Opálená pokožka je v našich ob­lastech vnímána jako krásná a zdravá. Touha po opálené pokožce pak vede k nadměrnému opalová­ní osob, které přináší zdravotní rizika. Tato rizika lze zmírnit použitím přípravků s UV filt­ry, které po určitou dobu zabrání vstupu škod­livého záření do pokožky. Sluneční záření však nemá pouze negativní účinky. Je nutné zdůraz­nit potřebu slunečního záření pro účinnou přeměnu vitaminu D.

7.1 Sluneční záření

Sluneční záření je elektromag­netické záření, které se skládá z ultrafialového záření (vlnová délka < 400 nm), infračerveného záření (vlnová délka > 760 nm) a viditel­ného světla (400 – 760 nm).⁽¹⁾

In­ten­zita slunečního záření je závislá na zeměpisné šířce a nadmořské výšce, denní a roční době, průměrném počasí v dané ob­lasti, množstvím oblačnosti a znečištěním ovzduší.⁽²⁾ Zároveň je in­ten­zita UV záření zesílena od­razem od sněhu a vody (vliv má např. i bílý písek).

7.2 Typy UV záření

Podle bi­ologic­kých účinků lze rozdělit UV záření na násle­dující druhy:

UVA (320 – 400 nm)
Jedná se o dlouhovlnné záření, které pro­niká až do de­rmis, nez­působuje pálení ani akutní zčervenání kůže, ale přispívá ke stárnutí pokožky.^{(3, 4)}

UVB (290 – 320 nm)
Jedná se o středněvlnné záření, pro­nikající do epi­der­mis a způsobující akutní (spálení) i chronické poškození kůže. In­ten­zita UVB záření je závislá na tloušťce ozónové vrstvy, velká část tohoto záření je od­filtrována ozónovou vrstvou. Největší in­ten­zita UVB záření je kolem poled­ne op­roti UVA záření, jehož in­ten­zita se příliš nemění.^{(3, 4)}

Obrázek 1: Změna in­tenz­ity UVA a UVB záření v průběhu dne
Zdroj: vlastní zpracování s využitím⁽⁵⁾

Obrázek 2: Ab­sorpce UVA a UVB záření ve vrstvách kůže
Zdroj: vlastní zpracování s využitím⁽³⁾

UVC (290-100 nm)
Jedná se o krát­kovlnné záření, je nejškod­livější pro or­ganis­mus, avšak je zcela pohlcováno ozónovou vrstvou a at­mosférou, tudíž na zemský povrch nedopadá.

Vzhledem k schop­nosti ozónové vrstvy ab­sor­bovat UVC a UVB záření je UV záření na povrchu Země tvořeno 90 % - 99 % UVA zářením a 1 % - 10 % UVB zářením.⁽⁴⁾

7.2.1 Akutní účinky UV záření na kůži

U akutní rea­kce se jedná ob­rannou rea­kci zvyšující toleran­ci kůže na následné ozáření. Při akutní rea­kci dochází ke zvýšení cit­livos­ti kůže (úměrné dávce). Vždy dochází k erytému a pig­mentaci, která je závislá na typu kožního fototypu. (viz. fototypy)

U pre­dis­ponovaných osob se může pro­jevit fotoaler­gická rea­kce (fotoder­matózy, sluneční kopřivka apod.). Pod akutní účinky UV záření se řadí i poškození buněčného materiálu přímo UV zářením. Tato rea­kce může být zvýšena některými druhy pot­ravin či léčiv (viz. fotosen­zibilizující látky).⁽⁶⁾

7.2.2 Chronické účinky UV záření na kůži

Mezi chronické účinky patří tzv. solární stárnutí kůže (ztráta elas­tic­ity kůže, posuny pig­mentu, suc­host, vznik vrásek, drsná kůže, rozšíření cév a je­jich průsvit ve formě metliček). Při dlouhodobé ex­pozici může dojít k poškození DNA a tím tvorbě pre­kan­ceróz (keratózy, nádory kůže). Ze zhoub­ných nádorů je nej­nebez­pečnější mal­igní melanom.⁽⁶⁾

7.2.3 Účinky UV záření na oči

Kvůli průniku UV záření do malé hloub­ky tkání, je mimo jiné místem rea­kce oční spojiv­ka nebo rohov­ka, u UVA záření může být místem rea­kce i oční čočka. V případě očí nechráněných skly s UV filtrem (filtr UV 400 chrání v celém roz­sahu UV) může dojít k fotokeratitidě (zánět rohov­ky), kon­junktivitidě (zánět spojivek) příp. dalším komplikacím.⁽⁶⁾

