Kosmetologie e-book

3

Mytí a čištění pleti


Mytí a čištění pleti má velký význam při odstraně­ní špíny, kožního mazu a bak­terií z pokožky v rámci pra­videl­né hy­gieny. V souvis­losti s roz­vojem kos­metic­kých příprav­ků je mytí pleti důležité i při je­jich důk­ladném odstran­̌ová­ní (např. make-up). Při mytí a čištění pleti je vždy nutné brát v úvahu aktuální stav čištěné pleti (její cit­livost, zdraví, věk, typ pleti apod.). Zvláštní pozor­nost by měla být věnována mytí a čištění dětské pokožky, dále suché, cit­livé, ale i mastné, akneózní, pokožky ek­zematózní a pokožce v určitých lokalitách li­dské­ho těla (sliz­nice apod.).(1)



Mezi hlav­ní fak­to­ry, které ov­livňují mytí a čištění pleti patří:

  • typ a míra znečištění (nec­̌istoty roz­pustné v tucích, ve vodě, příp. neroz­pustné)
  • in­ten­zita čištění, doba trvání a op­aková­ní čištění

3.1 Mytí pleti

3.1.1 Ak­tivní a pomoc­né látky v mýdlech

Základ­ní ak­tivní látky v mýdlech představují především an­ionic­ké a am­foter­ní ten­zidy. Z dalších ak­tivních látek se můžeme set­kat především u medicinálních mýdel s anti­mik­robiální­mi látkami (např. tri­closan), dále např. sírou, de­htem apod. Jako pomoc­né látky lze v mýdlech najít tuky (především přetučnělá mýdla), em­olien­ty (glycerol), opt­ic­ké zjasňovače (oxid titanič­itý), anti­oxidan­ty (EDTA), ab­raziva (pemza, mořské řasy, sušené rostliny, koření), bar­viva (odol­ná vůči pH a světlu, např. ultramarí­ny, or­ganic­ké pig­menty, oxidy železa, oxidy chromu), parfémy (do 1 %).(2)


3.1.2 Klasic­ká mýdla

Klasic­ká mýdla se vyz­načují dobrým de­ter­genčním účinkem. Vyrábějí se zmýdelněním olejů a tuků. Výsled­kem jsou soli nasycených mastných kyselin = mýdla. pH mýdel se pohybuje v zá­sadité ob­lasti (9,5-10,5). Opt­imální pH pro použití na pokožku bez poškození kožní bariéry je přibližně 5,5. Vysoké pH klasic­kých mýdel způsobuje in­terak­ci s pro­teiny kožního filmu a tím sníženou oc­hran­nou funkci pokožky. Tato skutečnost může vést k ir­itaci a al­er­gizaci pokožky.(3)


3.1.3 Tra­nsparentní/glycerinová mýdla

Jedná se o průh­ledná mýdla, která ob­sahují glycerol jako humek­tant snižující vysušující efekt mýdel na pokožku.(2)


3.1.4 Syn­dety

Syn­dety jsou syn­tetic­ké de­ter­genty (z an­glic­kého Synthetic Deter­gent). Je­jich základem jsou syn­tetic­ké povrchově ak­tivní látky a je­jich výroba nes­počí­vá ve zmýdelnění. Vyz­načují se neut­rálním nebo slabě kyselým pH, jsou proto na pokožce dobře snášeny (vhod­né pro cit­livou, dětskou, pro­blematic­kou pleť). Zároveň na pokožce po použití syn­detů nezůstávají re­zidua z mýdla. Při nanesení na pokožku se vytváří pěna, která po odstraně­ní zanec­hává na pokožce pouze zvlhčující složku.(2, 3)


3.1.5 Com­ba­ry

Com­ba­ry jsou kom­binovaná mýdla (z an­glic­kého Combined Bars). Jsou složeny z mýdla s pří­davkem jiných de­ter­gentů případně olejů. Com­ba­ry čistí pokožku šetrněji než klasic­ká mýdla, avšak účinněji než Syn­dety.(2)


3.1.6 Pěny, oleje a soli do koupele

Pěny, oleje a soli do koupele patří mezi příprav­ky, které nej­sou primárně určené k mytí pokožky.


