Obsah

7

Ochrana před UV zářením, přípravky na opalování

Opálená pokožka je v našich oblastech vnímána jako krásná a zdravá. Touha po opálené pokožce pak vede k nadměrnému opalování osob, které přináší zdravotní rizika. Tato rizika lze zmírnit použitím přípravků s UV filtry, které po určitou dobu zabrání vstupu škodlivého záření do pokožky. Sluneční záření však nemá pouze negativní účinky. Je nutné zdůraznit potřebu slunečního záření pro účinnou přeměnu vitaminu D.


7.1 Sluneční záření

Sluneční záření je elektromagnetické záření, které se skládá z ultrafialového záření (vlnová délka < 400 nm), infračerveného záření (vlnová délka > 760 nm) a viditelného světla (400 – 760 nm).(1)

Intenzita slunečního záření je závislá na zeměpisné šířce a nadmořské výšce, denní a roční době, průměrném počasí v dané oblasti, množstvím oblačnosti a znečištěním ovzduší.(2) Zároveň je intenzita UV záření zesílena odrazem od sněhu a vody (vliv má např. i bílý písek).


7.2 Typy UV záření

Podle biologických účinků lze rozdělit UV záření na následující druhy:


UVA (320 – 400 nm)
Jedná se o dlouhovlnné záření, které proniká až do dermis, nezpůsobuje pálení ani akutní zčervenání kůže, ale přispívá ke stárnutí pokožky.(3, 4)


UVB (290 – 320 nm)
Jedná se o středněvlnné záření, pronikající do epidermis a způsobující akutní (spálení) i chronické poškození kůže. Intenzita UVB záření je závislá na tloušťce ozónové vrstvy, velká část tohoto záření je odfiltrována ozónovou vrstvou. Největší intenzita UVB záření je kolem poledne oproti UVA záření, jehož intenzita se příliš nemění.(3, 4)


Obrázek 1: Změna intenzity UVA a UVB záření v průběhu dne
Zdroj: vlastní zpracování s využitím(5)



Obrázek 2: Absorpce UVA a UVB záření ve vrstvách kůže
Zdroj: vlastní zpracování s využitím(3)



UVC (290-100 nm)
Jedná se o krátkovlnné záření, je nejškodlivější pro organismus, avšak je zcela pohlcováno ozónovou vrstvou a atmosférou, tudíž na zemský povrch nedopadá.


Vzhledem k schopnosti ozónové vrstvy absorbovat UVC a UVB záření je UV záření na povrchu Země tvořeno 90 % - 99 % UVA zářením a 1 % - 10 % UVB zářením.(4)


7.2.1 Akutní účinky UV záření na kůži

U akutní reakce se jedná obrannou reakci zvyšující toleranci kůže na následné ozáření. Při akutní reakci dochází ke zvýšení citlivosti kůže (úměrné dávce). Vždy dochází k erytému a pigmentaci, která je závislá na typu kožního fototypu. (viz. fototypy)

U predisponovaných osob se může projevit fotoalergická reakce (fotodermatózy, sluneční kopřivka apod.). Pod akutní účinky UV záření se řadí i poškození buněčného materiálu přímo UV zářením. Tato reakce může být zvýšena některými druhy potravin či léčiv (viz. fotosenzibilizující látky).(6)


7.2.2 Chronické účinky UV záření na kůži

Mezi chronické účinky patří tzv. solární stárnutí kůže (ztráta elasticity kůže, posuny pigmentu, suchost, vznik vrásek, drsná kůže, rozšíření cév a jejich průsvit ve formě metliček). Při dlouhodobé expozici může dojít k poškození DNA a tím tvorbě prekanceróz (keratózy, nádory kůže). Ze zhoubných nádorů je nejnebezpečnější maligní melanom.(6)


7.2.3 Účinky UV záření na oči

Kvůli průniku UV záření do malé hloubky tkání, je mimo jiné místem reakce oční spojivka nebo rohovka, u UVA záření může být místem reakce i oční čočka. V případě očí nechráněných skly s UV filtrem (filtr UV 400 chrání v celém rozsahu UV) může dojít k fotokeratitidě (zánět rohovky), konjunktivitidě (zánět spojivek) příp. dalším komplikacím.(6)


