Pracovníci na ZZS

---

3.1 Právní podklady pro výkon povolání

Zdravotnický záchranář získává odbornou způsobilost k výkonu povolání podle zákona č. 105/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, který vstoupil v platnost 22. dubna 2011:

„§ 18 Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře

(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře se získává absolvováním

a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu zdravotnických záchranářů,

b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaný zdravotnický záchranář na vyšších zdravotnických školách, nebo

c) střední zdravotnické školy v oboru zdravotnický záchranář, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1998/1999.

(2) Zdravotnický záchranář, který získal odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. c), může vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání zdravotnického záchranáře. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem.

(3) Za výkon povolání zdravotnického záchranáře se považuje činnost v rámci specifické ošetřovatelské péče na úseku neodkladné péče a akutního příjmu. Dále se zdravotnický záchranář podílí na neodkladné léčebné a diagnostické péči.“ (Ministerstvo vnitra©2013)

3.1.1 Lékař výjezdové skupiny

Lékař výjezdových skupin je absolventem lékařské fakulty a má atestaci z urgentní medicíny, nebo atestaci z anesteziologie a resuscitace, chirurgie, vnitřního lékařství, dětského lékařství, praktického lékařství pro dospělé nebo praktického lékařství pro děti a dorost, nástavbovou atestaci z urgentní medicíny, nebo licenci České lékařské komory pro výkon samostatné praxe v oboru urgentní medicíny.

3.1.2 Zdravotnický záchranář

Kvalifikační předpoklady pro výkon zdravotnického záchranáře je potřebné buď vysokoškolské vzdělání bakalářský obor zdravotnický záchranář, nebo vyšší odborná zdravotnická škola obor diplomovaný zdravotnický záchranář či sestra pro intenzívní péči, nebo úplné střední obor zdravotní sestra s podmínkou specializačního studia Ošetřovatelské péče v ARIP, IP. Samozřejmostí je platné Osvědčení k výkonu práce bez odborného dohledu.

3.1.3 Operátor zdravotnického ZOS

Operátor zdravotnického střediska je také dnes nazýván call - taker má vysokoškolské vzdělání bakalářský obor zdravotnický záchranář a specializační studium Urgentní medicína pro zdravotnické záchranáře, nebo vyšší odbornou zdravotnickou školu obor diplomovaný zdravotnický záchranář a specializační studium Urgentní medicína pro zdravotnické záchranáře, nebo úplné střední obor zdravotní sestra s podmínkou specializačního studia Ošetřovatelské péče v anestezii, resuscitaci a intenzivní péči (ARIP) včetně modulu Operační řízení PNP. Platné Osvědčení k výkonu práce bez odborného dohledu.

3.1.4 Řidič záchranář

Řidiče záchranáře může vykonávat absolvent se středním odborným, příp. úplným středním vzděláním s minimálním kurzem řidiče dopravy nemocných, raněných a rodiček, případně s kurzem řidič vozidla ZZS, RLP, nebo má vysokoškolské vzdělání bakalářského oboru zdravotnický záchranář, nebo vyšší odborné diplomovaný zdravotnický záchranář, nebo úplné střední (SZŠ – zdravotnický záchranář), nebo úplné střední zdravotnické společně se specializačním Ošetřovatelská péče v ARIP. Řidiči - záchranáři mohou vykonávat zdravotnické povolání pouze pod odborným dohledem bez ohledu na další vzdělání. Charakter odborné činnosti je zejména instrumentální. Dále musí vlastnit řidičské oprávnění skupiny C, při nástupu absolvovat psychotesty a mít praxi v řízení vozidla.

3.1.5 Opakování

Vyjmenujte právní normy, které popisují odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře:

Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře se získává absolvováním:

3.2 Povinnosti a kompetence zdravotnického záchranáře

Podle vyhlášky č. 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, zdravotnický záchranář bez odborného dohledu a bez indikace lékaře

• monitoruje a hodnotí vitální funkce,
• zahajuje neodkladnou resuscitaci včetně defibrilace po zhotovení záznamu elektrokardiogramu,
• zajišťuje periferní žilní vstup, aplikuje krystaloidní roztoky a provádí nitrožilní aplikaci roztoků glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií, provádí orientační laboratorní vyšetření a orientačně je posuzuje,
• obsluhuje a udržuje vybavení všech kategorií dopravních prostředků,
•  řídí pozemní dopravní prostředky s využitím výstražných zvukových a světelných zařízení,
• provádí první ošetření ran,
• zajišťuje nebo provádí bezpečné vyproštění, polohování, imobilizaci, transport pacientů a zajišťuje jejich bezpečnost během transportu,
• zajišťuje v případě potřeby péči o tělo zemřelého,
• přejímá, kontroluje a ukládá léčivé přípravky a zdravotnické prostředky,
• manipuluje s prádlem,
• zajišťuje dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu,
• provádí neodkladné výkony v rámci probíhajícího porodu,
• přijímá, eviduje a vyhodnocuje tísňové, provádí telefonní instruktáž k poskytování první pomoci.

Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře zdravotnický záchranář:

• zajišťuje dýchací cesty,
• provádí oxygenoterapii,
• podává léky,
• provádí katetrizaci močového měchýře dospělých a dívek nad 10 let,
• odebírá biologický materiál na vyšetření,
• asistuje při porodu a provádí první ošetření novorozence,
• zajišťuje intraoseální vstup.

Konkrétní úkoly řidiče záchranáře:

• vyprošťuje osoby v havarijních situacích v součinnosti s ostatními složkami integrovaného záchranného systému,
• asistuje při provádění diagnosticko-třídicí činnosti v místě zásahu,
• provádí jednoduché výkony v rámci neodkladné přednemocniční péče:
  • první ošetření ran, včetně zástavy krvácení,
  • neinvazivní zajištění dýchacích cest a nepřímou srdeční masáž,
  • přemísťování a polohování pacientů,
  • imobilizaci,
  • udržování inhalační kyslíkové léčby,
  • sledování vitální funkce,

• zabezpečuje odborný transport pacientů,
• udržuje rádiovou komunikaci se zdravotnickým operačním střediskem, případně i s jinými složkami integrovaného záchranného systému,
• obsluhuje a udržuje vybavení všech kategorií zdravotnických vozidel, řídí je, a to i v obtížných podmínkách jízdy s využitím výstražných zařízení,
• v rozsahu své odborné způsobilosti vykonává činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků,
• v rozsahu své odborné způsobilosti vykonává činnosti při přejímání, kontrole a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.

Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby může asistovat pod přímým vedením lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování neodkladné péče bez odborného dohledu při provádění dalších zdravotních výkonů v rámci přednemocniční neodkladné péče.

3.2.1 Opakování

Rozhodněte, jaké z níže uvedených výkonů smí provádět zdravotnický záchranář na základě indikace lékaře a bez indikace lékaře.
K určené činnosti napište vhodné číslo:

• činnost na základě indikace lékaře = 1,
• činnost bez indikace lékaře = 2

Smí řidič záchranář provádět jednoduché výkony v rámci neodkladné přednemocniční péče, např. neinvazivně zajišťovat dýchací cesty a provádět nepřímou srdeční masáž, udržovat inhalační kyslíkovou léčbu, sledovat vitální funkce?

ANO x NE

3.3 Profesní rizika

Mezi hlavní rizika, kterým je vystaven pracovník ZZS patří zejména:

• riziko pracovního úrazu,
• riziko profesionální infekce,
• psychologické riziko.

3.3.1 Riziko pracovního úrazu

Z hlediska prevence pracovního úrazu je nutné dodržovat základní pravidla bezpečného chování pracovníků ZZS:

• Během jízdy vozu ZZS zaujmout své místo a připoutat se bezpečnostním pásem.
• Nepobíhat po voze, nechystat si pomůcky, nekontrolovat vybavení vozu a nerozptylovat řidiče zbytečným hovorem apod.
• Při vystupování a nastupování do vozu ZZS dodržovat všeobecná pravidla silničního provozu.
• Při zásahu na místě dopravní nehody místo nejprve označit a zajistit z hlediska bezpečnosti provozu.
• Při poskytování technické první pomoci jednat s rozvahou a s ohledem na vlastní bezpečnost. Jedná se zejména o vyprošťování raněných z vraků vozidel, z hořících objektů, zamořených a těžce přístupných míst, záchranu tonoucích, apod.
• Při manipulaci se zraněnými (překládání, transport na nosítkách či křeslech, překládání do sanitního vozu) dodržovat zásady pro manipulaci s těžkými břemeny, vyvarovat se zvedání v předklonu a rotaci páteře při transportu.
• Mít vhodné osobní ochranné pracovní prostředky záchranářů:
  • uniformu (kalhoty, bunda - letní a zimní varianta, tričko) s reflexními prvky,
  • obuv (uzavřenou, s kvalitní protiskluzovou podrážkou, pohodlnou, pevnou a odolnou proti vodě),
  • ochranné rukavice (nesterilní, sterilní),
  • ústenky,
  • ochranné brýle (mechanicky odolné, nezamlžující se),
  • přilby se svítilnou (při technických zásazích a všude tam, kde hrozí poranění hlavy záchranáře – vyprošťování zraněných z havarovaných vozidel, pohyb v přírodním terénu, na stavbách apod.

