Část B) Odborný výcvik

Úvod

• Cizím osobám je vstup na dílnu zakázán. Vstup je povolen pouze v doprovodu zaměstnance školy.
• Žáci dodržují pokyny svého UOV.
• Žáci nesmí bez povolení UOV zapínat elektrické zařízení.
• V případě úrazu elektrickým proudem se musí okamžitě vypnout přívod el. proudu a poskytnout první pomoc (zavolej co nejdříve svého nadřízeného pracovníka).
• V případě vzniku požáru se musí vypnout hlavní přívod el. proudu hlavním vypínačem, určeným tlačítkem, použije se příslušný hasící přístroj. Vždy se volá co nejrychleji nadřízený pracovník.
• Před zahájením prací na dílnách provede UOV instruktáž o BOZP a seznámí žáky se zařízením pracoviště.
• Před odchodem z dílny UOV vypne hlavní přívod elektrického proudu, provede kontrolu nářadí a celého pracoviště.
• O provedené instruktáži o BOZP se musí sepsat písemný záznam, který všichni školení žáci podepíší včetně školitele a musí být zapsané i datum školení.

2.1 Bezpečnost všeobecně

Co vlastně rozumíme pod pojmem "BEZPEČNOST"?

Podle slovníku tzn. "zbavený nebezpečí".

Jestliže se díváme na bezpečnost v souvislosti s námi a ostatními, pak to znamená – jednat obezřetně, abyhom sebe a ostatní chránili proti případnému nebezpečí:

• Nepozornost
• Nebezpečnost
• Neznalost

V dnešní době se očekává od žáků, že budou mít natolik zodpovědnosti, že nebudou nosit nesprávné pracovní oblečení a obuv. Nebudou se pohybovat v obuvi se sešlapanými podrážkami nebo v otevřené obuvi. Budou používat pracovní ochranné pomůcky. Žáci musí být soustředěni na práci při pracovních úkonech, aby se předcházelo mnoha úrazům.

Proto se nejprve zaměříme na neznalost žáka. Z praktického hlediska nemůžeme očekávat, že žák bude znát všechny bezpečnostní předpisy a normy. Ale je velmi důležité znalost základních bezpečnostních pravidel, které ho ochrání před zraněním vlastním i svého okolí. Započne-li žák novou práci, seznámí se s bezpečnostními předpisy, které platí pro danou práci. Nejdůležitější je, aby žák se nejenom tyto bezpečnosti naučil, ale také aplikoval v praxi. U mnoha pracovních úkonů se musí dělat zvláštní bezpečnostní školení, protože tento obor je obzvlášť rizikový.

Osobní ochrana

Jedna z nejvíce se vyskytujících je chyb je nesprávné zvedání. Je to chyba, jejíž následky se nemusí projevit ihned, ale které se v pozdější době dvojnásob vrátí (zádové potíže).

Obr. 1

Nesprávná zvedací poloha. Zádové obratle jsou "pootevřeny" (zádové svaly jsou

Správná poloha při zvedání. Narovnaná záda.

Obr. 2

Postoj při zvedání je velice důležitý: Udržet záda rovné a svislé. Sedněte si na bobek a zvedejte se nohama

Při zvedání je třeba držet paže blízko sebe.

Další pravidla o hmotnosti a přenášení břemen, které mohou zvedat a přenášet mladiství, jsou zakotveny v ZP a vnitřních předpisech školy.
Pokud jsou žáci na produktivní práci, je nutné nosit z bezpečnostních důvodů přilbu a správnou pracovní obuv.

Obr. 3

Podélný průřez ukazuje ochranu nártu (silnější jazyk) a kotníku.

Bezpečnostní brýle jsou při pilování, sekání atd. nezbytnou pomůckou.
Přináší méně nepohodlí než ztráta oka. Poraněné oko si nechejte ihned ošetřit, zanedbání by mohlo znamenat ztrátu oka.

Obr. 4

Vezmi si ochranné brýle!!!!

Chrániče sluchu nebo ochranné zátky (špunty) jsou nezbytné v prostorách, kde hladina zvuku je vyšší než přípustná.

