Rozmnožování or­ganis­mu má základní význam pro zac­hování určitého druhu, při rozmnožování se přenášejí dědičné vlohy z rodičů na potom­ky.
Ex­is­tují dva základní druhy rozmnožování:

6.1 Nepoh­lavní rozmnožování

• u jedno­buněč­ných a nižších or­ganizmů
• nový or­ganiz­mus, nová buňka vzniká z jedné buňky, z jedno­ho or­ganiz­mu
• nově vzniklá buňka, or­ganiz­mus se většinou úplně podobá svému rodiči (jeden rodič), vznikají klony (klonování)

6.2 Poh­lavní rozmnožování

• u složitějších or­ganizmů (ale i u jedno­duš­ších)
• je zajištěno dvěma rodiči, je­jich speciálními poh­lavními buňkami
• nový or­ganiz­mus (buňka) je kom­binací obou rodičů
• vzniká potomstvo

6.2.1 In­dividuální vývoj or­ganizmů

On­togeneze = in­dividuální vývoj or­ganizmů – zahájena op­lozením vajíčka a ukončena smrtí je­din­ce.

On­togeneze začíná pro­cesem op­loz­ení.

Op­loz­ení je pro­ces splynutí samčí (sper­matogonie) a samičí (oogonie) poh­lavní buňky.

Gamety jsou poh­lavní buňky, které jsou přip­raveny k op­loz­ení, mají poloviční počet chromozómu - hap­loidní počet (23 u člověka).

Zygota je útvar který vznik­ne po splynutí dvou hap­loid­ních gamet- (sper­matogonie a oogonie) - má úplný počet chromozómů – di­ploidní počet (23 párů, u člověka).

Op­loz­ení probíhá vždy ve vodním nebo vlhkém prostředí.
Op­loz­ení je dvojího typu. Vnější typické pro ryby a obojživelníky a vnitřní typické pro ptáky a savce.

Vývoj zárodku začíná okamžitě po op­loz­ení.

1. Em­bryonální vývoj

• od op­loz­ení vajíčka do naroz­ení je­din­ce.
• zkoumá věda em­bryologie, má u všech mnohobuněč­ných or­ganizmů podobný průběh (bi­ogenetický zákon).

BLAS­TOGENEZE - vývoj zárodečných listů období od op­loz­ení do 3/5 týdne života (u člověka).

• probíhá ve 4 vývojových obdobích
  1. stádium morula – op­akované rýhování vajíčka, za vzniku kulovitého mnohobuněč­ného útvaru.
  
  Obrázek 51: Morula
  
  
  2. stádium blas­tula – je jedno­vrstevná a vzniká vyces­továním vnitřních buněk moru­ly k povrchu.
  
  Obrázek 52: Blas­tula
  
  
  3. stádium gastrula – vzniká in­vaginací (vchlípením) blas­tu­ly, vzniká tak dvouvrstevný or­ganis­mus
     (vrstvy: ec­toderm = vnější obal s funkcí krycí
     a – entoderm- vnitřní obal, s funkcí trávicí).
  
  Obrázek 53: Vznik gastru­ly z blas­tu­ly

OR­GANOGENEZE - vývoj orgánů - bývá ukončen do 12 týdne života.

Je zahájena 4. týden (člověk) z dříve vyvinutých zárodečných listů:
Vývoj orgánových sous­tav z jedno­tlivých zárodečných listů:

1. Ek­toderm, vnější zárodečný list – epi­te­ly, pokožka a její deriváty, čichové buňky, tyčinky, čípky, trávicí (menší část) a ner­vová sous­tava.
2. En­toderm, vnitřní zárodečný list – epi­tel trávicí sous­tavy, játra, sliniv­ka, ucho, močový měchýř, průdušky, průdušnice.
3. Mezoderm, střední zárodečný list – kostra, svaly, cévní sous­tava, poh­lavní sous­tava.

2. Pos­tembryonální vývoj

• začíná narozením, končí smrtí je­din­ce.
• jedno­tlivé tkáně, orgány a orgánové sous­tavy se vytváří pos­tupně násle­dujícími pro­cesy:

1. dif­eren­ciace

Pro­ces, kdy každá buňka začíná využívat z celé genetické výbavy jen tu část, která je důležitá pro její genetic­ky určenou funkci. Např. buňka krve vybere jen in­for­mace ke stavbě a funkci krevní buňky, buňka svalu vybere jen ty in­for­mace, které se týkají stav­by a funkce svalové buňky atd.



2. uspořádání - or­ganizace

Pro­ces, kdy dif­eren­cované buňky začínají ces­tovat do míst, kde budou následně fun­govat. Musí sledovat časový a pro­storový plán-nejdřív ces­tují buňky cév, až po nich buňky krve atd.



3. růst

Zvětšování or­ganické hmoty-zvyšuje se počet buněk a zvětšuje se je­jich velikost. Rychlost růstu je vyšší v počátečním období, pos­tupně se zpomaluje.