Milan Hausner

Samozřejmost digitálních technologií
nebo cesta do pekel?

O tom, že digitální technologie jsou dnes neoddělitelnou součástí činnosti škol, není žádných pochyb. Přesto se dnes mnohem více než kdy jindy vedou velké diskuze o vhodnosti či nevhodnosti takových postupů v práci ve škole. Odborníci se přou mezi sebou a svět uvnitř školy zůstává na druhé straně poměrně konstantní. Učitelé patří mezi nejkonzervativnější vrstvu společnosti, v mnoha případech hledají spíše výmluvy, ale na druhé straně je mezi nimi notná dávka těch, kteří bez ohledu na čas hledají nové možnosti, vytvářejí úžasné hodiny a vzdělávají další učitele.

To vše se samozřejmě děje v rámci zákonných podmínek, které určují či budou určovat budoucí fungování škol. V právě skončeném projektu (2015) OP VK Národního institutu pro další vzdělávání Informační centra digitální vzdělanosti byl poprvé v České republice odpilotován poměrně jednoduchý sebehodnotící dotazník odvozený od celosvětově uznávané matrice digitálních kompetencí GESCI. Když srovnáme výsledky bezmála 3000 učitelů s hodnocením jejich hodin (jeden ze sběrových dotazníků) dostáváme možná ani ne překvapivá fakta.

Obrázek číslo 1: % využití digitálních technologií z pozice jednotlivých aktérů

Možná bychom mohli být spokojeni, když v 80 % hodin jsou digitální technologie využity. Přinejmenším to znamená, že se počítače dostaly do tříd, že už nejde jen o počítačové laboratoře, do tříd vstoupila interakce a multimediální prvky. Učitelé se naučili s technikou pracovat. V době, kdy základem práce na síti je sdílení, už dokážeme udělat prezentaci v různorodých nástrojích, umíme ji žákům pustit a umíme už lépe vyhledávat nástroje. Jen ti žáci zase jen spokojeně lelkují v lavicích jako kdykoli předtím.

Učitel se dostal do období, které směle můžeme označit Digitálně podporovaný učitel.
Obraz školy digitálně podporovaného žáka zatím notně pokulhává a nespraví to ani nákup tabletů do jednotlivých škol. Lze tedy jednoznačně konstatovat, že dnes již neplatí teze, že učitelé neumí s počítačem pracovat, že nemůžeme přijmout tezi školy tradicionalistického typu. Zatím bohužel ale škola nepřekročila svůj stín a nedokáže se přizpůsobovat stávajícímu tempu rozvoje. Nejlépe je možno dokumentovat názorový střet zastánců různorodých směrů prostřednictvím internetových diskuzí.

O. Šteffl: Černé labutě ve vzdělávání, který velmi trefně popisuje situace na školách současnosti.

Je dobré přizpůsobit se technologiím

Školy se zasekly v 19. století

Kompetenční model

Uvedený průzkum u skoro 3000 učitelů přinesl celou řadu zajímavých výsledků. Ostatně si tento sebehodnotící model můžete sami vyzkoušet a porovnat své vlastní kompetence v rámci celé populace učitelů, škol i školy mezi sebou. Kompetenční model učitele je výsledkem projektu OP VK Informační centra digitální vzdělanosti z roku 2015.

Podrobné hodnocení celého modulu bude zveřejněno na konci roku 2015. Tento model se průběžně mění a doplňuje, prosíme všechny učitele, aby tento sebeevaluační dotazník vyplnili. V rámci jednotlivých oborových didaktik také vyšla další významná skutečnost.

Největším problém učitelů nejsou digitální technologie, ale jazyková připravenost. Práce s cizojazyčným softwarem je pro většinu učitelů jen málo přitažlivá. Totéž se potvrdilo i při hodnocení kompetencí v komunikaci podle předmětů.

