Vyšší odborné školy (VOŠ) – charakteristika, výhody studia, uplatnění

Pro všechny zájemce o vyšší vzdělávání (tedy vzdělávání vyšší než střední všeobecné či střední odborné) existuje v ČR kromě vysokých škol (VŠ) také široká nabídka vyšších odborných škol (VOŠ). Většinou jde o samostatné vzdělávací subjekty. Existují ale také příklady, kdy po sloučení škol vznikla vzdělávací instituce, která nabízí jak střední vzdělávání, tak i vyšší odborné vzdělávání tzv. „pod jednou střechou“. VOŠ jsou zařazeny do českého vzdělávacího systému od roku 1995 a studuje na nich přibližně 10 % absolventů SŠ v ČR. V anglicky mluvících zemích se obdobný typ škol označuje jako College.

VOŠ poskytují absolventům SŠ, kteří ukončili studium maturitní zkouškou, možnost dalšího zvyšování kvalifikace. Ve srovnání se studiem na VŠ jsou obory vyššího studia zaměřeny především na praktickou profesní orientaci. Tak jako VŠ, tak i VOŠ patří mezi terciární stupeň vzdělání.

Studium VOŠ je zpravidla 3leté a je zakončeno absolutoriem, které se skládá ze zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Úspěšný absolvent VOŠ získá osvědčení o absolvování studia, diplom a vysvědčení o absolutoriu. K těmto dokladům je na většině VOŠ automaticky vydáván tzv. Europass obsahující výpis předmětu, zkoušek a zápočtů jak v české tak v anglické verzi. Absolventu je udělen neakademický titul diplomovaný specialista (DiS.) uváděný za jménem. Dosažený stupeň vzdělání podle mezinárodních klasifikačních stupňů pro vzdělání (ISCED) je 5B.

VOŠ obvykle poskytuje jeden vzdělávací program, akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Ve srovnání s většinou VŠ není VOŠ strukturovaná na fakulty a nenabízí více vzdělávacích programů (oborů studia). Vzdělávací program však může být rozdělen na více zaměření.

Na VOŠ (soukromých i veřejných) žáci obvykle platí školné. To se platí dvakrát za akademický rok a jeho výši na veřejné VOŠ upravuje školský zákon (pohybuje se kolem 2 500 – 5 000 Kč/rok, nejdražší jsou umělecké obory). Hodnocení a způsob zkoušení jsou na VOŠ obdobné jako na VŠ. S malým rozdílem se však hodnotí i formou průběžného hodnocení. Od žáků se vyžaduje téměř 100 % docházka (tolerance kolem 10 % omluvených hodin) a tedy účast na většině přednášek, seminářů a cvičení, včetně odborné praxe, jež jsou nezbytné k získání zápočtu nebo připuštění ke zkoušce ve zkouškovém období. Nelze opomenout, že existuje také spolupráce mezi veřejnými VOŠ a VŠ nebo univerzitami, co se týče prostupnosti vzdělávání. Některé veřejné VOŠ mají uzavřenou rámcovou smlouvu s VŠ o snadnějším přechodu svých absolventů ke studiu na dané VŠ. Z hlediska pozdějšího zájmu o studium VŠ je však prostupnost mezi VOŠ a VŠ ještě nedostatečná.

Pro koho je tedy studium VOŠ vhodné? Jak už bylo zmíněno, všeobecně lze říci, že studium VOŠ je alternativou studia VŠ. Tyto školy ovšem nelze stavět na stejnou úroveň. Studium VOŠ je vhodné pro žáky, kteří úspěšně ukončili SŠ maturitní zkouškou a chtěli by pokračovat ve studiu svého oboru, ale z nějakého důvodu nechtějí nebo nemohou studovat VŠ. Buď nebyli na VŠ řádně přijati, na studium VŠ si hned netroufají, nebo spíše než studium teorie upřednostňují získání větší praxe a praktických dovedností v daném oboru. Studium VOŠ je vhodné pro žáky, kteří jsou pro svůj obor zapálení a chtějí se v něm ještě více zdokonalit. Nejvhodnější je pro ty, kteří dávají přednost profesně zaměřenému studiu, s dostatkem praxe. Nezanedbatelný je rovněž fakt, že po ukončení studií mají tito žáci, zejména z oborů technického zaměření, reálnější možnost najít uplatnění na trhu práce. Praxe je čím dál více velmi pozitivně vnímána zaměstnavateli. Někteří žáci pak získávají zaměstnání přímo na pracovištích, kde vykonávali odbornou praxi a kde se osvědčili. Ve srovnání se studiem VOŠ jsou bakalářská studia spíše teoreticky zaměřená. Předpokládá se, že bakalář bude pokračovat v magisterském studiu, kdežto absolvent VOŠ je již „hotový“ absolvent.

Co se týče uplatnění absolventů VOŠ v praxi, existují rozdíly mezi absolventy jednotlivých skupin oborů. Absolventi všech oborů VOŠ jež uvádíme v nabídce Almanachu technického vzdělávání, tj. oborů technického zaměření, jsou na trhu práce velice žádáni a míra uplatnitelnosti je velmi vysoká. Jako náhradní variantu studia VOŠ místo VŠ si proto z hlediska uplatnitelnosti volí více studenti oborů s např. strojírenským zaměřením než studenti humanitně orientovaných oborů.

Výběr oborů vzdělání pro VOŠ byl v Almanachu proveden analogicky k oborům vzdělání SŠ s tím, že jsou zde zastoupeny tyto skupiny oborů:

23 STROJÍRENSTVÍ A STROJÍRENSKÁ VÝROBA



26 ELEKTROTECHNIKA, TELEKOMUNIKAČNÍ A VÝPOČETNÍ TECHNIKA



28 TECHNICKÁ CHEMIE A CHEMIE SILIKÁTŮ



29 POTRAVINÁŘSTVÍ A POTRAVINÁŘSKÁ CHEMIE



31 TEXTILNÍ VÝROBA A ODĚVNICTVÍ



33 ZPRACOVÁNÍ DŘEVA A VÝROBA HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ



36 STAVEBNICTVÍ, GEODÉZIE A KARTOGRAFIE



37 DOPRAVA A SPOJE



39 SPECIÁLNÍ A INTERDISCIPLINÁRNÍ OBORY (OBOR VZDĚLÁNÍ VÝROBNÍ A ŘÍDICÍ SYSTÉMY PODNIKU).