V souvis­losti s fylogenetic­kým vývojem, dochází k mor­fologic­kému a funkčnímu zdokonalování jedno­tlivých sous­tav, které zvyšují svoji účin­nost.

Tělní pok­ryv:

Funkce: oc­hrana před škod­livými vlivy prostředí a látková výměna (doplňkové kožní dýchání, potní žlázy savců).

Bezob­ratlí – jedno­vrstevná pokožka která pro­dukuje pev­nou kutikulu – u členovců je pro­stoupena chitinem (žahav­ci s žahavými buňkami, měkkýši se slizovými žlázami).

Ob­ratlov­ci – vícevrstevná pokožka, škára a podkožní vazivo.

• u většiny jsou přítomna bar­viva (pig­menty) – dávají barev­nost živočic­hovi
• škára a pokožka se podílejí na vzniku šupin u paryb, rohovitých šupin u plazů , peří ptáků,
• ze škáry se vyvíjejí kostěné šupiny ryb
• z pokožky vzniká srst savců
• kožního původu: drápy, kopyta, nehty, chlupy, rohy, šupiny, krunýře
• odlučování svrchních částí = svlékání (nez­bytná podmínka růstu), pelic­hání, línání

Opěrná sous­tava:

Bezob­ratlí

• utvořená vnější kostra, na niž se upínají příčně pruhované svaly (vápenaté destičky ostnokožců)

Ob­ratlov­ci

• utvořená kostra vnitřní – zák­ladem je struna hřbetní (chor­da dor­salis)
• kostra lebky má část moz­kovou (oc­hrana) a ob­ličejovou (vznik přeměnou žaberních ob­louků)

Svalstvo

• žahav­ci – první svalová vlákénka = myofib­ri­ly
• ploštěnci a hlísti – podkožní svalový vak
• měkkýši – svalstvo soustředěno do nohy (rozlišení natahovačů a svěračů)
• členov­ci – svalstvo se upíná na chitinový krunýř
• rybovití ob­ratlov­ci – mohutný sval dělený na úseky – myome­ry
• ptáci – mohutné svalstvo v prsní části trupu
• savci - vyvinutý plochý dýchací sval = bránice

Ner­vová sous­tava:

Bezob­ratlí

• polypy žahavců - nej­jednodušší = dif­uzní - ze vzájemně pro­pojených buněk (nep­ravidelně po těle)
• ploštěnci, hlísti – ses­kup­ení ner­vových buněk v pro­vaz­ce
• měkkýši – ses­kup­ení ner­vových buněk v zauz­liny = ganglia
• kroužkovci – nerv. sous­tava žebříčkovitá – podélně ner­vové pruhy příčně spoj­ené v každém článku
• členov­ci – splývání ganglií a kon­centrace v přední (hlav­ové ) části

Ob­ratlov­ci

• trubicovitá NS, vzniká z ek­toder­mu hřbetní části těla, tvořena centrální částí (mozek a mícha) a per­iferní (ob­vodové nervstvo) – u všech ob­ratlovců má v podstatě stej­nou stav­bu,liší se jen velikostí a členitostí jedno­tlivých částí mozku, v závis­losti na stup­ni dokonalos­ti jeho vývoje (části: pro­dlouž­ená mícha, mozeček, střední mozek, mezi­mozek, kon­cový mozek)

Smys­lové orgány:

Bezob­ratlí – hmatové brvy, rozptýlené po celém povrchu těla (u vodních bezob­ratlých a hmyzu plní funkci pro­udového čidla)

• medúzy a korýši – vyvinuto ústrojí pro vnímání polohy
• kobyl­ky – v holeních předních noh slu­chové – tym­panální ústrojí
• prvoci – světločivná skvrna – čidlo zraku
• kroužkovci – vnímání světla – tma na nejnižší úrovni (v pokožce rozptýl. bňkami)
• ZRAK – ploché oči – medúzy, mis­kovité – ploštěnky, pohárovité – měkkýši
• hlav­onož­ci – komorové oči – nej­dokonalejší
• členov­ci – složené oči

Ob­ratlov­ci – dokon­alé komorové oko

• z on­togenetic­kého hledis­ka jsou oči částečně ek­toder­málního , částečně mezoder­málního původu a částečně vychlípeninou mezi­moz­ku
• mžurka = třetí víčko – mají obojživelníci, plazi a ptáci (oc­hrana, zvlhčení)
• SLUCH – původnější funkcí je vnímání polohy a pohybu
• Obojživelníci, plazi a ptáci – mají střední ucho s jedno­u slu­chovou kůstkou
• Savci – mají tři slu­chové kůstky, pro­poj­ení s přední částí hltanu Eus­tachovou trubicí
• Ptáci a savci – vyvinuto vnější ucho + ušní bol­tec
• ČICH – nejstarobylejší smys­lové ústrojí, významné pro chování, ekologii i etologii
• Šupinatí plazi – Jacob­sonův orgán
• Vodní ob­ratlov­ci a larvy obojživelníků – pro­udový orgán neboli postranní čára se smys­lovými buňkami – umožňuje orien­taci v kalné vodě nebo za tmy