Pěny do koupele jsou využívané pro re­laxaci, oleje k ob­nově oc­hran­ného filmu pokožky a par­femaci, soli nejčastěji k zlepšení pocitu změkčení na pokožce. Základ pěn do koupele tvoří de­ter­genty, stabilizá­to­ry pěny, součástí jsou i oleje, hy­dratační složky, zjasňovače, per­les­centní přísady, kon­zervan­cia, bar­viva, parfémy (do 5 %, sledová­ní v teplé vodě).(4)


Oleje do koupele lze rozdělit na pěnivé, roz­pustné, dis­per­govatel­né a nedis­pergovatel­né. Pěnivé oleje dobře pění, mají vyšší kon­centraci parfému (do 2 %) a ob­sahují sol­ubilizá­to­ry parfémů. Roz­pustné oleje do koupele jsou průh­ledné emulze, které ob­sahují dos­tatečné množství ten­zidu pro roz­puště­ní olejových složek pro­střed­nictvím micelární solubilizace. Op­roti pěnivým olejům mají pě­nivost sníženou, ob­sahují parfém v kon­centraci 3-5 %. Dis­per­govatel­né oleje vytváří po smíchání s vodou v lázni em­ul­zi. Nedis­pergovatel­né (plovoucí) oleje ob­vykle ob­sahují velké množství parfému (5-10 %). Vytváří na povrchu lázně souvis­lou vrstvu, která se natáhne v podobě olejové­ho filmu na pokožku při vynoření se z vody.(5)


3.2 Čištění a tonizace pleti

3.2.1 Bez­vodé olejové čističe

Jsou pre­ferované ve formě gelů, ob­sahují změkčující oleje, gelot­vornou složku a em­ul­gáto­ry. Em­ul­gáto­ry zajišťují vznik emulze „in situ“ po ap­likaci na kůži. Mohou ob­sahovat i složky snižující ok­luziv­ní efekt na pokožce.(6)


3.2.2 Tekuté bez­lipidové čističe

Tyto čističe ob­sahují mastné al­koho­ly (např. cetylal­kohol, stearylal­kohol). Jsou vhod­né pro osoby se suc­hou nebo cit­livou pokožkou. Ve složení často zahrnují i em­olien­ty a humek­tanty, které sníží dráždění pokožky a její vysušení způsobené ten­zidy.(2)


3.2.3 Čistící pleťová mléka a krémy

Odstran­̌ují make-up, mají čistící a hy­dratační účinky. Ob­sahují látky s em­olientním a ok­luziv­ním účinkem (různé oleje).


3.2.4 Pěnové čističe

Nejčastěji jsou vyráběny ve formě tyčinek, past a gelů. K pokožce jsou šetrnější než de­ter­genty (ob­sahují jemné ten­zidy, tuky, oleje, mastné kyseliny, glycerol).


3.2.5 Pleťové vody

Pleťové vody mají nejčastěji tonizační účinky, které vedou k uzavření pórů pokožky a vzniku pocitu napětí pokožky. Současně vykazují efekt předběžné hy­dratace pokožky a chladivý účinek.


Podle ob­sahu al­koholu a výsled­ného účinku lze pleťové vody rozdělit do třech základ­ních skupin:(1)

  • bez al­koholu
    1. vhod­né pro suc­hou pleť, ob­sahují glycerol nebo glyko­ly (pro­pylenglykol, polyet­hylenglykol) v kom­binaci s šetrnými ten­zidy, čímž je dosaženo čistící funkce a schop­nosti sol­ubilizovat nec­̌istoty

  • s al­koholem
    1. vhod­né pro normální až mastnou pokožku, ob­sahují do 20 % etanolu

  • adstrin­gentní
    1. vhod­né pro mastnou až akneózní pokožku, ob­sahují až 70 % etanolu

3.2.6 Micelární vody

Jedná se o dis­per­ze micel (shluky molekul ten­zidů) ve vhod­ném pro­středí (nejčastěji voda).


