Rozvaděče jsou ocelo-plechové skříně různých velikostí a provedení, ve kterých jsou zabudované elektrické přístroje a zařízení potřebné k rozvodu elektrické energie, spínání a řízení elektrických strojů a přístrojů a k měření elektrických veličin.
Podle provedení rozvaděčů je dělíme na rozvaděče, které
se budují na zeď a rozvaděče do zdi. V rozvodnách se používají
skříňové rozvaděče o výšce 2 000 mm případně
2 250 mm a šířce od 500 do 1 000 mm. Jejich hloubka se dělá
buď 400 nebo 600 mm. Mohou být tvořené tak, že se konstrukce
z úhelníku nebo profilu U oplechují nebo může
být konstrukce udělaná z ohýbaného plechu.
Velikost rozvaděče a jeho vlastní provedení určuje v projektu
projektant.
V průmyslu se nejčastěji používají rozvaděče na zeď. Tyto
děláme buď v provedení se zapuštěnými dveřmi,
nebo s dveřmi vyčnívajícími. Doporučené velikosti
těchto rozvaděčů jsou následující:
300 x 300 mm, 300 x 500 mm, 500 x 500 mm, 500 x 700 mm,700 x 700 mm, 700 x 900 mm, 900 x 900 mm.
Vývody z těchto rozvaděčů se dělají vývodkami např. kovovými. Rozvaděče do zdi vyrábíme
zase s dveřmi zapuštěnými nebo vyčnívajícími.
Doporučené rozměry jsou stejné jako u rozvaděčů na zeď. Pro
vývody z těchto rozvaděčů nám slouží volný
prostor mezi čelem a dnem rozvaděče.
Všechny druhy rozvaděčů vyrábíme z.plechu tloušťky
jeden a půl milimetru, velké skříňové z plechu tloušťky
2 mm.
6.1. Profily rozvaděčů na zeď
Rozvaděče na zeď se zapuštěnými dveřmi.
Obr. 14
Profil rozvaděče s vyčnívajícími dveřmi v provedení do místnosti
Obr. 15
Tentýž rozvaděč v provedení venkovním proti vnikání vody
Obr. 16
6.1.1. Rozvaděč na zeď se zapuštěnými dveřmi
Tento druh rozvaděčů je často používán. Rozměr rozvaděče je uveden na výkrese a pracovník musí posoudit, jakým způsobem bude rozvaděč dělat. Pokud je velikost rozvaděče malá, můžeme jeho základ vyrobit z jednoho kusu plechu. Je třeba vždy pamatovat na to, že plechy tloušťky 1,5 mm, ze kterých se rozvaděče dělají, mají rozměr 1 000 x 2 000 mm.
Jako příklad si uvedeme rozvaděč o rozměru 500 x 500 mm hlubokém 200 mm.
Obr. 17
Výpočet rozvinuté délky základního plechu provádíme většinou tak, že nepočítáme s tloušťkou plechu a spočítáme jen vlastní rozměry rozvaděče čímž dojdeme k tomu, že konečná velikost rozvaděče je o několik milimetrů větší. Toto nám aIe v běžné praxi nevadí. V našem případě bude rozměr plechu na základ tohoto rozvaděče.
500 + / 2 x 200 / + / 2 x 25 / + / 2 x 15 / + / 2 x 10 / = 1 000 mm. Rozměr plechu bude 1 000 x 500 mm.
Tvar bočních stěn je následující:
Obr. 18
Šířka boční stěny.
200 + 25 + 15 + 10 + 2 /plech/ = 252 mm
Délka boční stěny.
500 + /2 x 1,51 plech/ = 503 mm
Rozměr plechů na boční stěny bude 252 x 503 mm.
Při výpočtu plechu na boční stěny musíme připočítat k rozměrům rozvaděče i tIoušťku plechů. Rozměr plechu na dveře rozvaděče bude velikosti rozměru vlastního rozvaděče, v našem případě 500 x 500 mm.
6.1.2. Výroba rozvaděčů na zeď se zapuštěnými dveřmi větších rozměrů
Pokud děláme rozvaděče větších rozměrů, je výhodné zhotovit všechny čtyři boční stěny samostatně, po vyříznutí rohu je vařit a potom teprve navařit dno rozvaděče. Jako příklad uvedeme rozvaděč velikosti 700 x 700 x 250 mm.
Obr. 19
Rozměr boční stěny.
