IZS

---

2.1 Základní pojmy

Integrovaný záchranný systém (IZS) - koordinovaný postup složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací, který se použije v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami IZS.

Mimořádná událost (MU) - škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Záchranné práce - činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí a vedoucí k přerušení jejich příčin.

Likvidační práce - činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí.

2.1.1 Právní podklady

Definice, složky, činnost IZS apod. je ošetřena Zákonem č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů.

2.1.2 Hlavní úkoly

1. Zajišťovat nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku MU, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě MU (základní složky IZS).


2. Řídit se příkazy velitele zásahu, popřípadě pokyny starosty obce s rozšířenou působností, hejtmana kraje (v Praze primátora hlavního města Prahy) nebo Ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací.


3. Poskytovat pomoc jinému kraji a informovat o tom své místně příslušné operační a informační středisko IZS.


4. Řídit se pokyny:
   1. Ministerstva vnitra při provádění záchranných a likvidačních prací za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,
   2. toho, kdo vyhlásil stav nebezpečí za stavu nebezpečí.


5. Poskytovat při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání (týká se ostatních složek integrovaného záchranného systému).

2.2 Složky IZS

Mezi základní složky IZS patří:

• Hasičský záchranný sbor ČR
• Jednotky požární ochrany zařazené patřící do plošného pokrytí kraje
• ZZS
• Policie ČR

Obrázek č. 14: Zástupci základních složek IZS
(zdroj obrázku: https://www.kr-zlinsky.cz/foto/clanky/2827/izs-1.jpg ze dne 23. 5. 2016)

Ostatní složky IZS:

• síly a prostředky ozbrojených sil,
• ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory,
• ostatní záchranné sbory,
• orgány ochrany veřejného zdraví,
• havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby,
• zařízení civilní ochrany,
• neziskové organizace,
• sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.

V době krizových stavů se ostatními složkami IZS stávají:

• poskytovatelé akutní lůžkové péče s urgentním příjmem (pokud poskytovatelé akutní lůžkové péče s urgentním příjmem uzavřou s místně příslušným poskytovatelem zdravotnické záchranné služby nebo krajským úřadem dohodu o plánované pomoci na vyžádání, jsou začleněni HZS do poplachového plánu IZS kraje a jsou ostatními složkami IZS i pro období mimo krizový stav).

Obrázek č. 15: Schéma podílu jednotlivých složek na MU
(Zdroj obrázku: http://hexxa.websystem.cz/upload.cs/5/566b1f44-b_1-izs.jpg ze dne 23. 5. 2016)

2.3 Řízení složek IZS na místě zásahu

Složky IZS na místě zásahu řídí:

• operační střediska HZS kraje,
• operační a informační středisko generálního ředitelství HZS.

Operační a informační střediska IZS:

• přijímají a vyhodnocují informace o MU,
• plní úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a likvidační práce,
• zabezpečují v případě potřeby vyrozumění základních i ostatních složek IZS,
• zabezpečují vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle dokumentace IZS,
• povolávají a nasazují síly a prostředky HZS a jednotek požární ochrany, dalších složek IZS podle poplachového plánu IZS nebo dle požadavků velitele zásahu,
• vyžadují a organizují pomoc, osobní a věcnou pomoc podle požadavků velitele zásahu,
• provádějí při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

2.3.1 Stálé orgány pro koordinaci složek IZS

Stálým orgánem pro koordinaci složek IZS jsou operační a informační střediska IZS, do kterých patří:

• operační středisko HZS kraje,
• informační středisko generálního ředitelství HZS.

2.4 Komunikace složek IZS

Při MU nebo přípravě na ni, při provádění záchranných a likvidačních prací se použije krizová komunikace. Při krizové komunikaci dochází k přenosu informací mezi:

• státními orgány,
• územními samosprávnými orgány,
• složkami IZS.

Při krizové komunikaci se využívají prostředky hlasového a datového přenosu informací veřejné telekomunikační sítě i vybrané části neveřejných telekomunikačních sítí.

2.4.1 Opakování

Doplňte základní složky IZS:

Napište alespoň 3 ostatní složky IZS:

Doplňte název legislativní normy definující IZS a jeho činnost:

Jaká 2 operační střediska řídí na místě zásahu složky IZS?

2.5 Medicína katastrof

Definice: medicína katastrof je interdisciplinární zdravotnická odbornost, která využívá vědecké poznatky a zkušenosti různých lékařských oborů při MU v rámci záchranných, likvidačních a asanačních akcí.

Prognózuje a připravuje algoritmy pro co nejúčinnější, nejrychlejší a nejefektivnější pomoc více raněným či zasaženým při MU.

Cílem je co nejméně ztrát na lidském životě, poškození zdraví a snížení utrpení postižených.