Trávicí sous­tava:

• prvoci a para­zité – tráv. sous­tava nevyvinuta – příjem celým povrchem těla (os­motic­ky)
• prvoci (trep­ka) – or­gane­ly pro příjem – buněčná ústa , pot­ravní vakuo­ly
• houby – trávení nit­robuněčné (in­tracelulárně)
• os­tatní živočichové - trávení extra­celulární (mimobuněčně, v trávicí sous­tavě)
• žahav­ci, ploštěnci – nej­jednodušší typ TS = láčka (má otvor přijímací současně vyvrhovacím)
• os­tatní bezob­ratlí – mají trávicí trubici s ot­vorem ústním a o. řitním
• bezob­ratlí – vzniká TS z ek­toder­mu (výjim­kou je žlaz­natý žal­udek)
• ob­ratlov­ci – převážně en­toder­mální původ

Dýchací sous­tava:

• u živočichů rozlišujeme dýchaní vnější (tělo- okolní prostředí) a dýchání vnitřní (výměna plynů uvnitř tkání živočicha)
• buňky prvoků a živočišných hub – dýchají každá samos­tatně
• žahav­ci, ploštěnky, drobní členov­ci – dýchají celým povrchem těla
• mnohoš­tětinat­ci, měkkýši a vodní korýši – žábry ek­toder­málního původu
• pavouci a štíři – plicní vaky v zadečku (u plžů plní funkci plášťová dutina)
• vzduš­nicov­ci, pavoukov­ci – vzdušnice = sous­tava trubic z vchlípené pokožky
• ostnokož­ci - am­bulak­rální sous­tava = chod­by uvnitř těla, jimiž proudí mořská voda
• ryby – plicní vaky (násad­coploutvé ryby) – plynový měchýř (kostnaté ryby, též je hy­dros­tatický)
• suc­hozemští ob­ratlov­ci - plíce = zdokonal­ené plicní vaky

Cévní sous­tava:

• houby, žahav­ci, ploštěnci – nemají cévní sous­tavu
• živočichové s co­elomovou tělní dutinou – jedno­duchá oběhová sous­tava pro krev, mízu, tkáňový mok

Bezob­ratlí – cévní sous­tava uzavřená (roz­vod pouze krve, centrem hřbetní céva, kroužkovci)

• měkkýši, členov­ci – otevřená cévní sous­tava (s hemolym­fou, s hřbetní cévou nebo srdcem)
• plži – 1 komora a 1 síň
• mlži – 1 komora a 2 síně
• hlav­onož­ci – 1 komora a 4 síně

Ob­ratlov­ci – cévní sous­tava uzavřená (žíly, tepny, vlásečnice)

• vodní ob­ratlov­ci – venózní srdce z 1 komo­ry a 1 síně, krevní oběh = srdce – žábry – tělo- srdce
• suc­hozemští ob­ratlov­ci – s roz­vojem plicního dýchání se vytvořil: velký tělní krevní oběh a malý plicní krevní oběh

Vylučovací a rozmnožovací sous­tava (urogenitální):

Bezob­ratlí

• pro­tonef­ridie (ploštěnci a hlísti)
• metanef­rídie (kroužkovci)
• Mal­pig­hiovy trubice (vzduš­nicov­ci, klepít­katci)

Ob­ratlov­ci

• led­viny (nef­ros, renes), se staveb­ními tělísky nef­rony (z glomerulu a Bow­manova váčku)

Rozmnožovací sous­tava:

• Žahav­ci – první poh­lavní orgány – gamety se uvolňují protržením stěny do láčky a ústy opouštějí tělo

• Os­tatní bezob­ratlí – již poh­lavní orgány s vývody + někdy zařízení pro us­nadnění op­loz­ení (kopulační orgány samců, kladélko samiček)
• hlemýždi = her­mafrodité = obojet­níci (hlemýžď)
• gonoc­hor­isté – druhy s oddělenými poh­lavími
• par­tenogeneze – schop­nost rozmnožování se neop­lozenými vajíčky (per­looč­ky, trub­ci včel vznikají z neop­lozených vajíček)
• metageneze – střídání poh­lavní a nepoh­lavní generace
• vývoj přímý - mláďata se ihned podobají dospělci
• vývoj nepřímý – z vajíčka nejprve vzniká larva (larvy procházejí několika vývojovými stádii – korýši, hmyz, obojživelníci)
• hmyz
  1. proměna nedokon­alá (vajíčko – larva – dospělec) – vážky, je­pice, švábi
  2. proměna dokon­alá (vajíčko – larva – kukla – dospělec) – brouci, motýli

• Ob­ratlov­ci – vždy vytvořeny poh­lavní orgány – var­lata (nepárová pouze u mihulí) a vaječníky (nepárové pouze u ptáků a žraloků)
• Savci – sper­mie odvádí chámovody , vajíčka odvádí vej­covody
• Živorodí savci
  1. mají dělohu (zahnízdění op­lozeného vajíčka a vývoj zárodku)
  2. zvláštní pářící orgány – penis a pochva