Mezi stavebně truhlářské výrobky patří okna a balkonové dveře, dveře (zárubeň a dveřní křídlo, dřevěné schody, vestavěné skříně, kuchyňské linky, dělící stěny a příčky, skládací příčky a stěny, obložení stěn a stropů a podlahy.
6.1. Okna
Výběr dřeva
Dřevo musí splňovat jakostní podmínky dané v normách ČSN 746101 a ČSN 732052.
Přířezy dřeva
Dřevěné vlysy se nařezávají z celých fošen. Protože zpravidla při nařezávání nebo po něm zkroutí, musí se nařezávat s nadmírou, aby se pak mohly vyrovnat a ohoblovat do konečného rozměru. Dřevěné vlysy se vyrábějí také z nakoupených hrubých přířezů. Dřevěné vlysy mohou být i lepené nebo lamelované. Přitom je třeba dbát na to,aby vrstvy v příčných řezech byly symetrické a lepené spáry nebyly vystaveny přímým povětrnostním vlivům. Vlhkost jednotlivých vrstev se může lišit maximálně o 4 %. Je třeba přihlížet k požadavkům normy. Dřevěné vlysy mohou být na délku spojeny klínovými ozuby.
Obr. 1
Rám, ve kterém je několik křídel, je členěn svislými vlysy, tzv. sloupci a vodorovnými vlysy, tzv. poutci
Výkres
Jednotlivé rozměry vlysů a konstrukčních spojů se přejímají z výkresu. Při rýsování čepů je zapotřebí dávat pozor, aby souhlasily s polodrážkami. Stěny polodrážek a drážek musí ležet v jedné rovině. V úvahu je nutno vzít také výšku a šířku polodrážky pro sklo.
Výroba dílců
Výroba dílců zahrnuje opravy vad, zkracování dřevěných vlysů, vyfrézování
vnitřních a vnějších profilů a zapuštění kování. Důležité jsou zvláště
rohové spoje, protože zajišťují to, že rám nebo křídlo budou držet v úhlu.
U okenních rámů a křídel jsou rozpory zpravidla na svislých vlysech. Přesahuje-li
tloušťka rámu 50 mm, je zapotřebí dvou rozporů a čepů (tzv. dvojitý čep
a rozpor). U velmi tlustých profilů přicházejí v úvahu i tři čepy. Vnější
stěny vlysu a čepy nemají být tlustší než 15 mm, aby rohové spoje a nátěr
mohly vyrovnat pnutí a tvarové změny vzniklé pracováním dřeva. Většinou
se používá spojení na čep a rozpor.
Rozpory a čepy se frézují či vyřezávají pomocí spodní frézky s čepovacími
kotouči nebo na čepovacím stroji. Čepové dlaby pro sloupky a příčky se
dlabou řetězovou dlabačkou nebo vrtají vrtací dlabačkou.
Sloupky a příčky s okenním rámem, stejně jako příčle s křídlem je také
možno spojovat pomocí kolíků.
Spojení klínovými čepy je dalším druhem rohového spoje. V tomto případě se jedná o spojení s pokosovými řezy, které se zhotovují pomocí zvláštní kotoučové pily. Klínové čepy se frézují na stolní fréze s odpovídajícím nástrojem. Při výrobě oken je tento způsob používán také k délkovým spojům
dřeva u okenních vlysů. Rohový spoj pomocí klínových čepů předpokládá vzhledem
k pokosu stejnou šířku dřeva a stejný vnitřní profil. Pokud hranové profily
vlysů nejsou stejné (což je při výrobě oken pravidlem), je na rohovém spoji
viditelné čelní dřevo.