Základní úkoly medicíny katastrof:

• uplatňování urgentní zdravotní péče
• krizové řízení (management)
• spolupráce s IZS
• výchova a vzdělávání

2.5.1 Mimořádná událost

Mimořádná událost (dále jen MU) je stav, kdy dojde náhle k akumulaci sil, které působí ničivě na obyvatelstvo, jeho majetek, životní prostředí a ekonomiku země.

• Živelná pohroma – mimořádná událost v důsledku působení přírodních sil.
• Havárie – mimořádná událost v důsledku působení lidské činnosti (zpracování, skladování, přeprava…).
• Katastrofa – mimořádná událost velkého rozsahu – nutné zapojení více záchranných složek (kritéria pro katastrofu – více než 50 postižených).

Doplňující informace k mimořádným událostem najdete zde: http://www.zachranny-kruh.cz/pro-verejnost/mimoradne-udalosti.html

MU pro ZZS:

• zásadní nepoměr mezi požadavky na odbornou činnost (neodkladnou péči) a aktuál-ní dostupností personálně - technickou.
  

Více na: http://zsf.sirdik.org/

Obrázek č. 16: Rozdělení typu MU podle počtu postižených

2.5.2 Úkoly ZZS při MU

Jednotlivé fáze nemusí na sebe navazovat, mohou se prolínat mezi sebou i s činností ostatních složek IZS:

• příjem výzvy/výzev – ověření a vyhodnocení,
• vyslání prvních výjezdových skupin,
• vyhodnocení situace výjezdovými skupinami na místě MU a vyžádání dalších sil a prostředků dle situace,
• organizace sběru a třídění raněných,
• kontrola laické PP a poskytují zdravotnické PP,
• odsun do cílových zdravotnických zařízení,
• vedení dokumentace,
• vyhodnocení a přijetí závěrů,
• demobilizace.

2.5.3 Činnost posádek ZZS na místě MU

První lékař ZZS na místě - vedoucí zdravotnické složky, resp. vedoucím zdravotnického zásahu v místě události. Organizuje a řídí zdravotnický zásah, jestliže zjistí nepoměr sil a prostředků vzhledem k rozsahu mimořádné události.

Hlavní zásadou, kterou je povinen dodržet:

• velitel zdravotnické složky posoudí a vyhodnotí situaci
• co nejdříve vyrozumí ZOS podle schématu METHANE

Obrázek č.17: hlášení METHANE

Informace na ZOS  či další kompetentní místa musí:

• být vyčerpávající

• předpovídat vývoj
• odhadnout dopad mimořádné události, včetně požadavků na síly a prostředky zdravotnictví

2.5.4 Třídění zraněných

Cílem třídění zraněných je získat co nejrychlejší přehled o všech zúčastněných.

Třídění rozlišujeme podle situace a podmínek na:

• obsáhlé (tj. všichni postižení),
• rychlé (pouze se zaměřením na vitální funkce),
• dynamické (možnost překontrolování výsledku).

Význam třídění

• určení priority ošetření,
• určení priority transportu a jejich kombinace.

Smyslem třídění je zajištění co nejrychlejšího poskytnutí takové pomoci, která je předpokladem záchrany co největšího počtu ohrožených životů a snížení výskytu trvalých následků zdravotního postižení.

První lékařská posádka po podání informací o typu rozsahu a předpokládané závažnosti postižení rozdělí, je-li to vzhledem k situaci třeba, oblast na zásahové sektory a ve vybraném sektoru sama zahájí třídění. Každá další posádka se hlásí vedoucímu lékaři a je jí sektor přidělen.

Pravidlo užitečnosti

Hromadný výskyt raněných je jedním z mála případů, kdy v medicíně převládá „ pravidlo užitečnosti“, tedy úsilí přinést prospěch většímu počtu ohrožených před individuální péčí jednoho nemocného. S tím souvisí i povinnost nezahajovat neodkladnou resuscitaci u nedýchajících.

Bezprostředně ohroženým na životě, kteří mají naději na přežití, je třeba poskytnout neodkladnou první pomoc život zachraňujícími úkony:

• otevření a udržení průchodnosti dýchacích cest,
• zastavení velkého zevního krvácení.

2.5.5 Metoda START

Jednoduché algoritmy třídění vznikly v roce 1983 na základě zkušeností následků zemětřesení v Kalifornii. Vychází z vyhodnocení základních životních funkcí dýchání, krevního oběhu a vědomí podle snadno zjistitelných příznaků.

Kdy použít metodu START?

Když nelze lékařsky třídit přímo v terénu:

• pacienti jsou v nebezpečné, nepřístupné či nedostupné (skály, svahy, podzemí apod.) zóně, kde nelze zasahovat bez speciálního vybavení či výcviku.
• plocha MU je prostředky ZZS nepostižitelná (rozsáhlá oblast, nepřehledný nebo nebezpečný terén, noční doba a jiné) a jednotlivé pacienty vyhledávají týmy ostatních složek IZS.
• je zjevný a výrazný nepoměr mezi počtem postižených a týmy ZZS (počet pacientů nad 100).