7.3 Al­er­gie na sluneční záření

Al­er­gii na sluneční záření nebo také jinak oz­načovanou polymorfní světel­nou erup­ci nebo světel­nou kopřivku lze zařadit spolu s Mal­lor­ca akné a fotoaler­gickými a fototoxic­kými rea­kcemi mezi kožní rea­kce na slunce. Tato al­er­gie se může ob­jevit v jakém­koliv věku, nejčastěji jsou však postiženy ženy mezi 20. a 40. rokem života. Cel­kově se množství postižených sluneční al­er­gií zvyšuje. Al­er­gie na sluneční záření není pravá al­er­gická rea­kce, pouze pro­jevy jsou podobné. Podíl na těchto pro­jevech může mít his­tamin uvolněný v pokožce, podle nových výzkumů mají podstatný podíl i volné radikály. Nástup prvních příznaků (kopřivka, svědění, puchýřky) je již po několika hodinách na slu­nci, nejvíce jsou postiženy ruce, lýtka nebo de­kolt. Sen­zibilizace nejčastěji vzniká po prvním prudkém oslunění např. u moře po příjezdu na dovolenou nebo při prvním jarním oslunění.

Pro akutní pro­jevy sluneční al­er­gie je vhodné podat anti­his­taminika, která se mohou užívat i pre­ven­tivně (začátek přibližně 3 dny před dovolenou a užívání v průběhu celé dovol­ené).

U Mal­lor­ca akné dochází na základě oslunění a rea­kce UV záření s některými složkami kos­metic­kých přípravků ke vzniku zanícených pupínků vzhledově podob­ných akné.⁽⁷⁾

7.4 Fototoxicita, fotoaler­gie a fotosen­zibilizující látky

Fototoxicita je řazena ke kožním reakcím, které vznikají po ap­likaci fotoak­tivních látek (lokální nebo cel­kové) a následnému vys­tav­ení slunečnímu záření. Pokud má člověk v pokožce dos­tatečně vysoké množství fotoak­tivní látky a zároveň je ozářen dos­tateč­nou dávkou záření, může vznik­nout fototoxická rea­kce. První příznaky (zarud­nutí, pálení, puchýřky, kopřivka) se objeví už po několika minutách až hodinách po ozáření. Fotosen­zibilizující látky jsou takové látky, které kůži zcit­livují na záření ať už po zevním kon­taktu, nebo po perorální ap­likaci. Mezi fotosen­zibilizující látky patří například kamenouhelný dehet, de­zin­fekční prostředky, z léčiv kot­rimoxazol, tet­racyk­lin, isot­retinoin, sul­fathiazol, amiodaron a další. Významné jsou i látky rostlin­ného původu jako třezal­ka, andělika, karot­ka, celer, petržel, pastiňák, citrus­y, ber­gamot (zcit­livují kůži i po perorální ap­likaci). Z dalších látek je možné uvést například vonné sub­stan­ce používané v kos­metic­kých přípravcích – silice skořicová, levan­dulová, cit­roníková a další. Dlouhodobým důs­ledkem fototoxic­kých reakcí mohou být hy­per­pigmen­tace přetrvávající měsíce i roky.

V porov­nání s fototoxicitou je fotoaler­gie poměrně vzácná a je ob­vykle výs­ledkem im­unitní rea­kce. Fotoaler­gie vzniká u pre­dis­ponovaných osob po minimální době sen­zibilizace 1-2 týdny. Od kon­taktního ekzému jsou vzniklá svědivá ložiska klinic­ky neod­lišitelná a ob­jevují se i na pokožce chráněné před slunce­m. Je důležité brát v úvahu, že látky působící fototoxic­ky mohou být příčinou i fotoaler­gické rea­kce.^{(8, 9, 10)}

7.5 Kožní fototypy

Kožní fototyp je určován množstvím a rozvrstvením melaninu v kůži (in­ten­zitou pig­mentace). V závis­losti na pig­mentaci kůže, barvě očí a vlasů se hod­notí rea­kce kůže na sluneční záření. Ob­vykle se rozlišují čtyři kožní fototypy, lze se však set­kat s rozdělením do 6 kategorií (V. fototyp – lidé s tmavší kůží, VI. fototyp – černoši). Obecně platí, že čím méně pig­mentu člověk má (světlé vlasy, kůže, oči), tím nižší je fototyp.⁽¹¹⁾

