Účel revize elektrických zařízení
Účelem revize elektrických zařízení je ověřování jejich stavu z hlediska bezpečnosti. Požadavky bezpečnosti se považují za splněné, pokud el. zařízení odpovídá ustanovení norem.
 

Výchozí revize
Nová elektrická zařízení je možno uvést do provozu jen tehdy, byl-li jejich stav z hlediska bezpečnosti ověřen výchozí revizí, popř. jiným dokladem v souladu se zvláštními právními předpisy.

Elektrická zařízení nebo jejich části, které nemohou být bez napětí během rekonstrukce, lze provozovat v průběhu těchto prací bez provedené výchozí revize. Výchozí revize se provede po ukončení celkové rekonstrukce na těch částech, na kterých byly práce provedeny.

Za nová ani rekonstruovaná el. zařízení se nepovažuje rozšíření existujícího el. obvodu nn, které nevyžaduje změnu jištění.

Výchozí revizi el. zařízení, která se sestavují na místě jejich uvedení do provozu z částí, je možno provádět po částech. Doklady o provedených zkouškách jednotlivých částí el. zařízení jsou podkladem pro provedení výchozí revize celého el. zařízení.

U elektrického zařízení, která mění svou dřívější polohu a může to mít za následek změny elektrických a funkčních vlastností nebo změny zapojení, se musí před uvedením do provozu provést alespoň jejich kontrola a o této kontrole se musí vyhotovit záznam s podpisem pověřeného pracovníka. Pokud je zařízení na místě sestavováno z částí, musí se před uvedením do provozu provést výchozí revize.

Jestliže byly na zařízení provedeny práce charakteru oprav, může se dále provozovat jen tehdy, byla-li provedena kontrola stavu a pořízen zápis s podpisem pověřeného pracovníka.

Pravidelné revize
Provozovaná elektrická zařízení musí být pravidelně revidovaná nejpozději ve lhůtách stanovených normou ČSN.

Na vedeních přenosové a distribuční soustavy, transformovnách vn/nn a rozvodných zařízení nn se nemusí provádět pravidelné revize, pokud bezpečnost el. zařízení je zajišťována pravidelnými kontrolami a údržbou.

V organizacích s vlastním řádem preventivní údržby lze lhůty pravidelných revizí prodloužit až na dvojnásobek, kromě výjimek stanovených normou. V případě prodloužení lhůty musí být pravidelné kontroly prováděny nejméně ve lhůtách stanovených pro pravidelné revize.

O výsledcích pravidelných kontrol a odstraňování závad zjištěných kontrolou se musí provádět písemné záznamy s podpisem pověřeného pracovníka.

U el. zařízení, která musí být ze závažných důvodů nepřetržitě v provozu, se může pravidelná revize provést i po uplynutí stanovené lhůty, nejpozději však v roce následujícím.

Lhůta pro prostředí složité je rovna nejkratší lhůtě ze lhůt pro prostředí jednoduchá, z nichž je prostředí složité složeno.

Pro provádění pravidelných revizí platí vždy nejkratší ze lhůt stanovených podle druhu prostředí a podle druhu prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob, ve kterém je el. zařízení umístěno.

Pravidelná revize musí být provedena nejpozději v roce, do kterého spadá konec stanovené lhůty do doby provedení poslední revize. Netýká se lhůt kratší než 1 rok.

19.1. Podklady k provádění revizí

Podklady pro provádění revizí jsou:

• dokumentace elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení " protokoly o určení druhu prostředí, pokud nejsou součástí dokumentace " písemné doklady o provedení výchozích revizí částí elektrického zařízení

• záznamy o kontrolách, zkouškách a měřeních provedených ne el. zařízení před jeho uvedením do provozu

• doklady stanovené příslušným předpisem (výchozí revizní zpráva)

• písemné záznamy o provedených opatřeních a kontrolách v případě provádění rekonstrukcí

Podklady k provádění pravidelné revize jsou:

• dokumentace el. zařízení odpovídající skutečnému provedení

• protokoly o určení druhu prostředí

• zásady pro údržbu el. zařízení, tj. provádění kontrol, revizí, zkoušek a měření

• záznamy s výsledky provedených podle řádu preventivní údržby s podpisem pověřeného pracovníka

