Obsah

10

Příprava strojů a zařízení

10.1. Upevňování nástrojů

Nedostatečná příprava nástrojů, jejich nesprávné upnutí nebo jejich špatný stav má za následek zvýšení opotřebení nástroje, nízké výkony dřevoobráběcího stroje, nepřesnost rozměrů zhotovených výrobků, porušení požadavků na bezpečnost práce. 


10.2. Nácvik obsluhy strojů při výrobě neopracovaných přířezů

Při výrobě neopracovaných přířezů se provádějí operace:

  • předsoušení nebo sušení
  • příčné dělení (krácení)
  • podélné dělení (rozřezávání)
  • nastavování délky
  • pořadí těchto operací může být různé, podle zvolené technologické koncepce

Rozlišují se tři základní postupy výroby neopracovaných přířezů řeziva:

  • příčně podélná
  • podélně příčná
  • příčně podélná s předrýsováním
  1. příčně podélný způsob výroby spočívá v tom, že jednotlivé kusy deskového řeziva se nejdříve příčně dělí (zkracují) na hrubé délky přířezů. Přitom se současně vyřezávají místa s vadami, které neodpovídají jakosti přířezů (normou nepovolené vady). Potom se zkrácené kusy rozřezávají na potřebné šířky vlysů. Tento způsob je v praxi využíván nejvíce vzhledem k menší pracnosti a jednodušší manipulaci s přířezy (jsou při rozřezávání kratší). Výtěžnost vlysů je při větších délkách vyšší než při druhém způsobu.

  2. podélně příčný způsob výroby spočívá v tom, že řezivo v celé délce se nejdříve podélně rozřeže na šířky vlysů. Potom se jednotlivé vlysy vyřezávají, krátí na potřebné délky a současně se vyřezávají vadná místa. Tento způsob se využívá hlavně při výrobě nekonečných vlysů. Výtěžnost vlysů (krátkých) může být při přípravě pro výrobu nekonečného vlysu vyšší než při prvním způsobu.

  3. příčně podélný způsob výroby s předrýsováním spočívá v tom, že jakost přířezů je nejvyšší, předrýsováním se zvyšuje výtěžnost.


Typový postup výroby opracovaných jehličnatých přířezů
Jehličnaté přířezy se nejčastěji vyrábějí ze SM/JD řeziva, přičemž se oba druhy nerozlišují (druhují se společně). Ostatní jehličnany, zejména BO a MD se používají méně, protože k většímu rozsahu vad a smolnatosti je u nich menší výtěžnost. Podle požadavků na vzhled a pevnost se používá řezivo I.–II. jakosti, vysušené na rovnovážnou vlhkost (pro interiér 6–10 %), nebo neopracované přířezy, které se však musí sušit.


Typový postup výroby zahrnuje zpravidla tyto operace:

  • řezání na hrubou délku
  • řezání na hrubou šířku (nebo sdružené šířky)
  • srovnání plochy a boku do pravého úhlu
  • opracování na přesnou tloušťku
  • řezání na přesnou délku
  • řezání na přesnou šířku
  • kontrola a opravy vad

Podle typu konkrétního dílce nebo součásti výrobku se tento postup přizpůsobuje, např. při výrobě úzkých lišt se tloušťkují sdružené šířky přířezů a až pak se rozřezávají na jednotlivé lišty, apod.

 

  1. Řezání řeziva na hrubou délku (krácení)
    Řeže se s nadmírou na opracování na zkracovacích kyvadlových nebo ramenových pilách, současně se odstraňují nedovolené vady. Pilový kotouč má souměrně trojúhelníkové ozubení. Na kvalitu řezu nejsou kladeny zvláštní požadavky.

    Prvním řezem se zarovná jeden čelní konec a zároveň se odstraňují čelní trhliny. Při vyšších požadavcích na vzhled a pevnost dílců, pro které jsou přířezy určeny, se krátí po jednom kuse, jinak více kusů najednou podle zarážek na stole stroje, nebo podle řezacího programu automatické pily.

  2.  Řezání na hrubou šířku (rozřezávání)
    Přířezy v hrubých délkách se obvykle rozřezávají na vícekotoučových rozřezávacích pilách s podávacím pásem ve stole stroje, případně s ručním posuvem. Současně se odstraňují nedovolené vady. Pilový kot. má trojúhelníkové nesouměrné ozubení, nebo vlčí.??