Obr. 5

Použití chemických prostředků a látek z umělé hmoty také narůstá v elektrotechnice. Při použití může někdy dojít k nepředvídaným chemickým reakcím, které většinou mohou být nebezpečné pro toho, který se nachází v bezprostřední blízkosti.
Např.:
Při odmašťování kovových předmětů (tj. kontaktů relátka) se často používá trichloretylen, ve zkratce „tri“. Vdechnutí „tri-par“ může přivodit příznaky otravy. „Tri“ se nesmí vystavit slunečnímu svitu a také v blízkosti ,,tri“ nesmí být otevřený oheň nebo se nesmí svářet. To je v souvislosti s tvorbou jedovatého plynu fosgenu.
Pro perchloretylen platí stejné úkazy a předpisy.
Při práci součástky z umělých hmot samy o sobě nejsou škodlivé, ale suroviny, ze kterých jsou umělé hmoty vyrobeny jsou pro zdraví škodlivé, hlavně při zahřívání, spalování, vrtání nebo pilování atd. těchto látek. V elektrotechnice se často používá jako izolační a ochranný materiál pomocí bakelitu a pertinaxu.
Bakelit známe pod různými obchodními názvy jako:
- silite, - hajalit, - okalit, - hafelit.
Bakelit, pertinax jsou vyrobeny z fenolformaldehydu + výplňových látek. Základními surovinami fenolformaldehydu jsou fenolové pryskyřice a formaldehyd.

Fenolové výpary působí dráždivě na pokožku a sliznici. Fenolové pryskyřice a různé tvrdnoucí směsi vyvolávají při dotyku s pokožkou ekzém. Formaldehydové výpary dráždí oči a mohou způsobit zánět.
Kabely a montážní dráty, které musí vydržet vyšší teploty mají někdy izolaci z ,,teflonu“. Izolace teflonu se neroztaví při svařování drátu. Jestliže se teflon silně zahřeje (400 °C), vznikají otravné výpary.

Pro prakticky všechny umělé hmoty platí:
Nespalovat, neopalovat nebo silně zahřát!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Musíme předeslat, že předpisy, směrnice, osobní ochranné pomůcky a návody se nesmí považovat jako omezení při práci, ale jako pomůcky, které napomáhají k tomu, aby práce byla pro nás a pro ostatní co nejbezpečnější.

2.2 Bezpečnost a ochrana při práci (BOZP)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je dalším významným faktorem pro výuku v OV.
Žáci si musí uvědomit, že mohou ohrozit sebe nebo své okolí. Proto se výuka na dané téma musí důkladně probrat, abychom předešli zranění. Nesprávné a nedbalé jednání při práci na pracovišti je příčinou pracovních úrazů. Žáci musejí znát bezpečnostní, ale i hygienické a požární předpisy.
Pracoviště, kde žák vykonává praxi, musí být bezpečné. Při práci žák používá předepsané ochranné pomůcky, které chrání jeho život. Pracovní nářadí a nástroje udržují žáci v dobrém stavu a správně je používají. O každém zranění (úrazu) musí žák informovat UOV, který mu poskytne první pomoc, popřípadě při lehčím zranění ránu ošetří, v horším případě musí žák navštívit lékaře. Po ošetření musí být úraz žáka zapsán nejpozději do 24 hodin do knihy evidence školních úrazů, v případě nutnosti ošetření žáka u lékaře musí být sepsán záznam o školním úrazu“ na předepsaném tiskopisu.

Základní povinnosti žáka z hlediska bezpečnosti:

• při chůzi na všech komunikacích chodit opatrně, používat vyhrazených cest, vchodů a východů. Je zakázáno se zdržovat v nebezpečných prostorách
• používat jen těch přístrojů, strojů a nářadí, které byly podle pracovního zařazení přiděleny
• neuvádět stroj nebo zařízení do chodu dříve, bez pokynu vedoucího, než se přesvědčíme, že někdo nebude ohrožen na zdraví nebo na životě
• nedotýkat se pohybujících se částí strojů, neprovádět mazání, seřizování a opravy strojů za chodu nebo pod napětím
• dodržovat na pracovišti pořádek a čistotu
• každou zjištěnou závadu neprodleně hlásit UOV
• zúčastnit se instruktáží BOZP a PO a podrobit se stanoveným zkouškám a lékařským prohlídkám
• o přicházet do OV včas, řádně odpočinutý, dbát opatrnosti a všech dopravních předpisů při cestě na pracoviště praktické výuky i z ní a předcházet tak úrazům.