Zde nejlepších výsledků dosahovali učitelé cizích jazyků. Výsledky učitelů podle oborových didaktik přinášejí poměrně zajímavé postřehy, které budou publikovány samostatně, nás by jen odváděly od tématu.

KOMPETENČNÍ MODEL UČITELE je výsledkem projektu OP VK Informační centra digitální vzdělanosti.

Podkladový materiál pro KMU:

Kompetenční model učitele pracujícího s ICT

Obr. Průzkum ochoty učitelů pracovat s cizojazyčnými materiály (Hausner, 2015) Výsledky jsou pouze informativní.

Takto hodnotí učitelé schopnost svých žáků na základní škole.

Přes 50% učitelů nikdy žádný zahraniční materiál ve výuce nevyužilo. Domnívám se, že hlavním důvodem je vlastní nejistota v práci s cizím jazykem.

Přístup učitelů k možnosti využívat zahraniční prameny. Jen čtvrtina učitelů se domnívá, že má smysl využívat zahraniční prameny ve výuce. Co si o tom myslíte vy?

1.1. Základní dokumenty rozvoje ICT ve školách

V tomto textu se nebudeme dále zabývat obecně známými dokumenty, pouze připomeneme dokumenty, které jsou buď aktualizovány, či dosud nebyly v této oblasti využívány.

Stávající politika MŠMT se odvozuje od dvou stěžejních dokumentů, které budou mít na strategie digitálního rozvoje zásadní význam. Těmito dokumenty jsou především:

Cesta k digitální ekonomice.

IT Administration

1.1.1. Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020

V březnu 2013 schválila vláda České republiky koncepci Digitální Česko v. 2.0: Cesta k digitální ekonomice.
V koncepci se konkrétně uvádí: „Informační technologie by měly prostupovat celým procesem výuky na základních školách, nikoli jen v předmětech typu ‚práce s počítačem‘. Plné zapojení moderních technologií do výuky všech předmětů vnímá stát jako nezbytné v rámci posunu vzdělávacího systému od prostého memorování faktů k důrazu na čtenářskou gramotnost, komunikační dovednosti a logické myšlení.“ Součástí usnesení vlády k této koncepci je soubor opatření, z nichž se opatření č. 16 týká problematiky vzdělávání a ukládá MPSV ve spolupráci s MŠMT vypracovat strategii pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů.
Přímým podnětem ke vzniku dokumentu Strategie digitálního vzdělávání pak byl vládní záměr 1108 ze dne 16. října 2013 ke strategickému záměru Digitální vzdělávání – Touch your future. V příloze je Koncepce rozvoje do roku 2020. Jde o zásadní dokument celé publikace.
Pro srovnání uvádíme dokument Horizon, který je celosvětově považován za předzvěst dalšího vývoje v oblasti vzdělávání. V přehledu uvádíme jeho hlavní rysy, jak je představuje B. Brdička, ale také komplexní anglický originál.

Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020		Horizon Report > 2014 K-12 Edition

Když srovnáte své poznámky ke Strategii 2020 a k Horizon 2015, čím se od sebe odlišují?		Jak vidíte budoucnost své školy v této oblasti v nejbližších pěti letech s ohledem na Horizon 2015.

1.1.2. Standard učitele

Protože v průběhu přípravy této publikace došlo k významným změnám v navrhovaném kariérním řádu¹, uvádíme zde pouze základní schválené materiály, které v takzvaném

Standardu učitele předpokládají souhrn digitálních kompetencí jako nezbytnou součást profesních dovedností učitelů. Protože tento dokument považujeme za velmi podstatný, uvádíme v citaci relevantní části a souběžně také komplexní znění standardu učitele s platností k říjnu 2015.

¹domaci.ihned.cz

1.1.3-I	Je vybaven potřebnými znalostmi o učebnicích a dalších učebních materiálech, stejně tak jako o vzdělávacích zdrojích souvisejících s jeho aprobačními předměty.
1.1.3-II	Orientuje se v učebnicích a dalších relevantních vzdělávacích zdrojích, které jsou v jeho předmětech ve škole využívány. Bez problémů s nimi pracuje. Zná jejich návaznost na osnovy v ŠVP. Vytváří pro svou potřebu výukové materiály, dodržuje autorská práva a licenční podmínky.

