12
I. Požadavky na umisťování spotřebičů
Plynové spotřebiče se rozdělují do tří kategorií - typů:
V případě spotřebiče bez odtahu spalin se jedná o tzv. spotřebiče typu A, které odebírají vzduch pro spalování z prostoru, ve kterém jsou umístěny, a produkty spalování jsou odváděny do téhož prostoru.
Obr. 1 Schematické znázornění větratelného prostoru se spotřebičem typu A
I. ZÁKAZY UMÍSTĚNÍ
II. Požadavky na nejmenší objem prostoru, v němž může být instalován plynový spotřebič, jsou uvedeny v následující tabulce:
Tabulka 1 Přehled prostorových požadavků na
spotřebiče typu A
Spotřebiče provedení A |
Nejmenší požadovaný objem místnosti m3 |
|||||
POLOŽKA |
I. |
bez odsávacích zařízení nad spotřebičem |
v bytových jednotkách s více obytnými místnostmi |
v bytových jednotkách s jednou obytnou místností |
||
II. |
s odsávacím zařízením nad spotřebičem (např. digestoř) |
I. | II. | I. | II. | |
1 |
plynový sporák s plynovou nebo el. troubou nebo vestavná jednotka s oddělenou vařidlovou deskou a plynovou troubou |
20 |
15 |
50 |
37,5 |
|
2 |
samostatná plynová trouba nebo samostatný plynový vařič s dvěma hořáky |
10 |
7,5 |
25 |
18,7 |
|
3 |
plynová chladnička |
6 |
4,5 |
6 |
4,5 |
|
4 |
plynový průtokový ohřívač vody do příkonu 10 kW nebo zásobníkový ohřívač do příkonu 2 kw |
20 |
15 |
20 |
15 |
|
5 |
plynový průtokový ohřívač vody do příkonu 10 kW, umístěný společně s plynovým sporákem s plynovou nebo elektrickou troubou nebo vestavnou jednotkou s oddělenou vařidlovou deskou a plynovou troubou |
26 |
19,5 |
80 |
60 |
|
6 |
plynový průtokový ohřívač vody do příkonu 10 kW umístěný společně se samostatnou plynovou troubou nebo samostatným vařičem s dvěma hořáky nebo plynovou chladničkou |
20 |
15 |
30 |
22,5 |
Při kombinaci spotřebičů pod podložkou 1, 2 a 3 se přípustné objemy sčítají.
2. Pokud nemá místnost 1 nejmenší požadovaný objem, je možno ji propojit
se sousední místností 2 neuzavíratelnou volnou plochou od podlahy až ke
stropu o šířce nejméně 1 m nebo rovnocenným způsobem. Přitom musí být splněny
následující požadavky:
Objem místnosti V1 je nejméně 10 m3
a celkový objem obou místností V1 a V2 se rovná nejmenšímu
požadovanému objemu, v daném případě požadovaných 20 m3.
Obr. 2 Schematické znázornění propojení místností
III. Požadavky na výšku prostoru pro instalaci spotřebičů
IV. Požadavky na výměnu vzduchu v prostorách s plynovým spotřebičem typu A
Obr. 3 Schematické znázornění vytváření podtlaku v místnosti
V. Zvláštní požadavky na průtokové ohřívače typu A
Pro provoz plynových průtokových ohřívačů bez odvodu spalin do venkovního
prostoru platí tyto další požadavky:
Příkon spotřebiče ≤ 10 kW
Spotřebič má hlídač okolního prostředí, tzv. "OXYSTOP"
Jeden vývod teplé vody, a to v místnosti, v níž je instalován
Smí být požíván pouze pro dřez nebo umyvadlo
Obr. 4 Schematické znázornění dovolených (ANO) a zakázaných (NE) instalací průtokových ohřívačů vody bez odvodu spalin
TYP B
V těchto případech se jedná o spotřebiče typu B s atmosférickým hořákem
a přerušovačem tahu (dále jen spotřebiče). Tyto spotřebiče odebírají vzduch
pro spalování z prostoru, v němž jsou instalovány, a spaliny jsou odváděny
kouřovodem a komínem do venkovního prostoru.