Ten­zidy mají hy­drofob­ní a hy­drofil­ní část. Hromadí se na roz­mezí dvou vzájemně nemí­sitel­ných kapalin (voda – olej), hy­drofil­ní část je orien­tová­na k vodě, hy­drofob­ní k oleji. Takto vytváří ten­zidy na rozhraní kapalin tenký film. Při překročení tzv. kri­tic­ké micelární kon­centrace ten­zidu vyt­voří ten­zidy shluky (mice­ly). Mice­ly ve svém nitru uzavírají li­pofil­ní látky (nec­̌istoty) a tím dochází k vyčištění pleti.(7)

Obrázek 1: Micela
Zdroj: vlastní


3.2.7 Obličejové masky

Obličejové masky lze podle účinku rozdělit na:(1)

  • re­generační
    1. UL hor­monální­ho charak­teru, vitaminy, přírodní tkáňové extra­kty


  • tonizační
    1. účinky hy­peremizují­cí, adstrin­gentní, hy­dratační


  • zklidňují­cí


  • pro­tizá­nětlivé


  • anti­seborrhoic­ké


  • bělící


  • čis­ticí


  • změkčující

Účinky obličejových masek v zá­vislos­ti na typu pleti vyjadřuje následují­cí tabul­ka:(1)

Aktuální stav pleti Základ­ní efek­ty
Normální pleť
+ stárnoucí
Tonizační
+ re­generační a re­hyd­ratační
Suchá pleť
+ stárnoucí
Hy­dratační a hy­peremizují­cí
+ re­generační a re­hyd­ratační
Mastná pleť
+ stárnoucí
Adstrin­gentní, anti­seborrhoic­ký
+ re­generační a re­hyd­ratační
Výrazná seborea s pro­jevy akné Pro­tizá­nětlivý, anti­seborrhoic­ký
Cit­livá pleť s event. rozšířenými cévkami Zklidňují­cí, pro­tizá­nětlivý
Pleť s nep­ravidel­nou pig­mentací Bělící

Podle složení se obličejové masky mohou dále dělit na:(1)

  • vos­kové
    1. ap­likují se po nahřátí přímo na pokožku nebo přes gázu


  • hy­drokoloid­ní
    1. omyvatel­né vodou, ob­sahují polymer­ní látky


  • an­or­ganic­ké ab­sorpční
    1. ob­sahují neroz­pustné látky jako prášek (ZnO, talek)


  • slu­povací

Obličejové masky by se měly ap­likovat na kůži v tenké vrstvě na 15 až 30 minut, v určitých in­ter­valech. Dosaženo je pak „hluboké­ho“ čištění pórů.


3.3 Peel­ing, ex­foliace, keratolytika, keratop­lastika

  • peel­ing = ex­foliace
    1. slu­pová­ní, obrušování, odstraně­ní zevní, již se od­lupují­cí (desk­vamují­cí) rohové vrstvy
    2. pro­ces odstran­̌ová­ní vrchní vrstvy odumřelých buněk z povrchu obličeje nebo pokožky těla mech­anic­kou ces­tou


  • keratop­lastika
    1. pod­porují tvor­bu zevních, krycích vrstev kůže


  • keratolytika
    1. látky změkčující rohovou vrstvu pokožky

Mezi látky s keratolytic­kým nebo keratop­lastic­kým účinkem patří např. močovina nebo kyselina salicylová.(1)


3.3.1 Peel­ing

Peel­ing není totožný s hlubokým čištěním. V em­ulzních nebo gelových základech jsou rozptý­lené peelin­gové složky jako drcené broskvové pecky, mořský písek, pemza apod. Jako složky chemic­kého peelin­gu se používají různé ovoc­né kyseliny, kyselina glykolová, mléčná nebo výtažky z rostlin. Ošetření chemic­kým peelin­gem je prováděno v kos­metic­kých salonech a je potřeba dbát doporuc­̌ení vázajících se k jeho použití.
Nejvhod­nější je ap­likovat přípravek bodově na pleť a poté rozetřít lehkými krouživými pohyby a násled­ně smýt.


