1.1 Typy bezpečnostních systémů dle způsobu ochrany
Mechanické zabezpečovací systémy
Mechanické zabezpečení vytváří při narušení objektu určitý časový interval mezi časem napadnutí objektu časem dokončení napadnutí objektu. Cílem není znemožnění ochrany, ale pouze jeho časové posunutí.
Plotový perimetr – příklad kombinace mechanické a elektronické ochrany.
Elektronické zabezpečovací systémy
Elektronický zabezpečovací systém (EZS) se vyznačuje tím, že snímaná data z prvků ochrany (kamery, senzory pohybu, rozbití skla, magnetické kontakty u oken) nebrání mechanický vniknutí do objektu, ale spouští poplachový systém. Data s čidel se posílají přenosovým systémem do ústředny; výsledkem může být spuštění ochrany nejen lokálně u čidla, kde bylo detekováno narušení, ale v celém objektu (alarm, blikačka, uzamčení všech dveří v objektu).
Zabezpečovací systémy s centralizovanou ochranou
Dalším vývojovým stupněm elektronických zabezpečovacích systémů je zpracování signálů ve vzdáleném pracovišti u pultu centralizované ochrany (PCO). Toto dispečerské pracoviště centralizuje veškeré poplachy od více zákazníků, výsledkem je např. vyslání záchranných složek, policie, bezpečnostní agentury, apod.
Centralizovaný elektronický zabezpečovací systém s PCO.
1.2 Požadavky kladené na bezpečnostní techniku
Definice bezpečnostního systému
Bezpečnostní systém – integrovaný soubor reálných prvků, které vytvářejí nástroj na zajištění bezpečnosti v daném čase a prostoru.
Komplexní ochrana – souhrn opatření scílem úplně aefektivně zabezpečit ochranu objektu před riziky. Dosahuje se optimálním spojením technických prostředků, organizačních opatření aefektivním řízením lidských zdrojů podílejících se na ochraně.
Požadavky kladené na bezpečnostní techniku:
fyzická ochrana majetku a osob
ochrana vstupů
kontrola vnitřního pořádku
prostorová ochrana
předmětová ochrana
protipožární ochrana
ochrana informačního systému
personální ochrana
bezpečnostní příprava zaměstnanců
1.3 Třídění bezpečnostních systémů podle chráněné oblasti
Obvodová ochrana (okolo objektu)
vnější mechanické zábranné systémy
oplocení
plotysostnatýmdrátemnebožiletkou
perimetry
tlakovéhydraulickéhadice
bariéryzdi
brány
závory
Vyhodnocení dat z perimetru na bází hydraulické tlakové hadice.
Plášťová ochrana (narušení vstupu do objektu),
stavební prvky budov
hradby
podlahy
otvorové výplně
dveře
bezpečnostnívložkyseštítem
okna
magnetickékontakty
senzorytřískajícíhoskla
folienaokna
balkony
turnikety a branky v obchodech
Bezpečnostní folie na okno.
Příklad plášťové ochrany – bezpečnostní dveře Sherlock se štítem bezpečnostní třídy.
Objektová ochrana
Senzory
Kobercovéperimetry
PIR – senzory pohybu
Mikrovlnnésenzory
Ultrazvukové senzory
Kamerové systémy
Klasickévideokamery
Video alarmy
PrůmyslovátelevizeCCTV
Skrytékameryaodposlechy
Odposlechy
Sledování polohy osob v objektu
Rozměry skryté kamery – prvek techniky každé bezpečné domácnosti.
Předmětová ochrana
úschovné objekty
trezory
komorovétrezory
mobilnítrezorovéskříně
hlídaníparkoviště
laserové clony
Senzory otřesu a seismické senzory (např. obrazy v muzeích)
1.4 Aspekty mechanických zabezpečovacích systémů
Cíl mechanické ochrany
Mechanická zabezpečení vytváří při narušení objektu určitý časový interval ∆t mezi časem napadnutí objektu t1 a časem dokončení napadnutí objektu t2.
∆t = t2 – t1
Čím je ∆t větší, tím jej mechanická zábrana účinnější a tento časový interval je kritériem bezpečnostní kvality mechanického zábranného systému.
Cílem mechanické ochrany není zabranit vloupání nebo kradeží, ale opozdnit překonání bariery nebo odradit pachatele. Barieru však ve většině případu lze po určité době překonat.
Mechanická blokáda volantu.
1.5 Obvodová (perimetrická), plášťová ochrana
Typickou aplikační oblasti bezpečnostních je ochrana rozsáhlých oblasti (velké podniky, parkoviště nebo letiště) nebo strategických objektů (vojenské základny, ministerstva, velvyslanectví). Hlavní myšlenkou je vytvořit systém, který selektivně identifikuje porušení bariery pro chráněnou oblast.
Tento úkol lze prakticky realizovat pokládkou optických vláken pod povrchem zemi kolem chráněné oblasti, která upozorňuji na změnu mechanického napětí vlákna a potažmo na pokles výkonu optického záření, neboť energie je ztracena následkem ohybu nebo případného porušení vlákna, způsobeného vniknutím nežádoucí osoby nebo auta do chráněné oblasti.
Velmi populární je myšlenka instalace perimetru – např. měřicích optických vláken na oplocení, nicméně takové levné a jednoduché pseudo-perimetrické systémy generuje mnoho falešných poplachů, protože tyto systémy nejsou imunní vůči rušení, na rezonanční signály, nebo na povětrnostní podmínky a změny počasí. Proto jedním z hlavních cílů výzkumu je optimalizace senzorických systémů, primárně pak nastavení selektivní sensitivity a přesností těchto systémů na detekované signály.
Plotový distribuovaný perimetr.
1.6 Objektová a předmětová ochrana; laserové clony pro hlídání objektů jako příklad
Požadavky
Základním požadavkem kladeným těmto systémům je plné pokrytí v reálném čase, přesnost identifikace narušení bariery (detekce úhlu do strany od vlákna, možnost určení směru pochybu narušitele, citlivost, schopnost posuzování události a reakce – generování poplachů, vyhodnocení zásahu.
-
Mezi základní požadavky clon patří počet paprsků a vzdálenost mezi nimi, neboli rozlišení.
Bezpečnostní clona
Příkladem zde může být bezpečnostní clona, která se nachází přímo na stroji, u které operátor zpracovává látku. Optická clona by měla mít schopnost detekovat tvar prstu a bezpečně zastavit výrobu.
-
Clona se skládá z vysílačů a přijímačů optického záření.
-
Vysílač vyzařuje optické záření vpodélném směru rovnoběžně světelné paprsky a tvoří tak zvané detekční zóny.
Laserová clona středního rozlišení.