I. Zákazy umístění
POZNÁMKA: Je-li místnost kde je umístěn spotřebič, nepřímo větratelná, pak se její objem pro splnění požadavků nezapočítává. Započítává se objem propojeného sousedního přímo větratelného prostoru, nebo další přímo větratelné místnosti.
Obr. 6 Schéma spotřebiče s instalovanou pojistkou proti zpětnému toku spalin
II. Požadavek na objem prostoru
III. Požadavek na přívod spalovacího vzduchu a větrání
Obr. 12 Schéma umístění plynového spotřebiče s příkonem větším než 7 kW bez pojistky proti zpětnému toku spalin
IV. Praktická řešení bezpečného umístění spotřebičů typu B
Obr. 23 Plynový kotel umístěný ve skříni s přívodem vzduchu z venkovních prostor
Skříň je umístěna v nevětraném prostoru.
Obr. 24 Příklady řešení přívodu vzduchu k plynovému kotli v samostatné skříni
Obr. 25 Příklad řešení přívodu vzduchu ve větratelném prostoru pomocí motorově ovládané klapky
Prostorové požadavky pro umístění kotle jsou nedostatečné. Přívod vzduchu
okenními spárami je nedostatečný.
Jaké zásady platí při současném umístění spotřebičů bez odtahu spalin
(spotřebiče typu A) a spotřebičů připojených na odtah spalin (spotřebiče
typu B)?
Při kombinaci spotřebičů typu A se spotřebiči typu B je nejmenší požadovaný
objem místnosti roven vyšší z hodnot nejmenšího objemu požadovaného pro
spotřebiče daného provedení. Zároveň musí být splněny požadavky na výměnu
vzduchu a na přívod vzduchu pro spotřebiče typu B.
Spotřebiče typu C, které jsou v kombinaci se spotřebiči typu A nebo B,
nemají na požadovaný objem místnosti ani výměnu vzduchu žádný vliv.
Obr. 26 Schematické znázornění společného umístění spotřebiče typu A a B
Veškeré opravy a regulace na plynových zařízeních, která už dávno nejsou
jednoduché spotřebiče, ale v současnosti velmi propracovaná zařízení, smí
provádět pouze autorizovaný servis. Představíme si zde jednu z nejčastějších
poruch, která se objevuje naprosto u všech plynových spotřebičů jako jsou
kotle, plynová kamna, sporáky.
Nezbytnou podmínkou pro provoz plynových kotlů je jednak dostatečný přívod
spalovacího vzduchu a jednak spolehlivý odvod spalin do komínu.
Celá řada již současně provozovaných kotlů je vybavena čidlem proti zpětnému
toku spalin, které přeruší provoz kotle v případě, kdy dojde k problémům
při odvodu spalin komínovým průduchem.
Ve střední a vyšší třídě závěsných plynových kotlů s odtahem spalin do
komínu se setkáme navíc i se spalinovým čidlem hořákové komory. Takto vybavené
kotle pak zajišťují nejvyšší míru bezpečnosti proti průniku spalin do okolního
prostoru. Pokud k takové situaci za provozu dojde např. v důsledku zanedbané
údržby např. při zaneseném výměníku, bude kotel hlásit poruchový stav a
bude odstaven z provozu.
Obr. 27 Schéma toku spalin při znečištěném výměníku
Plynový kotel se znečištěným výměníkem, špatně průchodným pro spaliny;
spaliny obtékají výměník ze spodní části, hromadění spalin u ústí hořáku
způsobuje nedokonalé spalování s tvorbou velkého množství CO ve spalinách.
Spaliny odcházejí prostorem mezi výměníkem a krytem kotle do okolí; v důsledku
toho nedojde k aktivaci pojistky proti zpětnému toku spalin, ale únik spalin
bude detekován čidlem hořákové komory (5) a kotel bude odstaven z provozu.
K aktivaci spalinového čidla hořákové komory může dojít při nedostatečné
průchodnosti výměníku plynového spotřebiče. Toto bývá nejčastěji způsobeno
výrazným znečištěním výměníku. Následkem toho může dojít k úniku spalin
do okolního prostředí spotřebiče z prostoru spalinové komory v blízkosti
plynového hořáku. Těmto problémům je možno zabránit při provádění pravidelných
periodických servisních prohlídek, jejichž součástí je vyčištění výměníku.
