06
Dekorativní omítky slouží především pro vzhledové úpravy vnitřních nebo vnějších omítek.
Benátský štuk je coby luxusní materiál často používán v reprezentativních prostorách, hodí se pro interiéry moderní i historické, používá se zpravidla na stěnách a stropech. Lze provést prakticky v jakémkoliv barevném odstínu. Je vhodný jako:
Technika hladkého a vysoce lesklého štuku byla vyvinuta ve starověkém Římě. Jeho unikátnost spočívá v použitých materiálech a procesu vzniku, které zůstaly téměř beze změny od prvého století př.n.l. Základní koncept, tedy směs vápence a prachu z rozdrceného mramoru, která ztvrdne tak, že je velmi trvanlivá a odolná i vůči vodě a plísním - zůstal při předávání tohoto umění z generace na generaci netknut.
Přestože se během staletí používal stále, velice populárním se stal během italské renesance. Zásadní změny v této po staletí neměnné technice nastaly v polovině 20.století, kdy architekt Carlo Scarpa (1906-1978) začal experimentovat s akrylátovými pojivy.
Každý podklad je nutno přetmelit jemným tmelem a po jeho zaschnutí, zpravidla
druhý den, plochu vybrousit. Nová štuková omítka se musí nejprve nechat
vyzrát alespoň jeden týden.
Na takto připravený podklad se pomocí nerezového hladítka a špachtle nanese
jedna podkladní vrstva barevného štuku, která se po zaschnutí také brousí,
opět zpravidla až druhý den.
Pro dosažení dekorativního vzhledu se nanáší pomocí špachtlí různých velikostí
finální vrstva. Tato vrstva se ještě před jejím zaschnutím důkladně leští
nerezovým hladítkem, čímž dochází k vykreslování efektů a plocha získává
typický lesk.
Je originální dekorativní materiál s mramorovým vzhledem, který je svým
charakterem a složením určen k vnitřnímu i venkovnímu použití. Má jedinečný,
charakteristický, mramorový lesk, zrcadlení, vnitřní světlo a výraz ruční
práce umělce, podobný efektům vytvářených starými benátskými mistry. Je
snadno použitelný jak na velkých plochách, tak i na architektonicky zajímavých
detailech, jako jsou římsy, sloupy, ostění, průvlaky apod.
Vhodným podkladem pro tyto aplikace mohou být sádrové, cementové a vápenné
omítky, dřevo, kov, nebo i různé stavební konglomeráty. Tato povrchová
úprava je nejen vhodná pro historické objekty, ale zejména do luxusních
interiérů jako jsou hotely, banky, restaurace, vstupní haly, schodiště,
ke zvýraznění zajímavých stavebních prvků a v neposlední řadě i určená
do bytů tam, kde si zákazník přeje vytvořit luxusní prostředí spolu s vysokou
kulturou bydlení.
Obr. 1 Benátský štuk
Dekorativní povrchové úpravy, které kombinují luxusní vzhled a extrémní
trvanlivost. Tyto povrchy jsou odolné a hygienické.
Povrchy
Armourcolor
byly vyvinuty ve spolupráci s architekty a designéry a nabízejí inspirující
designové alternativy k malbám a tapetám. Povrchy Armourcolor jsou ideální
pro:
Hmoty lze aplikovat na širokou škálu podkladů včetně betonu a omítek
Vlastnosti:
Obr. 2 Armourcolor
Imitace betonu je nově vyvinutá ruční technika. Za použití speciální cementové
stěrky se gletováním vytváří povrch vyhlížející jako pohledový beton. Výhoda
této povrchové úpravy spočívá ve veliké odolnosti a trvanlivosti a ve velmi
dobré opravitelnosti v případě poškození.
Imitace betonu může být aplikována téměř na všechny podklady (omítka,
beton, sádrokarton, dřevo, železo...).
Imitace betonu může být použita všude, kde se používá pohledový beton. Imitaci betonu lze použít v exteriéru a i tam, kde je mokro a vlhko, například ve sprchách. Imitace betonu je povrch velmi vhodný pro moderní koupelny, lze použít na stěnách a ve sprchovém koutě.
Na připravený podklad se nanese speciální cementová stěrka, která se lehce srovná pro stejnoměrnou hrubost podkladu. Po zaschnutí, zpravidla druhý den, se na takto připravený podklad nanese vrstva cementové stěrky, která se ugletuje do požadovaného vzhledu a hladkosti. Povrch se finalizuje speciálním nátěrem.
Obr. 3 Imitace betonu
Odborný termín linkrusta byl původně používán pro modelované kožené tapety, které se nalepovaly na vnitřní omítky, nebo na nábytek. V průběhu druhé světové války, kdy byl velký nedostatek kvalitních materiálů, se začala používat náhrada kožených a koženkových linkrust, plastická hmota vyrobená z levných minerálních plniv, vodového a olejového pojidla. Linkrusty, které se dnes používají, jsou plastické nátěry dekorativního nebo dekorativně funkčního charakteru.