Obrázek	Číslo fototypu	Charak­teris­tické znaky	Přibližná % populace	Rea­kce na sluneční záření	Doporuče­ná doba slunění bez příprav­ku s OF (vlastní oc­hranná doba pokožky)
	I	bledá pleť, často pihy, zrzavé vlasy, světlé oči	2	zčervenání pokožky, výjimečně hnědé opálení	5 – 10 min.
	II	světlá pleť, blond až hnědé vlasy, světlé oči (šedá, modrá, zelená)	12	zčervenání, občas zhnědnutí pokožky	10 – 20 minut
	III	světle hnědá pleť, tmavě blond až hnědé vlasy, tmavé oči (hnědé, někdy šedé)	78	někdy zčervenání, hnědé opálení	20 – 30 minut
	IV	hnědá pleť, hnědé až černé vlasy, tmavé oči	8	nikdy zčervenání, vždy zhnědnutí	45 minut

Tabul­ka 1: Kožní fototypy
Zdroj:⁽¹¹⁾

7.6 Obecná pra­vid­la ochrany před UV zářením

Základním pra­vid­lem pro oc­hranu před UV zářením je vyhýbat se přímému slunečnímu záření mezi 11. až 15. hodinou.

Vhodné ochrany před UV zářením lze dosáhnout stíněním (stinná místa, klobouk,…) a vhodným oděvem. Důležitost hraje volba barvy oděvu, kdy nej­lepší oc­hranu pos­kytují barevné oděvy (pohlcují více UV, viditel­ného světla i IČ záření), je­jich nevýhodou je však nepříjemné zahřívání v závis­losti na míře pohlc­ení záření. V případě volby tenkého, bílého nebo vlhkého oděvu je oc­hrana před UV zářením nižší. Op­roti bavlněným tkaninám jsou méně pro­pustné pro UV záření syn­tetické materiá­ly jako např. nylon. V součas­nosti ex­is­tují i některé oděvy s vyznačeným UPF (UV pro­tect­ing fac­tor) udávajícím pro­pustnost oděvu pro UV záření (např. UPF více než 50 představuje výbor­nou oc­hranu).

Při pobytu na slu­nci je v současné době nez­bytné použití přípravků s ochranný­mi fak­to­ry.⁽¹²⁾

Základní doporuče­ní kožních lékařů pro děti i dospělé lze shrnout v násle­dujících bodech:⁽¹²⁾

1. 1. Vyvarovat se pobytu na slu­nci mezi 11. – 15. hodinou.


2. 2. K oc­hraně před slunce­m použít vhodné oblečení včetně slunečních brýlí a pokrývky hlavy (pro koj­ence dlouhé rukávy, nohavice).


3. 3. Používat příprav­ky s ochranný­m fak­torem a vhodně ob­novovat vrstvu příprav­ku na pokožce v závis­losti na pocení, pobytu ve vodě apod.


4. 4. Nenavštěvovat solária.

Pik­togramy

7.6.1 Oc­hrana dětské pokožky před UV zářením

Na období do 18 let připadá největší podíl oslunění v životě člověka. Obecně děti v porov­nání s dospělými přijmou přibližně 3x více slunečního záření. Přitom je jedním z rizikových fak­torů v roz­voji melanomu v dospělosti spálení kůže při slunění v dětském věku.

V rámci ochrany dětské pokožky se doporučuje děti do 6 měsíců věku nevys­tavovat přímému slunečnímu záření (pobyt ve stínu, vhodný oděv). Dětská pokožka je pro její vlastnos­ti (tenčí než u dospělých, roz­voj im­unit­ního, pig­mentač­ního systému) auto­matic­ky řazena mezi fototyp I.^{(12, 13)}

Pra­vid­lo pro děti zní (citace): „Vyh­ledej stín, když tvůj stín je menší, než jsi ty!“⁽¹²⁾

7.7 Ochranný fak­tor

Ochranný fak­tor (Sun Pro­tec­tion Fac­tor = SPF) vyjadřuje schop­nost zac­hytit a pohltit UV záření. Udává, kolik­rát déle je možné pobývat na slu­nci bez rizika spálení pokožky. Se zvyšujícím se ochranný­m fak­torem se pro­dlužuje doba pobytu na slu­nci bez rizika spálení. Zpravid­la je v prvních pěti dnech pobytu na slu­nci vhodné použít příprav­ek s vyšším ochranný­m fak­torem. Použití příprav­ku s vyšším ochranný­m fak­torem je doporučováno i ve vyšších nadmořských výškách a u moře. Nejvyšší uváděný ochranný fak­tor na přípravcích je 50+.^{(14, 15)}

