Obsah

01

Organizace činnosti ZZS

Poskytovatelem ZZS je příspěvková organizace, kterou zřizuje kraj a která má oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné služby podle zákona o zdravotních službách.


Na území kraje je ZZS poskytována jedním poskytovatelem ZZS s výjimkou případu, kdy se na poskytování ZZS podílí také poskytovatel ZZS zřízený jiným krajem. Poskytovatel je povinen zajistit, aby zdravotnická záchranná služba byla poskytována nepřetržitě.


Poskytovatel ZZS je zařazen do základních složek integrovaného záchranného systému.


1.1 Právní podklady

Základní zákony:


Výběr ze zákona č.374/2011 Sb.

Vymezení pojmů ze zákona (§ 3):

  • závažné postižení zdraví: náhle vzniklé onemocnění, úraz nebo zhoršení zdravotního stavu, které bez poskytnutí péče může vést k dlouhodobým či trvalým následkům, nebo smrti; intenzivní bolest; náhle vzniklé změny chování a jednání ohrožující zdraví či život pacientka či jiných osob,
  • přímé ohrožení života: onemocnění, úraz či zhoršení zdravotního stavu, které bez pomoci můževést k ohrožení základních životních funkcí,
  • tísňová výzva: volání na linku 155, výzva předána operačním střediskem, složkám integrovaného systému,
  • cílový poskytovatel akutní lůžkové péče: nejblíže dostupný poskytovatel akutní lůžkové péče, který odborně zajistí pokračování péče,
  • přednemocniční neodkladná péče: péče poskytovaná na místě vzniku události a během transportu.


Činnost ZZS (§ 4):

  • nepřetržitý příjem tísňového volání: vyhodnocení stupně naléhavosti, vyslání výjezdové skupiny, operativní řízení,
  • řízení a organizace PNP na místě události a spolupráce s IZS,
  • spolupráce s cílovým poskytovatelem akutní péče,
  • poskytování telefonických instrukcí první pomoci,
  • vyšetření a poskytnutí zdravotní péče na místě události,
  • soustavná zdravotní péče a nepřetržité monitorování během transportu,
  • přeprava pacienta letadlem mezi poskytovateli,
  • přeprava tkání a orgánů k transplantaci,
  • třídění osob při hromadném postižení osob, krizové situace.


Dostupnost ZZS (§ 5):

  • plán kraje pokrytím výjezdovými základnami ZZS,
  • dojezdová doba 20 minut – od převzetí pokynů k výjezdu,
  • výjimka – nepříznivé dopravní či povětrnostní podmínky,
  • nutná aktualizace co 2 roky.


Součinnost s poskytovatelem akutní lůžkové péče (§ 6):

  • nepřetržité kontaktní místo,
  • cílový poskytovatel (§ 3) je povinen přijmout pacienta, pokud byla možnost přijmout pacienta potvrzena kontaktním místem,
  • přijmout vždy, pokud je pacient v přímém ohrožení života,
  • převzetí se musí písemně potvrdit vedoucímu výjezdové skupiny.


Traumatologický plán ZZS (§ 7):

  • opatření a postupy v případě hromadného neštěstí.


Poskytovatel ZZS (§8):

  • příspěvková organizace zřízená krajem - jeden poskytovatel,
  • garantován nepřetržitý provoz.

1.1.1 Opakování

Doplňte 3 názvy základních právních norem, které tvoří právní podklad činnosti ZZS:

  1. Zákon o zdravotnické záchranné službě č. 374/ 2011


Prostudujte si Zákon o zdravotnické záchranné službě č. 374/ 2011 v platném znění a napište alespoň 6 oblastí, které ošetřuje a popisuje:


1.2 Historie ZZS

50. – 60. léta 20. století

  • Neexistuje organizovaná záchranná služba.
  • Službu RZP (RLP) zabezpečovali žurnální lékaři poliklinik a nemocnic, lékaři LSPP, stanice Československého červeného kříže apod.
  • Konec 60. let se objevují v Praze a některých krajských městech první samostatná pracoviště záchranných služeb.
  • Rok 1974 byl historickým mezníkem rozvoje neodkladné přednemocniční péče a záchranné služby. V tomto roce byla vydána metodická opatření Ministerstva zdravotnictví ČR:
    • č. 32/1974 - o poskytování diferencované péče,
    • č. 33/1974 – o organizaci a poskytování první pomoci,
    • č. 34/1974 – o organizaci služby RZP.