Pozor, na tento únik nedokáže zareagovat spalinové čidlo umístěné v prostoru
přerušovače tahu, tzv. čidlo zpětného toku spalin, které zabezpečuje detekci
obráceného toku spalin přes přerušovač tahu.
Diky chybovému kódu je provozovatel plynového kotle upozorněn na nestandardní
provoz plynového spotřebiče a je nutno odstranit příčinu tohoto provozu.
Pokud se toto vypnutí vyskytuje častěji, je nutno zavolat schválený autorizovaný
servis a sdělit mu poruchu a data přístroje.
Obr. 28 Umístění spalinového čidla ve spalovací komoře u závěsného plynového kotle Ceraclass Acu
5. Bezpečný provoz plynových průtokových ohřívačů bez odvodu spalin
Dosud je bezpečnost plynových spotřebičů, zejména plynových průtokových
ohřívačů vody, řešena bezpečnostním prvkem, tzv. oxystopem, podle ČSN EN
26 (061411) : 1998 hlídačem okolního prostředí" který působí tak, že v
případě, kdy v okolní atmosféře poklesne obsah kyslíku a současně dojde
ke zvýšení podílu oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého, dojde k uhasnutí
zapalovacího plamínku spotřebiče, který ohřívá čidlo pojistky plamene,
a v krátké definované době pak dojde k uzavření přívodu plynu do sestavy
hlavních hořáků.
Obr. 29 Základní schéma plynového průtokového ohřívače vody bez odtahu spalin
Obr. 30 Provoz při průchodném výměníku při trvalém monitorování prostředí s instalovaným spotřebičem
Provozem spotřebiče však postupně dochází k zanášení výměníku tepla a otvorů pro přisávání primárního vzduchu u zaústění trysek do těles hořáků, které brání volnému průniku spalin do výstupní části plynového spotřebiče. Vlivem nedostatku primárního vzduchu potom dochází k nedokonalému spalování s vysokým nárůstem oxidu uhelnatého ve spalinách. Objem spalin, který nemůže projít určenou cestu přes výměník, se hromadí v horní části nad sestavou hořáků, odchází pod výměníkem a podél vnitřní části krytu spotřebiče prostupuje do výstupní části spotřebiče. Při této cestě spalin dochází k dalšímu omezování přístupu vzduchu, tentokrát sekundárního vzduchu pro spalování na vlastním vyústění hořáků, a dále se prohlubuje proces nedokonalého spalování za dalšího intenzívního nárůstu obsahu oxidu uhelnatého ve spalinách, které vystupují do volného prostoru, kde je spotřebič umístěn. Při vdechování atmosféry s vysokým obsahem oxidu uhelnatého dochází k otravě, jejíž průběh je přímo závislý na koncentraci oxidu uhelnatého a době vdechování. Průběh otravy může trvat velmi krátkou dobu, řádově několik minut, a jeho následkem může být až smrt.
Obr. 31 Provoz spotřebiče při neprůchodném výměníku (ucpaný nečistotami), hořák výrazně hoří svítivým žlutým plamenem se silnou sálavou složkou, která tepelné ovlivňuje čidlo pojistky plamene a dochází:
Obr. 32 Část hořáku po demontáži trysek, Detail v otvorech silné zanesení nečistotami
Obr. 33 Demontovaná část sestavy trysek, Detail hořáku se silným znečištěním, která brání přístupu primárního vzduchu pro spalování
Pří výše vysvětleném zanešení spotřebiče nečistotou sice dojde k uhasnutí zapalovacího plamínku, ale protože ve spotřebiči, kde dochází k nedokonalému spalování, je toto nedokonalé spalování doprovázeno intenzívním svítivým plamenem a silným sálavým teplem, které postačuje k dostatečnému ohřevu čidla pojistky plamene, nedojde k bezpečnému vypnutí plynového spotřebiče, tedy k uzavření přívodu plynu do sestavy hořáků.
