Technika nanášení nátěrů

Většina v současnosti vyráběných nátěrových hmot může být nanášena různými způsoby:

• Natírání NH
  
  • štětcem ( nejstarší technika a stále nejrozšířenější)
  • navalovacím válečkem
  • nanášení rukavicí

• Máčení NH
• Polévání NH
• Bubnování
• Navalování NH
• Stříkání NH
  • pneumatické stříkání
  • vysokotlaké stříkání
  • nástřik teplé nátěrové hmoty
  • elektrostatické stříkání

• Elektrochemické nanášení NH
• Clonování
• Polévání
• Máčení
• Elektrostatickým nanášením práškových NH
• Fluidní nanášení práškových NH

18.1. Nanášení štětcem

Štětec byl původně chomáč zvířecích chlupů spojených svázáním nebo slepením voskem či pryskyřicí. Později se tento chomáč přilepoval k dřevěnému držadlu. V současné době je na trhu téměř nepřeberné množství nejrůznějších štětců, díky čemuž mají řemeslníci značný výběr.

Štětce určené k natírání se převážně vyrábějí z prasečích štětin, nejčastěji z hřbetní části kůže. Vepřové štětiny bývají ve většině případů kombinovány se syntetickými vlákny. K nanášení NH  používáme štětce:

• pěstní
• ploché
• zároháky

Při emailování používáme zásadně pěstní  – podvázané štětce předem opracované při základních nátěrech.

Obr. 1 Podvázaný pěstní štětec

18.2. Nanášení nátěrových hmot štětcem je vhodné

• u členitých nebo zabudovaných konstrukcí ve stavebnictví
• pro nátěry nábytku
• při obnovování nátěru
• při základování – NH se dobře vetře do podkladu, čímž se zvýší přilnavost k podkladu

Tabulka 7.

Výhody použití štětců:	Nevýhody použití štětců:
– minimální ztráty  NH – malá spotřeba ředidel – nízké pořizovací náklady – větší přilnavost k podkladu	– malá výkonnost – vyšší nároky na zručnost pracovníka

18.3. Bubnování

Jde o  průmyslovou techniku nanášení NH, která se používá k povrchové úpravě velkého množství drobných předmětů (např.: knoflíků, šroubů, hraček, sponek…).

Principem této techniky je obalení předmětů v barvě a odpaření většiny rozpouštědel  z barvy za chodu  zařízení, případně vysušení nátěru přímo v bubnu.

Postup při bubnování:

• naplnění bubnu odváženým množstvím drobných předmětů
• nalití odměřeného množství NH
• rotace bubnu až do slabé lepivosti nátěru na předmětech
• vyprázdnění bubnu a rozložení předmětů na síto
• zasychání a vypalování nátěru

Tabulka 8.

Výhody bubnování:	Nevýhody bubnování:
– vysoká produktivita práce – nižší pracnost – úspora NH	– omezené tvary a velikosti předmětů

18.4. Nanášení válečkem

Váleček využíváme při nanášení nátěrových hmot na velké, hladké  plochy ( např. při natírání plochých střech, stěn, omítek, vrat, ale i pletiva hustých mříží.

Technika spočívá v navalování NH na plochu pod malým tlakem. Navalovací válečky bývají součástí tzv. válečkovacích souprav, jejichž obsah tvoří samotný váleček s vidlicí a odkapávací mřížka.

Tabulka 9.

Výhody:	Nevýhody nanášení válečkem:
– vysoká produktivita práce – úspora NH	– nelze natírat profilované podklady – problematické čištění a ošetřování válečku

18.5. Nanášení stříkáním

Princip nanášení nátěrů stříkáním spočívá v tom, že nátěrová hmota upravená na vhodnou konzistenci je ze stříkacího zařízení rozprašována na předmět. Po dopadu se drobné kapičky slévají v souvislý nátěrový film. Aplikace nátěrových hmot stříkáním bude probrána samostatně v Technologii III.

Tabulka 10.

Výhody nanášení stříkáním:	Nevýhody nanášení stříkáním:
– je dosahováno nátěru stejnoměrné tloušťky – rychlejší práce, větší výkon, menší fyzická námaha – úspora místa a času potřebného ke schnutí výrobků	– vysoké ztráty nátěrových hmot u pneumatického stříkání na výrobky složitých tvarů a malých rozměrů — postřik činí 25 až 80 %. – vyšší spotřeba ředidel k úpravě nátěrových hmot – velké finanční náklady na zařízení stříkáren

18.6. Nanášení nátěrové hmoty máčením

Technika máčením se používá pro základní nebo podkladové nátěry radiátorů, zárubní, mříží, okenních křídel, rámů …

Máčecí vany jsou osazeny čerpadly, která zajišťují promíchávání lázně a zabraňují tak sedimentaci nátěrové hmoty. Vany je možné doplnit odkapávacími zónami, vytěkacími tunely, suškami a dopravními systémy.

V procesu máčení je možné nastavit automatický cyklus míchání a individuálně stanovit dobu technologické prodlevy a dobu míchání.

Předmět určený k nátěru se ponoří do NH, po vytažení se nechá přebytečná barva okapat, nátěr se nechá uschnout, případně se vypálí.

Obr. 2 Princip nanášení NH máčením

1. zásobník NH
2. dopravní zařízení
3. předmět bez nanesené nátěrové hmoty
4. předmět s nanesenou  nátěrovou hmotou

Tabulka 11.

Výhody nanášení NH máčením:	Nevýhody nanášení NH  máčením:
–  jednoduchý princip – velká produktivita práce	– máčené předměty musí být absolutně čisté – usazování pigmentů

18.7. Nanášení nátěrové hmoty clonováním

Clonování je průmyslová technika, vhodná na nanášení NH. na rovné předměty. Principem je vytvoření souvislé clony nátěrové hmoty, kterou prochází upravovaný dílec.

Tabulka 12.

Výhody nanášení NH clonováním:	Nevýhody nanášení NH clonováním:
– nízké ztrátyNH – stejnoměrný nános NH	– omezené tvary předmětů – velké nároky na kvalitu  a čistotu NH

18.8. Navalování nátěrových hmot

Podstatou navalování je naválení nátěrové hmoty soustavou tří a více válců na předmět, který je přinášen a odsouván transportním zařízením. Navalování se používá při povrchové úpravě plošných výrobků jako jsou například plechy, dřevovláknité a dřevotřískové desky, linolea apod.

Obr. 3 Schéma navalovacího stroje

Tabulka 13.

Výhody navalování NH:	Nevýhody navalování NH:
– vysoká produktivity práce – malé ztráty NH	– nákladné zařízení – nutno použít speciální NH

Kontrolní otázky:

1. Popište nanášení nátěrových hmot štětcem a zdůrazněte výhody a nevýhody.
2. Popište nanášení nátěrových hmot navalováním.
3. Popište nanášení nátěrových hmot máčením.