Prostředky by měly ob­sahovat oc­hranu jak před UVB, tak před UVA zářením. Ochranný fak­tor jako takový je vztažen na oc­hranu především před UVB zářením.⁽¹⁶⁾

Pro výpočet vhodného oc­hran­ného fak­toru je potřeba znát svůj fototyp (vlastní oc­hran­nou dobu pokožky) a dobu, po kterou člověk plánuje pobyt na slu­nci. Výpočet se pak provádí podle vzor­ce:^{(14, 15)}

OF =	doba plánovaného pobytu na slu­nci v minutách
	počet minut vlastní oc­hranné doby pokožky

Jedno­duc­hou úpra­vou rov­nice lze zjis­tit z hod­noty oc­hran­ného fak­toru na vyb­raném příprav­ku dobu pobytu na slu­nci, po kterou bude pokožka chráněna:

doba plánovaného pobytu na slu­nci v minutách

= OF . počet minut vlastní oc­hranné doby pokožky

Příklad:

1. Jaký ochranný fak­tor použijete, pokud plánujete strávit na slu­nci 120 minut a jste fototyp 1 a Vaše kůže zčervená po 8 minutách pobytu na slu­nci? (OF = 15)


2. Jak dlouho mě bude chránit ochranný fak­tor 10, pokud mi pokožka bez jakékoliv ochrany zčervená po 20 minutách? (200 minut)

7.8 UV filt­ry

UV filt­ry jsou látky, které zabraňují nežádoucímu působení UV záření na kůži.

7.8.1 Chemické filt­ry

Chemické filt­ry působí na prin­cipu ab­sorpce UV záření. Pro účinek je důležité je­jich vstřebání do vrchních vrstev kůže. Z tohoto důvodu je důležité příprav­ky s těmito filt­ry ap­likovat nejlépe 30 minut před vlastním sluněním.

Dříve byly chemické filt­ry děleny na filt­ry UVA a UVB, v součas­nosti je samoz­řejmostí oc­hrana ve spektru UVA i UVB. Ze starších UVB filtrů lze jmenovat zás­tupce, jako jsou salicyláty nebo deriváty PABA (para-aminobenzoové kyseliny), z UVA filtrů pak ben­zofenony jako oxyben­zon, di­oxyben­zon, sulisoben­zon, z jiných látek např. di­ben­zoyl met­hany. V součas­nosti patří mezi nejúčinnější chemické filt­ry Tinosorb S, Tinosorb M (vykazují zároveň i některé vlastnos­ti fyzikálních filtrů), dále např. Mexoryl SX.

Problémem u některých chemic­kých filtrů může být vyvolání fotoaler­gické kon­taktní rea­kce (např. po cin­namátech, ben­zofenonech). Je potřeba brát v úvahu rovněž možnost vstřebání filtrů přes kůži přímo do krevního oběhu a následný systémový účinek (např. měřitelné změny hladin poh­lavních hor­monů).^{(17, 18, 19)}

7.8.2 Fyzikální filt­ry

Jedná se o látky se schop­ností odrážet UV a viditelné záření. Je­jich účin­nost je dána velikostí částic a je­jich rozptýlením v příprav­ku, op­roti chemic­kým filtrům jsou účinné ihned po ap­likaci na kůži. V současné době ex­is­tují nové výrobní pos­tupy umožňující přípravu filtrů s částicemi velikos­ti v řádu nano­metrů. U těchto nano­pig­mentů se pak ztrácí schop­nost odrážet viditelné světlo a vytváří na kůži „UV zrcad­lo“. S těmito nano­pig­menty je možné dosáhnout vysoký stupeň SPF. Up­latnění tato výhoda nachází u osob s cit­livou pletí nác­hylnou ke kon­taktní al­er­gii a fotoaler­gii. V součas­nosti je předmětem zkoumání a dis­kuse vstřebávání nanočástic do hlubších vrstev pokožky a je­jich poten­ciální nežádoucí účinky.

Výhodou fyzikálních filtrů je, že nej­sou al­er­genní, v případě vyšší kon­centrace však po ap­likaci na kůži vytváří bílou vrstvu (kos­metic­ky nep­řijatelné).