Obr. 34 Pohled na provozovaný spotřebič - žlutý sálavý plamen - důsledek nedokonalého spalování
U plynových spotřebičů jsou používána zabezpečovací zařízení s pestřejším rozsahem sledovaných a jištěných funkcí, pracujících často na velmi důmyslných principech. Zde popíšeme stručně zařízení pro hlídání plamene a zpětného toku, popř. nadměrného hromadění spalin.
Tuto funkci plní pojistky (hlídače) plamene. Jsou to zařízení, která v případě uhasnutí jištěného plamene (zapalovacího, nebo hlavního hořáku) uzavřou přívod plynu k tomuto hořáku. Podle principu, který ke své funkci využívají, se pojistky plamene člení do následujících hlavních skupin:
Bimetalovými pojistkami (obr. 35) jsou vybaveny spotřebiče vyráběné před více než deseti lety. Pracují na principu různé roztažnosti dvou rozdílných kovů. Při jejich zahřátí dojde k pohybu pojistky, která otevře přívod plynu k jištěnému hořáku. V případě zhasnutí plamene dojde naopak, po vychladnutí pojistky, k jeho uzavření.
Obr. 35 Schéma bimetalové pojistky plamene
1 – zapalovací hořák, 2 – bimetal, 3 – táhlo, 4 – ventil s těsněním, 5 – pružina ventilu
Pro svou jednoduchost je tato pojistka dosud používána v různých zařízeních
a přístrojích, např. jako tepelná ochrana elektrických spotřebičů. U nedostatečně
udržovaných plynových spotřebičů hrozí velmi často, že se táhlo pojistky
nemůže kvůli nečistotám a korozi volně pohybovat a pojistka zůstane otevřená
i po uhasnutí plamene.
Termoelektrická pojistka je v současnosti nejběžnější pojistkou
u plynových spotřebičů používaných v bytové a komunální sféře. Využívá
termoelektrické vlastnosti kovů měnit s teplotou svůj elektrický potenciál.
Na styku dvou kovů tak vzniká po zahřátí elektrické napětí, které přitáhne
jádro cívky solenoidového ventilu a tím otevře přívod plynu k jištěnému
hořáku. Po vychladnutí a ztrátě napětí je přívod plynu uzavřen. Reakční
doba této pojistky je kratší než u pojistky bimetalové. Je velice spolehlivá
- její špatná funkce bývá způsobena spíše špatným umístěním vůči plamenu
než její závadou.
Obr. 36 Princip termoelektrické pojistky plamene
Legenda: 1 – elektromagnet, 2 – kotva, 3 – termočlánek, 4 – táhlo, 5 – ventil s těsněním, 6 – pružina ventilu
Ionizační pojistky plamene a UV diody jsou používány u plynových spotřebičů
s většími výkony, neboť mají velice krátkou reakční dobu.
Ionizační pojistky plamene (obr. 37) využívají vodivosti plamene. Při
spalování uhlovodíkových plynů vznikají vodivé ionty. Pokud se na dvě elektrody,
z nichž jednu tvoří ústí hořáku a druhá je umístěna do prostoru plamene,
vloží elektrické napětí, protéká mezi nimi elektrický proud. Po zhasnutí
plamene dochází okamžitě k přerušení elektrického obvodu a automatika spotřebiče
dává pokyn k uzavření přívodu plynu.
Obr. 37 Princip ionizační pojistky plamene
Hlídání zpětného toku, popř. nadměrného hromadění spalin
Účelem těchto zařízení je prevence před otravami oxidem uhelnatým obsaženým
ve spalinách a vznikajícím ve zvýšené míře při zvýšené koncentraci spalin
ve spalovacím vzduchu. Jsou jimi vybaveny novější plynové spotřebiče.
Pojistkami proti zpětnému toku spalin jsou vybavovány spotřebiče v provedení
B, tj. spotřebiče s odvodem spalin do komína, odebírající vzduch ke spalování
z místnosti, v níž jsou instalovány. Jedná se v podstatě většinou o termoelektrickou
pojistku, popsanou v předchozím bodu, která dává pokyn k uzavření přívodu
plynu k hořáku spotřebiče v případě, kdy je ohřáta na určitou teplotu spalinami
proudícími při závadě na odtahu spalin.