7.3 Alergie na sluneční záření

Alergii na sluneční záření nebo také jinak označovanou polymorfní světelnou erupci nebo světelnou kopřivku lze zařadit spolu s Mallorca akné a fotoalergickými a fototoxickými reakcemi mezi kožní reakce na slunce. Tato alergie se může objevit v jakémkoliv věku, nejčastěji jsou však postiženy ženy mezi 20. a 40. rokem života. Celkově se množství postižených sluneční alergií zvyšuje. Alergie na sluneční záření není pravá alergická reakce, pouze projevy jsou podobné. Podíl na těchto projevech může mít histamin uvolněný v pokožce, podle nových výzkumů mají podstatný podíl i volné radikály. Nástup prvních příznaků (kopřivka, svědění, puchýřky) je již po několika hodinách na slunci, nejvíce jsou postiženy ruce, lýtka nebo dekolt. Senzibilizace nejčastěji vzniká po prvním prudkém oslunění např. u moře po příjezdu na dovolenou nebo při prvním jarním oslunění.

Pro akutní projevy sluneční alergie je vhodné podat antihistaminika, která se mohou užívat i preventivně (začátek přibližně 3 dny před dovolenou a užívání v průběhu celé dovolené).

U Mallorca akné dochází na základě oslunění a reakce UV záření s některými složkami kosmetických přípravků ke vzniku zanícených pupínků vzhledově podobných akné.(7)


7.4 Fototoxicita, fotoalergie a fotosenzibilizující látky

Fototoxicita je řazena ke kožním reakcím, které vznikají po aplikaci fotoaktivních látek (lokální nebo celkové) a následnému vystavení slunečnímu záření. Pokud má člověk v pokožce dostatečně vysoké množství fotoaktivní látky a zároveň je ozářen dostatečnou dávkou záření, může vzniknout fototoxická reakce. První příznaky (zarudnutí, pálení, puchýřky, kopřivka) se objeví už po několika minutách až hodinách po ozáření. Fotosenzibilizující látky jsou takové látky, které kůži zcitlivují na záření ať už po zevním kontaktu, nebo po perorální aplikaci. Mezi fotosenzibilizující látky patří například kamenouhelný dehet, dezinfekční prostředky, z léčiv kotrimoxazol, tetracyklin, isotretinoin, sulfathiazol, amiodaron a další. Významné jsou i látky rostlinného původu jako třezalka, andělika, karotka, celer, petržel, pastiňák, citrusy, bergamot (zcitlivují kůži i po perorální aplikaci). Z dalších látek je možné uvést například vonné substance používané v kosmetických přípravcích – silice skořicová, levandulová, citroníková a další. Dlouhodobým důsledkem fototoxických reakcí mohou být hyperpigmentace přetrvávající měsíce i roky.

V porovnání s fototoxicitou je fotoalergie poměrně vzácná a je obvykle výsledkem imunitní reakce. Fotoalergie vzniká u predisponovaných osob po minimální době senzibilizace 1-2 týdny. Od kontaktního ekzému jsou vzniklá svědivá ložiska klinicky neodlišitelná a objevují se i na pokožce chráněné před sluncem. Je důležité brát v úvahu, že látky působící fototoxicky mohou být příčinou i fotoalergické reakce.(8, 9, 10)


7.5 Kožní fototypy

Kožní fototyp je určován množstvím a rozvrstvením melaninu v kůži (intenzitou pigmentace). V závislosti na pigmentaci kůže, barvě očí a vlasů se hodnotí reakce kůže na sluneční záření. Obvykle se rozlišují čtyři kožní fototypy, lze se však setkat s rozdělením do 6 kategorií (V. fototyp – lidé s tmavší kůží, VI. fototyp – černoši). Obecně platí, že čím méně pigmentu člověk má (světlé vlasy, kůže, oči), tím nižší je fototyp.(11)