  • Metodické opatření č. 32/1974 - o poskytování diferencované péče

    • Diferencovaná péče - léčebně preventivní péče, jejíž intenzita, zaměření a způsob poskytování jsou určovány podle zdravotního stavu pacienta. V různých stádiích onemocnění vyžaduje pacient rozdílnou lékařskou, sesterskou a ošetřovatelskou péči (včetně přístrojového vybavení).

    Diferencovaná péče zahrnuje:

    • resuscitační péči,
    • intenzivní péči,
    • standardní péči,
    • rehabilitační a lázeňskou péči,
    • symptomatickou péči.

  • Metodické opatření č. 34/1974 – o organizaci služby RZP

    • Definice RZP: Soubor metod, opatření a prostředků, zabezpečujících odbornou první pomoc při náhlých stavech bezprostředně ohrožující život.

    Důležitá organizační opatření:

    • akční rádius RZP do 20 km,
    • nepřetržitá činnost dispečerky RZP,
    • zřizování stanic RZP v průmyslových aglomeracích.


70. – 80. léta 20. století

  • Masový rozvoj pracovišť RZP (nejčastěji jako součást ARO).
  • Metodickými vedoucími uvedených pracovišť jsou anesteziologové.
  • Vyskytují se problémy materiálně-technického charakteru, nedostatek vozidel, finanční nedostupnost přístrojů atd.


Konec 80. let - 90. léta 20. století

  • Zlepšení technické vybavenosti, otevírání západních trhů, finanční podpora Ministerstva zdravotnictví.
  • Zřizování samostatných oddělení ZZS v rámci nemocnic, nebo zcela samostatných pracovišť ZZS (převážně v krajských městech).
  • 1987: zahájen zkušební provoz LZS (Praha, Bánská Bystrica, Poprad).
  • 1992: Vyhláška č. 434 MZ ČR O zdravotnické záchranné službě (účinnost od 1. 1. 1993):
    • samostatné organizace záchranné služby a jejich vyčlenění z nemocnic,
    • dostupnosti PNP do 15 minut od přijetí tísňové výzvy s výjimkou případu hodných zvláštního zřetele.
  • od roku 1993: 
    • 10 územních středisek záchranné služby (ÚSZS) s posádkami v systému RLP a LSPP, vyjma ZZS hl. m. Prahy, pod správou Ministerstva zdravotnictví,
    • postupné budování oblastních výjezdových skupin v systému RLP pod záštitou okresních středisek záchranné služby, která si spravovala stránku vybavenosti a financování svých spádových posádek,
    • reorganizace civilní obrany,
    • budování „komplexních záchranných systémů“,
    • vznik dalších středisek LZS,
    • vznik územních středisek ZZS,
    • rozvoj medicíny katastrof,
    • budování Center medicíny katastrof (Opava, Brno, Plzeň),
    • zahájení činnosti dobrovolných organizací a jejich začlenění do systému ZZS (Samaritáni, Maltézští rytíři, Modrá hvězda života),
    • vznik prvních privátních složek ZZS (České Budějovice).

Počátek 21. Století:

  • 2003: vznik 14 krajských územních středisek záchranné služby.
  • 2004:
    • okresní střediska záchranné služby přešla pod přímé vedení územních středisek v daném kraji (ÚSZS),
    • tato střediska, zřizovaná nyní krajskými úřady, odpovídají za poskytování přednemocniční neodkladné péče (za záchrannou službu) na území kraje.

Současnost

  • 2011: Zákon č. 374/2011 Sb. Zákon o zdravotnické záchranné službě (účinnost od 1. 4. 2012).
    • Tento zákon upravuje podmínky poskytování zdravotnické záchranné služby, práva a povinnosti poskytovatele ZZS, povinnosti poskytovatelů akutní lůžkové péče k zajištění návaznosti jimi poskytovaných zdravotních služeb na ZZS, podmínky pro zajištění připravenosti poskytovatele ZZS na řešení mimořádných událostí a krizových situací a výkon veřejné správy v oblasti ZZS.

1.2.1 Opakování

Napište, v jakém období a kde se v naší zemi začaly objevovat první samostatná pracoviště záchranných služeb:

Období:

Místa:


Který rok považujeme za historický mezník rozvoje PNP a záchranné služby a proč?

Rok:

Důvod:


V jakém roce byla přijata Vyhláška č. 434 MZ ČR O zdravotnické záchranné službě, která zajistila samostatnou organizaci záchranné služby a jejich vyčlenění z nemocnic a určovala dostupnost PNP do 15 minut od přijetí tísňové výzvy? Od jakého data nabyla tato vyhláška účinnost?

Rok přijetí:

Nabytí účinnosti:


V kterém roce vznikla krajská územní střediska záchranné služby?



