života, kterou musíme vnímat velmi intenzivně způsobem nevytvářejícím atmosféru diferencování lidí. Je třeba hledat technická, ale i dispoziční řešení, která umožňují např. pohyb vozíčku v koupelně, umístění zvedacích zařízení umožňujících zpřístupnění např. vany, sprchy, ovládacích prvků, zajišťují bezpečnost, ale také nabízejí možnost snadného dovolání pomoci, event. i prostor pro doprovod. Zároveň s návrhem funkčního řešení je třeba pamatovat na systém údržby.
Obr. 4 Příklad minimálních prostorů pro vozíčkáře
9.3. Opravy, údržba
Použité materiály a konstrukce zařizovacích předmětů omezuje opravy na případné čištění ucpaných odtokových ventilů popřípadě jejich výměnu v případě mechanického poškození, dále na opravy výtokových armatur při poruchách uzavíracích mechanizmů dle konstrukce těchto armatur. V případě poškození zařizovacího zařízení typu vana, klozet, umyvadlo, dřez, apod. následuje kompletní výměna za nový kus. Údržba zařizovacích předmětů je omezena na včasnou výměnu pryžových částí, odstraňování nánosů vodního kamene pomocí speciálních čistících prostředků doporučených výrobcem.