5

Aknegenní pleť


Akné patří mezi nejběžnější kožní onemocnění. Podle příčin lze rozlišit akné na jednotlivé typy: Acne vulgaris, Akné ze zevních příčin a Acne medicamentosa.(1)


5.1 Acne vulgaris

Acne vulgaris nejvíce postihuje dívky mezi 16. – 17. rokem a chlapce mezi 18. – 19. rokem. Celkově se akné týká až 90 % mládeže. Onemocnění většinou vymizí do 20 – 25 let věku.(1)


Jedná se o zánětlivé chronické onemocnění pilosebaceózní jednotky (vlas, chlup nebo vous + jeho pochva + vzpřimovací sval + mazová žláza).


Z hlediska etiopatogeneze je acne vulgaris multifaktoriální a je spjaté s genetickou dispozicí.

Různou měrou se na vzniku akné podílejí následující faktory:(1)

  • seborea (zvýšená tvorba mazu)
  • folikulární hyperkeratóza (zvýšená tvorba rohoviny)
  • zmnožení bakterií
  • dědičnost

Obrázek 1: Vznik a vývoj akné
Zdroj: vlastní zpracování s využitím(2)


5.1.1 Seborea

Zvýšená tvorba kožního mazu je způsobená především zvýšením hladiny androgenů. Estrogeny činnost mazových žláz spíše tlumí. Seborea se projevuje výrazněji v období puberty, více u chlapců. (1)

Vliv androgenů na rozvoj akné popisuje následující schéma:


Zdroj: vlastní zpracování s využitím(3)


5.1.2 Hyperkeratóza

Při zvýšené tvorbě rohoviny dochází k hromadění keratinocytů, ucpání folikulu a následnému hromadění mazu a vzniku komedonů. Tyto komedony mohou být otevřené (černé) nebo uzavřené (bílé). Černé zbarvení otevřených komedonů vzniká na základě větší koncentrace pigmentu melaninu (v důsledku hustě uspořádaných keratinocytů).(1)


5.1.3 Zmnožení bakterií

Jedná se především o anaerobní bakterie Propionibacterium acnes, které žijí ve vývodech mazových žláz. Tyto bakterie produkují biologicky aktivní látky zodpovědné za složení mazu a vznik zánětlivé reakce.(1)


5.1.4 Dědičnost

V případě, že rodiče trpěli vyšším výskytem akné v období puberty, dochází k vyšší četnosti výskytu akné u jejich dětí.(1)


5.2 Projevy akné

Akné se projevuje jako uzavřené nebo otevřené komedony, případně jako papuly, pustuly nebo hrboly. Papuly jsou malé pupínky, které neobsahují hnis, pustuly již hnis obsahují.(4)


Vývoj klinických projevů akné je znázorněn na následujícím schématu:


Zdroj: vlastní zpracování s využitím (3)


5.3 Faktory zhoršující akné

Mezi faktory zhoršující akné patří menstruace (v premenstruační fázi dochází ke zhoršení, po ukončení menstruace ke zlepšení), vliv zevního prostředí (negativní vliv horkého dusného prostředí), výjimečně může dojít ke zhoršení vlivem slunečního záření. Nevhodné je vymačkávání a škrábání akné, které vždy vede k zánětlivé reakci. Použití nevhodné kosmetiky, která obsahuje komedogenně působící látky, může vést ke zhoršení akné. Mezi komedogenně působící látky se řadí např. lanolín, parafínový olej, některé druhy rostlinných olejů apod. Další příčinou zhoršení akné mohou být některá léčiva (např. některá antibiotika, některá orální kontraceptiva, anabolika a další).(5)


5.4 Typy akné

Akné se podle převládajících projevů rozlišuje na Acne comedonica, A. papulosa, A. pustulosa, A. cystica a nodulocystica, A. indurata et abscedens a v případě, že splynou projevy, hovoříme o Acne conglobata. Existují i další druhy Acne vulgaris jako je Acne premenstrualis (akné před menzes), Acne postpubertalis (u dospělých žen po 18., někdy až po 25. roce věku), Acne androgenica (u žen v důsledku nadprodukce androgenů). Existuje však i akné u novorozených dětí, akné v důsledku působení UV záření (Mallorca akné) nebo akné vyvolané nebo zhoršené na základě užívání léčiv a další. (6)


5.5 Léčba akné

Léčba akné je dlouhodobá a měla by být zahájena co nejdříve, jakmile se vyskytnou první projevy akné.


