Racionální výživa a alternativní výživové směry

3.1 Racionální výživa

Racionální výživa je výživa, která odpovídá potřebám organismu z hlediska kvantity i kvality. Představuje významný krok primární prevence řady chorob. Vychází z vědeckých poznatků a respektuje zvyklosti jednotlivých zemí. K tomu, aby se docílilo co nejoptimálnějšího složení, sestavují se doporučené denní dávky pro jednotlivé složky stravy, které se liší např. podle věku, fyzické zátěže atd. Seznamy doporučených dávek obsahují také požadavky na frekvenci jejich příjmu a na složení potravin, zohledňují rovněž ztráty vzniklé při přípravě pokrmů. Respektují tradice a konzumní zvyklosti konkrétní společnosti, dostupnost potravin, ekonomické a psychologické faktory a politické aspekty.

Čím je ovlivněna spotřeba potravin?

1. Dostupnost potravin

Dostupnost potravin limituje finanční situace jedinců, dalším limitujícím faktorem může být nedostupnost doporučené potraviny na trhu, obtíže s jejím dovozem, roční období. Vlivem má rovněž časová náročnost a námah spojená s přípravou jídel.




2. Senzorické vlastnosti potravy

Výběr potravin a stravy ovlivňují také barva, vzhled, vůně, chuť a čerstvost potravin.




3. Faktory osobnosti spotřebitele

Nezanedbatelné jsou také faktory z strany spotřebitele.

• Hlad a fyziologické potřeby organismu – přísloví „had je nejlepší kuchař“ přesně vystihuje podstatu tohoto faktoru.
• Chuť – závisí na genetických dispozicích, ale velice souvisí s výchovou.
• Výchova – zahrnuje „rodinnou kuchařku“, zvyklosti rodin, tradice krajů apod.
• Dosažené vzdělání, znalosti z oblasti výživy a zdraví, zájem a znalosti alternativních směrů ve výživě
• Stupeň a typ tělesné aktivity
• Náboženství, filozofický názor
• Životní styl
• Emoční ladění osobnosti
• Onemocnění
• Nikotinismus, příjem alkoholu, drogové závislosti



4. Další faktory

Z dalších faktorů je nutné zmínit směnnost, hospitalizaci, problematiku veřejného stravování, jeho úroveň a nabídku.
Na spotřebě a výběru potravin se podílí také reklama, komerční tlak a klimatické faktory. Nezanedbatelný je vliv společenských a sociálních faktorů – představují situace, kdy je jídlo symbolem sociálních vztahů → svatby, pohřby, oslavy atd.

Jak by měl tedy Čech jíst, aby jedl racionálně?

• Celkově omezit spotřebu a snížit tělesnou hmotnost na doporučenou hodnotu
• Omezit spotřebu tuků



30 % za den – viz kapitola 1.2 Lipidy



• Omezit množství nasycených tuků v přijímané potravě



Optimálně třetina všech přijímaných tuků



• Omezit potraviny s vyšším obsahem cholesterolu
• Omezit solení



Třeba redukovat na 5 g soli dle doporučení WHO, optimálně i méně



• Zvýšit příjem ovoce a zeleniny
• Příjem alkoholu – střídmé pití
• Jíst pestrou stravu
• Navýšit pohybovou aktivitu

Tato výše uvedená doporučení vhodně graficky shrnuje pyramida výživy – viz obrázek č. 3.1 Česká pyramida výživy dle Fóra zdravé výživy z roku 2013.

Pyramida FZV. In: Fzv [online]. ©2016 [cit. 2016-02-26]. Dostupné z: www.fzv.cz

3.2 Alternativní výživové směry

Představují protiklad racionální výživě. Oproti racionální výživě, nejsou tyto dietní zvyklosti založené na vědeckých důkazech. Jsou koncipované na základě emocí, filozofických a náboženských přesvědčeních, tradicích. Pro některé jedince představují jakousi módní záležitost nebo mohou být výrazem protestu proti všemu konvenčnímu.

Výčet alternativních směrů ve výživě je rozsáhlý, uvádím zde pouze ve zkratce některé z nich.

3.2.1 Výživa dle krevních skupin

Za autora je považován americký lékař Peter D'Adamo. Věří, že krevní skupina jedince určuje, jak jsou jednotlivé živiny v organismu metabolizovány. Podle toho jsou buď vhodné nebo nejsou vhodné a organismu škodí. Antigenní systém AB0 má podle autora schopnost reagovat s některými potravinami a to může vyvolávat řadu zdravotních problémů.

Výživový směr má pseudovědecké opodstatnění – autor předpokládá, že k vyvinutí krevních skupin došlo evolucí. Každá krevní skupina vznikla v určitém okamžiku historického období. Podle autora bychom tedy měli jíst to, co jedli naši předci v době vzniku té které krevní skupiny.

1. Krevní skupina 0

Podle autora je fylogeneticky nejstarší, jedinci s touto krevní skupinou jsou potomci lovců. Jejich strava by tedy měla vypadat jako strava těchto lidí.




2. Krevní skupina A

Krevní skupina je mladší než skupina 0, jedinci s touto krevní skupinou jsou potomci původně zemědělců. Strava současníků by se měla co nejblíže blížit vegetariánství.




3. Krevní skupina B

Fylogeneticky je ještě mladší než skupina A, vyskytovala se původně u kočovných nomádech v Himalájích.




4. Krevní skupina AB

Fylogeneticky je ze všech skupin nejmladší, vznikla mísením krevních skupin A a B (farmáři a nomádi). Ze všech krevních skupin má nejtolerantnější imunitní systém.

