Obsah

3

Mytí a čištění pleti


Mytí a čištění pleti má velký význam při odstranění špíny, kožního mazu a bakterií z pokožky v rámci pravidelné hygieny. V souvislosti s rozvojem kosmetických přípravků je mytí pleti důležité i při jejich důkladném odstraňování (např. make-up). Při mytí a čištění pleti je vždy nutné brát v úvahu aktuální stav čištěné pleti (její citlivost, zdraví, věk, typ pleti apod.). Zvláštní pozornost by měla být věnována mytí a čištění dětské pokožky, dále suché, citlivé, ale i mastné, akneózní, pokožky ekzematózní a pokožce v určitých lokalitách lidského těla (sliznice apod.).(1)



Mezi hlavní faktory, které ovlivňují mytí a čištění pleti patří:

  • typ a míra znečištění (nečistoty rozpustné v tucích, ve vodě, příp. nerozpustné)
  • intenzita čištění, doba trvání a opakování čištění

3.1 Mytí pleti

3.1.1 Aktivní a pomocné látky v mýdlech

Základní aktivní látky v mýdlech představují především anionické a amfoterní tenzidy. Z dalších aktivních látek se můžeme setkat především u medicinálních mýdel s antimikrobiálními látkami (např. triclosan), dále např. sírou, dehtem apod. Jako pomocné látky lze v mýdlech najít tuky (především přetučnělá mýdla), emolienty (glycerol), optické zjasňovače (oxid titaničitý), antioxidanty (EDTA), abraziva (pemza, mořské řasy, sušené rostliny, koření), barviva (odolná vůči pH a světlu, např. ultramaríny, organické pigmenty, oxidy železa, oxidy chromu), parfémy (do 1 %).(2)


3.1.2 Klasická mýdla

Klasická mýdla se vyznačují dobrým detergenčním účinkem. Vyrábějí se zmýdelněním olejů a tuků. Výsledkem jsou soli nasycených mastných kyselin = mýdla. pH mýdel se pohybuje v zásadité oblasti (9,5-10,5). Optimální pH pro použití na pokožku bez poškození kožní bariéry je přibližně 5,5. Vysoké pH klasických mýdel způsobuje interakci s proteiny kožního filmu a tím sníženou ochrannou funkci pokožky. Tato skutečnost může vést k iritaci a alergizaci pokožky.(3)


3.1.3 Transparentní/glycerinová mýdla

Jedná se o průhledná mýdla, která obsahují glycerol jako humektant snižující vysušující efekt mýdel na pokožku.(2)


3.1.4 Syndety

Syndety jsou syntetické detergenty (z anglického Synthetic Detergent). Jejich základem jsou syntetické povrchově aktivní látky a jejich výroba nespočívá ve zmýdelnění. Vyznačují se neutrálním nebo slabě kyselým pH, jsou proto na pokožce dobře snášeny (vhodné pro citlivou, dětskou, problematickou pleť). Zároveň na pokožce po použití syndetů nezůstávají rezidua z mýdla. Při nanesení na pokožku se vytváří pěna, která po odstranění zanechává na pokožce pouze zvlhčující složku.(2, 3)


3.1.5 Combary

Combary jsou kombinovaná mýdla (z anglického Combined Bars). Jsou složeny z mýdla s přídavkem jiných detergentů případně olejů. Combary čistí pokožku šetrněji než klasická mýdla, avšak účinněji než Syndety.(2)


3.1.6 Pěny, oleje a soli do koupele

Pěny, oleje a soli do koupele patří mezi přípravky, které nejsou primárně určené k mytí pokožky.


Pěny do koupele jsou využívané pro relaxaci, oleje k obnově ochranného filmu pokožky a parfemaci, soli nejčastěji k zlepšení pocitu změkčení na pokožce. Základ pěn do koupele tvoří detergenty, stabilizátory pěny, součástí jsou i oleje, hydratační složky, zjasňovače, perlescentní přísady, konzervancia, barviva, parfémy (do 5 %, sledování v teplé vodě).(4)