Tvarová stálost rohových spojů oken závisí na velikosti lepené spáry a
přesnosti spoje. Na rovinnost a přesnost rohových spojů rámu má vliv způsob
výroby a konečného profilování, pečlivost při pracovních postupech, druh
použitého nástroje a kvalita potřebného stroje. 101 Tvarová stálost rohových
spojů je dále závislá na druhu lepidla, dodržování pracovních předpisů,
na lisovacím tlaku a době a také na správné teplotě při lepení. U rohových
spojů je nutno nanést lepidlo na celou plochu lepeného dřeva. Lepidlo zde
plní také funkci těsnění. Lepidlo, které se dostane z lepené čáry nebo
na povrchovou plochu lepených výrobků, se musí odstranit, protože nátěr
by v těchto místech špatně držel.
Osazení okenních křídel
Okenní křídla se při polodrážkování osadí tak, aby měla po celém obvodu vůli asi 5 mm a aby na vnitřní naléhávce přiléhala těsně. U vnější naléhávky se nechává vůle 1 mm. U vnitřní naléhávky je podle okolností třeba vzít v potaz tloušťku těsnícího profilu. U vnější naléhávky by nemělo být žádné těsnění. Aby nedocházelo k záměně, mají být křídla a rámy patřící k sobě opatřeny stejnými vyraženými čísly. Toto označení je vhodné z toho důvodu, že se nezakryje nátěrem. U starších typů oken (jednoduché, zdvojené, dvojité) je vůle mezi rámem a křídlem v polodrážce 3 mm, tato funkční polodrážka mívá rozměr 11 x 24 mm (může být i jiný) a zasklívací polodrážka mívá rozměr 8 x 16 mm.
Kování
Po osazení do rámu je okenní křídlo opatřeno funkčním kováním. Způsob
připevnění kování je závislý na jeho druhu. Výrobci vyvinuli v oblasti
kování nejrůznější systémy. Při práci je třeba se řídit jejich návody.
Úlohou kování je v prvé řadě to, aby okno bylo pohyblivé a dalo se zavírat.
Proto má kování odpovídat druhu okna, resp. způsobů jeho otvírání. Existují
např. zvláštní otevíravá a sklápěcí kování, kování pro otočná křídla, kyvná
křídla atd.
Jednotlivé typy okenního kování se osazují do různě tvarovaných vybrání
a lůžek na obvodu křídel a na vnitřních plochách rámu. Pro výrobu těchto
vybrání a lůžek na dřevě křídel a rámu se používají různé typy vrtáků a
zejména profilových frézovacích nástrojů, často určených jen pro frézování
těchto tvarových profilů. Profilace a lůžka pro kování se na obvodu křídel
dělají až po slepení celého křídla. U rámu okna se lůžka pro protiplechy
uzávěrů apod. zhotovují zpravidla na jednotlivých hotových vlysech ještě
před slepením rámu. Hlavním důvodem je obtížná manipulace s velkým hotovým
ráme. Hlavní pohyblivé části kování (zejména uzávěrů) se osazují většinou
na křídla, na rámu bývají obvykle protiplechy apod. Pro frézování a vrtání
vybrání a lůžek pro kování se užívá univerzálních nebo speciálních nástrojů,
které jsou osazeny do běžných strojů nebo strojů určených jen pro speciální
práce např. frézka pro lůžko závěsu, nebo stroj pro zašroubování závěsu
apod.
Kování oken lze rozdělit na konstrukční kování (např. závěsy, uzávěry,
polohovací uzávěry apod.) a vrchní kování, kam se řadí ovládací prvky (kliky,
půlolivy, ovládací páky apod.). Vrchní kování se připevňuje vždy po nátěrech
a většinou až po osazení na stavbě.
Ochranná opatření
Dřevo se před zasklením a definitivním upevněním kování musí natřít.
6.2. Dveře
Dveře podle umístění dělíme na dva základní druhy, a to na vnější a na vnitřní. Z tohoto dělení vyplývají nároky na použitý materiál (druh, rozměry a především na vlhkost). Vnější dveře mají kromě toho zajišťovat bezpečí, tepelně i zvukově izolovat a chránit před povětrnostními vlivy. Protože jsou dveře součástí celkového vzhledu, musí být přizpůsobeny druhu budovy či místnosti. Dveře, které tvoří dřevní zárubeň a dveřní křídlo, je možno dělit na následující druhy: Podle druhu zárubně, popř. připojení ke zdi rozlišujeme dveře:
- se zárubní
- s osazovacím rámem
- s rámovou zárubní.
