Část A) Teoretické odborné předměty

Elektrotechnické předpisy – význam

Základním předpokladem pro práci v elektrotechnickém oboru je znalost příslušných předpisů a norem. Jejich dokonalé ovládání vyplývá z nutnosti zamezit nežádoucím případům zranění, smrtelných úrazů i nebezpečných požárů. Úloha státu v technické normalizaci je zabezpečována zřízením Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který vznikl na základě zákona číslo 2/1993 Sb. Ve struktuře tohoto úřadu působí tři odbory.
Odbor mezinárodní a technické normalizace zabezpečuje mezinárodní aktivity, jako například členství České republiky v mezinárodních a evropských organizacích na vládní i nevládní úrovni.
Odbor metrologie zabezpečuje řízení orgánů státní metrologie, stanovuje měřidla podléhající povinnému ověřování, schvaluje státní etalony a referenční materiály.
Odbor státního zkušebnictví autorizuje státní zkušebny, řídí a kontroluje jejich činnost.

Rozdělení elektrických zařízení

Elektrická zařízení se dělí podle účelu:

1. silová – slouží k výrobě, přeměně, přenosu a rozvodu elektrické energie
2. sdělovací – slouží k přenosu, zpracování, záznamu a reprodukci informací
3. řídící – slouží k ovládání, řízení, měření, sledování a kontrole ostatních elektrických a neelektrických zařízení
4. zvláštní – slouží zvláštním účelům (zdravotnické, laboratorní, atd.)

Elektrická zařízení se dělí podle napětí:

Elektrická zařízení	Napětí mezi vodiči	Napětí proti zemi
mn – zařízení malého napětí	do 50 V st do 120 V ss	do 50 V st do 120 V ss
nn – zařízení nízkého napětí	nad 50 V do 1000 V st do 1500 V ss	nad 50 V do 600 V
vn – zařízení vysokého napětí	nad 1kV do 52 kV (menší nad 52 kV)	nad 0,6 kV do 30 kV (menší než 30 kV)
vvn – zařízení velmi vysokého napětí	od 52 kV do 300 kV (menší než 300 kV)	od 30 kV do 171 kV (menší než 171 kV)
zvn – zařízení zvlášť vysokého napětí	od 300 kV do 800 kV (včetně)	od 171 kV do 470 kV
uvn – zařízení ultra vysokého napětí	nad 800 kV	nad 470 kV

Elektrická zařízení se dělí podle druhu proudu:

1. stejnosměrná - ss
2. střídavá - st

Střídavá silová zařízení se dělí:

1. podle počtu fází
   – jednofázová, trojfázová, vícefázová
2. podle kmitočtu
   – nízkofrekvenční nf (kmitočet do 60 Hz)
   – středofrekvenční sf (kmitočet nad 60 Hz do 1000 Hz)
   – vysokofrekvenční vf (kmitočet nad 1000 Hz)

Označení vodičů a svorek elektrických předmětů a zařízení

Označování se provádí u svorek, konců vodičů, zajišťujících určitou funkci a také pro označení vodičů v rozvodu.Výběr způsobu označení závisí na druhu elektrických předmětů, na umístění svorek a na složitosti elektrického zařízení.

V praxi se používá některý z těchto způsobů:

• grafickou značkou užívanou v elektronických schématech
• smluvním označením barvou, stanoveným v příslušné dokumentaci
• polohou a nebo tvarem svorek, stanovenou v příslušné dokumentaci.

Pro písmenové nebo číslicové označení se používá písmen, číslic nebo znaků takto:

Vodiče střídavé rozvodné soustavy izolavané: 1.fáze – černá, hnědá, šedá 2.fáze – černá, hnědá, šedá 3.fáze – černá, hnědá, šedá neutrální střední vodič – světle modrá	................ U V W N	................ L1 L2 L3 N
Vodiče střídavé rozvodné soustavy holé: 1.fáze – oranžová, 1 černý proužek 2.fáze – oranžová, 2 černé proužky 3.fáze – oranžová, 3 černé proužky	............... U V W	................. L1 L2 L3
Vodiče stejnosměrné rozvodné soustavy izolované: kladný pól – hnědá záporný pól – černá neutrální střední vodič – světle modrá	.................. C D M	.................. L + L – M
Vodiče stejnosměrné rozvodné soustavy holé: kladný pól – červená záporný pól – tmavě modrá neutrální střední vodič – světle modrý	................. C D M	................. L + L – M
ochranný vodič – zeleno/žlytý v pruzích nulový vodič – zeleno/žluty v prozích uzemňovací vodič – zeleno/žlutý v pruzích	PE PEN E	PE PEN E

Grafické označení svorek:

• Připojovací svorka pro kladný pól .......... +
• Připojovací svorka pro záporný pól .......... -
• Připojovací svorka pro střední vodič ............. M

Zvlaštní druhy vodičů a svorek:

Vybraný vodič	Písmenkvé značení	Grafické značení
Uzemňovací vodič (svorka)	E
Ochranný vodič uzemnění (svorka)	PE
Neuzemněný ochranný vodič (svorka)	PU
Vodič (svorka) k odrušení (bezšumové) zemi	TE
Nulovací vodič	PEN