3.2.2 Makrobiotika

Životní filozofie, která vychází ze starých čínských tradic. Vše je založeno na rovnováze potravin s protichůdnými a vzájemně se doplňujícími přírodními silami. Tyto síly se nazývají jin a jang. Zahrnuje několik stupňům přičemž nižší stupně jsou nejbližší správné výživě vyšší stupně naopak mohou vést k podvýživě a u dětí k poruchám zdraví.

Jídelníček je založen zejména na obilovinách, zelenině, čajích a mořských řasách, sojových výrobcích. Naopak zakázané jsou průmyslově zpracované potraviny a většina živočišných potravin.

Každé jídlo by se dle učení mělo před polknutím důkladně rozkousat – až 50× a jíst bychom měli 2 – 3× denně.

Od stoupenců se očekává postupné omezení sortimentu potravin až nakonec stravu tvoří pouze neloupaná rýže. Protagonista tohoto směru Kushi tvrdil, že z neloupané rýže si člověk „biologickou transformací“ dokáže vytvořit všechny potřebné látky – tedy aminokyseliny, vitamíny atd. Striktní makrobiotici i tak trpí nedostatkem některých aminokyselin, vitamínů (C, D, B2, B12 a kyseliny listové), minerálů (vápník a železo) a vody.

3.2.3 Vegetariánské diety

V současnosti jsou neoblíbenějšími alternativními výživovými směry. Dělí se dále na různé druhy podle to, které potraviny jsou povolené a které nejsou konzumované.

Mezi výhody patří např. nižší riziko vzniku onkologických onemocnění, nízký příjem nasycených mastných kyselin, větší podíl vlákniny ve stravě a nižší hladina cholesterolu v krvi, čímž se snižuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění.

Nevýhodou je nedostatek některých vitamínů a minerálů, což je nebezpečnější v době gravidity, u malých dětí, nemocných jedinců a u sportovců, u kterých vede ke snížení výkonnosti. Přijímané bílkoviny mají biologicky nižší kvalitu.

• Veganství

Představuje nejpřísnější formu, v tomto případě jedinci vylučují všechny potraviny živočišného původu – tedy včetně mléka a mléčných výrobků, vajec, živočišných přísad, ale také včelího medu a želatiny. Vyloučení všeho živočišného může vést k nedostatku vápníku, železa, jódu, vitamínů B12, B2, D. U kojenců a malých dětí představuje vysoké riziko anemie, rachitidy a opožďování růstu.

Naopak výhodou je nižší hladina lipidů a cholesterolu v krvi, díky tomu snazší udržení tělesné hmotnosti a díky dostatku vlákniny správná činnost tlustého střeva – carcinom kolorekta.




• Lakto – ovo vegetariánství

Umírněný směr, při kterém není konzumováno maso a masné výrobky, ale je tolerován příjem mléka a mléčných výrobků a vajec.

Jídelníček lze velice dobře upravit, nehrozí tedy jako u veganů deficit některé ze složek stravy. Stejně jako u veganů je výhodou dostatek vlákniny v přijímaném ovoci, zelenině, luštěninách a celozrnných výrobcích. Tito jedinci snadněji udržují vhodnou tělesnou hmotnost a mívají nižší hladinu lipidů v krvi.

Laktovegetariáni – navíc vylučují ze stravy ještě vejce.

Ovovegetariáni – naopak vyučují mléko a mléčné výrobky, vejce konzumují.





• Demivegetariánství

Nekonzumují červená výseková masa – hovězí, vepřové, skopové. Do stravy zařazují ryby a někdy také drůbež.




• Fruitariánství

Představuje méně častou, velice striktní podobu veganství. Tito jedinci konzumují pouze ovoce, semen, ořechů a plodů. Někteří přijímají také fazole, rajčata, naopak vyhýbají se bramborům. Při sběru plodů nesmí být ale rostlina nějak zraněna, proto někteří fruitariáni jedí pouze plody, které spadly na zem.




• Vitariánství (raw vegan)

Hlavní filozofickou myšlenkou tohoto směru je názor, že člověk by měl jíst vše tak, jak jej země poskytuje – tedy tepelně ani chemicky neupravenou. Základem je vyloučení masa a masných výrobků, mléka a mléčných výrobků, vajec, obilovin (tedy i rýže), většiny luštěnin a medu. Potraviny se konzumují čerstvé, syrové, maximálně zahřáté do 45°C. Jako zdroj tuků slouží panenský olivový olej.

Různé umírněné obdoby raw stravy umožňují konzumaci např. mléka a mléčných výrobků.

3.3 Paleo strava

Synonymem je označení „paleolitická dieta/strava“. Podstatou diety je konzumace potravin,které konzumovali jedinci v době paleolitu – dle zastánců se náš organismus od doby rozvoje zemědělství nezměnil. Proto jsou za nevhodné považovány obiloviny, mléko, luštěniny ... Naopak vhodné jsou maso, ryby, ovoce a zelenina, houby, ořechy a kořínky. Jednoznačně nejvhodnější tekutinou je voda, čerstvě připravené ovocné a zeleninové šťávy a bylinné čaje.

3.4 Další alternativní stravovací směry

Zahrnují řadu různých názorů, zkušeností a směrů, zejména se záměrem snížit tělesnou hmotnost. Představuje např. ananasovou dietu, Atkinsonovu dietu, dieta založená na tukožroutské polévce, dělená strava, Breussova dieta a řada dalších.

Jakékoliv dlouhodobé stravování podle těchto a výše uvedených alternativ není vhodné, naprosto nevhodné jsou u dětí a nemocných jedinců.

Naprosto nevhodná je Breussova dieta u onkologicky nemocných pacientů, na které tato dieta přímo cílí.