Část B) Odborný výcvik

Tato část platí pro projektování, provádění a rekonstrukce elektrických rozvodů v budovách pro bydlení a v budovách občanské výstavby.

Poznámka: Budovy pro bydlení jsou obytné domy a rodinné domky. Budovy občanské výstavby jsou: budovy pro zdravotnictví, komunální služby a osobní hygienu, výchovu, vědu, kulturu a osvětu, tělovýchovu, budovy administrativní a pomocné budovy pro obchod a veřejné stravování a budovy pro společné ubytování a rekreaci.

1. Roztřídění bytů podle stupně elektrizace:

    Se zřetelem k rozsahu elektrického zařízení v nových a rekonstruovaných bytech a k rozsahu použití elektřiny se rozlišují tyto tři stupně elektrizace bytů:

   1. stupeň A – byty, v nichž se elektřiny používá k osvětlení a pro domácí elektrické spotřebiče, připojované k rozvodu pohyblivým přívodem (na zásuvky) nebo pevně připojené, přičemž příkon žádného spotřebiče nepřesahuje 3,5kVA,

   2. stupeň B – byty e elektrickým vybavením jako mají byty stupně A a v nichž se k vaření a pečení používají elektrické spotřebiče o příkonu nad 3,5 kVA,

   3. stupeň C – byty s elektrickým vybavením, jako mají byty stupně elektrizace A nebo B a v nichž se pro vytápění nebo klimatizaci používají elektrické spotřebiče, jejichž spotřeba je měřena u jednotlivých odběratelů.

2. Části elektrického zařízení v objektu (budově) je odběrným místem elektrickým zařízením, které se skládá z těchto částí:
   
   

1. z přívodního vedení nn

2. z rozvaděčů (rozvodnic)

3. z rozvodu za podružnými rozvaděči (rozvodnicemi)

   Pro přípojku a přípojkovou skříň platí ČSN 33 3320

   Přívodní vedení za přípojkou patří k odběrnému zařízení elektrickému a dělí se obvykle na tyto části:

   1. hlavní domovní vedení

   2. odbočky k elektroměrům

   3. vedení od elektroměru k podružným rozvaděčům (rozvodnicím).

3. Hlavní domovní vedení:
   
   Účel hlavního domovního vedení. Hlavní domovní vedení se zřizuje proto, aby na ně bylo možno připojit všechny odběry v objektu. Průřez hlavního domovního vedení musí odpovídat podmínkám pro dimenzování vodičů.
   V bytových domech a objektech občanské výstavby, kde je to vhodné (např. z hlediska dispozice podlaží, z hlediska použití typizovaných elektroměrových rozvaděčů a jader nebo rozmístění všech svislých rozvodů), zřizuje se více hlavních domovních vedení. Rozbočení na více stoupacích vedení a jejich jištění se provádí obvykle v přípojkové skříni nebo v rozvaděči.
   V budovách nejvýše se třemi odběrateli není nutné hlavní domovní vedení a odbočky k elektroměrům lze provést přímo z přípojkové skříně.
   Pro hlavní domovní vedení se užívá izolovaných vodičů, popřípadě kabelů; lze též použít vodičů holých, uložených izolačně v prefabrikovaných , mechanicky dostatečně pevných krytech, přičemž však musí být zaručena potřebná ochrana před nebezpečným dotykem a ztížen nedovolený odběr elektřiny.

4. Odbočky od hlavního domovního vedení:

   Odbočuje-li se k elektroměrům v odbočných rozvodnicích, nutno rozvodnici osadit tak, aby její spodní okraj byl ve výši nejméně 1,8m nad podlahou. Tyto rozvodnice se nesmějí osazovat nad schody ani nemají být umístěny v jiném prostředí než v základním.
   Odbočné rozvodnice musí být upraveny ke spolehlivému zaplombování.

    Odbočky k elektroměrům se dělají jednofázové nebo trojfázové. Jednofázové odbočky k elektroměrům lze provést u zařízení do soudobého příkonu 5,5 kW.
   V ostatních případech musí být odbočky k elektroměrům trojfázové, se všemi vodiči proudové soustavy.

   
   

5. Vedení od elektroměrů:

   Vedení od elektroměru k podružným rozvaděčům. Jsou-li elektroměry pro několik odběrů soustředěny do elektroměrových rozvaděčů (jader), musí se od každého elektroměru zřídit samostatná odbočka k podružnému rozvaděči (rozvodnici).
   Tyto odbočky jsou jednofázové nebo trojfázové.

   
   

6. Umístění a vybavení rozvaděčů, elektrorozvodných jader, elektroměrových rozvaděčů a rozvodnic:

   Před elektroměrem se musí osadit jistič se stejným počtem pólů jako má elektroměr fází. Jistič se dimenzuje tak, aby neomezoval předpokládaný příkon měřeného odběrného zařízení a aby jeho jmenovitý proud byl aspoň o stupeň vyšší než jmenovitý proud jistícího zařízení v měřené části odběrného zařízení.
   Minimální jmenovité proudy jističů před elektroměrem pro proudovou soustavu 3 PEN
   – 50 Hz, 400 V a byty stupně elektrizace A a B jsou následující:

   Stupeň elektrizace bytu	A	B
   Maximální soudobý příkon bytu Pb, kW	7	11
   Jmenovitý proud trojfázového jističe před elektroměrem, A	16	25

   U bytů s elektrickým vytápěním – stupeň elektrizace C – je nutné dimenzovat jistič před elektroměrem podle soudobého příkonu bytu.