Označení elektrických zařízení

Elektrická zařízení umístěná na místech veřejně přístupných musí být opatřena buď bezpečnostní tabulkou upozorňující na nebezpečí úrazu elektřinou, nebo označena bleskem červené barvy na krytu. Bezpečnostní tabulky se podle významu jim sdělovaného bezpečnostního sdělení dělí na tyto čtyři druhy:
Tabulky výstrahy, obsahující sdělení nebezpečí, označující rizikový stav, který dává možnost vzniku nehody, úrazu, onemocnění, škody, živelné či jiné pohromy a pod.
Tabulky příkazu, obsahující sdělení příkazu, nařizující určité opatření nebo jednání k zajištění ochrany a bezpečnosti, správné činnosti (např. manipulace) a pod.
Tabulky zákazu, obsahují sdělení zákazu, označující nepřípustnost nebo nutnost okamžitého ukončení jednání, které je za daných okolností nebezpečné nebo nevhodné.
Tabulky upozornění, obsahující sdělení nebo bezpečí nebo jiné upozornění , doporučující vhodné opatření nebo jednání k zajištění bezpečného stavu , klidového stavu zařízení, ochrany před nebezpečím nebo před působením škodlivých vlivů.
Bezpečnostní tabulky jsou řešeny tak, že bezpečnostní značky jsou u nich umístěny ve čtvercovém poli, které je u svislých tabulek nahoře a u vodorovných tabulek vlevo.
Bezpečnostní sdělení (nápis, popř. též heslo) je umístěn na zbývající části tabulky s podkladem v příslušné bezpečnostní barvě, přičemž písmo nápisu je v barvě doplňující viz. uvedená tabulka:

Druh tabulky	Sdělení	Vzor provedení	Znak/Písmo	Podklad
Výstraha	Nebezpečí		černá	žlutý
Příkaz	Příkaz		bílá	modrý
Zákaz	Zákaz		černý/bíle	červený(kruh)
Upozornění	Upozornění		bílá	zelený

Značení holých a izolovaných vodičů barvami nebo číslicemi

Pro rozlišení vodičů se používá barev nebo číslic. K označení ochranného vodiče barvami je určena kombinace barev zelená/žlutá, která je vyhrazena jedině k označení ochranných vodičů, a takto označených vodičů nesmí být použito k jinému účelu.
K označení středního vodiče je určena světle modrá barva.

Normalizované průřezy silových vodičů:

0,35 – 0,5 – 0,75 – 1 – 1,5 – 2,5 – 4 – 6 – 10 – 16 – 25 – 35 – 50 – 70 – 95 – 120 – 150 – 185 – 240 – 300 – 400 – 500 – 625 – 800 – 1000 mm čtverečních

Normalizované průměry sdělovacích vodičů:

0,5 – 0,8 – 1,0 mm

Značení holých vodičů barvami:

Kladný pól - tmavě červená
Záporný pól - tmavě modrá
Střední - světle modrá
Nulovací - zelená/žlutá
1, 2, 3 fáze - oranžová (rozlišení se provede jedním, dvěma a třemi černými pruhy)

Značení izolovaných vodičů a kabelů se jmenovitým napětím do 1000 V

1. poznávacími barvami
   vodič fázový nebo krajní - černá, popř. hnědá
   vodič ochranný - zelená/žlutá
   vodič střední - světle modrá
   Poznávací barvy vodičů musí být vyznačeny po celé délce a rozumí se tím barva (poslední) vrstvy izolace.
2. číslicemi
   vodič fázový nebo krajní - 1, 2, 3
   vodič ochranný - zelená/žlutá (přechodně písmeny PE nebo číslicí 0)
   vodič střední - X

Barvy světelných návěstí a ovládacích tlačítek

Význam barev u sdělovačů z hlediska provozních podmínek

1	2	3	4	5
Barva	Význam	Vysvětlení	Akce obsluhy	Příklady použití
ČERVENÁ	Nebezpečí	Nebezpečné podmínky	Bezprostřední reakce na nebezpečné podmínky, např.: – nouzové zastavení – otevření pojistného ventilu – najetí chladícího čerpadla	– Vybočení tlaku nebo teploty z bepečných mezí – Výpadek napětí – Odstavení hlavního generátoru – Porucha důležitých zařízení, obslužných systémů – Přejetí koncové polohy výtahu
ŽLUTÁ	Mimořádný stav	– Mimořádné podmínky – Ohrožující kritické podmínky	Sledování a nebo zásah (např. znovu najetí potřebné funkce)	– Odchýlení tlaku nebo teploty od normální úrovně – Výpadek ochranného zařízení nebo pomocného agregátu – Přetížení dopravníku – Přejetí koncového spínače – Změna polohy ventilu nebo dopravník. pásu
ZELENÁ	Normální stav	Normální podmínky	Volná činnost	– Povolení pokračovat – Indikace normálních pracovních mezí
MODRÁ	Zvláštní význam (příkaz)	Indikace podmínek, které vyžadují zásad	Přikázané akce	– Příkaz vložení předvolených hodnot
BÍLÁ ŠEDÁ ČERNÁ	Bez zvláštního významu	Jakýkoli význam, lze použít kdykoli vznikne pochybnost o použití barev červená, žlutá, zelená, modrá	Sledování	– Všeobecná informace (např. potvrzení příkazu, indikace měřené veličiny)

Všeobecný význam barev u ovladačů

1	2	3	4
Barva	Význam	Vysvětlení	Příklady použití
ČERVENÁ	Nebezpečí	Zásah v případě nebezpečí	– Nouzový vypínač – Zastaven nebo vypnutí nouzovým vypínačem – Spuštění nouzové (bezpečnostní) funkce
ŽLUTÁ	Mimořádný stav	Zásah v případě mimořádných podmínek	– Záhas k potlačení mimořádných podmínek – Ruční znovu najetí přerušeného automatického cyklu
ZELENÁ	Bezpečí	Zásah v případě bezpečné situace nebo pro zabezpečení normálních podmínek	START/VYPNUTO
MODRÁ	Zvláštní význam (příkaz)	Podmínky vyžadující zásah	Funkce znovu nastavení (seřízení)
BÍLÁ ŠEDÁ ČERNÁ	Bez zvláštního významu	Všeobecné vyvolání nějaké funkce	– Může být použito pro jakoukoliv funkci, vyjma nouzového vypnutí, např. VYPNUTO/ZAPNUTO, STOP/START

