Interiér chápeme jako vnitřní prostor budovy. Na člověka silně působí správně volená, tj. barevně harmonická a estetická úprava obytných a pracovních prostorů.

22.1. Volba barevného řešení  – estetická pravidla

Při volbě barevného řešení přihlížíme k těmto kritériím:

• k jakému účelu místnost používáme, jaká činnost v ní převládá
• jakou velikost, tvar a polohu má místnost, pracoviště apod.
• jaká stávající barva předmětů (nábytku a doplňků) nebo pracovních prostředků v prostoru převládá
• jaký je druh a intenzita osvětlení v prostoru
• jaké jsou tepelné poměry v prostoru
• jaké je složení uživatelů nebo pracovníků v prostoru

Z hlediska účelu místnosti:

1. předsíň
   • je-li přeplněna, malujeme ji jednoduše a nevýrazně, pokud jsou volné prostory, lze je oživit výraznějšími barvami nebo vzorovat
2. kuchyně
   • nepoužíváme příliš teplé odstíny
3. ložnice
   • barevné řešení má vyvolávat útlum, klid a příjemný pocit
4. dětský pokoj
   • vhodné jsou jasné barvy a veselé vzory
5. obývací pokoj
   • má působit harmonicky, barevně vyváženě
6. administrativní pracoviště
   • můžeme vymalovat jako obytné prostory. Kanceláře nemají mít příliš pestré ladění
7. průmyslové prostory
   • výrobního či montážního charakteru malujeme jednoduše, světlejším odstínem. Větší plochy můžeme oživit pestřejšími doplňkovými barvami
8. zdravotnická zařízení
   • nemusí být jen vybílena. Jsou zde možné i barevné kombinace, které působí příjemně na psychiku lidí
9. školská zařízení
   • nabízejí zhotovení maleb od jednoduchých v pastelovém odstínu (třídy) až po členité a pestré (klubovny, herny, chodby apod.).
10. objekty občanské vybavenosti
    • zahrnují mnoho zařízení rozdílných účelů. Zde platí zásada, že každé prostředí potřebuje svou individuální barevnou harmonii sladěnou s nábytkem, doplňky, světelnými požadavky apod.

Z hlediska velikosti a světlosti místnosti:

1. velké volné plochy
   1. oživujeme sytějšími barvami, nebo výraznými vzory
      
      Obr. 1 Oživení stěn
      
      
      
2. vysoké místnosti
   • opticky snížíme tzv. sníženým stropem
      
     Obr. 2 Strop tónujeme sytějšími tóny a můžeme jej oživit vzory
     
     
     
     Obr. 3 Mezi stropem a stěnou vynecháme širokou bílou špaletu – stěny tónujeme pod špaletou
     
     
     
3. nízké místnosti
   • opticky zvýšíme tzv. zvýšeným stropem. Strop malujeme těsně ke stropu, strop necháme bílý nebo slabě modrý
   • malbu stěn prodlužujeme 10–15 cm do stropu, strop necháme bílý
   • výzdobu stěn provedeme pokud možno svislými pruhy
      
     Obr. 4 Opticky zvýšíme místnosti tzv. zvýšeným stropem
     

Podle orientace okna v místnosti

1. je-li okno do zelené přírody
   • volíme doplňkové tóny k zelené
2. je–li okno do frekventované ulice
   • volíme barvy uklidňující, například zelenou
3. okenní stěna je v místnosti nejtmavší
   • malujeme ji světlejšími barvami

Podle teploty prostředí

1. severní a studené místnosti malujeme teple působícími barvami například:
   
   Obr. 5 Teple působící barvy 
   
   
   
2. jižní a teple místnosti malujeme studeně působícími barvami například:
   
   Obr. 6  Studeně působící barvy
   

Podle druhu nábytku

1. novodobý nábytek vyžaduje malbu jednodušší, většinou se stylizovanými vzory, malbu mohou nahradit vhodné tapety
2. k barvě čalounění použijeme doplňkovou barvu
3. historický nábytek vyžaduje malbu stylovou
4. podle přání zákazníka nebo návrhu architekta

22.2. Tónování barev

Tónování je příprava barvy na určitý odstín pro vymalování prostoru s ohledem na zařízení, osvětlení, tepelné podmínky apod.

Barvy mají svou různou sytost a světlost.                                             

• vedle bílé je nejsvětlejší žluť
• vedle černé je nejtmavší fialová, hnědá a tmavomodrá
• světlé barvy světlo odrážejí
• tmavé barvy světlo pohlcují
  
  

1. Tónování světlé barvy je závislé na barvící schopnosti pigmentů nebo tekutých a prstovitých přípravků. Světlá barva se připravuje ze smáčených bělob, bílé hlinky, kaolínu, plavené křídobílých hotových barev. Do nich postupně přidáváme pestré pigmenty utřené ve vodě nebo tónovací přípravky. Jakmile se docílí požadovaného odstínu, oklíží se barva příslušným pojivem. Světlé odstíny prostor - místnost prosvětlují.
2. Polosyté barvy se připravují tak, že se nejprve utřou pestré pigmenty a potom se k nim přidává základní smáčená bílá hmota až do požadovaného odstínu. Pak se barva  oklíží příslušným pojivem. Polosyté tóny jsou vhodné jen pro dostatečně prosvětlené místnosti nebo jako doplněk k barvám světlým
3. Syté barvy se připravují zásadně bez bělob, tedy jen z pestrých pigmentů nebo tónovacích přípravků. Používají se převážně ve zdobících technikách.
4. Lomené odstíny jsou v praxi nejvíce používané. Mohou být světlé, polosyté i sytější. Lomí se šedou barvou.

Kontrolní otázky:

1. Popište optické snížení místnosti pomocí barev a technik.
2. Popište optické zvýšení místnosti pomocí barev a technik.
3. Jak se připravují polosyté odstíny?