   Poznámka: Rozvodný závod může omezit jmenovitou hodnotu jističe před elektroměrem v místech, kde to vynucují poměry v síti veřejného rozvodu elektřiny.

   
   Bytová rozvodnice je posledním možným místem rozdělení vodiče PEN na samostatný ochranný vodič PE a na samostatný vodič N.

    

   Průřezy vodičů v bytech a jejich jištění:

   Obr. 42

   

   Minimální počet zásuvkových vývodů v rekonstruovaných bytech:

   Samostatná kuchyň	3
   Kuchyňský kout	2
   Obývací pokoj	3
   Obytná hala	3
   Ložnice	2
   Koupelna	1

    

7. Zóny umístění vedení v bytech:

   
   Vedení se v bytě zásadně ukládají skrytě. Pouze v nebytových prostorách a při dodatečné montáži je možno vedení ukládat na povrchu. Pro ukládání vedení do stropů a podlah platí ČSN 37 5245. 

   Pro ukládání elektrického vedení ve zdech jsou určeny „Instalační zóny“. Prostorové vymezení těchto zón je znázorněno na obrázcích 43 a 44.

   Obr. 43

   

   Místa v zónách, kde se přednostně ukládají vedení, jsou na obrázcích vyznačeny čerchovanou čarou a podtrženou kótou.

   Obr. 44

   

   Pokud je nad oknem dostatečný prostor, probíhá horní zóna i v tomto místě (neudané míry jsou jako u předchozího obrázku).

12.1. Popis instalačních zón

Vodorovné instalační zóny o šířce 300 mm:

Zóna vodorovná – horní (ZV-h) je od 150 mm do 450 mm pod dokončeným stropem;

Zóna vodorovná – dolní (ZV-d) je od 50 mm do 450 mm nad dokončenou podlahou;

Zóna vodorovná – střední (ZV-s) je od 900 mm do 1200 mm nad dokončenou podlahou;

Svislé instalační zóny o šířce 200 mm:

Zóna svislá – dveřní (ZS-d) je od 100 mm do 300 mm vedle dveřního otvoru (hrubé stavby);

Zóna svislá – okenní (ZS-o) je od 100 mm do 300 mm vedle okenního otvoru (hrubé stavby);

Zóna svislá – rohová (ZS-r) je od 100 mm do 300 mm vedle rohu místnosti (hrubé stavby);

Svislé instalační zóny vedou od horního povrchu podlahy ke spodnímu povrchu stropu.

Střední vodorovná instalační zóna (ZV-s) se užívá pouze v místnostech s pracovní plochou u zdi (např. v kuchyni, v místnosti pro "HOBBY").

Pro okna a dvoukřídlé dveře jsou svislé instalační zóny po obou stranách, u jednokřídlových dveří je svislá instalační zóna pouze na straně zámku.

V místnostech se sešikmenými stěnami (např. v půdních vestavbách) se zóny probíhající shora dolu, souběžně s rohy, považují ve smyslu této normy za svislé.

Pro podlahy a stropy se instalační zóny neurčují. Pro ukládání elektrických vedení do stropu a podlah platí ČSN 37 5245.

Elektrická vedení se umísťují uvnitř instalačních zón, pokud tato norma nepřipouští jinak. Ve vodorovných zónách se elektrická vedení přednostně ukládají:

• v ZV-h 300 mm pod dokončeným stropem;
• v ZV-d 300 mm nad dokončenou podlahou;
• v ZV-s 1000mm nad dokončenou podlahou.

Ve svislých instalačních zónách ZS-r 150 mm vedle rohu hrubé stavby.

12.1.1. Umístění vývodu, spínačů a zásuvek:

U dveří se spínače umísťují ve svislé instalační zóně ZS-d. Doporučuje se, aby jejich střed byl 1050 mm nad hotovou podlahou.

Spínače a zásuvky nad pracovními plochami se na zdech umísťují uvnitř vodorovné zóny ZV-s tak, že jejich střed je ve výši 1150 mm nad hotovou podlahou.

Připojení vývodu, spínačů a zásuvek, které jsou z nutných důvodu mimo instalační zóny, se provede svislým vedením z nejbližší vodorovné instalační zóny.

Vedení lze ukládat mimo instalační zóny za těchto předpokladů:

• vedení je uloženo ve zdi v trubkách a krycí vrstva trubky je minimálně 60 mm

• vedení je uloženo v prefabrikovaných stěnových dílcích a je chráněno proti poškození (např.: U silikátových dílců krycí vrstvou 60 mm, v lehkých příčkách, nebo silikátových dílcích menší krycí vrstvou je vedení uloženo v dutině, jejíž rozměr umožňuje jeho úhyb, respektive je vedení chráněno jiným konstrukčním opatřením).

Ukládání sdělovacích vedení do trubkového rozvodu:
Vedení se dimenzuje dle předpokládaného nároku na telekomunikační služby v jednotlivých prostorách (bytech).

Opatření ke ztížení nedovolených zásahu do telefonního rozvodu. Pokud telekomunikační vedení prochází cizími soukromými uzamykatelnými prostory (byty, soukromé sklepy apod.), vyžadují se opatření ke ztížení nedovolených zásahu. Jednotlivá řešení těchto průchodů musí být v souladu s ČSN 34 2305 a pokyny místně příslušné správy telekomunikací.