250 + 30 + 20 + 10 + 40 = 350 mm
Ustřihneme 4 ks 350 x 700 mm
Rozměr plechu na dno rozvaděče děláme o dvacet milimetrů menší, než je rozměr rozvaděče, v našem případě to bude 680 x 680 mm. Tak jako v předešlém případě bude rozměr plechu na dveře rozvaděče shodný s rozměrem rozvaděče, to znamená 700 x 700 mm.
6.2. Stříhání plechů na rozvaděč
Plechy na rozvaděče stříháme na strojních nůžkách. Při stříhání je nutné pamatovat na to, aby byly všechny hrany přesně do úhlu. Menší rozměry plechu stříháme tak, že nastavíme doraz nůžek přesně na rozměr, který potřebujeme ustřihnout. Velmi výhodné je to v případě, že stříháme plechy na více rozvaděčů. Plechy větších rozměrů než 600 mm, maximální vzdálenost dorazu nůžek, musíme nejdříve orýsovat, potom rysku uložit přesně na hranu nože nůžek a ustřihnout. Po nastříhání je bezpodmínečně nutné posrážet ostré hrany na plechu. Toto se dělá hrubým plochým pilníkem.
6.2.1. Orýsování plechů před ohýbáním
Orýsování plechu můžeme dělat dvojím způsobem a to buď plechy orýsujeme od osy nebo od hrany.
Pokud máme přesně nastříhané plechy, je výhodnější orýsování od hrany. Od osy můžeme orýsovat plech, pokud děláme základní část rozvaděče z jednoho kusu plechu. K orýsování je vhodné použít plechový pásek šíře kolem 10 cm.
Obr. 20
Přerušovaná čára na náčrtku znamená, že je ryska ze zadní strany plechu.
Orýsování bočních stěn se provádí způsobem od hrany podle následujícího obrázku
Obr. 21
Přerušovaná čára zase znamená, že je ryska z druhé strany plechu. U plechu na dveře orýsujeme jeden roh a to ve vzdálenosti 13 mm od hrany. Třináct milimetrů je dáno zahnutím rozvaděče směrem dovnitř, které činí v našem případě 15 mm. Po odečtení tloušťky plechu 1,5mm dostaneme 13,5 mm, zaokrouhleně 13 mm.
Obr. 22
Rohy vyřízneme nebo vystřihneme
Orýsováni stěn na rozvaděče na zeď se zapuštěnými dveřmi, větších rozměrů se dělá následovně.
Obr. 23
6.3. Postup při ohýbání rozvaděčů na zeď se zapuštěnými dveřmi
Ohýbáme-li rozvaděče na stěnu se zapuštěnými dveřmi z jednoho kusu plechu, postupujeme od krajních ohybů směrem do středu. Nejdříve ohneme okraje narýsované ze zadní strany.
Obr. 24
Postup při ohýbáni bočních stěn k rozvaděčům na zeď se zapuštěnými dveřmi se základem z jednoho plechu.
Obr. 25
Podobný postup je při ohýbání bočních stěn na rozvaděče větších rozměrů.
Obr. 26
Při ohýbání musíme dbát na to, aby ohyby byly přesně do
úhlu. Protože na ohýbačkách nejsou nože, na kterých
je možné ohnout profil na rozvaděče se zapuštěnými
dveřmi, musíme si takové zhotovit. Toto provedeme buď ohoblováním
stávajícího nože, nebo si ho vyrobíme z plochého
železa o příslušné šířce tloušťky
dvanáct milimetrů.
U plechu na dveře ohneme dvě sousední strany do pravého
úhlu, mohou být ohnuté i mírně více
než pravý úhel, lépe pak pasují.
6.4. Seříznutí rohů rozvaděče
Rohy na rozvaděčích seřezáváme prakticky dvěma způsoby, a to buď pod úhlem 45 stupňů, nebo pod pravým úhlem. Pokud seřezáváme rohy pod pravým úhlem, děláme to jen na dvou bočních stěnách. Jestliže seřezáváme rohy pod úhlem 45 stupňů, musíme seříznout všech osm rohů. Při této práci dbáme na přesnost, protože seřízneme-li roh málo, musíme ho dopilovat a naopak vznikne-li mezi plechy mezera a máme problémy při svařování. V obou případech je to ztráta času a zbytečná námaha.
