05

Větrné elektrárny a životní prostředí

Větrné elektrárny a životní prostředí

Obsah kapitoly

  1. 5.1 Hluk
  2. 5.2 Vliv na krajinu
  3. 5.3 Vliv na zvěř a ptactvo
  4. 5.4 Stroboskopický efekt
  5. 5.5 Vliv na televizní a radiový signál
  6. 5.6 Vliv na klima

Instalace větrných elektráren s výkonem nad 500 kW nebo se stožárem vyšším než 35 m musí podléhat posouzení vlivu na životní prostředí s ohledem na proces eia (z anglického Environmental Impact Assessment). Proces EIA je popsán v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění.

5.1 Hluk

Technický vývoj postupně zásadně snížil hlučnost provozu větrných elektráren. Každý výrobce navíc musí na základě závěrů měření akreditované zkušebny uvádět akustické hodnoty při plném provozu elektrárny. Moderní elektrárny dnes vykazují hodnoty 100–110 decibelů (dB) u paty stožáru a 50–70 dB v jeho okolí, v souvislosti na lokalitě a rychlosti větru. Hluk klesá s narůstající vzdáleností a za bezpečnou vzdálenost od nejbližšího obydlí se považuje 400 m. Přísné legislativní normy neumožní vydat stavební povolení, pokud by nebyla dodržena tato vzdálenost a pokud by byly narušeny platné hygienické limity pro okolní obyvatele (50 dB ve dne a 40 dB v noci).

Při malé síle větru turbína příliš nehlučí, neboť pracuje na malý výkon, při větší rychlosti větru je její provoz přehlušen okolními faktory (šumění korun stromů, pohyb větru atd.). Při hodnotách překračujících bezpečný provoz (25–35 m/s) se elektrárna odstavuje.

U větrných farem hodnota hluku příliš nenarůstá, zvedá se pouze o několik decibelů, protože hluk vycházející z jednotlivých strojů se nesčítá. Rizikové hodnoty ultrazvuku či infrazvuku nebyly registrovány.

Zpět na začátek

5.2 Vliv na krajinu

Výběr vhodné lokality je zásadním problémem při zřizování větrných elektráren. Především musí krajina, ve které má elektrárna stát, vyhovovat svými abiotickými podmínkami, tzn. skladbou podloží, větrnými podmínkami a dostupností pro zbudování rozvodné sítě a komunikací. V horských a polárních oblastech komplikují provoz elektráren námrazky, které snižují její výkon, mnohdy způsobí i odstávku celé elektrárny.

Současně se větrné elektrárny nesmějí zřizovat v maloplošných chráněných územích, v 1. zónách národních parků a chráněných oblastí. Akustické limity již byly zmíněny v minulé kapitole. Pokud jsou tyto podmínky splněny, nastává posouzení změny krajinného rázu, které lze modelově vytvořit. Je jisté, že moderní, stále vyšší větrníky se v krajině neschovají, naopak mnohdy se stávají její dominantou. Zde je potřeba posoudit užitek, který produkci své čisté energie přinášejí, s negativy, které se promítnou v koloritu krajiny. K jejich hlavnímu významu (výroba elektřiny) se dají přidat i dílčí klady. Stojany se dají využít k instalaci různých vysílačů, mohou se popř. využít i k rozvoji turistického ruchu při rozšíření jejich funkce o rozhlednu (viz Rakousko–Lichteneg).

Větrné elektrárny nijak nepoškozují krajinu, neprodukují žádný odpad, nevyžadují téměř žádnou údržbu a po vypršení své životnosti se snadno demontují.

Zpět na začátek

5.3 Vliv na zvěř a ptactvo

Podle četných studií a pozorování bylo zjištěno, že zvířata si na občasnou zvýšenou hlučnost časem zvyknou a nedochází k jejich časté migraci. Stejné výsledky v pozorování byly dosaženy i u hospodářských zvířat.