Krytí elektrických předmětů

Elektrická zařízení musíme chránit před vniknutím takových částic, které je mohou poškodit. Proto provádíme ochranu před vniknutím pevných částic a vody do vnitřních částí elektrických zařízení. Stejně důležité je provést ochranu pracovníků, kteří používají, obsluhují, manipulují nebo jakkoliv přicházejí do styku s elektrickým zařízením, aby se nemohli nebezpečně dotknout živých nebo pohybujících se částí tohoto zařízení.
Kryty na elektrických zařízení musí být provedeny tak, aby nevadily bezpečné obsluze zařízení, byly dostatečně pevné, spolehlivě upevněné, nebránily správné funkci a chlazení zařízení.
Krytí elektrických předmětů je tedy každé opatření tvořící součást elektrických zařízení, chrání toto zařízení před vniknutím cizích předmětů do vody,a tím i současně chrání všechny osoby, které s tímto zařízením přichází do styku před úrazem elektrickým proudem.
Na označení stupně krytí se používají písmena IP a dvojčíslí.
První číslo vyjadřuje stupeň ochrany před dotykem živých částí nebo pohybujících se částí uvnitř krytu a taktéž před vniknutím cizích pevných těles.

První číslo	Popis stupně ochrany
0	bez speciální ochrany
1	ochrana před vniknutím velké části lidského těla, např. ruky a před vniknutím předmětů větších než 50 mm
2	ochrana před vniknutím prstu nebo stejného předmětu a před vniknutím pevných těles větších než 12 mm
3	ochrana před vniknutím drátu o průměru nebo tloušťce větších než 2,5 mm, včetně předmětů této velikosti
4	ochrana před vniknutím drátu o průměru nebo tloušťce větších než 1 mm, včetně předmětů této velikosti
5	ochrana před vniknutím prachu (prach vniká jen v takovém množství, které nenaruší funkci zařízení)
6	úplná ochrana před vniknutím prachu

Druhé číslo vyjadřuje stupeň ochrany před vniknutím vody:

0 bez speciální ochrany
1 ochrana před svisle padajícími kapkami vody
2 ochrana před kapající vodou pod úhlem do 15°
3 ochrana před deštěm šikmo dopadajícím pod úhlem po úhlem 60° od svislice
4 ochrana před stékající vodou v různých směrech
5 ochrana před tryskající vodou v různých směrech
6 ochrana před intenzivně tryskající vodou
7 ochrana před ponořením do vody
8 ochrana při trvalém ponoření do vody

Zařízení vyhovuje stupni krytí proti vniknutí vody, pokud při předepsané zkoušce podle ČSN 33 0330, vnikne pod kryt do konce zkoušky takové množství vody, které nezpůsobí narušení normální činnosti zařízení a pokud se voda nenahromadí v blízkosti svorkovnice nebo kabelového přívodu a nevnikne do nich.. Pokud je to nutné, mohou se v normě pro určitý druh zařízení upřesnit další doplňující požadavky. Toto je možné provést mocí písmen latinské abecedy, které musí být uvedeny za číslicemi označujícími stupeň ochrany.
V těchto případech musí být v normách pro konkrétní druhy zařízení přesně uvedený způsob zkoušení, kterým se ověřují doplňující požadavky.

Písmena S, M, W se mohou uvést jen v těchto případech:

S – zařízení bylo zkoušeno proti vniknutím vody, když bylo ve vypnutém stavu
M – zařízení bylo zkoušeno před vniknutím vody, když bylo v činnosti
W – (je uvedeno hned za písmeny IP) zařízení lze požít ve stanovených klimatických podmínkách a má doplňující prostředky ochrany dané konstrukcí nebo zhotovené za provozu.
Pokud písmena S nebo M nejsou uvedena, pak zařízení splňuje stupeň ochrany ve všech běžných klimatických podmínkách.
Označení stupně krytí musí být uvedeno na krytu zařízení nebo na jeho výrobním štítku.
Jestliže na zařízení stačí uvést jen jednu číslici označení, pak se chybějící číslice označí písmenem x. Například IPx5, IP2x.

Druhy prostředí pro elektrická zařízení

Prostředí je vlastnost prostoru nebo jeho části vytvořené ovzduším, látkami, předměty nebo zařízením v prostoru.

Podle vzájemného působení prostředí a elektrických zařízení se prostředí rozdělují na:

Obyčejná – prostředí, která nemají nepříznivý vliv na předpokládanou životnost a spolehlivost elektrických zařízení a na která elektrická zařízení nepůsobí – patří sem prostředí základní.

Aktivní – prostředí, která mají nepříznivý vliv, na spolehlivý a bezpečný chod, popřípadě životnost elektrických zařízení – elektrická zařízení v těchto prostředích umístěná, musí být provedena tak, aby vlivům prostředí odolávala – patří sem prostředí studené, vlhké, horké, mokré, se zvýšenou korozní agresivitou, s extrémní korozní agresivitou, prašné s prachem nehořlavým, s otřesy, s biologickými škůdci.

Pasivní – prostředí,na které mohou nepříznivě působit elektrická zařízení – elektrická zařízení v těchto prostředích musí být provedena tak, aby na prostředí nepůsobila nepříznivě – patří sem prostředí s nebezpečím požárů hořlavých hmot, s nebezpečím požárů hořlavých prachů, s nebezpečím požárů hořlavých kapalin, s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par, s nebezpečím požárů nebo výbuchu výbušnin.

Podle počtu prostředí vyskytujících se v jednom prostoru se prostředí rozdělují na:
Jednoduchá – prostředí s jedním druhem vlivu
Složitá – prostředí s několika vlivy, které působí současně nebo postupně (venku, v dolech, atd.)