  3. Srovnání plochy a boku
    Srovnávají se obvykle přířezy, pokud se spojují na tupou spáru a nemají profilované boky. Používá se srovnávací frézka s ručním nebo mechanickým posuvem. Místo srovnávání a tloušťkování lze použít čtyřstranné frézování.

  4. Opracování na přesnou tloušťku
    Provádí se rovinným frézováním na tloušťkovací frézce. Přířezy na spárovku se netloušťkují (až hotová spárovka – po slepení dřevo v okolí lepené spáry nabobtná, po klimatizaci seschne a plocha se zvlní).

  5. Řezání na přesnou délku
    Čelní konce se zaříznou na přesnou délku a tím vznikne čistý přířez nebo sdružený přířez. Používají se spodní dvoustranné formátovací pily s posuvným stolem.

  6. Řezání na přesnou tloušťku
    Provádí se pouze při výrobě úzkých vlysů a lišt. Rozřezávají se šířkově sdružené přířezy na vícekot. rozřezávacích pilách, případně se úzké přířezy odřezávají po jednom kuse na stolní jednokot. pile. Je požadován čistý řez, a proto se používají podbroušené kot.

  7. Kontrola, opravy vad
    Oprava spočívá ve vyvrtání vadných a nedovolených suků, zatmelení vyštípnutých vláken, apod. Současně se provádí kontrola a vytřídění přířezů s neopravitelnými vadami. Zkontrolované přířezy se odváží do skladu.

  8. Skladování opracovaných přířezů
    Přířezy se skladují na přepravkách tak, aby si udržely rovnovážnou vlhkost. Z tohoto důvodu se někdy balí do fólií. 


10.3. Výroba listnatých přířezů

Nejčastěji se používá BK řezivo I. – II. jakosti, pro jeho dostupnost, výhodné technické vlastnosti. Řezivo je vysušené na vlhkost 8 ±2 %, obvykle neomítané z prvovýroby. Ostatní dřeviny (DB, JS, JV, BŘ, HR) se používají jen v případě na vyšší úroveň výtvarného a estetického pojetí výrobku. Řezivo se krátí po jednom kuse s předrýsovýním a vždy se srovnává. Ostatní operace jsou shodné s technologií výroby jehličnatých přířezů.


Postup výroby neopracovaných listnatých přířezů – hranolků k ohýbání
Hranolky se vyrábějí z deskového nebo hraněného BK řeziva I. a II. jakosti, vysušené na 25–30 %. Jsou na ně kladeny specifické požadavky: K ohýbání je nejvhodnější dřevo listnatých houževnatých dřevin, nejčastěji se používá BK (má vysoký obsah ligninu, který se plastifikácí pařením stává tvarovatelným a po vysušení drží tvar), méně DB a JS. Řezivo musí být zdravé, bez nepravého jádra, rovnovlákné, nesmí být napadeno hnilobou, poškozeno hmyzem, trhlinami na plochách, nesmí mít točitost vláken ani reakční dřevo.

  1. Řezání deskového řeziva se provádí:
    • krácením řeziva na hrubou délku a rozřezáním délkových přířezů na šířku
    • podélným rozřezáním řeziva v celých délkách a krácením jednotlivých přířezů

  2. Třídění hranolků

    Třídí se na hranolky určené k ohýbání a nevhodné k ohýbání. Kritériem pro třídění je rozsah vad. Dovolené vady jsou určeny normou:

    Odklon vláken od osy hranolku (pro mírné ohyby) je povolen max. o 10º, a to pouze do ¼ délky.

    Odklon vláken pro náročnější ohyby je povolen max. o 5º na ¼ délky.

    Odklon dřeňových paprsků od roviny ohýbání je max. o 30º.

    Povrchové zbarvení je povolené jen do takové hloubky mat., která při opracování odpadne.

    Čelní trhliny jsou povolené pouze do hloubky délkových přídavků na opracování.

    Suky a ostatní vady jsou povoleny v místech, která při opracování odpadnou.

  3. Skladování hranolků

    Hranolky se skladují v zastřešených skladech nebo venku ve skladech řeziva v zastřešených hráních tak, aby se v nich udržela vlhkost těsně pod BNV. Vrstvy se skládají křížem přes sebe – zároveň tvoří proklady.