Vyhledejte si na internetu vybrané díly původního televizního jedenáctidílného seriálu ČSSR z roku 1984, který je zasazen do prostředí ZZS od 60. – 70. let 20. století, a napište zde základní problémy, týkající se materiálního zajištění ZZS v té době.
Zdroj: http://www.sanitka-serial.cz/dily-sanitka1/


Materiální problémy:


1.3 Koncepce ZZS

Hlavní idea: ZZS zajišťuje odbornou PNP.


PNP je poskytována při stavech:

  • bezprostředně ohrožující život postiženého,
  • které, způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvalé následky,
  • které, mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti,
  • které, působí náhlé utrpení a bolest,
  • které, působí změny chování a jednání, ohrožující postiženého nebo jeho okolí.


Obecná kritéria:

  • územněsprávní charakteristika kraje,
  • geografická situace a dopravní obslužnost,
  • sociodemografické ukazatele,
  • zdravotní stav populace kraje,
  • legislativní rámec.

1.3.1 Význam a úkoly ZZS

  • kvalifikovaný příjem, zpracování a vyhodnocení tísňových výzev a určení nejvhodnějšího způsobu poskytování PNP,

  • zajištění a poskytování PNP na místě vzniku úrazu nebo náhlého onemocnění, při dopravě postiženého a při jeho předávání ve zdravotnickém zařízení,

  • přeprava raněných, nemocných a rodiček (mezinemocniční, mezistátní zdravotnická přeprava), je-li její realizace nezbytná tímto způsobem nebo v podmínkách PNP,

  • rychlá přeprava orgánů odebraných pro účely jejich transplantace, popř. přepravu potencionálních příjemců těchto orgánů, nelze-li ji zajistit stejně rychle jiným způsobem,

  • rychlou přepravu odborníků, popř. léčivého přípravku, krve nebo jejího derivátu, biologického materiálu či zdravotnického prostředku v situaci, kdy příslušné zdravotnické zařízení potřebným odborníkem či materiálem nezbytným k zahájení neodkladné péče momentálně nedisponuje a přepravu nelze zajistit stejně rychle jiným způsobem,

  • koordinace součinnosti s praktickými a žurnálními lékaři a s lékařskou službou první pomoci,

  • výuková činnost v poskytování PNP.

    • 1.3.2 Organizační složení ZZS

    Zařízení ZZS tvoří ředitelství, zdravotnické operační středisko (ZOS), výjezdové základny s výjezdovými skupinami, pracoviště krizové připravenosti, vzdělávací a výcvikové středisko.


    1.3.2.1 Ředitelství

    Jménem organizace jedná ředitel. Úsek ředitele tvoří: sekretariát, personální oddělení, vzdělávací a výcvikové středisko, oddělení IS a pracoviště styku s tiskem. Zajišťuje právní agendu, pořizuje a vede agendu spojenou s poradami vedení organizace, realizuje veškeré správní činnosti organizace.


    Dalšími úseky ředitelství je úsek léčebné péče. Je tvořen pracovištěm léčebné péče, pracovištěm krizové připravenosti, pracovištěm ZOS, pracovištěm ošetřovatelské péče, které řídí, vede a kontroluje náměstek léčebné péče.


    Provozně-ekonomický úsek se stará technické a provozní záležitosti.


    1.3.2.2 Výjezdové skupiny

    Výjezdové skupiny jsou rozmístěny tak, aby byla zabezpečena dostupnost PNP a její poskytnutí do 20 minut od přijetí tísňové výzvy, s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele. Na základě zhodnocení tísňové výzvy operátor ZOS vysílá dle povahy a závažnosti stavu výjezdovou skupinu, která  má povahu:

    • RLP s nejméně tříčlennou posádkou. Členy posádky jsou řidič záchranář, zdravotnický záchranář a lékař,
    • RZP, v nichž je nejméně dvoučlenná posádka složená z řidiče záchranáře a zdravotnického záchranáře,
    • Rendez-Vous systém (RV), nebo také setkávací, je systém součinnosti lékaře a RZP posádek. Posádka RV je dvoučlenná  řidič záchranář a lékař. Na místo události vyjíždí obvykle současně a většinou z různých míst k jednomu zásahu dvě posádky. Tento systém se uplatňuje především ve velkých městských aglomeracích, kde je velký počet výjezdů. Je-li to možné, lékař po ošetření odjíždí k dalšímu pacientovi, zatímco první pacient je po ošetření lékařem transportován posádkou RZP k hospitalizaci,
    • LZS, v níž je zdravotnická část posádky nejméně dvoučlenná ve složení zdravotnický záchranář a lékař.

