5.1 Výpočet měřené veličiny
Výpočet měřené veličiny – teplotního koeficientu roztažnosti mědi.
5.2 Studium a výpočet odchylek měření
Odchylky přímo měřených veličin.
Celková nepřesnost měření.
5.3 Vliv mechanické stabilizace na citlivost, útlumová bilance
Na rozdíl od interferometrů pracujících ve volném prostoru vláknové interferometry lze použit i mimo laboratorní podmínky, kde mohou sloužit jako nášlapové senzory nebo odposlechy.
Jak se později ukázalo, optovláknové interferometry v laboratorních podmínkách nejsou tak přesné jako interferometry ve volném prostoru, přesto u praktických aplikací jsou použitelné pouze vláknové interferometry, z důvodu extrémních požadavků na mechanickou stabilitu interferometru ve volném prostoru a zabezpečení optické dráhy. V případě optovláknového systému ramene interferometru tvoří optická vlákna, v případě interferometru ve volném prostoru rozmístění zrcadel mimo laboratorní podmínky se jeví jako nerealizovatelná myšlenka.
Mechanická stabilita je kritická zejména u interferometrů pracujících ve volném prostoru. U optovláknových systémů se tento problém do značné míry eliminuje použitím optického vlákna a vláknových pigtailových zrcátek. Délka ramene se tak nemůže změnit o milimetry nebo centimetry. Pro některé aplikace navíc není důležitá citlivost, ale opakovatelnost měření.
Například u aplikace jako senzor narušení integrity systému je klíčová jednoznačná detekce našlápnutí na vlákno, spíše než velmi přesné určení toho, o kolik nanometrů se změnila délka vlákna vlivem našlápnutí. Mechanická nestabilita tak bude zdrojem šumů, které lze částečně odfiltrovat na úrovní zpracování signálu. V tomto kontextu aktuální otázkou je spíše separace referenčního ramene od ramene měřicího. Zde jsou vybrané předpoklady.