2.3 Základní povinnosti z požární ochrany (PO)

• Žák je povinen počínat si tak, aby nedošlo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, plynových, elektrických a jiných spotřebičů. V blízkosti těchto spotřebičů se nesmí nacházet snadno hořlavé látky, které by mohly zapříčinit vznik požáru.
• Žák nesmí provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací.
• Žák nesmí poškozovat nebo zneužívat hasící přístroje nebo jiné věcné prostředky požární ochrany.
• Žák je povinen plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se PO na označených místech.
• Žák musí být podrobně seznámen s umístěním a obsahem požárních poplachových směrnic na pracovišti (důležitá telefonní čísla), která vymezují činnosti v případě vzniku požáru a s únikovými cestami z pracoviště. Dále musí být seznámen s umístěním hlavního uzávěru plynu, vody a hlavního vypínače elektřiny.

2.4 Bezpečnost práce na elektrickém zařízení

Práci na elektrickém zařízení můžeme rozdělit na obsluhu a údržbu.

Obsluhou – rozumíme veškeré úkony spojené s provozem elektrického zařízení, jako je zapínání a vypínání, měření elektrických veličin, výměna vadných pojistek, běžné čištění apod. Obsluhovatel je také povinen neprodleně odstranit veškeré závady, které by mohly ohrozit lidské životy nebo poškodit zařízení, popř. způsobit nějakou poruchu v provozu. Nemá-li k tomu kvalifikaci, musí závadu oznámit ihned příslušnému kvalifikovanému pracovníku.
Elektrická zařízení smějí obsluhovat jen pracovníci, kteří k tomu mají předepsanou kvalifikaci. Odborná způsobilost v elektrotechnice je stanovena vyhláškou č. 50/1978 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce a Inspektorátu bezpečnosti práce. Žáci tohoto oboru nemají potřebnou kvalifikaci, ale studiem ji postupně získávají a rozšiřují. Obsluhující musí být při své práci svědomitý a uvážlivý, protože si při ukvapeném jednání může snadno přivodit úraz nebo způsobit nějakou škodu. Pro obsluhu elektrického zařízení jsou vydány pokyny nebo směrnice, které je třeba přísně dodržovat. Žáci v tomto případě smí obsluhovat určité zařízení, ale jen pod neustálým dohledem UOV. V žádném případě nesmějí pracovat na zařízení pod napětím. Elektrotechnika je velmi zajímavý, ale náročný obor. Elektřina sama o sobě může být velmi nebezpečná. Proto obsluhující musí být oblečen do přiléhavého oděvu a nesmí nosit náramky, prsteny, řetízky a podobné ozdobné kovové předměty. Při práci má používat osobní ochranné pomůcky (rukavice, vhodnou pracovní obuv, přilby apod.) nářadí a nástroje s bezpečnou izolací, aby se předcházelo zbytečným úrazům.
Při obsluze se obsluhující smí přiblížit k elektrickému zařízení na bezpečnou vzdálenost a smí uchopit jenom ty části, které jsou určeny pro obsluhu. Nikdy se nesmí současně dotýkat elektrického zařízení a kovových uzemněných konstrukcí, potrubí atd., dotýkat se živých částí je přísně zakázáno.