Porovnávací tabulka elektroinstalačních výrobků v krytí IP a značek:

Provedení	Značka:	Lze použít
do vlhka (chráněné před kapající vodou)	O52	místo krytí IP 42 (pokud jsou vývodky a ovládací hřídele vyvedeny vodorovně nebo směrem dolů - IP 43)
těsné (zavřené)	054	místo krytí IP 43
venkovní (chráněné před stékající vodou)	053	místo krytí IP 44
těsně zavřené (chráněné před tryskající vodou)	055	místo krytí IP 55
nepromokavé (do mokra nebo nepropustné)	O56	místo krytí IP 66
částečně prachové	058	místo krytí IP 5x
prochotěsné	059	místo krytí IP 6x

Názvosloví z oboru silnoproudé elektrotechniky

Živé části – části elektrického zařízení určené k vedení proudu nebo mající napětí.

Neživé části – vodivé části přístupné dotyku, které nejsou učeny k vedení proudu, ale mohou dostat napětí při nahodilé poruše.

Dotykové napětí – část napětí uzemňovací soustavy proti zemi, kterou může člověk překlenout při doteku.

Krokové napětí – část napětí zemniče proti zemi, které může být překlenuta krokem (u člověka se vždy uvažuje krok dlouhý 1m).

Elektrické předměty – předměty, které se elektricky připojují nebo zařazují do pracovního obvodu.

Pracovní uzemnění – přímé uzemnění některé části proudového obvodu nebo přímé uzemnění přes svodiče přepětí v libovolném místě sítě, které se zřizuje z důvodů bezpečnosti provozu rozvodné soustavy.

Ochranné uzemnění – přímé spojení se zemí vodivých částí elektrického zařízení nebo části souvisejících s elektrickým zařízením, které však nejsou součástí elektrického obvodu, za účelem ochrany před nebezpečným dotykovým napětím.

Přechodový zemní odpor – odpor mezi zemničem a zemí, určuje se jako poměr napětí a proudu protékajícího zemničem.

Pracovní izolace – izolace nutná pro správnou funkci elektrického zařízení.

Přídavná izolace – nezávislá izolace provedena za účelem zajištění ochrany před úrazem elektřinou při poruše pracovní izolace.

Doplňková izolace – izolace, které se dosáhne izolováním okolí (izolační stanoviště obsluhy, izolační podlaha, izolační koberec), lze dosáhnout s použitím ochranných izolačních pomůcek nebo nářadí (dielektrické rukavice, galoše, zástěry, přilby, vypínací tyče, izolační kleště atd.).

Zvýšená izolace:
– dvojitá – izolae pracovní a případná,
– zesílená – zlepšení izolace, která má stejný stupeň ochrany proti úrazu elektrickým proudem, jako izolace dvojitá.

Elektrické zařízení – zařízení (stabilní i mobilní) k výrobě, rozvodu a spotřebě elektrické energie.

Obsluha elektrického zařízení – úkony spojené s provozem elektrického zařízení, např. spínání, čtení údajů trvale montovaných přístrojů, regulování, výměna závitových i přístrojových pojistek, žárovek, prohlídka zařízení atd.

Prohlídka elektrického zařízení – prohlídka stavu a sluchová kontrola činnosti zařízení při dodržování předepsaných běžných vzdáleností od části pod napětím.

Práce na elektrickém zařízení – montáž, revize a údržba elektrického zařízení,sem patří také všechny úkony pro zajišťování pracoviště, jakož i měření přenosnými přístroji.

Montáž elektrického zařízení – zřizování nových a rekonstrukce již provozovaných zařízení.

Údržba elektrického zařízení – všechny druhy oprav, čištění a odstraňování závad a poruch k zajištění dobrého technického stavu zařízení.

Revize elektrického zařízení – souhrn úkonů, při kterých se prohlídkou doplněnou potřebným měřením a zkoušením zjišťuje, zda zařízení vyhovuje platným norám a předpisům s ohledem na bezpečnost osob před úrazem a věcí před poškozením nebo zničením.

Zajištění pracoviště pro práci – souhrn opatření pro zajištění bezpečnosti pracujících.

Příkaz "B" – písemný doklad o nařízených technických a orga¬nizačních opatřeních sloužících k zajištění bezpečnosti pracujících při práci na elektrickém zařízení nebo v jejich blízkosti (B – značí bezpečnost).

Ochranné pomůcky – předměty chránící pracovníka před nebezpečnými účinky elektřiny, před škodlivostí pracovního prostředí nebo před jiným ohrožením.

Pracovní pomůcky –předměty potřebné k práci na elektrickém zařízení nebo v jeho blízkosti, popřípadě k obsluze elektrického zařízení.

Pracoviště – vymezený prostor pro práci na elektrickém zařízení nebo v jeho blízkosti.

Vedoucí práce – osoba pověřená vedením pracovní skupiny (skupina = četa), popř. osoba sama pracující – je odpovědná za dodržování předpisů v případech, kdy se jedná o práce pod dozo¬rem – je to osoba, jež má stupeň odbornosti pracovníka znalého s vyšší kvalifikací – min. § 6 podle vyhl. 50/78 Sb.,

Práce podle pokynů – práce, pro kterou jsou dány nejnutnější pokyny – při této práci odpovídají pracující za dodržeování bezpečnostních předpisů.

Práce s dohledem – práce, která se provádí podle podrobnějších pokynů – před zahájením práce se osoba provádějící dohled přesvědčí, zda jsou provedena nutná bezpečnostní opatření – v průběhu prací občas podle potřeby kontroluje dodržování bezpečnostních předpisů – při této práci odpovídají za dodržování bezpečnostních předpisů pracující.