Mezi nejvíce využívané a účinné fyzikální filt­ry se řadí látky jako oxid titaničitý nebo oxid zinečnatý, oxidy železa jsou díky svému zbarv­ení využívány do denních krémů a make-upů.^{(17, 18)}

7.9 Kos­metické příprav­ky na opalová­ní

Kos­metické příprav­ky na opalová­ní umožní delší pobyt člověka na slu­nci v porov­nání s pobytem bez jakékoliv ochrany. V součas­nosti jsou již UV filt­ry složkou i velké části běžné denní kos­metiky, tudíž by měla rovněž pos­kytovat jis­tou míru ochrany před UV zářením. Příprav­ky na opalová­ní jsou k dis­pozici nejčastěji ve formě sprejů, tělových mlék, olejů a tyčinek na rty. Pro velké množství výrobců kos­metiky a neustále se měnící trh s kos­metic­kými příprav­ky na opalová­ní je vhodné udělat si vlastní aktuální přehled dos­tupných přípravků.

Pro příprav­ky na opalová­ní platí níže uvede­né značení a dávkování.

7.9.1 Značení přípravků na opalová­ní

Jedno­tlivé as­pek­ty značení přípravků pro slunění jsou zaneseny v Doporuče­ní Kom­ise 2006/647/ES. Z tohoto doporuče­ní vyplývá nut­nost jedno­tnos­ti tvrz­ení o oc­hraně před UVA zářením, dále jedno­duc­host, jedno­znač­nost a stejná kri­teria u tvrz­ení o účin­nos­ti přípravků (us­nadnění srovnání přípravků mezi sebou).

Zjed­noduš­ení údaje o účin­nos­ti přípravků je možné docílit slovním nah­razením čísla oc­hran­ného fak­toru dle násle­dující tabul­ky:

Kategorie uvede­ná na výrobku	Ochranný fak­tor uvede­ný na výrobku	Doporuče­ný minimální ochranný fak­tor proti UVA
„Nízká oc­hrana“	6	1/3 oc­hran­ného fak­toru uvede­ného na výrobku
	10
„Střední oc­hrana“	15
	20
	25
„Vysoká oc­hrana“	30
	50
„Velmi vysoká oc­hrana“	50+

Tabul­ka 2: Zjed­noduš­ení údajů o účin­nos­ti přípravků
Zdroj: vlastní zpracování podle⁽¹⁶⁾

Podle Doporuče­ní Kom­ise by neměla být používána určitá tvrz­ení (100 % oc­hrana, celodenní oc­hrana apod.). Mohou být uvede­na i tato varování a pokyny:⁽¹⁶⁾

„Nezůstávejte na slu­nci příliš dlouho, i když jste použili prostředky na oc­hranu proti slunečnímu záření.“

„Nevys­tavuj­te koj­ence a malé děti přímému slu­nci.“

„Nadměrná ex­pozice slu­nci představuje vážné zdravotní riziko.“

Pokyny:

„Ap­likuj­te prostředek před zahájením slunění.“

„K udržení ochrany ap­likaci op­akuj­te, zejména při pocení, po koupání nebo osušení ručníkem.“

S Doporuče­ním Kom­ise souvisí použití srozumitel­ných pik­togramů na přípravcích:

Obrázek 3: Doporuče­né pik­togramy pro op­alovací prostředky
Zdroj:⁽²⁰⁾

1. 1. Vyvaruj­te se slunečnímu záření v době poled­ne.


2. 2. Nevys­tavuj­te koj­ence a malé děti přímému slu­nci.


3. 3. Chraňte se oděvem, klobouk a brýle pos­kytují další oc­hranu.


4. 4. Ap­likuj­te oc­hranné prostředky v dos­tateč­ném množství a op­akovaně. ⁽²⁰⁾

Obrázek 4: Pik­togram – oc­hrana před UVA zářením
Zdroj:⁽²¹⁾

7.9.2 Dávkování a ap­likace přípravků na opalová­ní

Před­poklad de­klarované účin­nos­ti prostředků na opalová­ní je správné použití a dávkování (vyznačeno obrázkem, pik­togramem nebo odměřeno dávkovačem – viz obrázek).