Podobně jako na zvěř, ani na ptactvo nebyl zjištěn zásadní negativní vliv. Při dodržení legislativních nařízení před stavbou elektrárny dochází ke střetům ptactva s lopatkami rotoru zcela výjimečně. Mezi takováto nařízení patří např., že se větrné elektrárny nebudou stavět v lokalitách, které patří k tranzitním trasám ptáků a k místům výskytu chráněných druhů. Zvýšené nebezpečí hrozí pouze za snížené viditelnosti (mlha, tma). Při normálních klimatických podmínkách ptáci vrtule zaznamenají opticky i mechanicky (tlaková vlna). Dokonce jsou zaznamenány případy, kdy si na stožárech větrníků ptáci udělali hnízda (ochrana proti dravcům).

Zpět na začátek

5.4 Stroboskopický efekt

Nastává zejména v zimních měsících, kdy je slunce nízko nad obzorem a při otáčení listů vrtule dochází k rytmickému střídání světla a stínu. U větších elektráren je eliminován pomalým otáčením rotoru, jeho negativní vliv na okolní obyvatelstvo se dá eliminovat při instalaci s dostatečnou vzdáleností od zástavby.

Diskoefekt – lesklý odraz od listů rotoru. Dnešní moderní technologie ho eliminují pomocí matných nátěrů celého zařízení.

Zpět na začátek

5.5 Vliv na televizní a radiový signál

Projevuje se pouze v blízké vzdálenosti elektrárny od antény. Při dodržení dostatečné vzdálenosti okolní výstavby se odchylky v přijímačích automaticky vyrovnávají. Pro snížení rušivého efektu se vrtule turbín dnes vyrábějí z nevodivého materiálu.

Zpět na začátek

5.6 Vliv na klima

Větrná energie, podobně jako každý obnovitelný zdroj, výrazně přispívá k ochraně životního prostředí a snížení emisí v ovzduší. Neprodukuje skleníkové plyny, toxické emise, radioaktivní látky ani sloučeniny, které jsou příčinou kyselých dešťů. Tím se jejich kladný význam rozšiřuje na zdraví obyvatelstva, živočichů i rostlin. Jejich zásluhou dochází ke snižování kyselých imisí, což se projevuje kladně na stavbách, sochách, konstrukcích apod.

Větrné elektrárny šetří energii. Energii, kterou člověk vloží do jejich výroby, instalace a likvidace, dokáží vrátit za 3–6 měsíců po spuštění do provozu. Někteří odpůrci větrníků a obnovitelných zdrojů argumentují tím, že vzhledem k nestálým povětrnostním podmínkám je potřeba tyto zdroje zálohovat, a tím se prodražují. Princip zálohování spočívá v instalaci jiného energetického zdroje, který je na činnosti větrné elektrárny nezávislý, a který v případě poruchy, nebo odstávky zajišťuje náhradní dodávku elektrické energie (např. distribuční síť ČEZ, kogenerační jednotka – viz kapitola 18.1, …). Je pravdou, že každá elektrárna nikdy nepracuje bez odstávky a je třeba ji zálohovat. Vzhledem k poměrně malému procentu z celkově vyrobené elektřiny, které větrníky vyrobí, není zálohování tohoto zdroje problémem. Při instalaci většího počtu elektráren z obnovitelných zdrojů se navíc mohou zálohovat navzájem. Studie prokázaly, že finance ušetřené na likvidaci škod způsobené elektrárnami na fosilní paliva (elektrárny starého typu) podstatně převyšují náklady na zálohování elektráren z obnovitelných zdrojů, tudíž i elektráren větrných.

U větrných elektráren je také výhodou to, že vítr fouká častěji v zimě, kdy je elektřiny potřeba nejvíce. Dle dnešních meteorologických předpovědí se dají větrné či nevětrné dny předpovědět dopředu, tudíž s případným zálohováním není problém.

Zpět na začátek