    1.3.2.3 Zdravotnické operační středisko

    Hlavním úkolem Zdravotnického operačního střediska (dále jen ZOS) je kvalitní zpracování, vyhodnocení a zajištění vyřízení tísňové výzvy. ZOS je centrem, které nepřetržitě řídí činnost všech výjezdových skupin. Práce v tomto provozu vyžaduje vysoké pracovní nasazení, soustředění zkušených a vzdělaných operátorek a operátorů. Kvalitní příjem tísňové linky je základ práce. Je potřeba výborných znalostí obsluhy přístrojů – telefonních linek, PC, vysílaček, ale také odborné zdravotnické znalosti, dobré komunikační schopnosti a výborná znalost místopisu. ZOS je v přímém i metodickém řízení vedoucího lékaře ZOS. Vedoucí operátorka přímo řídí a organizuje práci ostatních operátorů. 


    Základní úkoly:

    • Příjem tísňové výzvy („call-taking“) – získání, vyhodnocení informací a stanovení naléhavosti a potřebného typu výjezdové skupiny. Standardem při příjmu tísňové výzvy je poskytnutí informací a instrukcí volajícímu, v indikovaných případech po-skytnutí telefonicky asistované první pomoci (TAPP).
    • Operační řízení – vysílání a vzájemná koordinace výjezdových skupin a složek IZS. Cílem aktivního operačního řízení je optimalizovat fungování systému jako celku.
    • Informační služby – komplexní informační podpora, poskytuje rady, doporučení po telefonu, informace výjezdovým skupinám, zdravotnickým zařízením, veřejnosti.

    Obrázek č. 1: Zpracování tísňové výzvy
    (vlastní zpracování)

    Typy tísňových výzev:

    • Volání z první ruky – volá si sám postižený, je zde riziko ztráty kontaktu, proto je nutné, aby call-taker co nejrychleji lokalizoval místo události a požádal o zpřístupnění místa (např. otevření bytu).
    • Volání z druhé ruky – volající osoba se nachází na místě události.
    • Volání z třetí ruky – volající nejsou namístě události, z pohledu call-takera je nejsložitější volání.

    Obrázek č. 2: Nabídkový list dispečerského modulu
    (foto vlastní zdroj)


    Procesní režim práce operačního střediska

    Většina ZOS pracuje v tzv. sekvenčním (sériovém) procesním režimu. Výzva je zpracována postupně na dvou pracovištích. Z toho vyplývá, že kompetence jsou rozděleny do dvou kategorií. Kompetence call-takera a kompetence operačního řízení. Call-taker získává potřebné informace, které předá k vyřízení dispečerovi (operační řízení), jenž má za úkol vybrat a vyslat vhodné síly a prostředky na místo události, a poté koordinovat jejich činnost.


    Výhody tohoto řízení je nutné hledat v relativně snadné koordinaci posádek, dispečer má přehled o prostředcích, může do jisté míry predikovat vývoj situace. Nevýhodou je riziko ztráty informace, jelikož s informací pracují nejméně dva, proto je nutné používat striktně daný zápis klíčových údajů.


    1.3.2.4 Pracoviště krizové připravenosti

    Pracoviště krizové připravenosti koordinuje:

    • úkoly vyplývajících pro poskytovatele zdravotnické záchranné služby z krizového plánu kraje, havarijního plánování a dokumentace integrovaného záchranného systému,
    • psychosociální intervenční službu pro zaměstnance poskytovatele zdravotnické záchranné služby a další zdravotnické pracovníky v případě mimořádné události nebo krizové situace při provádění záchranných a likvidačních prací,
    • vzdělávání a výcvik pro plnění úkolů poskytovatele zdravotnické záchranné služby v oblasti krizového řízení, urgentní medicíny a medicíny katastrof,
    • vzdělávání a výcvik složek integrovaného záchranného systému k poskytování neodkladné resuscitace,
    • komunikační prostředky pro plnění úkolů poskytovatele zdravotnické záchranné služby v integrovaném záchranném systému a v krizovém řízení.

    Pracoviště krizové připravenosti zpracovává návrh traumatologického plánu a návrh jeho změny.


    1.3.2.5 Úsek vzdělávání

    Práce úseku vzdělávání se zaměřuje především na koordinaci a realizaci průběžného vzdělávání pracovníků v organizaci. Vzdělávání je také zaměřeno na širokou veřejnost, organizuje a realizuje školení, exkurze, apod.