6.4.1. Seřezávání pod pravým úhlem
Obr. 27
6.5. Svařování rozvaděčů na zeď
Svařování rozvaděčů na stěnu děláme tak, že dáme seříznutá čela rohů rozvaděče přesně do jedné úrovně a tyto zabodujeme. Potom pomocí úhelníku dáme roh přesně do úhlu. Stejným způsobem postupujeme i u dalších tří rohů. Máme-li zabodovaná čela rohů, uděláme totéž i na spodní straně rozvaděče. Hrany rozvaděče potom na dvou až třech místech bodově svaříme a hrany doklepeme těsně k sobě. Po doklepání hrany rozvaděče svaříme. Jakmile máme hrany svařené, zkontrolujeme úhly rozvaděče a kompletně zavaříme rohy rozvaděče a to jak z přední, tak i zadní strany. Musíme pamatovat na to, že máme-li velké mezery na rozích, může dojít po svaření rohů při tuhnutí sváru k porušení pravého úhlu. Tuto skutečnost je třeba stále kontrolovat.
Nakonec zabudujeme dno rozvaděče.
6.5.1. Broušení svárů
Broušení svárů na rozích rozvaděče musíme dělat tak, aby nedocházelo k vybroušení prohlubní do plechu. Tyto prohlubně je potom třeba tmelit a brousit, což je zase velká ztráta času a energie pracovníka. Nejlépe je svár na rohu rozvaděče zbrousit téměř do roviny a zbytek sváru dopilovat hrubým pilníkem. Hrany rozvaděče brousíme z jedné i druhé strany do roviny a ostrou hranu srazíme pilníkem. Často se stává, že žáci obrousí svár pod 45 stupni, čímž ho odbrousíme, a tak dojde k uvolnění svařených plechů. K tomuto je třeba dodat, že před pilováním nebo broušením svárů musíme tyto oklepat a tak je zbavit strusky. Při oklepáváni a broušeni svárů musíme dodržovat veškeré bezpečnostní předpisy.
6.6. Zhotovení zapuštěných dveří na rozvaděče
Zhotovení dveří na rozvaděče děláme podle jeho velikosti. Do rozměru rozvaděče 700 x 700 mm, případně je-li rozvaděč budován na výšku i rozměru 700 x 900 mm, děláme jen jedny dveře. U rozvaděčů větších rozměrů děláme vždy otevírání na obě strany, to znamená dvoje dveře. Pokud máme udělaný rozvaděč přesně na míru a do úhlu můžeme dveře rozvaděče rozměřit, vyříznout rohy a ohnout. Výhodnější je zahnout jeden roh a zbývající dva ohyby dopasovat. Abychom dosáhli estetického vzhledu rozvaděče, je třeba, aby jeho dveře byly přesné a všude byla stejná mezera mezi rozvaděčem a dveřmi. Tato mezera by mela mít dva až tři milimetry. Není dobré, když dveře sedí těsně na rámu, protože po nalakování se barva při pohybu dveří odírá.
6.6.1. Závěsy dveří
Přivaření závěsu děláme tak, že pomoci plíšků vymezíme mezery mezi dveřmi a rámem. Totéž musíme udělat se závěsy, aby nedocházelo ke vzájemnému odírání dveří se závěsy a rámem rozvaděče. Závěsy můžeme na koncích podložit úhelníčky z plechu, které po při bodování závěsu vytáhneme.
Obr. 28
6.7. Zabudování rozváděčového uzávěru
Otvor na rozvaděčový uzávěr nebo zámek vrtáme u menších rozvaděčů uprostřed dveří asi 60mm od okraje, u větších rozvaděčů s velkými dveřmi dáváme uzávěry dva, asi patnáct centimetrů od vrchu a spodku dveří. V případě, že chceme dveře utěsnit těsnící gumou a tak zajistit rozvaděč proti vnikání prachu, můžeme uzávěry bodovat i ve více místech, jeden uprostřed dveří a dva na krajích.
6.8. Druhy rozvaděčů do zdi
Tento druh rozvaděčů se nejčastěji používá v obytných
budovách, rodinných domcích, objektech občanské
vybavenosti, ale i v průmyslu, v budovách sloužících
k sociálním účelům, šatnách, kancelářích,
jídelnách atd.
Podobně jako rozvaděče na zeď děláme i rozvaděče do zdi s dveřmi
vyčnívajícími nebo zapuštěnými.
Rozvaděče menších rozměrů můžeme zase dělat z jednoho kusu
plechu, vetší svařujeme z více částí.