Obrázek Číslo fototypu Charakteristické znaky Přibližná % populace Reakce na sluneční záření Doporučená doba slunění bez přípravku s OF
(vlastní ochranná doba pokožky)
I bledá pleť, často pihy, zrzavé vlasy, světlé oči 2 zčervenání pokožky, výjimečně hnědé opálení 5 – 10 min.
II světlá pleť, blond až hnědé vlasy, světlé oči (šedá, modrá, zelená) 12 zčervenání, občas zhnědnutí pokožky 10 – 20 minut
III světle hnědá pleť, tmavě blond až hnědé vlasy, tmavé oči (hnědé, někdy šedé) 78 někdy zčervenání, hnědé opálení 20 – 30 minut
IV hnědá pleť, hnědé až černé vlasy, tmavé oči 8 nikdy zčervenání, vždy zhnědnutí 45 minut

Tabulka 1: Kožní fototypy
Zdroj:(11)

7.6 Obecná pravidla ochrany před UV zářením

Základním pravidlem pro ochranu před UV zářením je vyhýbat se přímému slunečnímu záření mezi 11. až 15. hodinou.

Vhodné ochrany před UV zářením lze dosáhnout stíněním (stinná místa, klobouk,…) a vhodným oděvem. Důležitost hraje volba barvy oděvu, kdy nejlepší ochranu poskytují barevné oděvy (pohlcují více UV, viditelného světla i IČ záření), jejich nevýhodou je však nepříjemné zahřívání v závislosti na míře pohlcení záření. V případě volby tenkého, bílého nebo vlhkého oděvu je ochrana před UV zářením nižší. Oproti bavlněným tkaninám jsou méně propustné pro UV záření syntetické materiály jako např. nylon. V současnosti existují i některé oděvy s vyznačeným UPF (UV protecting factor) udávajícím propustnost oděvu pro UV záření (např. UPF více než 50 představuje výbornou ochranu).

Při pobytu na slunci je v současné době nezbytné použití přípravků s ochrannými faktory.(12)

Základní doporučení kožních lékařů pro děti i dospělé lze shrnout v následujících bodech:(12)


  1. 1. Vyvarovat se pobytu na slunci mezi 11. – 15. hodinou.

  2. 2. K ochraně před sluncem použít vhodné oblečení včetně slunečních brýlí a pokrývky hlavy (pro kojence dlouhé rukávy, nohavice).

  3. 3. Používat přípravky s ochranným faktorem a vhodně obnovovat vrstvu přípravku na pokožce v závislosti na pocení, pobytu ve vodě apod.

  4. 4. Nenavštěvovat solária.

Piktogramy

7.6.1 Ochrana dětské pokožky před UV zářením

Na období do 18 let připadá největší podíl oslunění v životě člověka. Obecně děti v porovnání s dospělými přijmou přibližně 3x více slunečního záření. Přitom je jedním z rizikových faktorů v rozvoji melanomu v dospělosti spálení kůže při slunění v dětském věku.

V rámci ochrany dětské pokožky se doporučuje děti do 6 měsíců věku nevystavovat přímému slunečnímu záření (pobyt ve stínu, vhodný oděv). Dětská pokožka je pro její vlastnosti (tenčí než u dospělých, rozvoj imunitního, pigmentačního systému) automaticky řazena mezi fototyp I.(12, 13)

Pravidlo pro děti zní (citace): „Vyhledej stín, když tvůj stín je menší, než jsi ty!“(12)


7.7 Ochranný faktor

Ochranný faktor (Sun Protection Factor = SPF) vyjadřuje schopnost zachytit a pohltit UV záření. Udává, kolikrát déle je možné pobývat na slunci bez rizika spálení pokožky. Se zvyšujícím se ochranným faktorem se prodlužuje doba pobytu na slunci bez rizika spálení. Zpravidla je v prvních pěti dnech pobytu na slunci vhodné použít přípravek s vyšším ochranným faktorem. Použití přípravku s vyšším ochranným faktorem je doporučováno i ve vyšších nadmořských výškách a u moře. Nejvyšší uváděný ochranný faktor na přípravcích je 50+.(14, 15)

Prostředky by měly obsahovat ochranu jak před UVB, tak před UVA zářením. Ochranný faktor jako takový je vztažen na ochranu především před UVB zářením.(16)


Pro výpočet vhodného ochranného faktoru je potřeba znát svůj fototyp (vlastní ochrannou dobu pokožky) a dobu, po kterou člověk plánuje pobyt na slunci. Výpočet se pak provádí podle vzorce:(14, 15)


