07

Kalorimetr a kalorimetrická rovnice

Když provádíme přesná měření teploty kapalin nebo výpočty měrných tepelných kapacit látek při tepelné výměně, potřebujeme vždy vhodnou nádobu, která bude zabraňovat ztrátám tepla při našem měření. K podobným účelům se používá kalorimetr.




Kalorimetr je zařízení umožňující provádět tepelnou výměnu mezi tělesy a měřit tepelné veličiny teplo, teplotu a měrnou tepelnou kapacitu.


Obr. 31: Moderní kalorimetr


Směšovací kalorimetr je tepelně izolovaná nádoba s teploměrem a míchačkou. Aby se zabránilo únikům tepla, je menší nádoba vložena do větší, čímž se vytvoří kalorimetr s dvojitou stěnou. Vyleštění stěn, vzduchová vrstva nebo plastová izolace mezi nádobami, chrání prostor vnitřní nádoby před ztrátami tepla a také proti teplu vnikajícímu dovnitř z okolí. Míchačkou je možné pohybovat nahoru a dolů, nebo jí otáčet a jejím pohybem tak urychlit smísení dvou kapalin ve směs, jejíž teplotu potřebujeme měřit. Kalorimetr přikryjeme víkem, v kterém jsou otvory pro teploměr a míchačku.


Jak lze vypočítat měrnou tepelnou kapacitu tělesa z neznámého materiálu?

Obr. 32: Schéma kalorimetru

Jestliže do menší nádoby kalorimetru nalijeme např. vodu o hmotnosti m1 a teplotě t1, a ponoříme do ní váleček vyrobený z neznámého kovu o hmotnosti m2 a teplotě t2, nastane mezi oběma tělesy tepelná výměna, při které bude teplo z teplejšího válečku přecházet do vody. Na teploměru ponořeném ve vodě budeme pozorovat, že teplota vody poroste. Až se rtuť teploměru ustálí v jediné poloze, tepelná výměna mezi tělesy skončila a obě tělesa mají společnou teplotu t.
Při této tepelné výměně chladnější těleso (voda) přijalo teplo Q1 od tělesa teplejšího (váleček) a zároveň můžeme říct, že teplejší těleso odevzdalo teplo Q2 chladnějšímu. Protože v kalorimetru nedošlo k tepelným ztrátám do okolí, můžeme tento děj zapsat jako


`Q_1=Q_2`



Množství tepla, které přijalo chladnější těleso od tělesa teplejšího je stejné jako množství tepla, které teplejší těleso odevzdalo chladnějšímu.



Protože `Q_1=m_1*c_1*(t-t_1)` a současně `Q_2=m_2*c_2*(t_2-t)`, zapíšeme první rovnici ve tvaru tzv. kalorimetrické rovnice:


`m_1.c_1.(t-t_1 )=m_2.c_2.(t_2-t)`


Měrnou tepelnou kapacitu válečku z neznámého materiálu teď můžeme vypočítat ze vzorce


`c_2=\frac{m_1.c_1.(t - t_1 )} {m_2.(t_2-t)}`


Chceme-li získat přesnější výsledek měrné tepelné kapacity c2 válečku z neznámého materiálu, nesmíme zapomenout, že teplem, které vydal neznámý váleček, se ohřála nejen voda, ale také vnitřní nádoba kalorimetru, míchačka a teploměr. Proto do kalorimetrické rovnice přidáme také tepelnou kapacitu kalorimetru, kterou označíme Ck. Přesnější kalorimetrická rovnice se potom zapíše ve tvaru:


`m_1.c_1.(t-t_1 )+C_K.(t -t_1 )=m_2.c_2.(t_2-t)`


`c_2=\frac{m_1.c_1.(t - t_1 )+ C_K.(t-t_1)} {m_2.(t_2-t) ) `


ŘEŠENÉ ÚLOHY

Úloha č. 1


Úloha č. 2


Protokol k laboratorní práci Určení měrné tepelné kapacity tělesa z neznámého materiálu si stáhněte z Moodlu na stránkách školy.



Kalorimetr a kalorimetrická rovnice


Testové otázky