    1.3.3 Opakování

    Doplňte zbývající zařízení ZZS dle zákona 374/2011:

    1. ředitelství
    2. pracoviště krizové připravenosti


    Napište složení výjezdových posádek ZZS:

    1. Posádka Rychlé lékařské pomoci (dále jen RLP):

    2. Posádka Rychlé zdravotnické pomoci (dále jen RZP):

    3. Posádka v Rendez-Vous systému (dále jen RV):

    4. Posádka Letecké záchranné služby (dále jen LZS):


    Napište alespoň 5 základních úkolů ZZS:


    1.4 Dělení ZZS

    Výjezdové skupiny ZZS se podle typu dopravních prostředků, které využívají ke své činnosti, člení na pozemní, letecké a vodní.

    1.4.1 Pozemní

    Poskytovatel zdravotnické záchranné služby může zajistit činnost pozemních výjezdových skupin prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování přepravy pacientů neodkladné péče, na základě dohody s tímto poskytovatelem zdravotních služeb.


    Dohoda obsahuje zejména:

    • složení pozemních výjezdových skupin,
    • podmínky začlenění pozemních výjezdových skupin do výjezdových základen poskytovatele zdravotnické záchranné služby,
    • rozsah a podmínky činnosti těchto výjezdových skupin.

    Dohoda může být uzavřena pouze s předchozím souhlasem kraje, který je zřizovatelem poskytovatele zdravotnické záchranné služby.


    Poskytovatel zdravotnické záchranné služby začlení pozemní výjezdové skupiny do výjezdových základen v souladu s plánem pokrytí území kraje výjezdovými základnami.


    Vedoucího pozemní výjezdové skupiny určí poskytovatel zdravotních služeb, který výjezdovou skupinu zřídil.


    Výjezdové skupiny mohou vykonávat činnost v rámci setkávacího systému, nebo podle situace samostatně nebo společně.


    Obecné přístupy pozemních výjezdových skupin ZZS:

    • „stay and play“ - priorita ošetření, zajištění na místě; poté transport,
    • „load and go“ také „scoop and run“ - nejnutnější vyšetření, ošetření, zajištění, prioritou je rychlý transport.

    Obrázek č.3: Vozidla ZZS ZK, p. o.
    (foto vlastní zdroj)


    1.4.2 Letecká

    Činnost leteckých výjezdových skupin (dále jen LVS) může být zajištěna prostřednictvím Armády České republiky na základě dohody mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem obrany. Ministerstvo zdravotnictví informuje kraje a poskytovatele ZZS o podmínkách pro využití LVS.


    Poskytovatelé ZZS začlení tyto LVS do výjezdových základen v souladu s plánem pokrytí území kraje výjezdovými základnami.


    Vedoucího LVS skupiny určí náčelník příslušného vojenského zdravotnického zařízení. Letadla pro ZZS smluvně zajišťuje ministerstvo s provozovateli letadel. Ministerstvo informuje kraje a poskytovatele ZZS o podmínkách pro využití letadel.


    Poskytovatel ZZS je povinen spolupracovat s provozovatelem letadla a neodpovídá za škodu způsobenou při poskytování ZZS provozem letadla, pokud není jeho provozovatelem.


    Operační řízení LVS provádí ZOS poskytovatele ZZS, do jehož výjezdové základny je LVS začleněna.


    ZOS přijímá požadavky na vyslání LVS od zdravotnických operačních středisek nebo pomocných operačních středisek ostatních poskytovatelů ZZS. Provádí operační řízení LVS, rozhodne o jejím vyslání zejména:

    • v případě prvního nebo druhého stupně naléhavosti tísňového volání, pokud nelze dosáhnout místo události pozemní výjezdovou skupinou v době nezbytné pro účinné poskytnutí PNP,
    • lze-li předpokládat zkrácení doby přepravy pacienta k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče LVS o více než 15 minut ve srovnání s přepravou pozemní výjezdovou skupinou,
    • pokud je místo události pro pozemní výjezdovou skupinu nepřístupné nebo obtížně přístupné, nebo
    • lze-li předpokládat, že přepravou LVS se významně omezí riziko možného zhoršení zdravotního stavu pacienta, které hrozí při jiném způsobu přepravy.

    Více na: http://www.akutne.cz/player_flowplayer.php?fid=http://www.video.muni.cz/public/akutne.cz/KUM2016/vanatka.mp4&title=Leteck%C3%A1+z%C3%A1chrann%C3%A1+slu%C5%BEba&width=&height=


    O historii LZS v České republice a Slovenské republice se více dozvíte zde: http://www.hems.wz.cz/historie.htm

    Obrázek č.4: Spolupráce ZZS a LZS
    (foto Robert Bednařík)


    1.4.3 Opakování

    Pozemní záchranná služba může fungovat pouze na základě dohody. Kdo je kompetentní schválit dohodu mezi poskytovatelem zdravotnické záchranné služby a poskytovatelem zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování přepravy pacientů neodkladné péče?