OF = doba plánovaného pobytu na slunci v minutách
počet minut vlastní ochranné doby pokožky

Jednoduchou úpravou rovnice lze zjistit z hodnoty ochranného faktoru na vybraném přípravku dobu pobytu na slunci, po kterou bude pokožka chráněna:



doba plánovaného pobytu na slunci v minutách

= OF . počet minut vlastní ochranné doby pokožky


Příklad:

  1. Jaký ochranný faktor použijete, pokud plánujete strávit na slunci 120 minut a jste fototyp 1 a Vaše kůže zčervená po 8 minutách pobytu na slunci? (OF = 15)

  2. Jak dlouho mě bude chránit ochranný faktor 10, pokud mi pokožka bez jakékoliv ochrany zčervená po 20 minutách? (200 minut)

7.8 UV filtry

UV filtry jsou látky, které zabraňují nežádoucímu působení UV záření na kůži.


7.8.1 Chemické filtry

Chemické filtry působí na principu absorpce UV záření. Pro účinek je důležité jejich vstřebání do vrchních vrstev kůže. Z tohoto důvodu je důležité přípravky s těmito filtry aplikovat nejlépe 30 minut před vlastním sluněním.

Dříve byly chemické filtry děleny na filtry UVA a UVB, v současnosti je samozřejmostí ochrana ve spektru UVA i UVB. Ze starších UVB filtrů lze jmenovat zástupce, jako jsou salicyláty nebo deriváty PABA (para-aminobenzoové kyseliny), z UVA filtrů pak benzofenony jako oxybenzon, dioxybenzon, sulisobenzon, z jiných látek např. dibenzoyl methany. V současnosti patří mezi nejúčinnější chemické filtry Tinosorb S, Tinosorb M (vykazují zároveň i některé vlastnosti fyzikálních filtrů), dále např. Mexoryl SX.

Problémem u některých chemických filtrů může být vyvolání fotoalergické kontaktní reakce (např. po cinnamátech, benzofenonech). Je potřeba brát v úvahu rovněž možnost vstřebání filtrů přes kůži přímo do krevního oběhu a následný systémový účinek (např. měřitelné změny hladin pohlavních hormonů).(17, 18, 19)


7.8.2 Fyzikální filtry

Jedná se o látky se schopností odrážet UV a viditelné záření. Jejich účinnost je dána velikostí částic a jejich rozptýlením v přípravku, oproti chemickým filtrům jsou účinné ihned po aplikaci na kůži. V současné době existují nové výrobní postupy umožňující přípravu filtrů s částicemi velikosti v řádu nanometrů. U těchto nanopigmentů se pak ztrácí schopnost odrážet viditelné světlo a vytváří na kůži „UV zrcadlo“. S těmito nanopigmenty je možné dosáhnout vysoký stupeň SPF. Uplatnění tato výhoda nachází u osob s citlivou pletí náchylnou ke kontaktní alergii a fotoalergii. V současnosti je předmětem zkoumání a diskuse vstřebávání nanočástic do hlubších vrstev pokožky a jejich potenciální nežádoucí účinky.

Výhodou fyzikálních filtrů je, že nejsou alergenní, v případě vyšší koncentrace však po aplikaci na kůži vytváří bílou vrstvu (kosmeticky nepřijatelné).

Mezi nejvíce využívané a účinné fyzikální filtry se řadí látky jako oxid titaničitý nebo oxid zinečnatý, oxidy železa jsou díky svému zbarvení využívány do denních krémů a make-upů.(17, 18)


7.9 Kosmetické přípravky na opalování

Kosmetické přípravky na opalování umožní delší pobyt člověka na slunci v porovnání s pobytem bez jakékoliv ochrany. V současnosti jsou již UV filtry složkou i velké části běžné denní kosmetiky, tudíž by měla rovněž poskytovat jistou míru ochrany před UV zářením. Přípravky na opalování jsou k dispozici nejčastěji ve formě sprejů, tělových mlék, olejů a tyčinek na rty. Pro velké množství výrobců kosmetiky a neustále se měnící trh s kosmetickými přípravky na opalování je vhodné udělat si vlastní aktuální přehled dostupných přípravků.

Pro přípravky na opalování platí níže uvedené značení a dávkování.


