Tento název je odvozen z anglického international protection, tedy mezinárodní ochrana – stupeň ochrany krytem.
Krytí el. předmětů je funkční opatření, které je součástí elektrických předmětů.
Poskytuje ochranu před dotykem s živými a pohybujícími se částmi a dosahuje se jím ochrana před poškozením, vniknutím cizích předmětů, prachu, vody plynu atd. Podle způsobu a místa použití el. předmětu je mezinárodní normou vyžadován odpovídající stupeň ochrany před dotykem, vniknutím cizího předmětu a vody. IP XX první písmeno cizí předmět, druhé voda.
První číslo vyjadřuje stupeň ochrany před dotykem živých částí nebo pohybujících se částí uvnitř krytu a taktéž před vniknutím cizích pevných těles.
První číslo Popis stupně ochrany
0 | bez speciální ochrany |
1 | ochrana před vniknutím velké části lidského těla, např. ruky a před vniknutím předmětů větších než 50 mm |
2 | ochrana před vniknutím prstu nebo stejného předmětu a před vniknutím pevných těles větších než 12 mm |
3 | ochrana před vniknutím drátu o průměru nebo tloušťce větších než 2,5 mm, včetně předmětů této velikosti |
4 | ochrana před vniknutím drátu o průměru nebo tloušťce větších než 1 mm, včetně předmětů této velikosti |
5 | ochrana před vniknutím prachu (prach vniká jen v takovém množství, které nenaruší funkci zařízení) |
6 | úplná ochrana před vniknutím prachu |
Druhé číslo vyjadřuje stupeň ochrany před vniknutím vody:
0 | bez speciální ochrany |
1 | ochrana před svisle padajícími kapkami vody |
2 | ochrana před kapajícím vodou pod úhlem do 15° |
3 | ochrana před deštěm šikmo dopadajícím pod úhlem pod úhlem 60° od svislice |
4 | ochrana před stékající vodou v různých směrech |
5 | ochrana před tryskající vodou v různých směrech |
6 | ochrana před intenzivně tryskající vodou |
7 | ochrana před ponoření do vody |
8 | ochrana při trvalém ponoření do vody |
IP XX xx
Význam 1. nepovinného písmena
Udává stupeň ochrany před dotykem nebezpečných částí, ale označujeme je písmeny
A – hřbetem ruky
B – prstem
C – nástrojem
D – drátem
IP XX A
B
C
D
Význam 2. nepovinného písmena
H – zařízení vysokého napětí
M – zkoušeny škodlivé účinky vniklé
vody, jsou-li pohyblivé části zařízení v pohybu
(např. rotor)
S – zkoušeny škodlivé účinky vniklé
vody zařízení v klidu
W – vhodné pro použití za stanovených povětrnostních
podmínek. Krytí je dosaženo dostatečným ochrannými
vlastnostmi nebo metodami.
IP 00 – minimální krytí
IP 68 – maximální krytí
Př.
IP x2 – provedení do vlhka, chráněno proti kapající
vodě
IP x3 – chráněno proti kropení a dešti
IP x4 – chráněno proti stříkající vodě
IP 5x – částečně prachotěsné
IP 6x – prachotěsné
Spínače nízkého napětí nn
Spínače jsou přístroje sloužící ke spínání
elektrických obvodů. Podle funkce, kterou vykonávají,
je dělíme na vypínače a přepínače. Další
hlediska pro rozdělení jsou: počet pólů, krytí, způsob
ovládání, způsob montáže, jmenovitý
proud.
Domovní spínače se dělí:
podle provedení na spínače na omítku, polozapuštěné, zapuštěné.
Podle krytí na obyčejné, polokryté, těsně zavřené.
Podle ovládání na otočné, tlačítkové, páčkové, kolébkové, tahací, stiskací.
Jmenovitý proud spínačů je 6 A a 10 A, při 250 V.
Pro spínání osvětlení schodišť v obytných
objektech jsou určeny schodišťové automaty 10 A, 230 V s
časovým nastavením 10s až 5min.
Tyto schodišťové automaty SA 10 jsou nyní nahrazovány
modernějšími a mnohem jednoduššími spínacími
relé a časovými relé. Také se pro osvětlení
schodiště a pro úsporu el. energie používají
pohybová čidla.
Pro průmyslové rozvody, stroje a přístroje se vyrábějí spínače stiskací, kloubové, vačkové, tlakové, plovákové a válcové. Vačkové a válcové spínače lze sestavovat do funkce vypínače, reverzačního přepínače, přepínače Y/D, přepínače pólů a síťového přepínače. Vačkové spínače mohou mít až 24 spínacích jednotek. Trojpólové spínače se vyrábějí v řadě jmenovitých proudů 6, 10, 16, 25, 40, 60 a 100A, kromě tlakového spínače typu TSP, který je na jmenovitý proud 2A při 250V a kromě typu VRZD pro jmenovitý proud 6A při 400V. Kloubové spínače jsou na jmenovité proudy 100, 200, 400 a 600A. Těmito spínači lze spínat a vypínat zatížené elektrické obvody, avšak proud musí být menší než jmenovitý. Pro speciální použití se vyrábějí další typy spínačů např. programový spínač RP 145, vačkové spínače s uzamykatelnou nulovou polohou S 63 VZ, vačkové spínače ve skříni Al s pojistkami S 63 VJ, mezní spínače a další.
Elektromagnetické stykače jsou spínače s dálkovým
a automatickým ovládáním pro spínání
elektrických obvodů, strojů, motorů. Rozlišujeme stykače
na proud střídavý a na proud stejnosměrný (dle cívky).
Podle provedení rozlišujeme stykače vzduchové a olejové.
Ze stykačů můžeme sestavovat kombinace stykačů pro reverzaci motorů, automatické
přepínače Y/D, rotorové spouštěče a další
kombinace pro automatizační techniku. Základní části
stykačů jsou: hlavní kontakty, pomocné kontakty, které
jsou spínací nebo rozpínací a spínací
cívka.
Hlavní kontakty jsou součástí silového obvodu, prochází jimi zatěžovací proud.
Pomocné kontakty
jsou rozděleny na přídržné (spínací) a klidové
(rozpínací) a slouží nám k ovládání,
blokování a signalizaci. Zatížitelnost pomocných
kontaktů je 6A a 10A, podle typu stykače.
Spínací cívka musí vytvořit dostatečnou přítažnou a přítlačnou sílu pro zapnutí spínacích kontaktů. Ovládací napětí lze volit podle potřeby. Pro trojfázovou síť se nejčastěji volí napětí cívky 230V. Dále máme stykače s cívkou 24 a 48V.
Protože
stykač není zařízen na samočinné vypínání
zkratových proudů, předřazují se mu zpravidla pojistky nebo
jističe. Pro jištění motorů před přetížením
se do obvodu zapojuje nadproudové relé, které nám
pomocí bimetalu (dvojkovu) odpíná ovládací
obvod. Ovládat stykače můžeme ručně, dvojtlačítky, trojtlačítky
nebo automaticky z jednoho nebo více stanovišť, přičemž
přes ovládací obvod se musí vést fáze,
tzn. od ovl. poj. přes tepelné relé k tlačítkům.