U spotřebičů v provedení A, tj. spotřebičů, odebírajících vzduch ke spalování
z místnosti, v níž jsou instalovány, a vypouštějící spaliny tamtéž (např.
sporáky, vařiče, malé průtokové ohřívače vody) se instalují tzv. oxystopy.
Jedná se o zařízení, které způsobuje uhasnutí zapalovacího hořáčku v případě
poklesu koncentrace kyslíku v okolí spotřebiče. Své uplatnění nalezly oxystopy
především u malých průtokových ohřívačů vody, používaných nad dřezy nebo
umývadly v kuchyňkách.
Kouřová cesta musí být navržena tak, aby kouřovod i komín spolehlivě odváděly
spaliny od připojeného spotřebiče do volného ovzduší. Musí zajistit i jeho
optimální účinnost.
Podtlakové komíny odvádějí spaliny přirozeným komínovým tahem, přetlakové
komíny pod přetlakem od sopouchu až po ústí komína.
Každý návrh kouřové cesty má být výpočtově posouzen.
Podtlakové komíny vícevrstvé, jsou určeny pro spotřebiče na plynná paliva
s atmosférickým nebo přetlakovým hořákem. Přetlakové komíny jsou určeny
pro přetlakové a kondenzační kotle.
Komíny a kouřovody a komínové vložky se navrhují z materiálů:
Komínové konstrukce i kouřovodu musí být těsné.
Komínová vložka musí být tepelně a dilatačně oddělena od komínového pláště.
U přetlakových prostor mezi komínovou vložkou a komínovým pláštěm slouží
k odvětrám spalin při případné netěsnosti komínové vložky. Může být využit
i pro nasávání spalovacího vzduchu.
Ústí komína musí být nejméně 650 mm nad hřebenem šikmé střechy při vodorovné
vzdálenosti komína od hřebene do 2 m. Při větší vzdálenosti se výška snižuje
o větrný úhel, který je 10° od vodorovné roviny.
Nad plochou střechou nebo nad atikou bližší než 2 m musí ústí komína nejméně
I m u spotřebičů na plynná paliva, nebo 1,5 m u spotřebičů na tuhá a kapalná
paliva ústí komína musí převyšovat střešní konstrukce, které by mohly ovlivnit
tah (strojovna výtahu apod.) o 1 m, při. vodorovné vzdálenosti 2 m. Při
větší vzdálenosti se výška snižuje o větrný úhel, který je 10° od vodorovné
roviny.
U přetlakových komínů musí být ústí komína nejméně 600 mm nad rovinou
střešní roviny (i šikmé). Průduchy komína musí mít po celé účinné výšce
neměnný průřez.
Nejmenší dovolený rozměr kruhového nebo čtvercového průřezu průduchu komína je:
Komínová vložka spotřebičů na plynná paliva je ukončena kondenzační jímkou
s odvodem kondenzátů spalin. Musí být kontrolovatelná a čistitelná.
Komín procházející vnitřním prostorem musí být navržen tak, aby při běžném
provozu připojeného spotřebiče paliv teplota vnějšího povrchu komínového
pláště nepřekročila 52 °C.
Ústí-li do jednoho komínového průduchu více sopouchy, musí být jejich
vzájemná svislá, osová vzdálenost nejméně 300 mm.
Kouřová cesta musí mít po celé délce dostatečný počet kontrolních, vymetacích,
čistících a vybíracích otvoru.
Kouřovody se nesmí směrem k sopouchu zmenšovat. Musí být proveden tak,
aby byl co nejmenší odpor při proudění spalin. Směrem k sopouchu musí stoupat.
Napojení do společného kouřovodu se provádí ve směru toku spalin.
Při uvádění plynových spotřebičů do provozu nebo pravidelných ročních prohlídkách a jejich čištění se vždy provede kontrola těsnosti a to vždy oprávněnou osobou – servisním technikem, tato zkouška se provádí pomocí pěnotvorného prostředku nebo detekčním přístrojem provozním tlakem spotřebič proto musí být připojen na přívod plynu. Ve výrobním závodě jsou spotřebiče zkoušeny 1,5 násobkem tlaku provozního. Případné zjištěné uniky technik odstraní. Jiným osobám není dovoleno provádět na plynových spotřebičích jakékoliv zásahy.