5.5.1 Vnější léčba

Základem léčby jsou přípravky pro vnější užití s keratolytickým a komedolytickým účinkem. Lékem první volby jsou retinoidy (např. isotretinoin). Retinoidy jsou často součástí udržovací léčby. Pro citlivou pokožku je možné použít přípravky s obsahem kyseliny azelaové, která má keratolytický i antibakteriální účinek, zároveň působí příznivě u hyperpigmentace. Z dalších látek je možné využít např. benzoylperoxid a lokální antibiotika. V počátku léčby je při použití retinoidů a benzoylperoxidu nutné počítat s mírným podrážděním pokožky a možností přechodného zhoršení stavu. Účinnost zevní léčby lze zvýšit kombinací účinných látek na základě doporučení dermatologa. Z volně prodejných přípravků je dostupný Aknecolor krémpasta s obsahem klotrimazolu. Magistraliter přípravky na akné jsou v současnosti na ústupu, využívají se u specifických případů onemocnění.(5, 7)


5.5.2 Celková léčba

Celková léčba se využívá u těžších forem akné, pokud není dostačující zevní léčba. Nejčastěji se používají antibiotika, izotretinoin nebo hormonální terapie. Kontraindikací pro použití těchto léčiv je těhotenství nebo jeho plánování a případná závažná onemocnění (hepatopatie apod.). Kosmetická péče o aknegenní pleť je nedílnou součástí léčby akné stejně tak jako vyvážená strava a zdravý životní styl.(5, 7)


5.5.3 Fyzikální léčba

Fyzikální léčba zahrnuje metody doplňující zevní a celkovou terapii.

Jedná se o:(8)

  • fototerapie (světloléčba) nejčastěji s využitím modrého a červeného světla,
  • laserová terapie – využití pro ošetření zánětlivých projevů, snížení pigmentace, odstraňování jizev
  • chirurgické zákroky – zejména drenáže cyst apod.
  • kryoterapie (mrazem) – využití na zánětlivé léze nebo hypertrofické jizvy
  • kauterizace (vypalování) – využití u makrokomedonů
  • manuální terapie – v kosmetických salonech, u lehkých až středně těžkých forem akné

5.5.4 Chemická léčba

Do chemické léčby spadá chemický peeling nejčastěji pomocí ovocných kyselin, dále bělení pigmentových skvrn prostřednictvím krémů s obsahem tretinoinu, kyseliny azelaové, hydroxykyselin a dalších.(8)


5.6 Péče o aknegenní pleť

Pro péči o aknegenní pleť je vhodné spolu s léčivými přípravky používat i kosmetické prostředky. Obecně lze doporučit přípravky pro mastnou nebo smíšenou pleť s označením nekomedogenní (nejčastěji pleťové vody, krémy, make-up).(7)


Obecné zásady:

  • pravidelná a dlouhodobá péče o pokožku
  • co nejméně kosmetických přípravků
  • nadměrně neodmašťovat pokožku
  • péče o pleť i v klidovém stavu
  • krémy s nekomedogenním nebo antikomedogenním efektem
  • při pobytu na slunci používat krém pro mastnou pleť s ochranným faktorem

Testové otázky





1. VOHRADNÍKOVÁ, Olga. Akné a dermokosmetika. Dermatologie pro praxi [online]. 2008, 2 (3) [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.solen.cz/pdfs/der/2008/03/05.pdf



2. Dixo.cz: Příčina vzniku akné [online]. [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.dixo.cz/pricina-vzniku-akne-a-nejcastejsi-formy-akne/



3. CETKOVSKÁ, Petra. Acne vulgaris. Interní medicína pro praxi [online]. 2003, (12), 616-619 [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.solen.cz/pdfs/int/2003/12/09.pdf



4. AKNELINKA: Papuly, pustuly [online]. [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://aknelinka.cz/slovnicek.php



5. VOHRADNÍKOVÁ, Olga. Péče o pleť a léčba akné. Pediatrie pro praxi [online]. 2006, (1), 22-24 [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.solen.cz/pdfs/ped/2006/01/05.pdf



6. VOHRADNÍKOVÁ, Olga. Acne vulgaris. Dermatologie pro praxi [online]. 2010, 4 (1), 51-54 [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.solen.cz/pdfs/der/2010/01/12.pdf



7. VANTUCHOVÁ, Yvetta. Akné, kosmetika a volně prodejné přípravky. Praktické lékařství [online]. 2009, 5 (5), 234-237 [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.solen.cz/pdfs/lek/2009/05/07.pdf



8. NEVORALOVÁ, Zuzana. Nové přístupy v léčbě akné. [online]. 2013, 14 (6), 352-356 [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/06/02.pdf