    Co musí obsahovat dohoda, týkající se činnosti pozemní ZZS? Napište 3 základní články smlouvy:



    Doplňte, jaké činnosti mohou vykonávat výjezdové skupiny ZZS v terénu z hlediska organizace výjezdu a zapojených posádek:

    1. Činnosti v setkávacím systému


    Vysvětlete níže uvedené obecné přístupy pozemních výjezdových skupin ZZS:

    1. „stay and play“

    2. „load and go“ /„scoop and run“


    Napište smluvní strany, mezi kterými může být uzavřena dohoda o Činnost leteckých výjezdových skupin?

    		a


    Kdo je zodpovědný za škodu způsobenou při poskytování zdravotnické záchranné služby provozem letadla?



    Najděte na internetu popis činnosti LZS v kraji, ve kterém studujete (v případě, že ve vašem kraji není LZS, tak si zvolte sousední kraj) a zodpovězte následující otázky:

    1. Sídlo základny LZS:

    2. Rok zahájení činnosti: 

    3. Volací znak:

    4. Provozní doba základny:

    5. Které kraje služeb LZS využívají:

    6. Aktuálně používaný stroj:

    7. Kdo zajišťuje zdravotnickou část posádek LZS:

    8. Kdo zajišťuje ostatní provozní pracovníky, včetně pilotů:

    9. Druhy prováděných letů:

    10. Složení posádky:

    1.5 Speciální ZS

    1.5.1 Báňská ZS

    Báňská záchranná služba (dále jen BZS) se zaměřuje na specializované zásahy v obtížných podmínkách, a to zejména v podzemí.


    BZS je v legislativě ošetřena Vyhláškou 447/2001 Sb. Českého báňského úřadu o báňské záchranné službě.

    Obrázek č.5: vozidlo BZS
    (zdroj: foto SZŠ a VOŠZ Zlín, 2015)


    Organizační struktura BZS:

    • BZS, kterými jsou Hlavní BZS (dále jen HBZS) a Závodní báňské záchranné stanice (dále jen ZBZS),
    • báňské záchranné sbory těchto stanic,
    • státní báňská správa.

    Obrázek č. 6: Hlavní báňská záchranná stanice Ostrava
    (zdroj: foto SZŠ a VOŠZ Zlín, 2015)



    Hlavní báňské záchranné stanice (HBZS):

    • Hodonín
    • Most
    • Ostrava
    • Praha


    Závodní báňské záchranné stanice (ZBZS):

    • 12 závodních stanic,
    • závodní stanice pro jednotlivé báňské provozy je možno sdružovat.


    Úkoly BZS

    • Základní úkoly:
      • provádět práce a rychlé a účinné zásahy k záchraně lidských životů a majetku při haváriích včetně poskytování první pomoci v podzemí,
      • provádět práce a rychlé a účinné zásahy při zdolávání havárií,  
      • provádět práce a rychlé a účinné zásahy při odstraňování následků havárií.
    • Další úkoly:
      • vykonávat i jiné činnosti v nedýchatelném nebo zdraví škodlivém prostředí a další speciální a rizikové práce, např. práce ve výšce a nad volnou hloubkou nebo pod vodní hladinou,
      • spolupracovat s organizacemi při havarijní prevenci a zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu zejména tím, že provádí namátkové prohlídky jejich pracovišť a kontroly prostředků pro zdolávání havárií, popřípadě i školení a výcvik zaměstnanců,
      • plnit úkoly a povinnosti vyplývající též ze zvláštních právních předpisů (př. Zákon o IZS).


    Úkoly HBZS:

    • zajištění stálé pohotovosti báňských záchranářů včetně specialistů a potřebné techniky,
    • zajištění poskytnutí první pomoci v podzemí,
    • provádění základního školení a praktického výcviku pro nové báňské záchranáře, popřípadě pro jiné osoby,
    • provádění školení a praktického výcviku členů báňských záchranných sborů,
    • oprava, kontrola a zkoušky sebezáchranných přístrojů, dýchacích přístrojů a přístrojů pro umělou plicní ventilaci,
    • zabezpečení zvláštních zkoušek sebezáchranných přístrojů, dýchacích přístrojů a oživovacích přístrojů a záchranářské techniky,
    • aj.