Obrázek 5: Doporuče­né dávkování pomocí dáv­kovací pumpy pro děti
Zdroj:⁽²²⁾

Pod­robné pokyny pro dávkování a ap­likaci přípravků uvádí Doporuče­ní Kom­ise 2006/647/ES v dos­lovném znění:⁽¹⁶⁾

„Důležité je zejména časté a op­akované nanášení prostředku na oc­hranu proti slunečnímu záření. Aby bylo dosaženo stupně ochrany, který je vyznačen uvede­ním oc­hran­ného slunečního fak­toru, musí být tyto prostředky nanášeny v množství, které odpovídá množství použitému při zkouškách, tj. 2 mg/cm⁽²⁾, které se rovná 6 čajovým lžičkám příprav­ku (přibližně 36 gramům) na tělo jedné průměrné dospělé osoby. Nanášením menšího množství prostředku na oc­hranu proti slunečnímu záření se oc­hrana nepoměrně snižuje.“

Při ap­likaci příprav­ku se nejčastěji zapomíná na ob­lasti nártu, pod­kolen­ních jamek, hřbetu rukou a uší.⁽²³⁾

7.10 Příprav­ky po opalová­ní

Příprav­ky po opalová­ní se používají pro re­generaci pokožky po slunění, urychl­ení pro­cesu hojení spálené kůže od slunce, vyvolávají i pocit oc­hlaz­ení pokožky. Tyto příprav­ky jsou dos­tupné v mnoha lékových formách – sprejích, tělových mlécích, krémech, gelech, ale i tyčinkách na rty apod. Jako nejčastější ak­tivní složka je v těchto přípravcích obsažen panthenol.

7.11 Samoopalovací příprav­ky

Pro efek­tivní opálení bez vys­tav­ení slu­nci lze využít samoopalovací příprav­ky. Základní ak­tivní složkou je v těchto přípravcích di­hyd­roxyaceton (DHA). Hnědé zbarv­ení kůže pak vzniká na základě oxidační rea­kce DHA s aminoskupi­nami pro­teinů horních vrstev kůže. Protože DHA ovlivňuje pouze nejkraj­nější buňky kůže (Stratum cor­neum), při jeho použití nedoc­hází k poškození kůže. Kon­centrace DHA v přípravcích se může pohybovat od 2,5 % do 10 % nebo i více, nejčastěji se však setkáme s kon­centrací DHA 3-5 % (spojeno s mírou ztmav­nutí uvede­nou na výrobku – lehké, střední, tmavé). Pro­duk­ty s nižší kon­centrací jsou vhodnější pro osoby, které se samoopalováním začínají. Tyto příprav­ky jsou při nerov­noměrné ap­likaci nebo ap­likaci na nerovné ploc­hy shovívavější z hledis­ka tvor­by barev­ných skvrn.

Samoopalovací příprav­ky s DHA nechrání kůži před spálením slunce­m. Proto jsou v některých přidané UV filt­ry. Je však důležité poz­namenat, že uvede­ný SPF u pro­duk­tu platí pouze po několik hodin od ap­likace samoopalovacího příprav­ku.

Dalšími složkami mohou být i hy­dratan­cia nebo ex­is­tují i příprav­ky s ob­sahem al­koholu. Pro us­nadnění od­lupování odumřelých buněk a zlepšení rov­noměr­nosti zbarv­ení mohou být součástí přípravků i alfa-hydroxykyseliny.

Z nežádoucích účinků DHA lze jmenovat kon­taktní de­rmatitidu. Mnoho případů hy­per­senzitiv­ity je způsobeno i ostatní­mi složkami samoopalovacích přípravků.^(24)(15)

U některých samoopalovacích přípravků je jako ak­tivní látka použita eryt­rulóza, v přírodních přípravcích pak β-karoten (vyvarovat použití přípravků s β-karotenem by se měly těhotné ženy – návaz­nost na metabolis­mus vitaminu A).⁽²⁶⁾

Dodržení ap­likač­ních zásad samoopalovacích přípravků je důležité pro rov­noměrné zbarv­ení pokožky. Příprav­ek není nutné nanášet na celé tělo, stačí pouze na vyb­rané části (obličej apod.). Pro odstranění odumřelých buněk Stratum cor­neum je vhodné před ap­likací příprav­ku použít peel­ing a po osušení pokožky ap­likovat samoopalovací příprav­ek (nejlépe 2 tenké vrstvy). U hrubých a zvrásněných částí pokožky je při ap­likaci potřeba mys­let na možné hromadění příprav­ku a v důs­ledku toho vzniku barev­ných skrvn. Poté se nechá příprav­ek zaschnout. Pro udržení delšího efek­tu opálení je optimální ap­likaci op­akovat přibližně po 3 dnech. Po ap­likaci je vhodné vyvarovat se nošení světlého oblečení, je­likož příprav­ky barví.^{(26, 27)}

Tes­tové otázky

Fotoaler­gie:

Vzniká ihned po oslunění

Vzniká po minimální době sen­zibilizace 1 – 2 hodiny

Vzniká po minimální době sen­zibilizace 1 – 2 dny

Vzniká po minimální době sen­zibilizace 1 – 2 týdny

Označte nep­ravdivé tvrz­ení:

Příprav­ky po opalová­ní zpravid­la ob­sahují jako ak­tivní složku panthenol.