Rozvaděč s vyčnívajícími dveřmi obr. 29
Rozvaděč se zapuštěnými dveřmi obr. 30
6.9. Zapojování v rozvaděčích
Principy drátování rozvaděčů
Nejdříve si vysvětlíme zapojováni pojistkových článků. Pokud připojujeme vodič, ať na přívod pojistky, to je dotekový šroub nebo na vývod, který je ze závitu pojistkového článku velikosti E 27 jen jeden vodič, ořežeme ho na délku drážky v kontaktu, vložíme do této drážky a dotáhneme šroubovákem příslušné velikosti, to znamená, že šířka šroubováku musí odpovídat délce drážky ve šroubku.
Obr. 31
Jestliže chceme na kontakt pojistkového článku připojit dva vodiče, můžeme na vodiči udělat smyčku, kterou potom dotáhneme šroubkem.
Obr. 32
Jiný způsob je ten, že uděláme na každém vodiči samostatné očko ve směru dotahováni šroubku a tyto ním dotáhneme. Aby nedocházelo k deformování oček, musíme mezi ně vložit podložku příslušné velikosti, to je u pojistek se závitem E 27 a šroubkem M 5 podložku průměru 5,2 až 5,4 mm.
Obr. 33
U pojistkových článků se závitem E 33 je dotahování vodičů provedeno dvěma šroubky velikosti M 5, které se musí při dotahováni šroubovat rovnoměrně a není vhodné do těchto úchytek dávat více než jeden vodič. Ve výjimečných případech můžeme dotáhnout i dva vodiče (pokud však vejdou mezi šroubky) a to tak, že v patřičném místě vyřízneme izolaci vodiče a vodič uprostřed ohneme a tak dotáhneme na pojistku.
Obr. 34
V některých případech je nutné napojit i více vodičů na vývod pojistkového článku E 33. Pak je výhodné udělat z měděného nebo mosazného plechu malé sběrny a přišroubovat je na vývod pojistkového článku.
Obr. 35
Podobné je i připojení vodičů na jednopólové i více-pólové jističe. U starých typů jističů značky JIK zastrčíme vodič pod podložku ze strany jejího zahnutí.
Obr. 36
Jestliže chceme například propojovat jističe na přívodech, děláme na vodičích podobně jako u pojistkových článků zase smyčky nebo očka. U jističů nových typů propojujeme přívody tak, že vodič zbavený izolace uprostřed zlomíme a takto vzniklý dvojvodič zasuneme do svorky.
Obr. 37
Obr. 37a
Pokud budeme propojovat vetší množství jističů nebo pojistek mezi sebou, je výhodné si udělat šablonu, podle které jednoduše a rychle provedeme vydrátkování. Dnes již existují pomocné propojovací lišty, tzv. hřebínky jak jednofázové, tak třífázové, díky kterým máme více jističů propojených ve velice krátké době, takže nám šetří i čas.
Klasický způsob drátkování je pomocí vodičů CY. Vodiče tvarujeme převážně pod pravými úhly. Tvarování neděláme kleštěmi s ostrými hranami kombinačky nebo ploché kleště, ale v rukou nebo silnější vodiče v kulatých kleštích, aby nedocházelo k porušení izolace vodičů. Svorky na přístrojích bývají převážně trojího typu.
Obr. 38
Pamatujte, že na každou svorku můžeme připojit maximálně dva vodiče, z každé strany šroubku po jednom. Pokud bychom z jedné strany šroubku nasunuli dva vodiče, nemusí být oba dobře dotažené, vodič nacházející se dále od šroubku je dotažený méně. Do řadové svorky přijde vždy jen po jednom vodiči. Pokud potřebujeme připojit na jeden potenciál více vodičů musíme pomocí prostředních šroubků propojit více řadových svorek.
Obr. 39
V poslední době se k propojování přístrojů v rozvaděčích často používá ohebný vodič CYA, na který připájíme kabelová očka. Můžeme do jednoho očka zapájet i dva vodiče. Na zapájené očko natáhneme kousek izolační trubičky, kterou jsme předem natáhli na vodič. Pamatujte na to, že musíme kabelové očko před vlastním pájením nalisovat na vodič, například stlačením ve svěráku.
Ohebné vodiče můžeme svazovat do svazků pomocí izolační pásky nebo motouzu. U větších rozvaděčů se ohebné vodiče ukládají do speciálních lišt - korýtek s krytem. Provizorně, pokud nemáme korýtka můžeme použit k drátkování PVC trubky, které připevníme příchytkami ke konstrukci nebo k rámu s přístroji. Pro vývody vodičů z těchto trubek můžeme do nich navrtat díry nebo je v místech vývodu můžeme přerušit.
Obr. 40
