06
velikost lebky – malá - mikrocefalie, velká - makrocefalie,
tvar lebky – mesocefalický,
vlasatá část hlavy – vlasy prořídlé, chybí nebo naopak nadměrné ochlupení i na tvářích,
barva kůže obličeje – bledý, rozpálený, cyanotický,
zánětlivé změny v obličeji – furunkly, opary,
zduření příušních žláz,
poloha a polohy hlavy,
třes hlavy – u parkinsonismu,
výraz obličeje – vyčteme psychický stav a závažnost choroby. Facies febrilis rozpálené tváře, lesklé oči u horečky.
Poklep – krátké údery prstů po celé lebce hlavně oblasti vedlejších dutin.
Pohmat – výstupy jednotlivých větví trojklaného nervu, motorická inervace mimických svalů, vyšetření různých nádorových tvarů.
Vyšetření očí:
zde sledujeme změny na víčcích a okolí( otoky víček při onem. ledvin), výskyt xantelesmat - žluté nádůrky u zvýšené hladiny cholesterolu, ječné zrno, brýlový hematom, poruchy zvedání víčka, poruchy souměrnosti a šíře oční štěrbiny, postavení a pohyb očních bulbů (fyziologicky jsou ve středním postavení volně pohyblivé, při poruše postavení oční bulby vypouklé - exoftalmus, zapadlé - enoftalmus, šilhání - strabismus.
Vyšetření očních bulbů se provádí ve vodorovném i svislém směru.
Zornice normální stejně široké - izokorické, reagují na světlo - midriáza, na tmu mióza.
Rohovka normální je čirá, průhledná, změny - zákal.
Oční skléry normálně bílé, změny žluté při ikteru.
Spojivky normálně bledé, změny zarudnutí - zánět.
Vyšetření uší a nosu, sledujeme velikost, tvar, sekreci (nos), uši bez výtoku.
Vyšetření dutina ústní, rty – rty růžové, roštěp,trhlinky, opar - stav dásní, chrupu, jazyka - stav sliznice -barva, prokrvení, zápach z úst ,jazyk plazit ve střední čáře, vlhký povrch - dostatečná hydratace.
tvar a délka krku,
vpadlé nadklíčkové jamky (hodně - kachexie, vyplněné tukem - obezita).
Všímáme si:
Štítná žláza – vyšetření pohmatem - není-li zvětšená, není hmatná.
Lynfatické uzliny – normálně nehmatné vyšetřujeme submandibulární pod dolní čelistí. Při jejím úhlu před a za kývačem retroaurikulárně, okcipitálně v nadklíčkových jamkách, tj. supraklavikulární zvětšeny u ca žaludku.Všímáme si velikosti ohraničení bolestivosti zvětšení.
Krční žíly, všímáme si žilní náplně, souvisí s tlakem v žilách před srdcem. U zdravého člověka ležícího na vodorovné podložce s hlavou mírně podloženou nepřesahuje náplň krčních žil více než 2 cm vodorovnou rovinu v úrovni sternoklavikulárního skloubení. Zvýšená náplň se vyskytuje u pravostranného srdečního selhání.
Krční tepny vyšetřujeme pohmatem tep pulzaci na karotidách. Vyšetřujeme poslechem možno slyšet šelest při zúžení tepen.
Pohledem zjišťujeme tvar hrudníku, normálně symetricky:
Astenický – dlouhý úzký s šikmo probíhajícími žebry.
Pyknický – široký s hlubokým předozadním průměrem.
Abnormální tvary hrudníku – soudkovitý, ptačí, kyfoskoliotický.
Sledujeme pohyblivost hrudníku při dýchání v klidu, souměrnost těchto pohybů na levé i pravé straně, při chorobných stavech vázne pohyb na jedné straně - zánět pohrudnice.
Kontrolují se mízní uzliny v podpažních a nadkličkových jamkách.
Při poklepu plic se normálně ozývá jasný zvuk -souměrně na obou stranách. Při chorobných stavech může být zvuk přitlumený až temný (zánět plic, nádory, výpotek v pohrudniční dutině). Nebo se můžeme setkat s nápadně zvučným zvukem - hypersonorním u rozedmy plic, či vzduchu v pohrudniční dutině.
Poslech za použití fonendoskopu, nemocný dýchá z hluboka s otevřenými ústy.
Nad zdravou plicí slyšíme dýchání sklípkové, které vzniká při proudění vzduchu z úzkých bronchiolů do širších sklípků, kde rozechvívá jejich stěny. „f“.
Nad velkými bronchi a tracheou slyšíme trubicové dýchání.
Poměr inspíria k expíriu 3:1.
Při zánětlivých procesech slyšíme vedlejší dýchací šelesty.