    Úkoly ZBZS:

    • zajištění pohotovosti báňských záchranářů a potřebné techniky v rozsahu určeném služebním řádem závodní báňské záchranné stanice,
    • provádění školení a praktického výcviku báňských záchranářů,
    • zabezpečení nástupu báňských záchranářů do stálé pohotovostní služby na hlavní báňské záchranné stanici podle rozvrhu nástupů zpracovaného hlavní báňskou záchrannou stanicí,
    • podílení se na vypracování a ročních kontrolách havarijních plánů,
    • oprava, kontrola a zkoušky sebezáchranných přístrojů, dýchacích přístrojů a oživovacích přístrojů a jejich příslušenství, kontrolních a zkušebních přístrojů a záchranářské techniky,
    • informování HBZS o záchranářské akci s použitím dýchacích přístrojů a o použití sebezáchranných přístrojů,
    • bezodkladné oznamování HBZS vyhlášení a ukončení havarijního stavu na pracovišti v obvodu své působnosti.

    Obrázek č. 7: Exkurze studentů 1. ročníku DZZ v Hornickém muzeu Landek Park, Ostrava-Petřkovice
    (zdroj: foto SZŠ a VOŠZ Zlín, 2008)


    Personální zajištění

    Členy báňského záchranného sboru jsou báňští záchranáři a další zaměstnanci, kteří jsou určeni k plnění úkolů BZS.



    Členové báňského záchranného sboru HBZS jsou:

    • ředitel a jeho zástupce,
    • hlavní mechanik a jeho zástupce,
    • technici, mechanici, četaři, popřípadě specialisté,
    • lékaři s kvalifikací báňského záchranáře a zdravotničtí záchranáři s kvalifikací báňského záchranáře,
    • další báňští záchranáři,
    • podle potřeby další zaměstnanci, kteří jsou určeni k plnění úkolů hlavní báňské záchranné stanice.


    Členy báňského záchranného sboru ZBZS jsou:

    • vedoucí a jeho zástupce,
    • vedoucí mechanik, jeho zástupce, a popřípadě i další mechanici,
    • četaři,
    • další báňští záchranáři,
    • podle potřeby další zaměstnanci, kteří jsou určeni k plnění úkolů závodní báňské záchranné stanice.


    Požadavky na odbornou způsobilost báňských záchranářů

    Báňský záchranář

    • 21 let,
    • zdravotní způsobilost pro práce v báňském záchranném sboru,
    • absolvované základní školení a praktický výcvik pro báňské záchranáře,
    • úspěšné vykonání závěrečné zkoušky z báňského záchranářství na hlavní, báňské záchranné stanici
    • složený slib báňského záchranáře do rukou ředitele hlavní báňské záchranné, stanice
    • po složení slibu obdrží průkaz báňského záchranáře.


    Základní školení a výcvik

    • 80 vyučovacích hodin,
    • u absolventů vysokých škol a u báňských záchranářů, kteří v posledních 2 letech neabsolvovali praktický výcvik, může ředitel HBZS základní školení a praktický výcvik zkrátit až na 40 vyučovacích hodin.

    Více se o problematice Báňské záchranné služby dozvíte zde: http://www.hbzs-ov.cz/


    1.5.2 Vodní záchranná služba

    Vodní záchranná služba ČČK (dále jen VZS) je občanské sdružení, kolektivní člen ČČK, který se zabývá vodní záchranou, vzděláváním a záchranářským sportem.


    Základní úkoly:

    • záchrana a poskytování neodkladné rozšířené první pomoci na otevřených vodních plochách a v jejich blízkosti,
    • zajišťování bezpečnosti v aquaparcích, bazénech a koupalištích,
    • komplexní vzdělávání záchranářů, příslušníků HZS, Policie ČR, Městské policie, Sborů dobrovolných hasičů a Armády ČR, realizace akreditovaných kurzů Plavčík, Mistr Plavčí, Záchranář volná voda, Instruktor VZS ČČK, Instruktor specialista VZS ČČK,
    • aktivní součást IZS při zásazích na vodních plochách nebo jejich blízkosti prostřednictvím operačních středisek HZS ČR, dispečinků ZZS, Policie ČR nebo Státní plavební správy.

    Obrázek č. 8: Výcvik studentů 2. ročníku DZZ na kurzu VZS v Brně
    (zdroj: foto SZŠ a VOŠZ Zlín, 2015)


    Činnost VZS:

    • VZS se řídí Stanovami VZS ČČK, prováděcími směrnicemi, schválenými orgány VZS ČČK;
    • místní skupina VZS ČČK vzniká s vědomím Prezidia VZS ČČK;
    • organizačně a metodicky její činnost řídí Prezidium VZS ČČK;
    • má vlastní Revizní komisi.