Příprav­ky po opalová­ní se používají pro re­generaci pokožky a urychl­ení hojení spálené kůže.

Z chemic­kých látek se v přípravcích po opalová­ní nejčastěji vys­kytuje di­hyd­roxyaceton.

Tyto příprav­ky jsou dos­tupné ve formě sprejů, tělových mlék, krémů, gelů i tyčinek na rty.

Pro or­ganis­mus je nejvíce škod­livé:

UVA záření

UVB záření

UVC záření

Viditelné světlo

Mezi základní doporuče­ní týkající se slunění nepatří:

Vyvarovat se pobytu na slu­nci mezi 11. – 15. hodinou.

Navštěvovat solária.

K oc­hraně před slunce­m použít vhodné oblečení včetně slunečních brýlí a pokrývky hlavy.

Používat příprav­ky s ochranný­m fak­torem a vhodně ob­novovat vrstvu příprav­ku na pokožce v závis­losti na pocení, pobytu ve vodě apod.

Jako ak­tivní látky se v samoopalovacích přípravcích vys­kytují:

Di­hyd­roxyaceton

Oxid titaničitý

Eryt­rulóza

β-karoten

Mezi akutní účinky UV záření na kůži nepatří:

Erytém

Pig­mentace

Fotoaler­gická rea­kce

Solární stárnutí

Dlouhodobý důs­ledek fototoxic­kých reakcí je:

Kopřivka

Zarud­nutí

Hy­per­pigmen­tace

Rov­noměrné opálení

Ze zhoub­ných nádorů na kůži je nej­nebez­pečnější:

Mal­igní melanom

Bazaliom

Sar­kom

Spinaliom

Mezi fyzikální filt­ry nepatří:

Oxid titaničitý

Ben­zofenon

Tinosorb S a M

Oxid zinečnatý

Osoby s tmavě blond až hnědými vlasy, tmavýma očima a světle hnědou pletí se řadí do fototypu:

I

II

III

IV

---

1. SUNNY LAND. Sunny Land - Tipy a rady. Sunny Land. [On­line] [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.sunnyland.cz/tipy-a-rady.htm

2. BENEDIKT, Jaros­lav. Sluneční záření jako zdroj en­er­gie. Fakul­ta strojní Západočeské uni­verz­ity v Plzni, Kated­ra en­er­getic­kých zdrojů a zařízení. [On­line] 2012. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: https://kke.zcu.cz/about/projekty/enazp/projekty/18_Zaklady-ekologie_48-49/48_IUT/113_Slunecni-energie---Benedikt---P0.pdf

3. SOL­AVEIL. Sol­aveil phys­ical shield. [On­line] 2016. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.solaveil.com/en-gb/the-sun-and-your-skin

4. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV. UV záření. Státní zdravotní ústav. [On­line] 2008. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/koupani-ve-volne-prirode/uv-zareni

5. SAWY­ER. Un­derstand­ing UVA and UVB. Sawy­er U. [On­line] 11. pro­sinec 2013. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: https://sawyer.com/understanding-uva-uvb/

6. LAJČÍKOVÁ, Ariana a PEKÁREK, Luděk. UV záření a jeho vliv na zdraví. Státní zdravotní ústav. [On­line] 2009. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://apps.szu.cz/svi/hygiena/archiv/h2009-2-05-full.pdf

7. MOJE LÉKÁRNA. Al­er­gie na slunce. Moje lékárna. [On­line] 2009. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.mojelekarna.cz/poradna/kozni-problemy/alergie-na-slunce.html

8. DI­TRIC­HOVÁ, Dag­mar. Fotosen­zitivní poten­ciál léčiv pro zevní i cel­kové použití. Medicína pro praxi. [On­line] 2008. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.medicinap­ropraxi.cz/pdfs/med/2008/10/10.pdf

9. ETTL­ER, Jiří a ETTL­ER, Karel. Dětská kůže a fotosen­zitivita. Pediat­rie pro praxi. [On­line] 2014. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.pediat­riep­ropraxi.cz/pdfs/ped/2014/03/02.pdf