• zpráva o předchozí revizi

• záznamy o provedených kontrolách při rozšiřování obvodu nn, které nevyžaduje změnu jištění:

  - u zařízení, které mění svoji polohu
  - u zařízení, na kterých byly provedeny práce charakteru oprav

 

Názvy a definice

Preventivní údržba – souhrn činností zaměřený na udržení provozuschopného a bezpečného stavu el. zařízení

Bezpečnost el. zařízení – schopnost el. zařízení neohrožovat lidské zdraví, užitková zvířata nebo majetek a okolní prostředí

Kontrola el. zařízení – činnost prováděná na el. zařízení, při které se zjišťuje technický stav zkouškou, měřením, kontrolou atd.

Revize el. zařízení – činnost prováděná prohlídkou, měřením a zkoušením za účelem zjištění stavu el. zařízení z hlediska bezpečnosti; součástí revize je i vypracování revizní zprávy

Výchozí revize – revize prováděná na novém nebo rekonstruovaném el. zařízení před jeho uvedením do provozu

Pravidelná revize – revize provozovaných el. zařízení, prováděná pravidelně ve stanovených lhůtách

Zpráva o revizi – písemný doklad o výsledku revize, z něhož je patrný jeho stav z hlediska bezpečnosti v době vykonávání revize

Řád preventivní údržby – předpis organizace pro provádění preventivní údržby el. zařízení, který obsahuje způsob a lhůty provádění preventivní údržby

Rekonstrukce – zásahy do konstrukční a technologické části, které mají za následek změnu technických parametrů, popř. změnu funkce a účelu el. zařízení

Oprava – úkon, kterým se odstraňuje fyzické opotřebení nebo poškození za účelem uvedení zařízení do provozuschopného stavu 

Pověřený pracovník – pracovník s příslušnou kvalifikací podle předpisů orgánů státního odborného dozoru pověřený organizací

Revize a kontroly elektrických spotřebičů během jejich používání – ČSN 33 1610

Podle této normy se provádí:

1. Kontroly elektrických spotřebičů během jejich používání

2. Revize elektrických spotřebičů po opravách a úpravách a během jejich používání

Rozdělení el. spotřebičů podle používání:

Skupina A - spotřebiče pronajímané dalšímu uživateli

Skupina B - spotřebiče používané ve venkovním prostoru (na stavbách, v parku,..)

Skupina C - spotřebiče používané při průmyslové a řemeslné činnosti ve vnitřních prostorách

Skupina D - spotřebiče používané ve veřejně přístupných prostorách (školy, hotely, ….)

Skupina E - spotřebiče používané při administrativní činnosti

Odpor ochranného vodiče: max. 0,3 Ω při délce přívodu do 5 m, 0,1 Ω připočteme na každé další 7,5 m

Izolační odpor – spotřebiče třídy I:

• Spotřebiče držené v ruce min. 2 MΩ

• Ostatní spotřebiče min. 1 MΩ, tepelné spotřebiče nad 3,5 kW …. 3 MΩ (nebo 1 mA na 1 kW)

Izolační odpor – spotřebiče třídy II:

• Spotřebiče držené v ruce min. 7 MΩ (svítidla 4 MΩ),ostatní spotřebiče min. 2 MΩ

Izolační odpor – spotřebiče třídy III:

• Spotřebiče držené v ruce min. 0,25 MΩ, ostatní spotřebiče min. 0,25 MΩ

 

Další postup při revizi:

Je-li měření izolačního odporu u elektrického spotřebiče třídy ochrany I nebo II proveditelné, je možné považovat je při zjištění odpovídajících hodnot za dostatečné pro ověření bezpečnosti elektrického spotřebiče. Norma však důrazně doporučuje, aby spotřebiče, které vyhověly požadavkům na izolační stav, byly dále změřeny některou z následujících metod:

1. Měření proudu protékajícího ochranným vodičem
   Hodnota naměřeného proudu nesmí překročit 3,5 mA.
   Výjimky - tepelné spotřebiče nad 3,5 kW – max. 1 mA na 1 kW