Linkrusty dnes zhotovujeme na téměř všechny speciálně upravené vnitřní podklady. Mají převážně funkci:
Rozlišujeme:
Tyto nátěry působí plasticky, i když jejich struktura je nízká. V praxi
se uplatňují u nátěrů soklů na chodbách a schodištích i jako výzdoba jiných
částí interiéru. Vytírané nátěry můžeme zhotovit na všechny druhy podkladů
- omítky, dřevo, plátno...
Vytírané nátěry vyžadují naprosto hladké podklady.
Zhotovíme nejprve běžným způsobem kompletní nátěr olejový nebo syntetický,
na který provedeme vytíranou techniku.
Rozlišujeme:
Každý z těchto nátěrů může být dvou nebo vícebarevný.
Pomůcky:
Pojidlem je škrobový maz, celulózový klih, mléko, pivo nebo ocet. V pojivu běžným způsobem rozděláme pigmenty – nejlépe v tmavším odstínu než je podklad.
Postup práce:
Vzory:
Vícebarevné nátěry:
Zhotovujeme tak, že první vrstvou vytřeme většími vzory, po přelakování
řídkým lakem naneseme další emulzní vrstvu v doplňkovém odstínu, kterou
opět zamokra vytíráme. Po zaschnutí 2 x lakujeme.
Příprava hmoty:
Do olejové barvy vmícháme asi 2–5 % včelího vosku, ve druhé nádobě rozpustíme
v 0,5 l vody 2 dl octanu olovnatého - způsobuje tvrdnutí.
Do připravených roztoků vmísíme plavenou křídu, vzniklou hustou kaši vmísíme
do olejové barvy. Postup práce je obdobný jako u škrobového nátěru. Po
nanesení hmotu roztupujeme a teprve pak vzory vytíráme.
Tento druh linkrust je vhodný na frekventovaných místech (chodby, schodiště, sloupy…), kde je vyšší požadavek na jejich pevnost, trvanlivost a hygienickou údržbu.
Staré omítky zbavíme maleb, neboť na měkké vrstvě by plastický nátěr nedržel. Všechny podklady musí být suché, čisté, vyspravené a napuštěné. Na vyšší strukturu se hodí podklad drsnější. Nové omítky připravíme běžným způsobem.
Modelovací hmoty, které lze pro linkrusty použít je velké množství. Všechny obsahují plnivo, pojivo, smáčedlo a ředidlo.
5 kg křídy (nebo křída s kaolínem) namočíme do vody a necháme ustát. Přebytečnou vodu slijeme a roztok propracujeme. Potom za stálého míchání přidáváme škrobový mas a pro promíchání přidáme roztok kostního klihu. Po důkladném promíchání přidáme asi 0,5 l fermeže nebo 0,5 kg kopálového laku, zbytky fermežových barev, emailů… Roztok znovu důkladně propracujeme a dle potřeby zahustíme, např. sádrou, mletou pemzou. Pokud je hmota příliš hustá, upravíme ji klihovou vodou.
V současné době je na trhu řada materiálů, které lze rovněž použít pro plastické omítky.
Na schodištích a chodbách má mít funkční linkrusta nízkou kresbu. Je zde prašno a většími nárazy by mohlo dojít k poškození reliéfu. Nejčastěji tvoříme strukturu tupováním nebo otiskem válečku. Váleček má mít řidší kresbu se svislými tahy. Dále můžeme vytvořit vzory prsty, hřebeny, nebo stěrkou. Obvykle kombinujeme 2–3 způsoby.
Řidší hmotu nanášíme většinou štětkou, hustší hmotu, např. kletákem nebo širokou stěrkou. Vrstva musí být rovnoběžně nanesená, uhlazená a na konec se často používá roztupování. Strukturu linkrusty vytváříme tupováním štětkou, válečkem, stěrkami, hřebeny a také prsty.
Obr. 4 Vytváření struktury funkční linkrusty
Po uschnutí hmoty lehce obrousíme vršky struktury skelným papírem na podložce
a oprášíme. Čím více je v hmotě mastných látek, tím déle schne, čím
více je v hmotě pryskyřičných látek, tím je hmota tvrdší.
Po vyschnutí linkrustu napustíme fermeží, nebo řídkým lakem. Další nátěry
provádíme po dokonalém proschnutí.
Mají-li být tyto linkrusty doplňkem interiéru, musí být provedeny na místech, kde je soustředěna pozornost a nemají být ničím stíněny.
Provádíme je:
Připravíme hmotu stejného složení jako pro linkrustu funkční, můžeme přidat: papírovinu, stříhaný textil, rákos, stříhanou vlnu, perleť, barevné sklo, korek…
Kontrolní otázky