Práce pod dozorem – práce, která se provádí za trvalé přítomnosti osoby, která je pověřena dozorem a která je odpovědna za dodržování příslušných bezpečnostních předpisů.

Z hlediska ochrany před nebezpečným dotykem rozeznáváme tyto třídy elektrických předmětů:

1. třída O
2. třída I.
3. třída II.
4. třída III.

1. elektrický předmět třídy 0 – je předmět umístěný a pevně spojený a má vždy alespoň pracovní izolaci a nemá žádné zařízení na ochranné spojení se zemí (nepoužívá se)
2. elektrický předmět třídy I. – je takový, který má všude alespoň pracovní izolaci a ochrannou svorku pro připojení ochranného vodiče nebo ochranný kontakt na pevně připojeném pohyblivém přívodu ukončeném vidlicí
3. elektrický předmět třídy II. – je takový, který má všude dvojitou nebo zesílenou izolaci a nemá žádné zařízení k připojení ochranného vodiče – je označen znakem dvojité izolace, dva soustředné čtverce:
   
   
4. elektrický předmět třídy III. – je takový, který je určen pro připojení na zdroj malého napětí (do 50 V proti zemi) a nemá žádné vnitřní a vnější obvody s napětím větším než je mn.

Z hlediska velikosti nebezpečí úrazu elektrickým proudem se člení prostory takto:

Prostory normální – jsou to takové prostory, ve kterých prostředí snižuje nebezpečí úrazu elektrickým proudem (např. prostředí obyčejné).
Prostory nebezpečné – jsou to takové prostory, kde vlivem prostředí je buď stálé, nebo přechodné nebezpečí úrazu elektrickým proudem (např. prostředí horké, vlhké, venkovní).
Prostory zvlášť nebezpečné – se považují takové, ve kterých zvláštní okolnosti nebo vlivy prostředí zvyšují nebezpečí úrazu (např. ve vodě, v kotlích, v kovových nádržích).
Definice prostředí – vlastnosti určitého prostoru nebo jeho části vytvořené ovzduším, látkami, předměty nebo zařízeními v prostoru přítomnými.
Prostory, v nichž se vyskytuje několik jednoduchých prostřední – posuzují se obvykle podle nejnebezpečnějšího, pokud jejich kombinace dále nezvyšuje nebezpečí úrazu.

Bezpečná jmenovitá napětí živých částí:

Prostor normální:
střídavé do 50 V – stejnosměrné do 100 V

Prostor nebezpečný:
střídavé do 25 V – stejnosměrné do 60 V

Prostor zvlášť nebezpečný:
střídavé do 12 V – stejnosměrné do 25 V

Termíny a definice

U střídavých napětí jsou níže uvedené hodnoty efektivní.

1. jmenovité napětí: napětí, jimž jsou síť nebo zařízení označeny a ke kterému se vztahují určité pracovní charakteristiky
2. nejvyšší a nejnižší napětí sítě (s výjimkou přechodných nebo abnormálních podmínek)
   1. nejvyšší napětí sítě: nejvyšší hodnota napětí, které se vyskytne za normálních pracovních podmínek v kterémkoli čase, na kterémkoli místě soustavy
   2. nejnižší napětí sítě: nejnižší hodnota napětí, která se vyskytne za normálních pracovních podmínek v kterémkoli čase na kterémkoli místě sítě, jsou vyloučena přechodná napětí jako napětí způsobená v síti spínáním a dočasnými změnami napětí
3. nejvyšší napětí pro zařízení: nejvyšší napětí, pro které je zařízení určeno s ohledem na:
   1. izolaci
   2. jiné charakteristiky, které mohou být v příslušných doporučených pro zařízení vztaženy k tomuto nejvyššímu napětí.

POZNÁMKY:

1. Nejvyšší napětí pro zařízení se udává u sítí se jmenovitým napětím vyšším než 1000V. Tím se rozumí, že při určitých jmenovitých napětích nelze zajistit normální činnost zřízení až do toho nejvyššího napětí u těch zařízení, která mají charakteristiky citlivé na napětí jako např. ztráty kondenzátorů, magnetizační proud transformátorů atd.
   V těchto případech musí příslušné normy stanovit mezní hodnotu, po kterou je u těchto zařízení zajištěna jeho normální činnost.
2. Zařízení, která se mají používat v sítích se jmenovitým napětím do 1000 V, mají být specifikována jen vzhledem k jmenovitému napětí a to jak z hlediska činnosti, tak z hlediska izolace.
   Napětí vyšší než 230/400 V jsou určena výhradně pro průmyslové aglomerace a rozsáhlé stavby.

Tabulky normalizovaných napětí:

Trojfázové čtyřvodičové nebo trojvodičové sítě	Jednofázové trojvodičové sítě
Jmenovité napětí V	Jmenovité napětí V
- 230/400           1) 277/480           2) 400/690           1) 1000	120/240 - - - -

Tabulka I – Sítě střídavých jmenovitým napětím mezi 100 V a 1000 V včetně a v nich použitá zařízení.
Trojfázové čtyřvodičové a jednofázové třívodičové sítě zahrnují v této tabulce jednofázové obvody (pobočky, obslužné sítě) připojené k těmto sítím.

Za normálních podmínek se doporučuje, aby se napětí na přívodních svorkách nelišilo od jmenovitého napětí více než ± 10 %.