   • zařízení informační techniky držené v ruce – max. 0,75 mA

   • zařízení informační techniky vybavené varovným návěstím a pospojováním

2. Měření dotykového proudu
   Hodnota dotykového proudu nesmí překročit 0,5 mA

3. Měření náhradního unikátního proudu
   Spotřebiče třídy I – hodnota unikajícího proudu nesmí překročit 3,5 mA
   Spotřebiče třídy II – hodnota unikajícího proudu nesmí překročit 0,5 mA

Revize a kontroly elektrického ručního nářadí během jejich používání – ČSN 33 1600

Podle této normy se provádí:

1. Kontroly ručního elektrického nářadí během jejich používání

2. Revize ručního elektrického nářadí po opravách a úpravách a během jejich používání

 

Rozdělení nářadí podle používání:

Skupina A – s nářadím se pracuje jen občas (do 100 provozních hodin za rok)
Skupina B – s nářadím se pracuje často krátkodobě (od 100 do 250 provozních hodin za rok)
Skupina C – s nářadím se pracuje často delší dobu (víc než 250 provozních hodin za rok)

Odpor ochranného vodiče:
max. 0,2 Ω při délce do 3 m
0,1 Ω připočteme na každé další 3 m

Izolační odpor nesmí být menší než:

U základní izolace - 2 MΩ

U přídavné izolace - 5 MΩ

U zesílené izolace - 7 MΩ

 

U nářadí třídy ochrany II a III musí být pohyblivý přívod neoddělitelně spojen

 

19.2. Druhy prostředí pro elektrická zařízení

Prostory z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem
Z hlediska velikosti nebezpečí úrazu elektrickým proudem, které může vzniknout při provozu elektrického zařízení, s ohledem na vnější vlivy a jejich působení, se prostory člení na:

• Prostory normální

• Prostory nebezpečné

• Prostory zvlášť nebezpečné

Toto členění je rozhodující při stanovení přísnosti požadavků určených jednotlivými způsoby ochran nebo jejich kombinacích.

 

19.2.1. Popis funkce přijímače HDO FMX 100, 300

Úkolem HDO je dosáhnout koordinace výroby a spotřeby el. energie s cílem plně využít elektrifikační soustavy. Pomocí HDO se mohou okamžitě podle potřeby ovládat skupiny spotřebičů z centrálního místa. Přitom jako přenosové cesty pro ovládací signál slouží sama silnoproudá sít.

Vysílač HDO

Je zařízení umožňující tvorbu tónového signálu, jeho zakódování a připojení na silnoproudou síť. Je řízen a kontrolován automaticky. Automatika umožňuje vyslání 44 dvojpovelů u provedení G,Y, 512 dvojpovelů u provedení B,D,L, 896 dvojpovelu u provedení A,C,K a 3584 dvojpovelu u provedení E,F.
Tónovací signál se vždy zavádí do všech tří fází. Velikost ovládacího kmitočtu je určena podle krajů tak, aby sousední kraj měl vždy jinou frekvenci.

 

19.2.2. Popis funkce sazbových spínačů

Sazbové spínače

Sazbové spínače jsou přístroje pro přesné časové ovládání a řízení odběru elektrické energie. Mohou vytvořit sled časově závislých nastavitelných impulsů proměnné šířky, periodicky se opakujících v rámci cyklu 24 hodin při denním programovém kotouči, nebo 168 hodin při týdenním programovém kotouči. Jsou vybaveny spínacím prvkem (mikrospínačem) obsahujícím jeden přepínací kontakt. Nastavení časového spínání na programovém kotouči se provádí pomocí zapínacích a vypínacích jezdců.

Časové stroje (hodiny) jsou u typů H3D, H53D, H55D mechanické a jejich poháněcí péro je (jsou-li připojeny) automaticky dotahováno elektromotorkem. Chod spínacích hodin "Grosslin" a SPH-Q je řízen elektronicky krystalem.

Přepínací funkce druhé sazby je zajištěna tak, že při poloze přepínače (O) (V – vypnuto) je napájen přepínací systém dvousazbového elektroměru, ten pracuje v režimu "V" (denní sazba) a cívky stykačů spotřebičů na noční sazbu jsou odpojeny.

Při poloze přepínače (I) (Z-zapnuto) je odpojen přepínací systém elektroměru a ten pracuje v režimu "N" (noční, nízká sazba) a jsou zapojeny cívky stykačů spotřebičů, které mohou pracovat pouze při nočním odběru.