Součástí vyšetření přední stěny hrudní je vyšetření prsů. Vyšetřujeme velikost, symetrii obou prsů, vzhled kůže ,bradavek, sekrece. Vyšetřujeme v leže a ve stoje rotačním pohybem proti stěně hrudníku současně oba prsy.
Pohled:
sledujeme srdeční krajinu, zvláště si všímáme, zda není vidět úder srdečního hrotu.
Pohmat:
hledáme úder srdečního hrotu. U normálního srdce bývá maximum úderu hmatné l až 2 cm navnitř od levé medioklavikulární čáry ve 4. nebo 5. mezižebří. Pohmatem se dá zjistit zvětšení levé nebo pravé srdeční komory. To se současně dá zjistit i poklepem. Poklepem můžeme současně zjistit orientačně velikost srdce.
Poslech:
nejdůležitější způsob FV srdce. V místnosti, kde se vyšetření provádí by měl být max. klid.
Při poslechu hodnotíme :
Pátráme po:
Ozvy posloucháme ve 4 zákl. bodech:
Při vyšetření leží nemocný na zádech, ruce podél těla, nohy pokrčené.
Pro přesné určení rozdělujeme břicho na 4 kvadranty (ohraničeno nahoře mečíkem, dole synfýzou) na epigastrium, mesogastrium.....(obrázek).
Při vyšetření pohledem si všímáme:
Vyšetření poklepem – poklep je normálně diferencovaně bubínkový (nad orgánem obsahujícím plyn) a nad orgány s nevzdušnou tkání je poklep temný (játra, slezina, střevo se stolicí).
Současně vždy sledujeme obličej – zda nereaguje bolestivě, nepříjemně.
Na povrchovou palpaci navazuje hluboká palpace - ruka se vnoří hluboko do břicha a opět se systematicky vyšetří celé břicho. Vyšetřujeme i bimanuálně.
Při vyš. pohmatem posuzujeme: bolestivost stěny břišní, stažení svalstva (ohraničené - apendicitida, celé břicho - prknovité stažení u zánětu pobřišnice.
Okraje některých orgánů a patologické útvary, (které normálně v břiše nejsou přítomny - u nich posuzujeme jejich umístění v dutině břišní, tvar, pohyblivost, povrch ohraničení...).
Vyšetření poslechem – normální peristaltika - škroukání „ mrtvé ticho nebo hrobové ticho“ - paralitický ileus - vymizení činnosti střev „bouřlivý život“ nebo zvýrazněné škroukání - obstrukční ileus - zúžení až uzávěr střeva.
Vyšetřujeme pohledem krajinu konečníku (zevní hemeroidy, eroze, trhliny...).
Nemocný zaujímá koleno prsní polohu nebo polohu na boku.
Ukazovák zasunutý do análního otvoru postupně krouživými pohyby prohmatá stěnu konečníku (u mužů se normálně hmatá prostata, u žen děložní čípek). Při tomto vyš. možno nahmatat eventuelní nádor, který může být tuhý nebo hrbolatý.
Po vytažení prstu sledujeme vzhled ulpělé stolice, eventuelní stopy krve, či hnisu.
Provádíme vleže, v sedě.
Vyšetřuje se stav žil – změny (výskyt žilních varixů), stav kůže - změny (změny pigmentace, změny barvy, kožní defekty - bércový vřed, otoky.
Vyšetřujeme místní uzliny v podpaží a tříslech.
Pohmatem pátráme po bolestivosti, citlivosti, zatvrdlinách (výskyt - zánět žilních Felixů, zánět hlubokých žil - trombóza).
Zjišťujeme pulzaci tepen a. dorzális pedis, a. tibiális poster, a. poplitae, a. femorális (zúžení až úplný uzávěr tepny - vymizení pulzace).
Vyšetření kloubů posuzujeme tvar – normálně ušlechtilý tvar kloubu (změny deformace, otoky), dále posuzujeme pohyblivost - normálně bez omezení (bolestivost, ztuhnutí).
Vyšetření v klidu, při pohybu – předklon - rozvíjení páteře, úklon rotace.
Hodnotíme tvar páteře – fyziologické zakřivení (kyfoza, lordoza), změny (skolioza, deformity).
Poklepem hodnotíme bolestivost jednotlivých obratlových trnů.
Výraz v obličeji – vedle slov je nejdůležitějším zdrojem poznatků o vnitřních prožitcích člověka.
Nejbohatším zdrojem informací jsou oči – jejich výraz, zaměřenost pohledu a délka jeho trvání, přivírání víček, mrkání, vrásky kolem očí.
Držení těla - podle postoje lze usuzovat na míru sebevědomí. Všímáme si polohy hlavy, držení ramen, náklon těla.
Gesta.
Pohyby končetin a trupu.
Úprava zevnějšku.