1. Z jmenovitých napětí existujících sítí na 220/230 V a na 240/415 V se musí postupně přecházet na doporučenou hodnotu 230/400 V. Přechodné období má být co nejkratší a nemá překročit 20 roků po vydaní této publikace IEC. Na začátku tohoto období by měli v první fázi dodavatelé el. energie v zemích se sítí 220/380 V přejít na napětí 230/400 V plus 6 %,mínus 10 %. A v zemích se sítí 240/415 V na napětí 230/400 V mínus 6 %, plus 10 % Na konci přechodného období má být dosažena odchylka 230/400 V ± 10 %, potom bude uváženo další snížení těchto odchylek. Všechny výše uvedené úvahy platí také pro stávající hodnotu 380/660 V s ohledem na doporučenou hodnotu 400/690 V.
2. Nemá se používat společně s napětím 230/400 V nebo 400/690 V.

Tabulka II – Stejnosměrné a střídavé trakční sítě *)

Nižší hodnoty v prvním sloupci jsou napětí proti střednímu vodiči (fázová napětí) a vyšší hodnoty jsou napětí mezi fázemi (sdružená napětí). Je-li uvedena jen jedna hodnota, jedná se o napětí mezi fázemi (sdružená napětí) třívodičové sítě. Nižší hodnota ve druhém sloupci je napětí proti střednímu vodiči (fázové napětí) a vyšší hodnota je napětí mezi vodiči (sdružené napětí).

	Napětí
	Nejnižší (V)	Jmenovité (V)	Nejvyšší (V)	Jmenovitý kmitočet střídavého napětí (HZ)
Sítě se stejnosměrným napětím	(400) 500 1000 2000	(600) 750 1500 3000	(720) 900 1800 3600**)
sítě se střídavým jednofázovým napětím	(4 750) 12 000 19 000	(6 250) 15 000 25 000	(6 900) 17 250 27 500	50 nebo 60 16 2/3 50 nebo 60

*) Hodnoty uvedené v závorce se nepovažují za přednostní. Doporučuje se, aby se tyto hodnoty nepožívaly v nových sítích, které se mají v budoucnu projektovat. Zvlášť u střídavých jednofázových sítí se nemají jmenovité napětí 6 250 V použít jen tehdy, kdy místní podmínky neumožní použít jmenovitého napětí 25 000 V.
Hodnoty uvedené v této tabulce jsou odsouhlaseny Mezinárodním smíšeným komitétem CTM (Elektrická trakční zařízení) a IEC, technickým komitétem 9, Elektrická trakční zařízení.

**) V některých evropských zemích může toto napětí dosáhnout 4 000 V. Elektrická zařízení dopravních prostředků pracujících v mezinárodní dopravě musí v těchto zemích snést toto absolutní maximální napětí po dobu 5 minut.

Tabulka III – trojfázové sítě se střídavým jmenovitým napětím nad 1 kV do 35 kV včetně a v nich použitá zařízení *)

Níže jsou uvedeny dvě řady nejvyššího napětí pro zařízení, jedna pro sítě s kmitočtem 60 Hz (řada I) druhá pro sítě s kmitočtem 60 Hz (řada II – severoamerická praxe). Doporučuje se, aby se v jedné zemi používalo z obou řad jen jednoho napětí.
Doporučuje se také, aby se v jedné zemi používalo obou řad jen jednoho napětí.

Řada I		Řada II
Nejvyšší napětí pro zařízení	Jmenovité napětí sítě kV	Nejvyšší napětí pro zařízení kV	Jmenovité napětí sítě kV
3,6    1)	3,3     1)    3    1)	4,40	4,16    1)
7,2    1)	6,6     1)    6    1)	1)	–
–	11       10	–	–
–	–        –	–	12,47    2)
–	–        –	13,22	13,2     2)
–	–        –	2)	13,8     1)
(17,5)	–       (15)	13,97	–
24	22       20	2)	–
–	–       –	14,52	27,94    2)
36	33     3)   –	1)	–
3)	–       –	–	34,5       2)
–	–        35	–	–
40,5	3)	26,4        2)
3)		–
		36,5        2)
		–

*) Tyto sítě jsou všeobecně trojvodičové, není-li stanoveno jinak. Uvedené hodnoty jsou napětí mezi fázemi (sdružená). Uvedené hodnoty v závorká se nemají považovat za přednostní. Doporučuje se, aby se tyto hodnoty nepoužívaly v nových sítích, které se mají v budoucnu projektovat.

POZNÁMKY:

1. Doporučuje se, aby v jedné zemi nebyl poměr mezi dvěma sousedními napětími menší než dvě.
2. V normální síti řady I se nejvyšší a nejnižší napětí neliší přibližně více než o plus, mínus 10 % od jmenovitého napětí sítě.
   V normální síti řady II se nejvyšší napětí neliší více než o +5 % a nejnižší napětí více než o -10 % od jmenovitého napětí sítě.
1. Tyto hodnoty se nemají používat ve veřejných distribučních sítích.
2. Tyto sítě jsou všeobecně čtyřvodičové.
3. Unifikace těchto hodnot se připravuje.

Tabulka IV – Trojfázové sítě se střídavým jmenovitým napětím nad 35 kV do 230 kV a v nich použitá zařízení*)

Níže jsou uvedeny dvě řady jmenovitého napětí sítě. Doporučuje se, aby byla v jedné zemí použita jen jedna z obou řad.
Doporučuje se, aby v jedné zemi byla použita jako nejvyšší napětí jen jedna hodnota těchto skupin:
123 kV – 145 kV
245 kV – 300 kV (viz tabulka V) – 363 kV (viz tabulka V).

Nejvyšší napětí pro zařízení kV	Jmenovité napětí sítě kV
(52) 72,5 123 145 (170) 245	(45)               – 66                66 110              115 132              138 (150)             – 220              230

*) Hodnoty uvedené v závorkách se nepovažují za předností. Doporučuje se, aby se tyto hodnoty nepoužívaly v nových sítích, které se mají v budoucnu projektovat. Hodnoty jsou napětí mezi fázemi (sdružená).