Údržbou – elektrického zařízení rozumíme všechny práce a úkony, které jsou nutné, pro bezpečný a spolehlivý provoz. Včasnou a pečlivou údržbou nejen snižujeme počet poruch, ale také prodlužujeme dobu použití zařízení a zajišťujeme nepřetržitý provoz, proto se má údržba provádět plánovitě. Zásadně se údržba provádí po odpojení zařízení od zdroje napětí. Pod napětím lze provádět opravy na zařízeních připojených na malé, bezpečné napětí. Pod nízkým napětím je přípustné dělat pouze takové úkony, které nelze provádět bez napětí. Tyto práce však smí opět provádět pracovník s náležitou kvalifikací, který si je vědom nebezpečí a při práci musí používat ochranné pomůcky a izolované nářadí. Žáci musí mít veškeré nářadí používané při OV izolované, jinak vůbec nesplňují dané předpisy pro obor, kterým se učí a nemohli by vykonávat danou činnost.
Dále je povoleno pracovat na el. zařízení pod nízkým napětím tehdy, kdy by se vypnutím zařízení způsobila velká škoda nebo byly ohroženy životy a zdraví pracujících. Nikdy se nesmí pracovat na zařízeních pod vysokým napětím a také na zařízeních pod nízkým napětím v prostorách s hořlavým prachem nebo v prostředí s nebezpečím výbuchu.

2.5 První pomoc při úrazu elektrickým proudem

Tato problematika je samozřejmě úzce spjata s obsluhou a údržbou elektrických zařízení. Proto se v pravidelných intervalech provádějí bezpečnostní školení, která mají za úkol osvojit žákům, jak se mají zachovat v případě úrazu.

První pomoc při úrazu proudem se skládá ze čtyř úkonů:

1. postiženého vyprostíme z okruhu el. proudu
2. poskytneme mu první pomoc
3. zavoláme lékaře
4. úraz oznámíme také příslušnému vedoucímu pracoviště.

Při vyprošťování jednáme rychle, ale klidně a rozvážně. Nejjednodušší je, můžeme-li ihned proud vypnout. Je-li postižený ve výšce, musíme ho zajistit před pádem (přivázat suchým provazem nebo podepřít dřevěnými předměty a pod.), aby po vypnutí proudu nespadl a neporanil se. Nemůžeme-li proud z jakýchkoli důvodů vypnout, snažíme se postiženého co nejrychleji vyprostit z jeho vlivu pomocí suchých předmětů z izolantu . Někdy je ovšem lepší přerušit proud i za cenu materiálních škod. Musíme také dbát, aby při pomoci proud neporanil také někoho jiného nebo dokonce nás.
U elektrického zařízení s vysokým a velmi vysokým napětím je krajně nebezpečné přibližovat se k postiženému, dokud zařízení nebylo odpojeno od napětí. V místě, kde leží postižený, prochází zpravidla proud do země a na povrchu země vznikne elektrický potenciál. Rozdíl potenciálů dvou míst, kterých se mohou dotýkat nohy zachránce na ploše s různými potenciály, nazýváme krokové napětí. Toto napětí se ve vzdálenosti asi 20m od postiženého rovná nule, ale v jeho blízkosti může dosáhnout nebezpečné hodnoty, a proto se při takových úrazech nejdříve soustředíme na odpojení od napětí.
Důležité je se zmínit o úrazech způsobené požárem, které se může na elektrickém zařízení stát nebo dokonce toto zařízení může samo způsobit požár. Proto je nutné vědět, jak se v takové situaci zachovat.
Hořící elektrické zařízení nikdy nehasíme vodou. Vypukne-li požár poblíž elektrického zařízení, které je pod napětím, musíme před zahájením hašení vodou nebo vodním či pěnovým hasicím přístrojem vypnout hlavní vypínač, aby nezůstalo žádné zařízení pod napětím. Nikdy se nesmíme spoléhat jen na to, že když budeme zvláště opatrní a nebudeme stříkat na vedení nebo elektrické zařízení pod napětím, nedojde k ohrožení. Taková jistota není a mohlo by se stát, že by elektrický proud prošel vodním paprskem do koncovky hadice a přes tělo stříkajícího do země, což je životu nebezpečné. Při vypínání proudu nesmíme vypnout přístupové a únikové cesty pro evakuaci osob a také žádné zařízení, které je potřebné k záchranářským pracím.
Po požáru musí být vždy elektrické zařízení zkontrolováno a prohlédnuto odborníkem, případně opraveno a odzkoušeno a poté teprve může být zařízení opět uvedeno do provozu.