Výzkum byl realizován u nejlepších týmů Chance Futsal ligy a druhé ligy futsalu. Výzkumný soubor tvořili hráči mistrovského celku z Chance Futsal ligy (N=8; průměrný věk=27,8±5,91 let; průměrná výška=174,2±3,31cm; průměrná tělesná hmotnost= 69,8±5,15kg), který je i pravidelným účastníkem UEFA futsal Cupu a hráči z druhé ligy futsalu (N=8; průměrný věk=26,5±5,20 let; průměrná výška=181±4,72 cm; průměrná tělesná hmotnost=79,8±6,10 kg), z klubu, který usiloval o postup, po roční účasti v druhé lize, do nejvyšší Chance Futsal ligy.

Pro potřeby výzkumu bylo sledováno šest mistrovských utkání futsalu v sezóně 2011/2012. Hrací doba utkání byla 2 x 20 min čistého času s 15minutovou přestávkou. Pro monitorování průběhu srdeční frekvence jsme použili systém Polar Team2Pro (Polar Electro, Kempele, Finland). Zóny intenzity srdeční frekvence byly zařazeny na základě klasifikace (Woollford & Angove, 1991) do tří zátěžových zón: >85 % SF_max (vysoká intenzita zatížení), 85-65 % SF_max (střední intenzita zatížení) a <65 % SF_max (nízká intenzita zatížení), které jsou publikovány v podobné studii u elitních hráčů futsalu ve Španělsku (Barbero-Alvarez, Soto, Barbero- Alvarez & Granda-Vera, 2008). Maximální srdeční frekvence byla zjištěna pomocí Yo-Yo intermittent level 1 (YYIRT1) recovery test (Bangsbo et al., 2008) a byla stanovena každé hráčce individuálně (Krustrup et al., 2003).

Analýza ukazatelů vnitřního zatížení hráčů v utkání futsalu

Intenzita zatížení hráčů v Chance Futsal ligy v soutěžním utkání se pohybuje v 88 % hrací doby nad anaerobním prahem. V nejvyšší zóně intenzity zatížení (> 85 % SF_max ) se obránci resp. útočníci vyskytují 88 resp. 87 % hrací doby utkání (obrázek 50). V zóně střední intenzity zatížení se nacházeli obránci a útočníci shodně 12 % hrací doby utkání a v nízké zóně intenzity zatížení se obránci a útočníci pohybovali 0,1 % resp. 1% během utkání. Mezi jednotlivými herními posty nenastal statisticky významný rozdíl v žádné zóně intenzity zatížení.

Průměrná srdeční frekvence všech sledovaných hráčů v utkáních byla 171,9 tepů·min-1, tato hodnota odpovídá průměrné intenzitě zatížení 87,3 % SF_max. Sledovaný tým hrál v systému hry s rozestavením hráčů 2 – 2 a variabilním přechodem do rozestavení 3 – 1. Prezentoval se rychlou kombinací s výměnou míst a rotací hráčů. Na způsob hry s variabilitou plnění herních úkolů na herních postech obránců a útočníků ve futsalu poukazují i námi získaná data minimálních rozdílů v intenzitě zatížení.

Obrázek 50. Intenzita zatížení obránců (vlevo) a útočníků (vpravo) v soutěžních utkáních Chance Futsal ligy (Weisser, Bělka, Hůlka, Houdková & Koruna, 2012).

Monitoring srdeční frekvence hráčů na postu obránců a útočníků ve druhé lize futsalu ukázal, že obránci a útočníci se pohybovali 76 % resp. 77 % „hrací doby“ v maximální zóně zatížení nad 85 % SF_max (obrázek 50). V zóně zatížení 85 až 65 % SF_max se nacházeli obránci 19 % a útočníci 20 % hrací doby utkání. Největší rozdíl byl v zóně intenzity zatížení 65 % SF_max a níže byli obránci po dobu 5 %, útočníci 3 % z celkové hrací doby.

