Část C) Odborný výcvik

1. Základní bezpečnostní předpisy

  • Cizím osobám je vstup na dílnu zakázán. Vstup je povolen pouze v doprovodu zaměstnance školy.

  • Žáci se přesně řídí pokyny svého UOV.

  • Žáci nesmí bez povolení UOV zapínat elektrické zařízení.

  • V případě úrazu elektrickým proudem vypni přívod el. proudu a poskytni okamžitě první pomoc (zavolej co nejdříve svého nadřízeného pracovníka).

  • V případě vzniku požáru se musí vypnout hlavní přívod el. proudu určeným tlačítkem, použije se příslušný hasící přístroj. Při větším rozsahu se volá co nejrychleji nadřízený pracovník.

  • Před zahájením prací na dílnách provede UOV instruktáž o BOZP a seznámí žáky se zařízením pracoviště.

  • Před odchodem z dílny UOV vypne hlavní přívod elektrického proudu, provede kontrolu nářadí a celého pracoviště.

  • Po provedení instruktáže o BOZP se musí sepsat písemný záznam, který všichni školení žáci podepíší včetně školitele a zapsaný i datum školení.


1.1. Bezpečnost a ochrana při práci (BOZP)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je dalším významným faktorem pro výuku v OV.
Žáci si musí uvědomit, že mohou ohrozit sebe nebo své okolí. Proto se výuka na dané téma musí důkladně probrat, abychom předešli zranění. Nesprávné a nedbalé jednání při práci na pracovišti je příčinou pracovních úrazů. Žáci musejí znát, bezpečnostní, ale i hygienické a požární předpisy.
Pracoviště, kde žák vykonává praxi, musí být žákům kladným příkladem. Při práci používá předepsané ochranné pomůcky, které chrání jeho život. Pracovní nářadí a nástroje udržují žáci v dobrém stavu a správně je používají. O každém zranění (úrazu) musí žák informovat UOV, který mu poskytne první pomoc, popř. při lehčím zranění ránu ošetří, v horším případě musí žák navštívit lékaře. Po ošetření musí být úraz zapsán nejpozději do dvou dnů do knihy ,,záznam o úrazu“ nebo protokol o úrazu.

 

1.1.1. Základní povinnosti žáka z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví:

  • při chůzi na všech komunikacích chodit opatrně, používat, výhradně určených cest, vchodů a východu. Je zakázáno se zdržovat v nebezpečných prostorách

  • používat jen těch přístrojů, strojů a nářadí, které byly podle pracovního zařazení přiděleny a jsou bez závad

  • neuvádět stroj nebo zařízení do chodu dříve, než se přesvědčíme, že někdo nebude ohrožen na zdraví nebo na životě

  • nedotýkat se pohybujících se částí strojů, neprovádět mazání, seřizování a opravy strojů za chodu nebo pod napětím

  • dodržovat na pracovišti pořádek a čistotu

  • každou zjištěnou závadu hlásit UOV

  • zúčastnit se opakovaných instruktáží a podrobit se stanoveným zkouškám a lékařským prohlídkám

  • přicházet do OV včas, řádně odpočinutý, dbát opatrnosti a všech dopravních předpisů při cestě na praktickou výuku a z ní a předcházet tak úrazům


1.2. Základní povinnosti z požární ochrany (PO)

  • žák je povinen počínat si tak, aby nedošlo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, plynových a jiných spotřebičů. V blízkosti těchto spotřebičů se nesmí nacházet snadno hořlavé látky, které by mohly zavinit vznik požáru

  • žák nesmí provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací

  • žák nesmí poškozovat nebo zneužívat hasící přístroje nebo jiné věcné prostředky požární ochrany

  • žák je povinen plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se PO na označených místech

  • žák byl podrobně seznámen s umístěním a obsahem požárních poplachových směrnic na pracovišti (důležitá telefonní čísla), která vymezují činnosti v případě vzniku požáru. Dále byl seznámen s umístěním hlavního uzávěru plynu, vody a elektřiny a dále s únikovými východy a cestami

 

1.3. Bezpečnost práce na elektrickém zařízení

Práci na elektrickém zařízení můžeme rozdělit na obsluhu a údržbu.

 

1.3.1. Obsluhou

 – rozumíme veškeré úkony spojené s provozem elektrického zařízení, jako je zapínání a vypínání, měření elektrických veličin, výměna vadných pojistek, běžné čištění apod.
Obsluhovatel je také povinen neprodleně odstranit veškeré závady, které by mohly ohrozit lidské životy nebo poškodit zařízení, popř. způsobit nějakou poruchu v provozu. Nemá-li k tomu kvalifikaci, musí závadu oznámit ihned příslušnému kvalifikovanému pracovníku.

Elektrická zařízení smějí obsluhovat jen pracovníci, kteří k tomu mají předepsanou kvalifikaci. Odborná způsobilost v elektrotechnice je stanovena vyhláškou č. 50/1978 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce a Inspektorátu bezpečnosti práce. Žáci tohoto oboru nemají potřebnou kvalifikaci, ale studiem ji postupně získávají a rozšiřují.