Podle způsobu konstrukce dřevního křídla se dveře dělí na dveře:
- svlakové
- prkénkové (palubkové)
- rámové
- hladké
Většinou bývají plné nebo zasklené, jiné typy mohou být zvukově či požárně izolující. Vedle dveří jednoduchých existují i zdvojené.
Podle použití rozeznáváme dveře:
- vnější
- vchodové bytové
- pokojové
- koupelnové
- záchodové
- terasové
- sklepní
Dělení vnitřních dveří souvisí také úzce s rozměry dveří, především jejich šířkou.
Podle vrchního zakončení se rozlišují dveře:
- rovné
- segmentové
- obloukové nebo oválně obloukové.
Podle pohybu při otvírání a zavírání se dveře dělí na:
- otočné
- kývavé
- zvedací (spíše vrata)
- posuvné
- skládací
- shrnovací (harmonikové)
- turniketové (otáčecí)
Podle uložení dveřního křídla v rámu rozeznáváme dveře:
- s polodrážkou
- bez polodrážky.
Podle počtu křídel jsou dveře
- jednokřídlové
- dvoukřídlové.
Podle uložení závěsu se dveře dělí na levé a pravé.
6.2.1. Otočné dveře
U otočných dveří jsou dveřní křídla zavěšena na podélné hraně dveřního
ostění. Podle směru otvírání rozlišujeme levé a pravé otočné dveře. Při
levém a pravém značení se na dveře díváme z prostoru, do něhož se otvírají.
Jsou-li závěsy vlevo od pozorovatele, jedná se o dveře levé. Příslušné
závěsy i zámek se rovněž označují jako levé.
Rozměry dveří jsou zpravidla dány normou. Jednokřídlové otočné dveře mívají jednotlivé rozměry: šířku 600, 700, 800, 900, 1000, 1100 mm, výšku 1970 mm: u dvoukřídlových dveří bývá jednotlivá šířka 1250, 1450, 1600, 1800 mm, výška 1970 mm. Ve stavebních nákresech jsou uvedeny jmenovitá šířka i výška, stejně jako směr otvírání. Je třeba mít na paměti, že skladebná výška se měří od vrchní plochy čisté podlahy. Jmenovitý rozměr dveří uvádí skutečnou světlost zárubně. Ve zdvihu musí být rozměry otvoru větší o tloušťku stojek a nadpraží zárubně. Vlastní rozměr dveřního křídla souvisí s velikostí vnější polodrážky (nejčastěji 15 x 27 mm) a velikostí funkční mezery (5 mm). Při světlosti zárubně 600 x 1970 mm je pak velikost křídla 650 mm x 1990 mm při 5 mm mezeře mezi podlahou a spodní hranou křídla, nebo 650 x 1985 mm při mezeře 10 mm (v souvislosti s nerovností podlahy).
Obr. 2
Rámové dveře se skládají z rámových vlysů a výplní. Pro vlysy z masivního dřeva je vhodné pouze jádrové, popř. středové řezivo. Dřevo s točivým růstem nebo boční řezivo se nehodí, protože každé takové dveřní křídlo se pak zkroutí nebo postupně zbortí. V rozích se rámové dveře spojují čepy a dlaby nebo kolíky.
Rohová spojení na čepy a dlaby se slepí a klínují, aby se po seschnutí
neukázaly žádné otevřené spáry ani pokosy. Čepy musí s rámovým vlysem dveřního
křídla lícovat, aby při frézování polodrážek nepřečnívaly.Spojení je zpevněno
vytvořením pera na čepu.
Šířka čepu nesmí přesahovat 120 mm, koncová péra musí být dlouhá 10 mm.
Vodorovné sředové vlysy není vhodní připevňovat do výšky zámku, protože
by jejich čepy při frézování zadlabacího zámku většinou odpadaly.