7.9.1 Značení přípravků na opalování

Jednotlivé aspekty značení přípravků pro slunění jsou zaneseny v Doporučení Komise 2006/647/ES. Z tohoto doporučení vyplývá nutnost jednotnosti tvrzení o ochraně před UVA zářením, dále jednoduchost, jednoznačnost a stejná kriteria u tvrzení o účinnosti přípravků (usnadnění srovnání přípravků mezi sebou).

Zjednodušení údaje o účinnosti přípravků je možné docílit slovním nahrazením čísla ochranného faktoru dle následující tabulky:


Kategorie uvedená na výrobku Ochranný faktor uvedený na výrobku Doporučený minimální ochranný faktor proti UVA
„Nízká ochrana“ 6 1/3 ochranného faktoru uvedeného na výrobku
10
„Střední ochrana“ 15
20
25
„Vysoká ochrana“ 30
50
„Velmi vysoká ochrana“ 50+

Tabulka 2: Zjednodušení údajů o účinnosti přípravků
Zdroj: vlastní zpracování podle(16)


Podle Doporučení Komise by neměla být používána určitá tvrzení (100 % ochrana, celodenní ochrana apod.). Mohou být uvedena i tato varování a pokyny:(16)



„Nezůstávejte na slunci příliš dlouho, i když jste použili prostředky na ochranu proti slunečnímu záření.“



„Nevystavujte kojence a malé děti přímému slunci.“



„Nadměrná expozice slunci představuje vážné zdravotní riziko.“



Pokyny:


„Aplikujte prostředek před zahájením slunění.“



„K udržení ochrany aplikaci opakujte, zejména při pocení, po koupání nebo osušení ručníkem.“



S Doporučením Komise souvisí použití srozumitelných piktogramů na přípravcích:


Obrázek 3: Doporučené piktogramy pro opalovací prostředky
Zdroj:(20)


  1. 1. Vyvarujte se slunečnímu záření v době poledne.

  2. 2. Nevystavujte kojence a malé děti přímému slunci.

  3. 3. Chraňte se oděvem, klobouk a brýle poskytují další ochranu.

  4. 4. Aplikujte ochranné prostředky v dostatečném množství a opakovaně. (20)

Obrázek 4: Piktogram – ochrana před UVA zářením
 Zdroj:(21)


7.9.2 Dávkování a aplikace přípravků na opalování

Předpoklad deklarované účinnosti prostředků na opalování je správné použití a dávkování (vyznačeno obrázkem, piktogramem nebo odměřeno dávkovačem – viz obrázek).


Obrázek 5: Doporučené dávkování pomocí dávkovací pumpy pro děti
 Zdroj:(22)


Podrobné pokyny pro dávkování a aplikaci přípravků uvádí Doporučení Komise 2006/647/ES v doslovném znění:(16)



„Důležité je zejména časté a opakované nanášení prostředku na ochranu proti slunečnímu záření. Aby bylo dosaženo stupně ochrany, který je vyznačen uvedením ochranného slunečního faktoru, musí být tyto prostředky nanášeny v množství, které odpovídá množství použitému při zkouškách, tj. 2 mg/cm(2), které se rovná 6 čajovým lžičkám přípravku (přibližně 36 gramům) na tělo jedné průměrné dospělé osoby. Nanášením menšího množství prostředku na ochranu proti slunečnímu záření se ochrana nepoměrně snižuje.“



Při aplikaci přípravku se nejčastěji zapomíná na oblasti nártu, podkolenních jamek, hřbetu rukou a uší.(23)


7.10 Přípravky po opalování

Přípravky po opalování se používají pro regeneraci pokožky po slunění, urychlení procesu hojení spálené kůže od slunce, vyvolávají i pocit ochlazení pokožky. Tyto přípravky jsou dostupné v mnoha lékových formách – sprejích, tělových mlécích, krémech, gelech, ale i tyčinkách na rty apod. Jako nejčastější aktivní složka je v těchto přípravcích obsažen panthenol.