• Dbát na pravidelnou životosprávu, dostatečný odpočinek mezi směnami, kondiční cvičení apod.

3.3.2 Riziko profesionální infekce

Riziko profesionální infekce existuje všude tam, kde dochází k přímému kontaktu s postiženým během jeho ošetřování. Zdrojem infekce mezi zachráncem a ošetřovaným může být:

• bronchiální, orofaryngeální, nasální sekrety a jiné tělesné tekutiny, přímý kontakt krev-krev.

Nejdůležitějším a nejnebezpečnějším zdrojem nákazy virem HIV je krev, zvýšené opatrnosti je rovněž třeba při kontaktu se spermatem, vaginálním sekretem, cerebrospinální tekutinou, synoviální, peritoneální, pleurální, prekardiální a amniotickou tekutinou.

Velkým problémem je také poranění jehlou a ostrým předmětem. Proto jsou nezbytností a samozřejmostí gumové rukavice při zásahu a také mimořádná opatrnost při manipulaci s kontaminovanými ostrými předměty!

Z hlediska prevence rizika profesionální infekce je nutné dodržovat tato základní pravidla: 

• Nikdy neprovádět venepunkci během jízdy vozu ZZS.
• Nikdy nevracet použitou jehlu zpět do ochranného obalu.
• Jehlu odkládat do speciálních bezpečnostních nádobek.
• Používat ochranné pracovní pomůcky.
• Udržovat pokožku na rukou čistou, vyvarovat se drobných poranění (oděrky, záděry, apod.).
• Po každém výkonu provést řádnou hygienu rukou.

3.3.3 Psychologické riziko

Práce zdravotnických záchranářů patří mezi psychicky velmi náročné profese. K náročnosti profese přispívá řada faktorů - práce s lidmi v krizi, nepravidelný životní styl záchranářů, nutnost jejich rychlého rozhodování v krátkém čase, silné negativní zážitky např. při setkání se s bolestí, utrpením a smrtí nemocných a zraněných, zásahy při mimořádných událostech, hromadných neštěstích, přírodních katastrofách aj. U náročných výjezdů se doporučuje realizace tzv. Rozboru kritického případu.

Rozbor kritického případu

• Rozbor by měl následovat po jakékoliv události, při které jsou resuscitační pracovníci vystaveni významnému stresu.
• Při rozboru účastníci diskutují o svých myšlenkách, pocitech a jednání. Jsou tak schopni překonat a vyjádřit svou úzkost, vinu, hněv a další emoce. Tak je usnadněno, aby se vyrovnali s neúspěchem a nalezli řešení.
• Rozbory navíc umožňující revidovat kritickou zodpovědnost a slouží k pokračujícímu vzdělávání a praktické reflexi.

Doporučení pro rozbor kritického případu:

• Rozbor by měl proběhnout co nejdříve po událostech za přítomnosti všech členů týmu.
• Trvejte na rozboru resuscitace.
• Revidujte událostí a vedení resuscitace.
• Analyzujte věci, které byly udělány špatně, a zejména věci, které byly udělány správně.
• Dejte prostor volné diskuzi.
• Zeptejte se na návrhy a doporučení pro příští postup.
• Všichni členové by se měli podělit o své pocity, úzkosti, hněv, a možné zavinění.
• Členové, kteří se diskuze nemohli zúčastnit, by měli být informováni. Diskuze by měla být shrnuta a měla by být vyslovena doporučení.

Zde se můžete seznámit s činností koordinačního střediska medicíny katastrof, které se zabývá monitorací a evidencí mimořádných událostí a katastrofami v ČR i v zahraničí: http://www.ksmeka.cz/o-nas/t4059

3.3.4 Opakování

Doplňte osobní ochranné pracovní prostředky záchranářů:

Doplňte součásti a požadavky na uniformu záchranářů: 

Napište všechny požadavky na obuv záchranářů:

Uveďte 3 bezpečnostní pravidla, která musí záchranáři dodržovat při jízdě sanitním vozidlem na místo zásahu: 

Napište základní pravidla prevence rizika profesionální infekce v práci záchranáře:

V jakých profesních situacích se používá rozbor kritického případu?

Jaký je cíl rozboru kritického případu?