Obr. 3
U rámových dveří se spoji na kolíky se kolíky umísťují v určitém poměru k šířce a tloušťce rámových vlysů. Vodorovné rámové vlysy je nutno u profilovaných vnitřních hran rámu křídla opatřit na čelních stranách odpovídajícími čepovými profily. U rámových vlysů s rovnými vnitřními hranami se musí styková spára navíc opatřit pérem. Rámové vlysy užší než 150 mm mají dva kolíky, širší než 150 mm tři kolíky. Délka kolíků se rovná 2 x 2/3 šířky vlysu, jejichž tloušťka odpovídá 2/5 tloušťky vlysu. Drážka, popř. polodrážky pro výplně z masivního dřeva musí být hluboké 15 mm, u překližkových výplní stačí 12 mm.
Obr. 4
Při lepení rámových dveří se nejprve vlysy a výplně bez klihu zasune do
sebe tak daleko, aby asi 1/3 délky čepu nebo kolíků zůstala volná pro nanesení
lepidla. Pouze vnitřní díl čepu nebo kolíku se tedy potře lepidlem, takže
rámové vlysy mohou zvnějšku dovnitř sesychat. Když se na čepy, kolíky a
srazové plochy nanese lepidlo, dveřní křídlo se srazí a stlačí dohromady
a pomocí úhlovací lišty se zkontroluje, zda je do úhlu. K sesazování rámu
křídla je vhodné použít hydraulický rámový lis. Nakonec následuje klínové
zajištění dlabaných spojů, přičemž se nejdříve zatlouká vnější a pak vnitřní
klín. Při zajištění klíny a tuhnutí lepidla musí dveřní křídla ležet nebo
stát rovně, aby se nezbortila.
Obr. 5
Hladké dveře jsou tvořeny hladkými křídly z deskových dřevěných materiálů.
Ta se vyrábějí převážně průmyslově a výrobce je často dodává s dýhováním
z ušlechtilého dřeva, s laminovanými deskami nebo foliemi, popř. s dokončenou
povrchovou úpravou. Dodatečně je možno nalepit to materiály u voštinových
dveří nebo hladkých dveří se středem z laťovky či dřevotřísky.
Dveře mohou být s polodrážkami, opatřené zámkem a závěsy v úpravě, která
je pro dveře vhodná.
Pro následné obložení nebo dýhování jsou v hodné duté dveře s pevnou vnitřní
vložkou nebo hladké dveře s pevnou vnitřní vložkou nebo hladké dveře s
vložkou z masivního nebo třískového dřeva. Jednostranné naklížení lišt
nebo obrub může způsobit deformaci dveřního křídla.
Obr. 6
Zavěšení a osazení dveří - k zavěšení dveří patří instalace dřevního kování.
Dveře je nutno zavěsit tak, aby se daly lehce otvírat a zavírat a zavřená
křídla dobře přiléhala k zárubni. Dveře nesmí ani po natření nikde drhnout.
Přípustná vůle polodrážek je po stranách a nahoře 2,5 až 6,5 mm, dohromady,
ale ne více než 9 mm, dole 7 mm. Protože si většinou dveře později ještě
trochu sednou, měla by být vůle polodrážce na zavěšené straně u dolního
závěsu větší než u horního. Výška umístění závěsu a kliky je daná normou.
Při osazování dveří na stavbě se nejprve připevňuje strana zárubně se
závěsy ke zdivu. Při tom se provádí kontrola pomocí vodováhy a olovnice.
Otočné dveře se mají osazovat tak, aby se křídlo při otevírání trochu zvedalo.
Strana, na níž je zámek, se potom ke zdivu připevňuje tak, aby mezi křídlem
a rámem zůstala dostatečná vůle a naléhávky všude stejnoměrně přiléhaly.
Zárubně s ostěním se upevňují pomocí vrutů v hmoždinkách. U zárubní s
přírodní povrchovou úpravou musí být tyto prostředky k upevnění skryté.