Třídění raněných podle skupin – barevné značení

• Lehce ranění – chodící – ZELENÁ.
• Odložená pomoc – ŽLUTÁ.
• Neodkladná pomoc – ČERVENÁ.
• Nezachranitelní a mrtví – ČERNÁ.

Hodnocení bazálních projevů podle čtyř základních funkcí

• Motorika – chodí / nechodí.
• Dýchání – je zachováno/ není zachováno.
  Frekvence dýchání – pod 30/minutu, frekvence nad 30/minutu.

• Prokrvení
  Rychlost kapilárního plnění nehtového lůžka po jeho stisknutí pod 2 sekundy, nad 2 sekundy.

• Vědomí – je zachováno/není zachováno.
  Reaguje na oslovení, nereaguje na oslovení.

Obrázek č. 18: Schéma třídění START
(zdroj:http://diplom.utc.sk/wan/1942.pdf)

Postup třídícího pracovníka u metody START

1. Vyzve všechny raněné schopné chůze, aby vstali a přešli na vyznačené místo – tam budou označeni – zelené označení.
   Raněné hodnotí v pořadí, jak je potkává.


2. Zjišťuje přítomnost spontánního dýchání.
   Pokud raněný nedýchá – otevře mu dýchací cesty předsunutím dolní čelisti a mírným záklonem hlavy. Pokud se nerozdýchá – černé označení. Raněný je odeslán na shromaždiště nezachranitelných a zemřelých.


3. Počet dechů.
   Pokud raněný nedýchá, otevře mu dýchací cesty předsunutím dolní čelisti a mírným záklonem hlavy. Pokud se rozdýchá, zjišťuje počet dechů – více jak 30 dechů/ min = červené označení. Raněný je odeslán k poskytnutí neodkladné péče.
   Má-li raněný méně jak 30 dechů/min, rozhoduje kapilární návrat a stav vědomí.


4. Kapilární návrat – perfúze.
   Při návratu prokrvení do 2 sekund postupuje podle bodu 5(zjišťuje stav vědomí). Je-li návrat víc než 2 s.,  červené označení a odešle jej k poskytnutí neodkladné péče.


5. Stav vědomí.
   Pokud raněný reaguje na oslovení - žluté označení.
   Pokud na oslovení nereaguje - červené označení.
   Více se dozvíte: http://www.akutne.cz/res/publikace/start.pdf

2.5.6 Lékařské přetřídění

Lékařské třídění s použitím identifikační karty pro HPZ (rozhodnutí o prioritách ošetření – urgentní zajištění vitálních funkcí, rozhodnutí o prioritě odsunu – urgentní odsun bez možnosti stabilizace na místě).

I. Přednostní terapie (těžké zevní krvácení, poruchy dechu způsobené úrazem, polohou, přetlakový pneumotorax, závažná kraniocerebrální poranění s poruchou vědomí).

II. a Přednostní transport (časné ošetření po event. jednoduchém výkonu – úraz břicha, poranění velkých cév, poranění páteře, otevřené zlomeniny kostí a otevřená poranění kloubů).

II. b Transport k odložitelnému ošetření (poranění oka, poranění měkkých tkání, popáleniny 15-30% u dospělých, zavřené zlomeniny).

III. Lehce ranění (čekají, dokud nejsou ošetřeni pacienti II.a, II.b – popáleniny do 15%, poranění měkkých tkání menšího rozsahu, zhmožděniny, tržné rány, lehké úrazy hlavy…).

IV – Mrtví

Více se dozvíte: http://www.akutne.cz/res/publikace/hpz.pdf

2.5.7 Opakování

Čím se zabývá medicína katastrof? Stručně její činnost popište:

Jaké základní úkoly medicína katastrof plní? Napište alespoň 3:

Souhlasíte s tvrzením, že mimořádná událost je stav, kdy dojde v důsledku působení lidské činnosti k poškození obyvatelstva, jeho majetku, životního prostředí a ekonomiky země?

Doplňte příklady základních skupin mimořádných událostí:

Napište, jaké druhy mimořádných událostí (typu katastrofa, nebo hromadné neštěstí) postihly ČR (ev. rodný kraj/město/vesnici) v posledních 10 letech:

Napište 5 mimořádných událostí typu katastrofa, které byly popsány ve světě v posledních 3 letech:

Jaké jsou úkoly ZZS na místě MU? Napište alespoň 5:

Napište stručně a výstižně, jaký je rozdíl mezi tříděním START a lékařským přetříděním:

Doplňte vysvětlení jednotlivých písmen metody START:

Doplňte barevné značení třídění raněných podle skupin metody START:

Doplňte hodnocení bazálních projevů podle čtyř základních funkcí:

Při nejbližší odborné praxi na ZZS se seznamte s obsahem balíčku pro třídění zraněných a místem jeho uložení ve vozidle ZZS. Své zjištěné poznatky zapište zde.

1. Místo uložení ve vozidle ZZS:


2. Obsah balíčku:

Vyzkoušejte si hlášení METHANE na fiktivní události.