Terminologie v oblasti kryptografie je poněkud uvolněná, jedno slovo podle kontextu často zastává několik významů.
Kryptologie – z řeckého kryptós (skrytý) a lógos (slovo) – je vědní disciplína, zabývající se bezpečnou a tajnou komunikací. Zahrnuje v sobě kryptografii – gráphein (psát) a kryptoanalýzu – analýein (rozvázat, uvolnit).
Kryptografie – je vědní disciplína studující způsoby ochrany procesů informačních interakcí před účelovými pokusy odklonit je od podmínek normálního průběhu, založené na kryptografických transformacích, tj. transformací dat podle tajných algoritmů. Již z dávných dob až do dnešních dnů je nejdůležitějším úkolem kryptografie ochrana předávaných prostřednictvím spojovacích kanálů nebo dat archivovaných vsystémech zpracování před nesankcionovaným seznámením se s nimi nebo před jejich úmyslným zkreslením. Kryptografie řeší uvedený úkol prostřednictvím šifrování ochraňovaných dat, což předpokládá použití dvou následujících vzájemně vratných transformací
před odesláním dat spojovací linkou nebo před jejich umístěním do archivu se podrobují šifrování
pro obnovení původních dat ze zašifrovaných se používá procedura rozšifrování.
Schéma transformace dat při šifrování.
Šifrou nazýváme dvojici algoritmů, realizujících každou zuvedených transformací. Utajení druhého znich, dělá data nedostupnými pro nesankcionované seznámení se s nimi a utajení prvního, dělá nemožným vnucování falešných dat. Původně se šifrování využívalo pro ochranu předávaných sdělení vůči oběma uvedeným hrozbám, avšak později bylo uvedeno, že může chránit data vůči nesankcionovaným modifikacím pouze, jestliže jsou splněny určité podmínky a to jmenovitě:
Šifrované sdělení obsahuje velkou nadbytečnost;
Proces šifrování dobře "promíchává" strukturní jednotky sdělení (bity, symboly atd.).
Rozšifrování – proces zpětného použití šifry vůči zašifrovanému textu., kterou provádí zákonný uživatel znající klíč.
Dešifrování – pokus přečíst zašifrovaný text bez znalosti klíče, tj. prolomení šifrovaného textu nebo šifry, tedy úkol pro kryptoanalytika nebo výkonného hackera. Vzhledem k tomu, že tyto podmínky se ne vždy využívají, tak v obecném případě není šifrování prostředkem imitační ochrany – ochrany před vnucováním falešných dat.
Imitační ochrana – je to ochrana dat vsystémech přenosu aarchivace vůči vnucování falešné informace. Imitační ochrany se obvykle dosahuje na účet vložení do paketu přenášené informace imitační vsuvky.
Kryptoanalýza – zkoumání možnosti čtení sdělení bez znalosti klíčů je bezprostředně spojené s prolomením šifer. Lidé zabývající se kryptoanalýzou a studiem šifer se nazývají kryptoanalytici.
Kryptosystém - je to ukončený komplexní model schopný uskutečňovat dvoustrannou kryptografickou transformaci dat libovolného objemu a potvrzovat dobu odeslání oznámení, mající mechanizmus změn hesel aklíčů asystém přenosového kódování. Sám o sobě popis algoritmu není kryptosystémem. Pouze doplněný o schémata rozdělení a řízení klíčů se stává systémem.
Pod klíčem chápeme lehce změnitelnou část kryptosystému, která se archivuje v utajení a definující, která z možných transformací se v daném případě plní.
Pod kryptografickou odolností chápeme dobu potřebnou pro odhalení šifry s použitím nejlepší kryptoanalytické metody.
Steganografie (řečtina. steganós-schovaný, gráphein-psát) je vědní disciplína a podobor kryptografie zabývající se utajením komunikace prostřednictvím ukrytí zprávy. Zpráva je ukryta tak, aby si pozorovatel neuvědomil, že komunikace vůbec probíhá. Aby nedošlo k prozrazení obsahu zprávy, zpravidla se kombinuje s dalšími metodami šifrování