K tomu se používají zárubňové sponky z úhelníkové oceli, lepené kotvy,
nebo se zárubně lepí montážní pěnou z polyuretanu. Dveřní zárubně je při
tom třeba předem seřídit do roviny a svislé části proti sobě zapřít.
Vnitřní dveře lze osadit buď před zhotovením podlahové mazaniny, nebo
až po dokončení povrchu podlahy. Pokud se dveře osazují na hrubé stavbě,
je třeba brát v úvahu horní čistou podlahu, kterou je možno zjistit z pomocného
značení výšky 1 m. Při osazení zárubně před dokončením podlahy je výhodné,
že lze spodek zárubně zalít do mazaniny, takže se nebude posunovat. Nevýhodou
je, že povrch podlahy musí být přesně přizpůsoben dveřnímu ostění. Při
osazování po dokončení podlahy můžeme dveřní ostění osadit na podlahu.
Nebezpečí jeho poškození při následujících stavebních prací je potom menší.
6.2.2. Posuvné dveře
Posuvné dveře se skládají z jednoho nebo více křídel, dveřního ostění,
vodícího a uzavíracího kování. Jsou zavěšeny v posuvném zařízení a posouvají
se paralelně do stran ke straně. Proto nepotřebují žádný prostor k otvírání,
jsou nenáročné na místo. Posuvné dveře mohou sestávat z jednoho, dvou,
tří nebo čtyř dílů. Třídílné a čtyřdílné posuvné dveře jsou většinou provedeny
jako překlopné nebo přesuvné. Existují také zařízení pro kruhové posuvné
dveře. Posuvné vchodové dveře nebo spojovací dveře mezi obytnými či společenskými
místnostmi bývají zasouvány buď do volných prostorů ve dvojité zdi, anebo
mezi zdí a stěnovým obložením, popř. vestavěnou skříní. Otevřené dveře
tedy nejsou vidět.
K zavěšení dveřních křídel se používají uzavřená kolečková nebo kuličková
zařízení, která je třeba po stranách na stěně či pod překladem vodorovně
upevnit. Posuvné dveře se v obytných místnostech musí otevírat a zavírat
nehlučně. Posuvná zařízení se zpravidla montují před úplným zazděním dutiny
ve dvojité stěně, nebo před obložením, popř. před zabudování vestavěných
skříní. Hranice posuvného prostoru jsou vymezeny pryžovými nárazníky, které
je nutno instalovat tak, aby na ně křídlo naráželo nahoře i dole ve stejném
okamžiku.
Pokud je nárazník jen jeden, musí být umístěn ve středu výšky dveří. K
dolnímu vedení dveří bývá k podlaze přišroubován na kraji prostoru ve zdi
nebo u stěny vodicí výstupek. Pohybuje se ve vodicí drážce na dolní hraně
dveřního křídla. K zavírání dveřních křídel slouží zámky pro posuvné dveře
se závorou zapadající do protiplechu či křídlovou závorou. Klíče mají někdy
sklápěcí očko rukojeti. Místo klik se používají zapuštěné kovové nebo plastové
mušle, aby plochy dveří neměly žádné vyčnívající části. Toto kování vyžaduje
minimální tloušťku dveřních křídel 42 mm. Aby se zcela zasunutá křídla
mohla opět vytáhnout, jsou někdy v zámcích zabudovánu vyskakovaní úchytky,
které vyskočí po zmáčknutí knoflíku na čele zámku, aby se krytky mušlí
nemusely zapouštět úplně a aby dveřní plochy byly při zasouvání do zdi
chráněny před poškozením, mohou se po obou stranách přelepit na vnější
plochy dveří úzká a tenká zesílení. Jako dveřní zárubně a kryty kolečkových
a posuvných zařízení lze použít jen obklady nebo zárubně s obložením, aby
byla posuvná zařízení po zabudování přístupná k nasazení a vysazení dveří
a k opravám, je možno opatřit dveře polozárubní, horního obložení má být
rozebíratelné.