Oleje do koupele lze rozdělit na pěnivé, rozpustné, dispergovatelné a nedispergovatelné. Pěnivé oleje dobře pění, mají vyšší koncentraci parfému (do 2 %) a obsahují solubilizátory parfémů. Rozpustné oleje do koupele jsou průhledné emulze, které obsahují dostatečné množství tenzidu pro rozpuštění olejových složek prostřednictvím micelární solubilizace. Oproti pěnivým olejům mají pěnivost sníženou, obsahují parfém v koncentraci 3-5 %. Dispergovatelné oleje vytváří po smíchání s vodou v lázni emulzi. Nedispergovatelné (plovoucí) oleje obvykle obsahují velké množství parfému (5-10 %). Vytváří na povrchu lázně souvislou vrstvu, která se natáhne v podobě olejového filmu na pokožku při vynoření se z vody.(5)


3.2 Čištění a tonizace pleti

3.2.1 Bezvodé olejové čističe

Jsou preferované ve formě gelů, obsahují změkčující oleje, gelotvornou složku a emulgátory. Emulgátory zajišťují vznik emulze „in situ“ po aplikaci na kůži. Mohou obsahovat i složky snižující okluzivní efekt na pokožce.(6)


3.2.2 Tekuté bezlipidové čističe

Tyto čističe obsahují mastné alkoholy (např. cetylalkohol, stearylalkohol). Jsou vhodné pro osoby se suchou nebo citlivou pokožkou. Ve složení často zahrnují i emolienty a humektanty, které sníží dráždění pokožky a její vysušení způsobené tenzidy.(2)


3.2.3 Čistící pleťová mléka a krémy

Odstraňují make-up, mají čistící a hydratační účinky. Obsahují látky s emolientním a okluzivním účinkem (různé oleje).


3.2.4 Pěnové čističe

Nejčastěji jsou vyráběny ve formě tyčinek, past a gelů. K pokožce jsou šetrnější než detergenty (obsahují jemné tenzidy, tuky, oleje, mastné kyseliny, glycerol).


3.2.5 Pleťové vody

Pleťové vody mají nejčastěji tonizační účinky, které vedou k uzavření pórů pokožky a vzniku pocitu napětí pokožky. Současně vykazují efekt předběžné hydratace pokožky a chladivý účinek.


Podle obsahu alkoholu a výsledného účinku lze pleťové vody rozdělit do třech základních skupin:(1)

  • bez alkoholu
    1. vhodné pro suchou pleť, obsahují glycerol nebo glykoly (propylenglykol, polyethylenglykol) v kombinaci s šetrnými tenzidy, čímž je dosaženo čistící funkce a schopnosti solubilizovat nečistoty

  • s alkoholem
    1. vhodné pro normální až mastnou pokožku, obsahují do 20 % etanolu

  • adstringentní
    1. vhodné pro mastnou až akneózní pokožku, obsahují až 70 % etanolu

3.2.6 Micelární vody

Jedná se o disperze micel (shluky molekul tenzidů) ve vhodném prostředí (nejčastěji voda).


Tenzidy mají hydrofobní a hydrofilní část. Hromadí se na rozmezí dvou vzájemně nemísitelných kapalin (voda – olej), hydrofilní část je orientována k vodě, hydrofobní k oleji. Takto vytváří tenzidy na rozhraní kapalin tenký film. Při překročení tzv. kritické micelární koncentrace tenzidu vytvoří tenzidy shluky (micely). Micely ve svém nitru uzavírají lipofilní látky (nečistoty) a tím dochází k vyčištění pleti.(7)

Obrázek 1: Micela
Zdroj: vlastní


3.2.7 Obličejové masky

Obličejové masky lze podle účinku rozdělit na:(1)

  • regenerační
    1. UL hormonálního charakteru, vitaminy, přírodní tkáňové extrakty


  • tonizační
    1. účinky hyperemizující, adstringentní, hydratační


  • zklidňující


  • protizánětlivé


  • antiseborrhoické


  • bělící


  • čisticí


  • změkčující

Účinky obličejových masek v závislosti na typu pleti vyjadřuje následující tabulka:(1)

Aktuální stav pleti Základní efekty
Normální pleť
+ stárnoucí 		Tonizační
+ regenerační a rehydratační
Suchá pleť
+ stárnoucí 		Hydratační a hyperemizující
+ regenerační a rehydratační
Mastná pleť
+ stárnoucí 		Adstringentní, antiseborrhoický
+ regenerační a rehydratační
Výrazná seborea s projevy akné Protizánětlivý, antiseborrhoický
Citlivá pleť s event. rozšířenými cévkami Zklidňující, protizánětlivý
Pleť s nepravidelnou pigmentací Bělící

