Psychologické aspekty v práci zdravotnického záchranáře

---

5.1 Profesiogram zdravotnického pracovníka

Psychologický profesiogram je soubor předpokladů pro výkon daného povolání ve zdravotnictví.

Skupiny předpokladů:

• autoregulační předpoklady,
• senzomotorické schopnosti,
• intelektové předpoklady,
• sociální předpoklady,
• estetické předpoklady.

Profesionální adaptace jeschopnost přizpůsobit se. Cílem adaptace je vytvoření si určitého odstupu od pacienta, schopnost analyzovat danou situaci a vhodným způsobem na ni zareagovat. Profesionální adaptace je také důležitým předpokladem profesionálního chování.

Profesionální chování je forma chování člověka, které je charakteristické pro určité povolání člověka a která vzniká spolu s vývojem profese.

Znaky profesionálního chování:

• adaptivní chování - nedáváme najevo to, co si myslíme, prožíváme, cítíme – týká se zejména negativních emocí,
• kolektivní orientace - zájem o druhé, vycházíme z potřeb nemocných,
• univerzalismus - ke všem se chováme stejně,
• emoční neutralita - jednání s chladnou hlavou, nepropadání panice ve stresové situaci.

Faktory, které ovlivňují profesionální chování:

• vnější (společenské) – historie profese a společnost (politika školství a zdravotnictví),
• vnitřní (osobnostní) – sociální znalost, charakterové vlastnosti, motivace, aj.

Profesionální deformace je projev zdravotníka, který je laikem (pacientem) vnímán jako cynický/otrlý způsob chování.  Vzniká nezáměrně, při delším vykonávání určitého povolání jako výsledek dlouhodobého nevhodného návyku, na který daný člověk nebyl upozorněn, a týká se především profesí, při kterých lidé někoho řídí, kontrolují.

Příklady profesionální deformace:

• citová lhostejnost a ztráta lidské účasti, nedostatek empatie,
• otupělost vůči nemocnému,
• nerespektování práv nemocných,
• neschopnost vhodné komunikace,
• nedodržování společenských norem chování,
• aj.

5.1.1 Opakování

Ke každé skupině předpokladů pro výkon zdravotnické profese napište alespoň 1 konkrétní příklad:

Napište 3 příklady profesionální deformace, které jste viděl (a) na odborné praxi:

5.2 Psychologické aspekty práce záchranáře

5.2.1 Stres

Stres (neboli náročná životní situace) je zátěž, vnitřní pocit člověka, který je ohrožený nebo se cítí ohrožen zejména v situacích, které jsou pro něj nové, a nezná algoritmus jejich řešení.

Dělení stresu podle času:

• krátkodobý,
• dlouhodobý (chronický),
• střídavý.

Faktory ovlivňující prožívání stresu:

• osobnostní,
• situační.

Dělení stresu dle významu:

• eustres,
• distres.

Stresor = faktor, který na člověka negativně působí, dělí se na:

• velké a malé,
• sociální, situační a materiální,
• fyzikálními a sociálními.

V přednemocniční neodkladné péči se za stresory považují níže uvedené pracovní podmínky zdravotnického záchranáře:

• nepravidelný životní styl,
• nutnost rychlého rozhodování v časovém presu,
• negativní zážitky,
• práce s lidmi,
• pracovní kolektiv,
• společensko – ekonomická situace.

Fáze stresu:

• varovná,
• odolávání,
• vyčerpání.

Příznaky stresu:

• tělesné,
• emociální,
• změny chování.

Důsledky profesionálního stresu:

• tělesná onemocnění,
• duševní potíže,
• psychosomatické potíže,
• rodinné problémy,
• pracovní problémy,
• syndrom vyhoření (burn out).

5.2.2 Posttraumatická stresová porucha

Posttraumatická stresová porucha je stav, který vzniká jako zpožděná nebo vleklá reakce na stresovou událost typu přírodní katastrofy, znásilnění, válečné události, teroristické události, mučení apod.

Dělení posttraumatické stresové poruchy dle časového průběhu:

• akutní,
• chronická,
• s odloženým začátkem.

Klasifikace posttraumatické stresové poruchy

• Emocionální důsledky - deprese, úzkost, pocit viny, bezmocnosti, beznaděje, podrážděnost a zlost, uvědomění vlastní smrtelnosti, lítost vůči sobě i ostatním obětem, strach ze ztráty nejbližších a z toho plynoucí starostlivost a opatrnost.

• Kognitivní důsledky - snížení soustředění se, zhoršení paměti, nutkavé představy prožité katastrofy.
• Behaviorální důsledky - ztráta zájmu o okolí, práci, společnost, abúzus alkoholu, drog, cigaret, apod.
• Důsledky pro vztahy - změny v osobních, intimních, pracovních vztazích.
• Syndrom vyhoření.

5.2.3 Syndrom vyhoření (burn out syndrome)

Syndrom vyhoření je stav masivního vyčerpání, který je pociťován jako vyprahlost. Je popisován u profesí, kde dochází k osobním vztahům mezi zúčastněnými – zdravotníci, so-ciální pracovníci, učitelé, aj.

Fáze vyhoření:

• nadšení,
• stagnace,
• frustrace,
• apatie,
• vyhoření.

Faktory způsobující syndrom vyhoření:

• neschopnost přibrzdit pracovní tempo,
• příliš dlouho dávána emoční podpora druhým,
• nereálná očekávání,
• soustředěnost na detaily,
• přehnaná pozornost k cizím problémům,
• snaha udělat všechno sám.

Faktory působící proti syndromu vyhoření:

• prestiž profese,
• vzdělání.

Dělení a projevy syndromu vyhoření:

• tělesné vyhoření
  • únava, slabost,
  • náchylnost k úrazům,
  • častější nemocnost,
  • bolesti hlavy, zad,
  • změna stravovacích návyků,
  • poruchy spánku,
  • abúzus alkoholu, cigaret, léků, aj.
    
    

• emocionální vyčerpání
  • pocit bezmoci a beznaděje,
  • podrážděnost,
  • nervóznost, aj.

• duševní vyčerpání
  • negativní postoj k sobě samému, k práci,
  • dehumanizace,
  • uzavřenost, sociální izolace.

5.2.4 Abúzus

Abúzus je nadměrné užívání, nadužívání nebo užívání léků, cigaret, alkoholu apod., může být jednorázový, nebo pravidelný a vede k fyzické a psychické závislosti. 

5.2.5 Opakování

Doplňte 4 hlavní psychologická rizika profese zdravotnický záchranář:

Doplňte základní oblasti možných důsledků profesionálního stresu a v každé oblasti napište 1 konkrétní příklad:

Které osoby/skupiny osob jsou ohroženy vznikem posttraumatické stresové poruchy? Napište alespoň 4:

Na základě časového kritéria dělíme posttraumatickou stresovou poruchu do 3 skupin, napište je ve správném vzestupném pořadí:

Doplňte fáze vývoje syndromu vyhoření ve správném pořadí: