Povrchová úprava výrobků ze dřeva plní v zásadě dvě funkce, a to funkci ochrannou a funkci výtvarně estetickou. Předpokladem pro technicky a esteticky bezvadnou povrchovou úpravu je pečlivě provedená příprava ploch.
Prostředky pro povrchovou úpravu můžeme rozdělit do těchto kategorií:
- Brusiva, brusné prostředky – prostředky pro vyrovnání a hlazení povrchu,
- Prostředky pro zušlechtění povrchu – plniče pórů, tmely,
- Prostředky měnící barvu povrchu – bělící prostředky, mořidla,
- Nátěrové hmoty.
2.1. Brusiva, brusné prostředky
Broušení je jedním z nejdůležitějších úseků truhlářské technologie, na jeho kvalitě závisí celá kvalita povrchové úpravy. Jedním činitelů, který významně ovlivňuje broušení, je brusivo. Podle původu se brusiva dělí na přírodní a syntetická. Stále více se uplatňují brusiva syntetická. Jsou chemicky čistá, dostupná a neznečišťují dřevo. Používá se hlavně syntetická pemza, syntetický korund (elektrokorund) a syntetický karbid křemíku (karborundum).
Brusné prostředky se dělí podle toho, k jakému účelu se využívají, na:
- volná zrna – brusné a leštící prášky. Používají se při vyrovnávání a leštění lakových filmů;
- zrna rozptýlená v mazivu – brusné a leštící pasty a vosky. Používají se při dokončování a lakových filmů;
- zrna na podkladě – plošné brusné prostředky pro rovné plochy jsou brusné a leštící pásy (pro pásové brusky), svitky – role (pro válcové brusky), listy – archy (pro kotoučové brusky a ruční broušení. Používají se pro vyrovnávání a hlazení ploch a hran.
2.2. Tmely a plniče pórů
Tyto materiály se z hlediska složení řadí k nátěrovým hmotám, mají však odlišnou funkci. Tmely slouží k vyrovnání nerovností v ploše. Může se jich používat k místní – lokální úpravě plochy – správkové (opravné) tmely, nebo k vyrovnání celé plochy – potahové (podkladové) tmely.
- Sortiment tmelů je velmi široký. Člení se podle několika hledisek:
- podle druhu pojiva: tmel klihový, lakový, olejový, emulzní (vodový),
- podle způsobu nanášení: stříkací, polévací, navalovací,
- podle barvy: transparentní, pigmentový,
- podle rozpouštědel: tmely s rozpouštědly organickými a anorganickými (vodové).
Plniče pórů slouží k zaplnění pórů hrubě pórovitých dřevin pod lakový film leštěný na vysoký lesk, lesk (v některých případech i pololesk). Bělící prostředky používají se např. k odstranění barevných skvrn a záběhů, egalizaci barevného odstínu předních ploch nábytkové sestavy zadýhovaných světlou dýhou, osvěžení vzhledu dřeva a získání zajímavého odstínu. Podle způsobu, jak ke změně barvy dochází, se dělí na chemické a fyzikální.
- Chemické bělící prostředky – peroxid vodíku, kyselina šťavelová, kyselina siřičitá nebo její sůl
- Fyzikální bělící prostředky – pigmentová bělidla disperzní vodová (např. Spoloxyl), lazurovaní laky
Obr. 1
2.3. Mořidla
Tímto názvem se označují barvící látky, které vnikají do dřevní hmoty a netvoří povlak.Používají se k napodobování vzácnějších tmavších dřevin dostupnějšími druhy dřevin, ke zvýraznění textury dřeva a zakrytí barevných odstínů. Nároky na mořidla se stále zvyšují.
Mořidla na dřevo se dělí z několika hledisek:
Podle surovinového původu – přírodní a syntetická
Podle rozpouštědel, v nichž jsou rozpuštěna – rozpustná ve vodě, disperzní, lazurovaní.
Podle počtu složek – jednosložková a dvousložková.
Podle způsobu vybarvení – chemická, fyzikální a chemicko – fyzikální.
Obr. 2
2.4. Nátěrové hmoty
Jsou to materiály, které se v kapalném, polotuhém (pastovitém) nebo tuhém (práškovém) stavu nanášejí na předmět, kde vytvářejí souvislou vrstvu, zvanou film. Nátěr má funkci ochranou a estetickou. Nátěrovou hmotu tvoří složky neprchavé a prchavé, nebo též filmotvorné, barvící a rozpouštěcí.
Obr. 3
Ve výrobě nábytku se v současnosti uplatňuji dva základní způsoby PÚ:
- mokrý způsob PÚ (nanášení nátěrových hmot-NH- v tekutém stavu), podle průhlednosti může být transparentní PÚ, nebo pigmentová PÚ,
- suchý způsob PÚ (nalepení povrchově dokončených fólií a laminátů na dřevo nebo KD.
Části mokré PÚ, které však nemusejí být vždy všechny provedeny:
- Příprava povrchu (vyrovnání a vyhlazení povrchu – broušení, vyspravení vad, tmelení, plnění pórů…).
- Estetická příprava (zušlechťování povrchů – bělení, barvení, moření, lazurování…).
- Příprava a nanášení NH (provedení nátěrů).
- Vysoušení nebo vytvrzování nátěrů.
- Dokončování nátěrových filmů (broušení a leštění vrchní vrstvy nátěrového filmu.