Na trhu jsou peelin­gové příprav­ky nejčastěji označené jako: „scrub“, „scrub cleans­er“.(1)



Mezi jiné peelin­gové metody patří:

  • „peel of face mask“
    1. po nanesení na pleť vyt­voří tuhý film, který se stahuje celistvě od krku vzhůru
    2. odstraně­ní nec­̌istoty, odumřelých buněk


  • „gumage mask“ – „gumovací“ maska
    1. většinou fran­couzské příprav­ky
    2. po nanesení se roztírají krouživými pohyby dále po pleti, až se v malých žmolcích úplně odstraní
    3. odstraně­ní nečistot (váží je)


  • čistící tam­pony
    1. na jedné straně s hrubší struk­turou vlákna nasycené příprav­ky k očištění pleti

Up­latně­ní nachází keratolytika, keratop­lastika i peelin­gové složky rovněž jako scruby při striích, akné, použití na kožní skvrny nebo v om­lazová­ní pleti.(1)


Tes­tové otázky

Co je to micela?
K ir­itaci a al­er­gizaci pokožky v důs­ledku in­terak­ce s pro­teiny kožního filmu může dojít při použití:
Které oleje do koupele vytváří na povrchu lázně souvis­lou vrstvu, která se při vynoření z vody natáhne na pokožku?
Jaké pomocné látky můžeme najít v pěnách do koupele?
Jako ak­tivní látky mohou být v mýdlech použity:
Za jakým účelem se primárně využívají pěny a oleje do koupele?
Označte nep­ravdivé tvrz­ení:
Pro suc­hou pleť jsou vhodné pleťové vody:
Vyznačte pra­vdivé tvrz­ení o syn­detech:




1. FEŘTEKOVÁ, Vlas­ta. Kos­metika v teorii a v praxi. 4., ak­tualiz. vyd. Praha: Max­dorf, 2005. ISBN 80-7345-046-1.



2. MUK­HOPAD­HYAY, Partha. Cleans­ers and their role in vari­ous de­rmatolog­ical dis­ord­ers. In­dian Journ­al of De­rmatology [on­line]. 2011, 56 (1), 2- [cit. 2016-04-01]. DOI: 10.4103/0019-5154.77542. ISSN 0019-5154. Dos­tupné z: http://www.e-ijd.org/text.asp?2011/56/1/2/77542



3. POLÁŠKOVÁ, Stanis­lava. Celoroční péče o dětskou pokožku. De­rmatologie pro praxi [on­line]. 2012, 6 (2), 68-72 [cit. 2016-04-01]. Dos­tupné z: http://www.der­matologiep­ropraxi.cz/pdfs/der/2012/02/04.pdf



4. TANAKA et al. Uni­ted States Patent. Bubble bath com­posi­tion. USA, 1998, paten­tové číslo 5,733,397.



5. BAREL, A, Marc PAYE a Howard I MAIBACH. Han­dbook of co­smetic sci­ence and tech­nology. Fourth edi­tion. Boca Raton: Taylor & Fran­cis, 2014. ISBN 9781842145647.



6. LADEN, Karl a Harry BRAND. An­hydr­ous skin clean­ers. US20030211062 A1. 2003. Patent.



7. CHALABALA, Milan.Tech­nologie léků: galenika. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, c2001. ISBN 80-7262-128-9.