Tabulka V – trojfázové sítě se střídavým nejvyšším napětí pro zařízení nad 245 kV 1)

Doporučuje se, aby v jedné zeměpisné oblasti byla použita jako nejvyšší napětí zařízení jen jedna hodnota z těchto skupin:
245 kV V(viz tabulka IV) – 300 kV – 363 kV
363 kV – 420 kV
420 kV – 525 kV

Nejvyšší napětí pro zařízení kV

(300) (363) 420 525            2) 765            3) 1 200        4)

1. Hodnoty uvedené v závorce se považují za přednostní. Doporučuje se, aby se tyto hodnoty nepoužívaly v nových sítích, které se mají budoucnu projektovat. Hodnoty jsou napětí mezi fázemi (sdružená).
2. Používají se také hodnoty 550 kV.
3. Je dovoleno přejmout hodnoty mezi 765 kV a 800kV, za předpokladu, že hodnoty při zkoušce zařízení budou stejné jako v IEC uvedené pro 765 kV.
4. Pokud to některá oblast světa bude považovat za nezbytné,bude zavedena do tabulky mezilehlá hodnota mezi 765 kV a 1200 kV,dostatečně vzdálená od těchto dvou hodnot.V případech, kdy v kterékoliv zeměpisné oblasti bude přijata mezilehlá hodnota,nemá být použita ani hodnota 765 kV, ani hodnota 1200 kV.

POZNÁMKA:

V této tabulce výrazy "některé oblasti světla" a "zeměpisné oblasti" mohou označovat jednu zemi, skupinu zemí a nebo část velké země, která souhlasí s přijetím stejné hladiny napětí.

Tabulka VI – Zařízení na jmenovité střídavé napětí nižší než 120 V a jmenovitá stejnosměrná napětí nižší než 750 V

Stejnosměrné napětí	Stejnosměrné napětí	Střídavé napětí	Střídavé napětí
Jmenovité hodnoty
Přednostní (V)	Doplňující (V)	Přednostní (V)	Doplňující (V)
6 12 24 36 48 60 72 96 110 220 440	2,4 3 4 4,5 5 7,5 9 15 30 40 80 125 250 600	6 12 24 48 110	5 15 36 42 60 100

POZNÁMKY:

1. V tabulce nejsou zahrnuty hodnoty, je-li napětí článků primárních a sekundární baterií nižší než 2,4 V a volba užitých článků v různých použitých závisí na jiných kritériích než napětí. Příslušné komité IEC mohou specifikovat typy článků a příslušná napětí pro specifická použití.
2. Připouští se, aby z technických a ekonomických důvodů se požadovala v určitých specifických oblastech přídavná napětí.

Národní příloha NA (informativní)
Pro lepší porozumění IEC 38 se uvádějí ještě tyto názvy a definice
NA. 1 elektrická síť: soubor jednotlivých vzájemně propojených elektrických stanic, venkovních a kabelových vedení určených pro přenost a rozvod elektrické energie.
NA. 2 elektrický zdroj: zařízení nebo jeho část, které dodávají elektrickou energii do elektrického obvodu.

POZNÁMKA:

Ve smyslu této normy se za elektrický zdroj považuje též vstupní vinutí transformátoru nebo točivého měniče.

NA. 3. elektrický spotřebič: zařízení, které využívá elektrické energie přeměnou v jinou energii

POZNÁMKA:

Ve smyslu této normy se za elektrický spotřebič považuje též vstupní vinutí transformátoru nebo točivého měniče

Národní příloha NB:
Z tabulky 1 IEC 38 se pro trojfázové sítě všeobecně používá střídavé napětí 230/400V.
V existujících průmyslových sítí se používá trojfázové napětí 500V. V nově projektovaných sítích se doporučuje používat napětí 690V.
Pro elektrizaci dolů jsou stanoveny střídavá napětí pro třívodičové neuzemněné sítě 230, 400, 500, 690, a 1000 V. Pro čtyřvodičové sítě s uzemněným uzlem je stanoveno napětí 400 V.
Z tabulek III,IV, a V v IEC 38:1983 se používají tato střídavá napětí o kmitočtu 50 Hz:

Tabulka NB.1

Nejvyšší napětí pro zařízení kV	Jmenovité napětí sítě kV
3,6 7,2 12 24*) 40,5 **) 123 245 420	3 6 10 22 35 110 220 400***)

*)Připouští se nejvyšší napětí 25 kV. Na to je třeba pamatovat u vybavení sítě.
**) V českých sítích se nejvyšší napětí 40,5 kV nevyužívá. Pro tyto sítě je nejvyšší dovoleé napětí 38,5 kV.
***) IEC 38:1983 jmenovitou hodnotu k nejvyššímu napětí sítě 420 kV neuvádí.

Národní příloha NC (informativní)
Jmenovité napětí zdrojů a spotřebičů
NC.1 jmenovité napětí stejnosměrných zdrojů a spotřebičů se volí z řady v tabulce NC.1.

Tabulka NC.1 – jmenovitá napětí stejnosměrných zdrojů a spotřebičů:

Zdroje (V)	Spotřebiče (V)
6 12 24 48 65 115 230 460 660	6 12 24 48 60 110 220 440 600

Kromě základní řady jmenovitých napětí uvedených v tabulce NC.1 se používají stejnosměrná napětí, která jsou odvozena z násobků základního napětí článků elektrochemických zdrojů podle tabulky NC.2.

Tabulka NC.2 – jmenovité napětí elektrochemických zdrojů

Zdroj	Základní jednotka (V)	Napětí složených jednotek (V)
galvanické články a baterie *)	1,5	3; 4,5; 6; 9; 12; 15; 22,5; 45; 67,5; 90; 120
nikladmiové akumulátory	1,2	6; 12 a násobky 12
olověné akumulátory	2	6; 12 a násobky 12

*) Rtuťové alkalické články s napětím 1,34 V 4 a jeho násobky jsou zahrnuty v této skupině.