Obsluhující musí být při své práci svědomitý a uvážlivý, protože si při ukvapeném jednání může snadno přivodit úraz nebo způsobit nějakou škodu. Pro obsluhu elektrického zařízení jsou vydány pokyny nebo směrnice, které je třeba přísně dodržovat. Žáci v tomto případě smí obsluhovat určité zařízení, ale jen pod neustálým dohledem UOV. V žádném případě nesmějí pracovat na zařízení pod napětím. Elektrotechnika je velmi zajímavý, ale náročný obor. Elektřina sama o sobě může být velmi nebezpečná. Proto se obsluhující musí oblékat do přiléhavého oděvu a nesmí nosit náramky, prsteny, řetízky a podobné ozdobné předměty. Při práci má používat ochranné pomůcky (gumové rukavice, vhodnou pracovní obuv, přilby apod.) nářadí a nástroje s bezpečnou izolací, aby se předcházelo zbytečným úrazům.

Při obsluze se obsluhující smí přiblížit k elektrickému zařízení na bezpečnou vzdálenost a smí uchopit jenom ty části, které jsou určeny pro obsluhu. Nikdy se nesmí současně dotýkat elektrického zařízení a kovových uzemněných konstrukcí, potrubí atd. dotýkat se živých částí je přísně zakázáno.


1.3.2. Údržbou

–  elektrického zařízení rozumíme všechny práce a úkony, které jsou nutné, pro bezpečný a spolehlivý provoz. Včasnou a pečlivou údržbou nejen snižujeme počet poruch, ale také prodlužujeme dobu použití zařízení a zajišťujeme nepřetržitý provoz, proto se má údržba provádět plánovitě. Zásadně se údržba provádí po odpojení zařízení od zdroje napětí. Pod napětím lze provádět opravy na zařízeních připojených na malé, bezpečné napětí. Pod nízkým napětím je přístupné dělat takové úkony, které nelze provádět bez napětí. Tyto práce však smí opět provádět pracovník s náležitou kvalifikací, který si je vědom nebezpečí a při práci musí používat ochranné pomůcky a izolované nářadí. Žáci musí mít veškeré nářadí izolované jinak vůbec nesplňují dané předpisy pro obor, kterým se učí a nemohli by vykonávat danou činnost.


Dále je povoleno pracovat pod nízkým napětím tehdy, kdy by se vypnutím zařízení způsobila velká škoda nebo byly ohroženy životy a zdraví pracujících. Na zařízeních pod vysokým napětím se nikdy nesmí pracovat a také pod nízkým napětím v prostorách s hořlavým prachem nebo v prostředí s nebezpečím výbuchu.


1.4. První pomoc při úrazu elektrickým proudem

Tato problematika je samozřejmě úzce spjata s obsluhou a údržbou elektrických zařízení. Proto se v pravidelných intervalech provádějí bezpečnostní školení, která mají za úkol osvojit žákům, jak se mají zachovat v případě úrazu.

První pomoc při úrazu proudem se skládá ze čtyř úkonů:

  1. postiženého vyprostíme ze styku s proudem

  2. poskytneme mu první pomoc

  3. zavoláme lékaře

  4. úraz oznámíme také příslušnému vedoucímu pracoviště

Při vyprošťování jednáme rychle, ale klidně a rozvážně. Nejjednodušší je, můžeme-li ihned proud vypnout. Je-li postižený ve výšce, musíme ho přivázat suchým provazem nebo podepřít dřevěnými předměty, aby po vypnutí proudu nespadl a neporanil se. Nemůžeme-li proud z jakýchkoli důvodů vypnout, snažíme se postiženého co nejrychleji vyprostit z jeho vlivů. Někdy je ovšem lepší přerušit proud i za cenu materiálních škod. Musíme také dbát, aby při pomoci proud neporanil také někoho jiného nebo dokonce nás.

U elektrického zařízení s vysokým a velmi vysokým napětím je krajně nebezpečné přibližovat se k postiženému, dokud zařízení nebylo odpojeno od napětí. V místě, kde leží postižený, prochází zpravidla proud do země a na povrchu země vznikne elektrický potenciál. Rozdíl potenciálů dvou míst, kterých se mohou dotýkat nohy zachránce na ploše s různými potenciály, nazýváme krokové napětí. Toto napětí se ve vzdálenosti asi 20m od postiženého rovná nule, ale v jeho blízkosti může dosáhnout nebezpečné hodnoty, a proto se při takových úrazech nejdříve soustředíme na odpojení od napětí.

Důležité je se zmínit o úrazech způsobené požárem, které se může na elektrickém zařízení stát nebo dokonce toto zařízení může samo způsobit požár. Proto je nutné vědět jak se v takové situaci zachovat.

Hořící elektrické zařízení nikdy nehasíme vodou. Vypukne-li požár poblíž elektrického zařízení, které je pod napětím, musíme před zahájením hašení vodou nebo vodním hasicím přístrojem vypnout hlavní vypínač, aby nezůstalo žádné zařízení pod napětím. Nikdy se nesmíme domnívat, že budeme zvláště opatrní a nebudeme stříkat na vedení nebo elektrické zařízení pod napětím. Taková jistota není a mohlo by se stát, že by elektrický proud prošel vodním paprskem do koncovky hadice a přes tělo stříkajícího do země, což je životu nebezpečné. Při vypínání proudu nesmíme vypnout přístupové a únikové cesty pro evakuaci osob a také žádné zařízení, které je potřebné k záchranářským pracím.

Po požáru musí být vždy elektrické zařízení zkontrolováno a prohlédnuto odborníkem, případně opraveno a odzkoušeno a poté teprve může být zařízení opět uvedeno do provozu.

Je velice důležité zdůraznit, že všechny práce v tomto textu je nutné dodržovat podle platných norem ČSN.