7.11 Samoopalovací přípravky

Pro efektivní opálení bez vystavení slunci lze využít samoopalovací přípravky. Základní aktivní složkou je v těchto přípravcích dihydroxyaceton (DHA). Hnědé zbarvení kůže pak vzniká na základě oxidační reakce DHA s aminoskupinami proteinů horních vrstev kůže. Protože DHA ovlivňuje pouze nejkrajnější buňky kůže (Stratum corneum), při jeho použití nedochází k poškození kůže. Koncentrace DHA v přípravcích se může pohybovat od 2,5 % do 10 % nebo i více, nejčastěji se však setkáme s koncentrací DHA 3-5 % (spojeno s mírou ztmavnutí uvedenou na výrobku – lehké, střední, tmavé). Produkty s nižší koncentrací jsou vhodnější pro osoby, které se samoopalováním začínají. Tyto přípravky jsou při nerovnoměrné aplikaci nebo aplikaci na nerovné plochy shovívavější z hlediska tvorby barevných skvrn.

Samoopalovací přípravky s DHA nechrání kůži před spálením sluncem. Proto jsou v některých přidané UV filtry. Je však důležité poznamenat, že uvedený SPF u produktu platí pouze po několik hodin od aplikace samoopalovacího přípravku.

Dalšími složkami mohou být i hydratancia nebo existují i přípravky s obsahem alkoholu. Pro usnadnění odlupování odumřelých buněk a zlepšení rovnoměrnosti zbarvení mohou být součástí přípravků i alfa-hydroxykyseliny.

Z nežádoucích účinků DHA lze jmenovat kontaktní dermatitidu. Mnoho případů hypersenzitivity je způsobeno i ostatními složkami samoopalovacích přípravků.(24)(15)

U některých samoopalovacích přípravků je jako aktivní látka použita erytrulóza, v přírodních přípravcích pak β-karoten (vyvarovat použití přípravků s β-karotenem by se měly těhotné ženy – návaznost na metabolismus vitaminu A).(26)

Dodržení aplikačních zásad samoopalovacích přípravků je důležité pro rovnoměrné zbarvení pokožky. Přípravek není nutné nanášet na celé tělo, stačí pouze na vybrané části (obličej apod.). Pro odstranění odumřelých buněk Stratum corneum je vhodné před aplikací přípravku použít peeling a po osušení pokožky aplikovat samoopalovací přípravek (nejlépe 2 tenké vrstvy). U hrubých a zvrásněných částí pokožky je při aplikaci potřeba myslet na možné hromadění přípravku a v důsledku toho vzniku barevných skrvn. Poté se nechá přípravek zaschnout. Pro udržení delšího efektu opálení je optimální aplikaci opakovat přibližně po 3 dnech. Po aplikaci je vhodné vyvarovat se nošení světlého oblečení, jelikož přípravky barví.(26, 27)


Testové otázky




1. SUNNY LAND. Sunny Land - Tipy a rady. Sunny Land. [Online] [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.sunnyland.cz/tipy-a-rady.htm



2. BENEDIKT, Jaroslav. Sluneční záření jako zdroj energie. Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni, Katedra energetických zdrojů a zařízení. [Online] 2012. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: https://kke.zcu.cz/about/projekty/enazp/projekty/18_Zaklady-ekologie_48-49/48_IUT/113_Slunecni-energie---Benedikt---P0.pdf



3. SOLAVEIL. Solaveil physical shield. [Online] 2016. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.solaveil.com/en-gb/the-sun-and-your-skin



4. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV. UV záření. Státní zdravotní ústav. [Online] 2008. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/koupani-ve-volne-prirode/uv-zareni



5. SAWYER. Understanding UVA and UVB. Sawyer U. [Online] 11. prosinec 2013. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: https://sawyer.com/understanding-uva-uvb/



6. LAJČÍKOVÁ, Ariana a PEKÁREK, Luděk. UV záření a jeho vliv na zdraví. Státní zdravotní ústav. [Online] 2009. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://apps.szu.cz/svi/hygiena/archiv/h2009-2-05-full.pdf



7. MOJE LÉKÁRNA. Alergie na slunce. Moje lékárna. [Online] 2009. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.mojelekarna.cz/poradna/kozni-problemy/alergie-na-slunce.html



8. DITRICHOVÁ, Dagmar. Fotosenzitivní potenciál léčiv pro zevní i celkové použití. Medicína pro praxi. [Online] 2008. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2008/10/10.pdf