10. APATYKÁŘ. Fototoxické a fotosen­zibilizující léčivé příprav­ky. Apatykář... o lékárenství víme vše! [On­line] 17. srpen 2003. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://tema.apatykar.info/clanek-55/

11. ARNDT, Tomáš. Jaký jste fototyp? celostnimedicina.cz. [On­line] 30. čer­venec 2015. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.celostnimedicina.cz/jaky-jste-fototyp.html

12. POLÁŠKOVÁ, Stanis­lava. Celoroční péče o dětskou pokožku. De­rmatologie pro praxi. [On­line] 2012. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.solen.cz/pdfs/der/2012/02/04.pdf

13. AS­TRID. UV záření a jeho vliv na člověka. As­trid. [On­line] [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.astrid.cz/m/poradna/pruvodce-opalovanim/

14. SYN­CARE. Opalová­ní, Sun Pro­tec­tion Fac­tor (SPF), fototyp kůže a op­alovací prostředky. Syn­care. [On­line] 2014. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: https://www.syncare.cz/poradna/opalovani-mereni-spf-fototyp-kuze

15. DE­RMANET. Jak se chránit? De­rmanet.cz. [On­line] [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.dermanet.cz/cs/vzdelavani/archiv-realizovanych-projektu/bezpecne-sluneni/jak-se-chranit__s584x7231.html

16. EV­ROPSKÁ KOM­ISE. Doporuče­ní Kom­ise 2006/647/ES. Úřední věstník Ev­ropské unie. [On­line] 2006. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: https://www.syncare.cz/doporuceni-eu-opalovani.pdf

17. ETTL­ER, Karel. Prostředky k oc­hraně kůže před UV zářením. Pra­ktické lékárenství. [On­line] 2009. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.prak­tickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2009/03/07.pdf

18. MILETÍN, Miros­lav. Prostředky na oc­hranu pokožky proti škod­livým vlivům UV záření. Pra­ktické lékárenství. [On­line] 2011. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.prak­tickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2011/01/09.pdf

19. BLOCK IS­LAND OR­GANICS. UVA, UVB and UVC rays. Block Is­land Or­ganics. [On­line] 6. li­stopad 2013. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.blockislandorganics.com/Blog/post/2013/11/06/UVA-UVB-and-UVC-Rays-What-They-Are-and-How-Sunscreen-Protects-You.aspx

20. PANTŮČEK, Jiří. Máte rádi sluníčko? Je možné op­alovat se bezpečně? Top­vet. [On­line] 2016. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: https://www.top­vet.cz/in­dex.php?desktop=clan­ky&ac­tion=view­&id=159

21. MAJBA, Matej. Označování přípravků UV ochrany doporuče­né Ev­ropskou komisí. Edukafarm - Far­minews. [On­line] 2008. [Citace: 11. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.edukafarm.cz/soubory/farminews-2008/47-49-cl-oznac-UV-pripr-inz.pdf

22. DAYLONG. Dosage: Re­com­mended numb­er of pumps. Daylong. [On­line] [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.daylong.com.sg/images/4b_Daylong-SPF-50+-Kids-Lotion-150-ml-Label-B-EX2_830385_01_K1.jpg

23. FACES­TAR. Vyc­hutnej­te si slunce! Faces­tar. [On­line] 16. červen 2015. [Citace: 7. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.facestar.cz/souteze/vychutnejte-si-slunce-soutezte-o-opalovaci-kosmetiku-a-bojujte-s-nami-proti-spaleninam

24. DE­RMN­ER NZ. Di­hyd­roxyacetone. De­rmNet NZ. [On­line] 2015. [Citace: 8. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.dermnetnz.org/treat­ments/dihyd­roxyacetone.html

25. WORDPRESS. Samoopalovací krémy. Samoopalovaci.­wordpress.com. [On­line] [Citace: 8. leden 2016.]
Dos­tupné z: https://samoopalovaci.­wordpress.com/

26. PŘÍHODOVÁ, Anna. Samoopalovací krémy jsou přijatel­nou varian­tou pro ty, kdo nutně chtějí hnědnout. Vitalia.cz. [On­line] 26. čer­venec 2012. [Citace: 8. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.vitalia.cz/clanky/samoopalovaci-kremy/

27. PROTIŠEDI.CZ. Opalová­ní bez slunce. Protišedi.cz. [On­line] 17. čer­venec 2014. [Citace: 8. leden 2016.]
Dos­tupné z: http://www.protisedi.cz/article/opalovani-bez-slunce