1.1.3-III	Orientuje se v nabídce učebnic a výukových zdrojů pro své předměty, ve své práci využívá alternativních učebnic a dokáže je doporučit svým kolegům. Pro potřeby svého předmětu zpracovává dílčí učební materiály, které sdílí se svými kolegy ve škole.

1.1.3-IV	Podílí se na pilotáži nových výukových materiálů. Je autorem či spoluautorem učebnic, sbírek, pracovních sešitů, e-learningových aplikací a dalších učebních materiálů, které dává k dispozici kolegům z dalších škol.
1.1.4-I	Je připraven k práci s moderní didaktickou technikou, která je ve školách dostupná. Má dílčí praktické zkušenosti s jejím použitím.
1.1.4-II	Zvládá používání didaktické techniky a pomůcek na takové úrovni, aby mohl realizovat činnosti vymezené ŠVP. Vyhledává k využití učební pomůcky, případně je sám tvoří.

1.1.4-III	Ve využití didaktické techniky je zkušeným praktikem. Aktivně a dlouhodobě pomáhá kolegům v otázkách využití didaktické techniky a pomůcek při vyučování. Vede interní školení zaměřená na využití didaktické techniky. Je iniciátorem rozvoje technických podmínek pro výuku. V souladu s aktuálním vývojem navrhuje změny v oblasti didaktické techniky.

1.1.4-IV	Podílí se na vývoji a testování nové didaktické techniky a učebních pomůcek a na jejich zavádění do škol.

Předběžný standard učitele pro kariérní řád (2013)
Ikona: Prostým kliknutím se zařaďte do daného systému.

Standard učitele:

Profesní etika

Učitel a jeho okolí

Učitel a jeho profesní Já

Učitel a jeho žáci

Kariérní systém učitelů

1.1.3. Zákony, na které musí být brán zřetel při provozu informačních systémů

Nesmíme zapomínat, že provozování elektronických systémů, sběr osobních údajů, provozování webových portálů, LMS a e-learningových aplikací předpokládá poměrně dobrou orientaci vedení školy v obecné legislativě vztahující se k této oblasti. Vzhledem k tomu, že by zde byl výčet prakticky nekonečný, uvádíme jen základní charakteristiky oblastí, které mají k dané problematice určitý vztah:

zákonná úprava práv na ochranu osobních údajů a povinnosti poskytovat informace,
zákonná úprava ochrany duševního vlastnictví a autorských práv s přihlédnutím ke specifickým podmínkám školy,
BOZ vyplývající z provozu ICT jako elektrických zařízení ve škole,
BOZ při dodržování hygienických norem v učebně s ICT,
předpisy související s ochranou majetku organizace,
předpisy související s ochranou nezletilých před nežádoucími jevy ve virtuálním prostoru.

1.1.4. Standardy učiva – revize RVP

Třetí neopominutelnou složkou dokumentů je vydání standardů učiva jednotlivých vzdělávacích oblastí. Ve většině z nich došlo ke znatelnému posunu ve využívání digitálních technologií ve výuce. Zásadní změnou je pak přepracovaný standard informačních a komunikačních technologií, jehož znění uvádíme v odkaze.

1.1.5. Scénáře budoucí školy

Organizace EUN vytvořila koncept Future Classrooms Lab - Třídy budoucnosti (fcl.eun.org), který ukazuje, jak by mohla školní výuka vypadat v horizontu 10 – 20 let. Tento koncept obsahuje jak ukázkovou třídu budoucnosti, kterou je možné vidět v Bruselu, tak pedagogické scénáře, videa a metodiky pro učitele, jak scénáře třídy budoucnosti zapojit do výuky.