Vysoké školy (VŠ) – charakteristika, typy a forma studia

Současné nastavení vzdělávacího systému velice silně akcentuje vysokoškolské vzdělání. Byť studium vysoké školy nebo univerzity samo o sobě úspěch nepřináší, pokud se student pro vysokoškolské vzdělání rozhodne, měl by při své volbě respektovat nejen své touhy a skutečné osobnostní předpoklady, ale také využitelnost vzdělání v pozdější praxi.

Vysoká škola (dále jen VŠ) je vzdělávací instituce (právnická osoba) poskytující terciární vzdělávání. Jde o nejvyšší článek vzdělávací soustavy. V České republice musí student VŠ nejprve získat úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání, zakončená maturitní zkouškou, která je podmínkou pro studium jakéhokoliv oboru VŠ. Výuka na VŠ je prováděna a řízena profesory a docenty. Kromě nich mohou vést semináře také odborní asistenti, asistenti nebo lektoři. VŠ je jediná instituce, která má právo udělovat akademické tituly.

Studium VŠ probíhá v prezenční (denní), distanční (dálkové), nebo kombinované formě a studijní program má tři stupně: bakalářský, magisterský a doktorský.

Bakalářský program je přípravou na navazující magisterský program, nebo na výkon povolání. Standardní doba studia je 3 až 4 roky. Absolventům je udělen titul Bc., resp. BcA.

Magisterský program, resp. navazující magisterský program navazuje na program bakalářský a trvá 2 až 3 roky. U oborů, které vyžadují delší přípravu (právo, lékařství), nenavazuje na bakalářský program a délka studia je 5 až 6 let. Absolventům se udělují podle typu školy a studijního oboru tituly Mgr., MgA., Ing., Ing. arch., MUDr., MDDr. a MVDr. Absolventi s titulem Mgr. mohou projít rigorózním řízením a získat tzv. "malý doktorát" (např. titul JUDr., PhDr. aj.).

Doktorský program navazuje na program magisterský a je zaměřen na vědeckou a výzkumnou činnost. Obvyklá délka studia je 3 až 4 roky, absolventům se uděluje za jméno titul PhD. nebo ThD.

Vysoké školy se v ČR dělí podle několika kritérií. Podle typu školy rozlišujeme VŠ univerzitní a neuniverzitní. Univerzity mají vedle funkce vzdělávací i významnou funkci vědecko-badatelskou. Člení se na fakulty, které se dále dělí na katedry nebo ústavy. U fakult zajišťujících výuku ve větším počtu se mohou ústavy nebo katedry sdružovat do sekcí (např. sekce chemie, sekce fyziky aj.). Univerzity mohou uskutečňovat všechny typy studijních programů. VŠ neuniverzitního typu uskutečňují především bakalářské a magisterské studijní programy. Na rozdíl od univerzitních VŠ se nečlení na fakulty.

Podle právní formy existují v ČR vysoké školy veřejné, soukromé a státní. Veřejné VŠ jsou zřizovány a rušeny zákonem a jsou financovány především dotacemi ze státního rozpočtu. Dalšími zdroji příjmů jsou např. poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku školy, příjmy ze státních fondů a rozpočtů obcí, dary aj.

V ČR je celkem 26 veřejných VŠ, přičemž většina (24) z nich je univerzitního typu. K provozu činnosti soukromých škol (v ČR jich aktivně působí 42, z toho 3 univerzitního typu) uděluje souhlas MŠMT. Soukromé VŠ jsou financovány především z vlastních zdrojů, může jim však být poskytnuta státní dotace. Státní VŠ jsou policejní a vojenské, jsou zřizovány zvláštním zákonem a v ČR působí 2, obě univerzitního typu. Jsou spravovány ministerstvy (vnitra a obrany), nemají právní subjektivitu a jsou organizačními složkami státu.

Všechny tři výše uvedené stupně studia v sobě zahrnují konkrétní studijní programy nabízené konkrétní VŠ a akreditované MŠMT na určité období. V rámci jednoho studijního programu si studenti volí jeden i více studijních oborů. V Almanachu technického vzdělávání najdete podrobný přehled více než 400 studijních programů, které lze podle zaměření přiřadit k technickým (12 vědních oborů)nebo přírodním (7 vědních oborů) vědám. Uvedené programy nabízí celkem 80 fakult, jež jsou součástí 23 škol všech výše uvedených typů i právních forem.