    Obrázek č. 9: Výcvik studentů 2. ročníku DZZ na kurzu VZS v Brně
    (zdroj: foto SZŠ a VOŠZ Zlín, 2014)


    Více se o problematice Vodní záchranné služby dozvíte zde: http://www.vzs.cz/, v sekcích Kdo jsme a Naše činnost. 


    1.5.3 Horská služba

    Horská služba (dále jen HS) je občanské sdružení založené podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů.


    Činnosti HS ČR:

    • organizace a realizace záchranných a pátracích akcí v horském terénu,
    • poskytování první pomoci a zajištění transportu zraněných,
    • vytváření podmínek pro bezpečnost návštěvníků hor,
    • zajišťování provozu záchranných a ohlašovacích stanic Horské služby,
    • provádění instalace a údržby výstražných a informačních zařízení,
    • spolupráce při vydávání a rozšiřování preventivně-bezpečnostních materiálů,
    • informování veřejnosti o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatřeních vedoucích k zajištění bezpečnosti na horách,
    • spolupráce s orgány veřejné správy, ochrany přírody a životního prostředí a jinými orgány a organizacemi,
    • sledování úrazovosti a provádění rozboru příčin úrazů na horách, navrhování a doporučování opatření k jejímu snížení,
    • provádění hlídkové činnost na hřebenech, sjezdových tratích, pohotovostní služby na stanicích a domech Horské služby
    • provádění lavinového pozorování,
    • příprava a školení svých členů a čekatelů,
    • spolupráce s ostatními záchrannými organizacemi doma i v zahraničí.

    Obrázek č. 10: Kurz Horské služby – zimní část studentů 1. ročníku DZZ
    (zdroj: foto SZŠ a VOŠZ Zlín, 2013)


    Oblasti výkonu činnosti Horské služba

    • Beskydy
    • Jeseníky
    • Orlické hory
    • Krkonoše
    • Šumava
    • Krušné hory
    • Jizerské hory

    Obrázek č. 11: Kurs Horské služby – letní část studentů 3. ročníku DZZ
    (zdroj: foto SZŠ a VOŠZ Zlín, 2013)


    Formy členství v Horské službě:

    • čekatel
    • dobrovolný člen
    • lékař HS
    • čestný člen

    Podmínky členství:

    • osoba starší 18 let
    • zájem o činnost
    • splnění podmínek stanovených Stanovami a Statutem Horské služby 

    Podmínky přijetí za člena – čekatele:

    • 18 let - 37 let
    • volné místo v daném okrsku
    • trvalé bydliště v náborové oblasti
    • dosažitelnost pro záchrannou činnost v příslušné oblasti s přihlédnutím k hranicím oblasti
    • znalost terénu v oblasti, kde bude přijímán
    • morální a charakterové vlastnosti
    • fyzická zdatnost
    • dobrý zdravotní stav potvrzený zdravotní způsobilostí výkonu práce v Horské službě
    • dovednost základů horolezectví a lyžování
    • písemná žádost o přijetí, doložená doporučením dvou členů HS, kteří u Horské služby slouží nejméně 4 roky

    Obrázek č. 12: Kurz Horské služby – zimní část studentů 1. ročníku DZZ
    (zdroj: foto SZŠ a VOŠZ Zlín, 2014)

    Obrázek č. 13: Spolupráce ZZS a HS (foto: Robert Bednařík)



    Více se o podmínkách ostatních forem členství, o historii a problematice Horské služby dozvíte zde: http://www.horskasluzba.cz/


    1.5.4 Opakování

    Definujte základní úkol Báňské záchranné služby:






    Kolik je ČR Hlavních báňských záchranných stanic?




    Doplňte města, ve kterých sídlí Hlavní báňské záchranné stanice?

    Ostrava,


    Jaká kritéria musí splňovat adept profese báňského záchranáře?



    V 1. ročníku jste absolvovali odbornou exkurzi na Hlavní báňské záchranné stanici v Ostravě.  Popište součásti jejího výcvikového polygonu:  



    Kdy byla založena Vodní záchranná služba ČČK?



    Kolik má Vodní záchranná služba ČČK členů (v řádu stovek členů)?



    Kolik skupin Vodní záchranné služby ČČK v České republice pracuje (v řádu desítek skupin)?



    Doplňte formy členství v Horské službě:

    1. čestný člen
    2. lékař