07
Žádné či malé investice – infrastrukturu není třeba pořizovat. Jediné, s čím mohou být při přechodu na Cloud computing spojené investiční výdaje, jsou licence na klientský software (pokud je placený). Na stránce provozních výdajů se však mohou zvýšit výdaje za internetovou konektivitu, neboť objem přenesených dat přirozeně vzroste, když část infrastruktury je nyní umístěna jinde.
Žádné opakované investice do infrastruktury – je třeba zohlednit fakt, že zejména serverová infrastruktura se obvykle obnovuje ihned, jak skončí podpora od výrobce, neboť libovolný servisní zásah hrazený z vlastních prostředků by se mohl výrazně prodražit, zejména pokud by měl být proveden ve stejné rychlosti, jakou nabízí původní výrobce (což je vdnešní době při nejhorším do následujícího pracovního dne). S Cloud Computingem se o infrastrukturu zákazník nestará, takže nemusí každých 3 až 5 let kupovat a instalovat nové servery a migrovat na ně data ze starých.
Žádné skryté výdaje – u vlastní infrastruktury se objevuje celá řada skrytých výdajů. Tu je třeba koupit nový disk, tu je třeba reinstalovat server po neočekávaném pádu, atd.
Není potřeba správa a údržba – u Cloud computingu odpadá veškerá péče o serverovou část infrastruktury.
Nezávislost na vlastních zaměstnancích – zejména není nutno udržet pracovníky IT oddělení. Na správu IT je možno najímat si externí společnost.
Možnost dynamicky měnit kapacitu – jako jedna z velkých předností Cloud computingu se často uvádí možnost dynamicky měnit kapacitu služeb, která je zejména u větších poskytovatelů takřka neomezená. Například e-shop si může pronajmout větší výpočetní výkon userverů využívaných ve formě Cloud computingu (typicky hostingu) jen na listopad a prosinec a po zbytek roku si vystačí s menší kapacitou.
Někdy nižší ceny, než za realizaci svépomocí – důležitým aspektem Cloud computingu je i cena. Ta je v některých případech dokonce nižší než při realizaci identické služby svépomocí (anglicky se to označuje jako on-premise neboli řešení na vašem hardware a software a ve vaší režii), a to třeba i bez zohlednění SLA (Service Level Agreement) neboli garantované dostupnosti služby.
Rychlost nasazení – zejména u některých aplikací a infrastrukturních služeb je obrovskou výhodou už samotná rychlost nasazení Cloud computingu.
Upgrade zdarma – pokud přijde nová verze software (např. nový Microsoft Exchange Server), není třeba nic zálohovat, instalovat, migrovat, kontrolovat a dokonce ani kupovat. Vše je v ceně služby a o vše se postará poskytovatel outsourcingu.
SLA – Service Level Agreement neboli smluvně garantovaná dostupnost služby je často neuvěřitelnou technickou výhodou. Jen velmi málo firem má systémy interně nastavené tak, že by IT oddělení garantovalo dostupnost nějakých služeb. V případě problému s hardware pak může klidně dojít k vyřazení poštovního serveru na jeden den a někdy i déle.
Žádné či malé úspory z rozsahu – zejména větší firmy mohou při realizaci IT infrastruktury asoftware svépomocí dosáhnout zajímavých úspor zrozsahu. Poskytovatel Cloud computingu však často poskytuje obdobnou cenu při 50 uživatelích jako při 150 uživatelích.
Někdy vyšší ceny, než za realizaci svépomocí – cena u Cloud computingu může být samozřejmě ivyšší než cena při realizaci svépomocí, zejména pak zdlouhodobého hlediska. To se týká zejména pronájmu infrastruktury, kde existuje určitá přirážka za to, že je možné dynamicky měnit její kapacitu i za to, že poskytovatel Cloud computingu ve formě SLA garantuje obvykle poměrně vysokou (nejčastěji 99,9%) dostupnost, za jejíž nedodržení je sankcionován (obvykle slevou na měsíčním/ročním paušálu).
Zákazníkova data jsou uschována na cizí infrastruktuře – jsou sice šifrována, vše je zabezpečeno, a to patrně lépe než na vlastních serverech zákazníka. Existuje také riziko neúmyslného zneužití dat, a to v případě, že dojde k chybě. Jako se to stalo službě Eurotel Office Connector, kdy došlo omylem k prohození dat mezi některými e-mailovými schránkami uživatelů.
Zákazníkova data putují internetem – je důležité mít na paměti, že zákazníkova data náhle putují po internetu, aniž by nemusela. To se týká zejména kancelářských aplikací, CRM a ERP systémů anebo datových úložišť ve formě IaaS. I když jsou všechna data zašifrována, může se stát, že při sofistikovanějším útoku se k nim někdo dostane.
Volba hardware a software je limitována nabídkou poskytovatelů Cloud Computingu – to může mít negativní vliv zejména za pohledu uživatelů. Např. jsou zvyklí na Open Office, avšak k dispozici jsou Google Apps. Pokud z principu zákazník odmítá určitého dodavatele hardware, nemůže to u poskytovatele Cloud Computingu nijak ovlivnit. Stejně jako nemůže například ovlivnit rychlost použitých pevných disků apod.
Někdy pomalejší reakční doba – u Cloud Computingu je veškerá infrastruktura umístěna v datovém centru poskytovatele. Jenže to vůbec nemusí být v České republice adokonce ani vEvropě. Někdy tak může docházet knepříjemným prodlevám. Typickým příkladem je webhosting, kde je podstatný rozdíl v tom, jestli se z České republiky přistupuje na stránky umístěné na serveru v ČR nebo z druhé půlky zeměkoule.