Podle složení se obličejové masky mohou dále dělit na:(1)

  • voskové
    1. aplikují se po nahřátí přímo na pokožku nebo přes gázu


  • hydrokoloidní
    1. omyvatelné vodou, obsahují polymerní látky


  • anorganické absorpční
    1. obsahují nerozpustné látky jako prášek (ZnO, talek)


  • slupovací

Obličejové masky by se měly aplikovat na kůži v tenké vrstvě na 15 až 30 minut, v určitých intervalech. Dosaženo je pak „hlubokého“ čištění pórů.


3.3 Peeling, exfoliace, keratolytika, keratoplastika

  • peeling = exfoliace
    1. slupování, obrušování, odstranění zevní, již se odlupující (deskvamující) rohové vrstvy
    2. proces odstraňování vrchní vrstvy odumřelých buněk z povrchu obličeje nebo pokožky těla mechanickou cestou


  • keratoplastika
    1. podporují tvorbu zevních, krycích vrstev kůže


  • keratolytika
    1. látky změkčující rohovou vrstvu pokožky

Mezi látky s keratolytickým nebo keratoplastickým účinkem patří např. močovina nebo kyselina salicylová.(1)


3.3.1 Peeling

Peeling není totožný s hlubokým čištěním. V emulzních nebo gelových základech jsou rozptýlené peelingové složky jako drcené broskvové pecky, mořský písek, pemza apod. Jako složky chemického peelingu se používají různé ovocné kyseliny, kyselina glykolová, mléčná nebo výtažky z rostlin. Ošetření chemickým peelingem je prováděno v kosmetických salonech a je potřeba dbát doporučení vázajících se k jeho použití.
Nejvhodnější je aplikovat přípravek bodově na pleť a poté rozetřít lehkými krouživými pohyby a následně smýt.


Na trhu jsou peelingové přípravky nejčastěji označené jako: „scrub“, „scrub cleanser“.(1)



Mezi jiné peelingové metody patří:

  • „peel of face mask“
    1. po nanesení na pleť vytvoří tuhý film, který se stahuje celistvě od krku vzhůru
    2. odstranění nečistoty, odumřelých buněk


  • „gumage mask“ – „gumovací“ maska
    1. většinou francouzské přípravky
    2. po nanesení se roztírají krouživými pohyby dále po pleti, až se v malých žmolcích úplně odstraní
    3. odstranění nečistot (váží je)


  • čistící tampony
    1. na jedné straně s hrubší strukturou vlákna nasycené přípravky k očištění pleti

Uplatnění nachází keratolytika, keratoplastika i peelingové složky rovněž jako scruby při striích, akné, použití na kožní skvrny nebo v omlazování pleti.(1)


Testové otázky




1. FEŘTEKOVÁ, Vlasta. Kosmetika v teorii a v praxi. 4., aktualiz. vyd. Praha: Maxdorf, 2005. ISBN 80-7345-046-1.



2. MUKHOPADHYAY, Partha. Cleansers and their role in various dermatological disorders. Indian Journal of Dermatology [online]. 2011, 56 (1), 2- [cit. 2016-04-01]. DOI: 10.4103/0019-5154.77542. ISSN 0019-5154. Dostupné z: http://www.e-ijd.org/text.asp?2011/56/1/2/77542



3. POLÁŠKOVÁ, Stanislava. Celoroční péče o dětskou pokožku. Dermatologie pro praxi [online]. 2012, 6 (2), 68-72 [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2012/02/04.pdf



4. TANAKA et al. United States Patent. Bubble bath composition. USA, 1998, patentové číslo 5,733,397.



5. BAREL, A, Marc PAYE a Howard I MAIBACH. Handbook of cosmetic science and technology. Fourth edition. Boca Raton: Taylor & Francis, 2014. ISBN 9781842145647.



6. LADEN, Karl a Harry BRAND. Anhydrous skin cleaners. US20030211062 A1. 2003. Patent.



7. CHALABALA, Milan.Technologie léků: galenika. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, c2001. ISBN 80-7262-128-9.