9. ETTLER, Jiří a ETTLER, Karel. Dětská kůže a fotosenzitivita. Pediatrie pro praxi. [Online] 2014. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2014/03/02.pdf



10. APATYKÁŘ. Fototoxické a fotosenzibilizující léčivé přípravky. Apatykář... o lékárenství víme vše! [Online] 17. srpen 2003. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://tema.apatykar.info/clanek-55/



11. ARNDT, Tomáš. Jaký jste fototyp? celostnimedicina.cz. [Online] 30. červenec 2015. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/jaky-jste-fototyp.html



12. POLÁŠKOVÁ, Stanislava. Celoroční péče o dětskou pokožku. Dermatologie pro praxi. [Online] 2012. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.solen.cz/pdfs/der/2012/02/04.pdf



13. ASTRID. UV záření a jeho vliv na člověka. Astrid. [Online] [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.astrid.cz/m/poradna/pruvodce-opalovanim/



14. SYNCARE. Opalování, Sun Protection Factor (SPF), fototyp kůže a opalovací prostředky. Syncare. [Online] 2014. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: https://www.syncare.cz/poradna/opalovani-mereni-spf-fototyp-kuze



15. DERMANET. Jak se chránit? Dermanet.cz. [Online] [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.dermanet.cz/cs/vzdelavani/archiv-realizovanych-projektu/bezpecne-sluneni/jak-se-chranit__s584x7231.html



16. EVROPSKÁ KOMISE. Doporučení Komise 2006/647/ES. Úřední věstník Evropské unie. [Online] 2006. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: https://www.syncare.cz/doporuceni-eu-opalovani.pdf



17. ETTLER, Karel. Prostředky k ochraně kůže před UV zářením. Praktické lékárenství. [Online] 2009. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2009/03/07.pdf



18. MILETÍN, Miroslav. Prostředky na ochranu pokožky proti škodlivým vlivům UV záření. Praktické lékárenství. [Online] 2011. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2011/01/09.pdf



19. BLOCK ISLAND ORGANICS. UVA, UVB and UVC rays. Block Island Organics. [Online] 6. listopad 2013. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.blockislandorganics.com/Blog/post/2013/11/06/UVA-UVB-and-UVC-Rays-What-They-Are-and-How-Sunscreen-Protects-You.aspx



20. PANTŮČEK, Jiří. Máte rádi sluníčko? Je možné opalovat se bezpečně? Topvet. [Online] 2016. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: https://www.topvet.cz/index.php?desktop=clanky&action=view&id=159



21. MAJBA, Matej. Označování přípravků UV ochrany doporučené Evropskou komisí. Edukafarm - Farminews. [Online] 2008. [Citace: 11. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.edukafarm.cz/soubory/farminews-2008/47-49-cl-oznac-UV-pripr-inz.pdf



22. DAYLONG. Dosage: Recommended number of pumps. Daylong. [Online] [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.daylong.com.sg/images/4b_Daylong-SPF-50+-Kids-Lotion-150-ml-Label-B-EX2_830385_01_K1.jpg



23. FACESTAR. Vychutnejte si slunce! Facestar. [Online] 16. červen 2015. [Citace: 7. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.facestar.cz/souteze/vychutnejte-si-slunce-soutezte-o-opalovaci-kosmetiku-a-bojujte-s-nami-proti-spaleninam



24. DERMNER NZ. Dihydroxyacetone. DermNet NZ. [Online] 2015. [Citace: 8. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.dermnetnz.org/treatments/dihydroxyacetone.html



25. WORDPRESS. Samoopalovací krémy. Samoopalovaci.wordpress.com. [Online] [Citace: 8. leden 2016.]
Dostupné z: https://samoopalovaci.wordpress.com/



26. PŘÍHODOVÁ, Anna. Samoopalovací krémy jsou přijatelnou variantou pro ty, kdo nutně chtějí hnědnout. Vitalia.cz. [Online] 26. červenec 2012. [Citace: 8. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.vitalia.cz/clanky/samoopalovaci-kremy/



27. PROTIŠEDI.CZ. Opalování bez slunce. Protišedi.cz. [Online] 17. červenec 2014. [Citace: 8. leden 2016.]
Dostupné z: http://www.protisedi.cz/article/opalovani-bez-slunce