Druhý výzkumný soubor odehrál sledovaná utkání také v systému hry s rozestavením hráčů 2 – 2, průměrným počtem střel na utkání 32 a bez vyloučení. V průběhu jednotlivých herní situací docházelo ke kombinacím založených na výměně místa s hloubkovými i šířkovými parametry, které nám dokreslují téměř shodné výsledky intenzity zatížení nad anaerobním prahem u obránců i útočníků (Obrázek 51). Všechna utkání vyhrálo sledované družstvo. Průměrně byl v jednom utkání vyloučený jeden hráč. Průměrný počet gólů v utkání byl 10. Interval střídání hráčů byl 3-6 min v každém poločase. Sledovaní hráči strávili během utkání na hřišti 10-25 minut.

Obrázek 51. Intenzita zatížení obránců (vlevo) a útočníků (vpravo) během soutěžního utkání 2. ligy futsalu (Weisser, Bělka, Hůlka, Houdková, & Koruna, 2012).

V jednotlivých soutěžích nenastal jednotlivých herních postů statisticky ani věcně významný rozdíl v intenzitě zatížení. Z tohoto důvodu jsme jednotlivé výsledky hráčů z jednotlivých lig komparovali bez rozdílů herních postů.

Vliv faktoru „úroveň soutěže“ na velikost vnitřního zatížení ve futsale

Při statistickém zpracování dat byl využit statistický program Statistica 10 (StatSoft Inc., Tulsa, OK, USA). Ve všech zónách intenzit zatížení nastal statisticky významný rozdíl (Man-Whitney test a ) mezi hráči z Chance Futsal ligy a 2. ligy futsalu. Ve vysoké intenzitě zatížení, tedy nad 85 % maximální srdeční frekvence (SFmax) byli hráči z nejvyšší soutěže 88 % oproti 77% z druhé nejvyšší soutěže. V dalších zónách intenzity zatížení (střední intenzita zatížení, nízká intenzita zatížení) nastal také statisticky i věcně významný rozdíl mezi hráči z různých soutěžních (p=0,00; ω²=0,08 resp. p=0,001 ω²=0,20). Sledované družstvo Chance Futsal ligy tvoří plně profesionální hráči. Z hlediska stylu a pojetí hry jsme zaznamenali aktivnější způsob zisku míče a presinku na polovině soupeře s pravidelnými intervaly střídání čtveřice hráčů. Hráči druhé ligy futsalu měli obranný blok postaven na vlastní polovině a střídání realizovali individuálně. Rozdíl vidíme v početní hráčské kvalitě s možností dodržet intervaly „hrací doby“, které se u hráčů v druhé lize prodlužovaly, což může vést k rozdílům v intenzitě zatížení v jednotlivých soutěžích.

V porovnání našich výsledků (u hráčů z Chance Futsal ligy) s výsledky Barbera-Alvareze et al. (2008), který analyzoval srdeční frekvenci hráčů v utkáních nejvyšší Španělské ligy, můžeme konstatovat, že námi naměřené hodnoty jsou srovnatelné s hráči Chance Futsal ligy. Nad anaerobním prahem (> 85 % SF_max) se španělští hráči vyskytovali 83 % hrací doby a hráči z Chance Futsal ligy 88 % hrací doby. Oproti tomu se ve střední intenzitě zatížení pohybovali více hráči ze španělské nejvyšší soutěže (16 %) na rozdíl od hráčů z Chance Futsal ligy (12 %). Tyto hodnoty v porovnání se zahraničím moc nepřekvapily, protože sledované družstvo z české Chance Futsal ligy hraje pravidelně ligu evropské poháry a ligu mistrů a patří mezi nejkvalitnější týmy v Evropě. Průměrná srdeční frekvence (174 resp. 171,9 tepů·min^-1) a průměrná intenzita zatížení (90 resp. 87,3 % SFmax) byla u Barbera-Alvareze et al. srovnatelná s hráči z Chance Futsal ligy.