NC.2 Stejnosměrná napětí elektrických zdrojů a spotřebičů používaná v různých oblastech jsou uvedena v tabulce NC.3.
NC.3 jmenovitá napětí elektrických střídavých zdrojů a spotřebičů do 1kV s výjimkou trakčních zařízení*) se volí podle tabulky NC.4.

Tabulka NC.3 – jmenovitá napětí elektrických střídavých zdrojů a spotřebičů do 1kV

Zdroje (V)	Spotřebiče (V)
6 12 24 42 48 65 125 242 420 525 727 1050	6 12 24 42 48 60 110 230 400 500 690 1000

*)Jmenovitá napětí pro elektrická trakční zařízení

Tabulka NC.4 – Jmenovitá stejnosměrná napětí zdrojů a spotřebičů používaná v různých oblastech

*) Tyto hodnoty neplatí pro řídící dynama a výstupy usměrňovačů Leonardových skupin a dynama pro elektrochemické účely.
**) Hodnoty v závorkách platí pro dosavadní zařízení, tato zařízení nemají být dále rozšiřována.

NC.4 Jmenovitá napětí střídavých zdrojů a spotřebičů nad 1 kV se volí podle tabulky NC.5.

Tabulka NC.5 – Jmenovité napětí elektrických trojfázových zdrojů a spotřebičů nad 1 kV

Zdroje (kV)	Spotřebiče (kV)
(3,15) 6,3 10,5 23 36,75 121 242 420	(3) 6 10 22 35 110 220 400

POZNÁMKY:

1. Hodnoty uvedené v závorkách platí pro dosavadní zdroje a spotřebiče, tato napětí nemají být dále rozšiřována.
2. U alternátorů s napětím vyšším než 10,5 kV je nutná dohoda o výši jmenovitého napětí mezi výrobcem a odběratelem.

NC.5 Jmenovitá napětí sekundárních vinutí přístrojových transformátorů jsou:

NC.6 Jmenovitá napětí pro zvonková zařízení jsou:

3, 5, 8 V

Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na el. zařízení

I. Názvosloví

1. Elektrické zařízení – zařízení (stabilní i mobilní) k výrobě, rozvodu a spotřebě elektrické energie.
2. Obslahu elektrického zařízení – úkony spojené s provozem elektrického zařízení, např. spínání, regulování, čtení údajů trvale montovaných přístrojů , synchronizování ,výměna závitových a přístrojových pojistek, žárovek, prohlídka zařízení apod.
3. Prohlídka elektrického zařízení – prohlídka stavu a sluchová kontrola činnosti zařízení při dodržování předepsaných bezpečných vzdáleností od částí pod napětím.
4. Práce na elektrickém zařízení – montáž, revize a údržba elektrického zařízení. Sem patří také všechny úkony pro zajišťování pracoviště,jakož i měření přenosnými přístroji.
5. Montáž elektrického zařízení – zřizování nových a rekonstrukce již provozovaných zařízení.
6. Údržba elektrického zařízení – všechny druhy oprav, čištění a odstraňování závad a poruch k zajištění dobrého technického stavu zařízení.
7. Revize elektrického zařízení – souhrn úkonů, při kterých se prohlídkou doplněnou potřebným měřením a zkoušením zjišťuje, zda zařízení vyhovuje platným normám a předpisům s ohledem na bezpečnost osob před úrazem a věcí před poškozením nebo zničením.
8. Zajištění pracoviště pro práci – souhrn opatření pro zajištění bezpečnosti pracujících.
9. Příkaz "B" – písemný doklad o nařízených technických organizačních opatřeních sloužících k zajištění bezpečnosti pracujících při práci na elektrickém zařízení zařízení nebo v jeho blízkosti („B“ značí bezpečnost).
10. Ochranné pomůcky – předměty chrání pracovníka před nebezpečnými účinky elektřiny, před škodlivostí pracovního prostředí nebo před jiným ohrožením.
11. Pracovní pomůcky – předměty potřebné k práci na elektrickém zařízení nebo v jeho blízkosti, popřípadě k obsluze na elektrické zařízení.
12. Pracoviště – vymezený prostor pro práci na elektrickém zařízení nebo v jeho blízkosti.
13. Vedoucí práce – osoba pověřená vedením pracovní skupiny (skupina = četa) popř. osoba sama pracující. Je odpovědná za dodržování pracovních předpisů v případech, kdy se jedná o práce pod dozorem.
14. Práce podle pokynů – práce, pro kterou jsou dány jen nejnutnější pokyny. Při této práci odpovídají pracovníci za dodržování bezpečnostních předpisů.
15. Práce s dohledem – práce, která se provádí podle podrobnějších pokynů. Před zahájením práce se osoba provádějící dohled přesvědčí, zda jsou provedena nutná bezpečnostní opatření. V průběhu prací podle potřeby občas kontroluje dodržování bezpečnostních předpisů. Při této práci zodpovídají za dodržování bezpečnostních předpisů pracující.
16. Práce pod dozorem – práce, která se provádí za trvalé přítomnosti osoby, která je opovědní za dodržování příslušných bezpečnostních předpisů.
17. Prokazatelně – způsob činnosti, kdy organizace provádějí školení, poučení, instruktáž, zácvik apod. včetně záznamu, že toto bylo provedeno. Pouhé předání předpisů nebo pokynů, byť i na podpis, se nepovažuje za dostatečné. Ze záznamu musí být patrno, co bylo předmětem školení, poučení apod., kdo byl školen, kdo školil a kdy bylo školení provedeno.
18. Blízkost elektrického zařízení – taková vzdálenost osoby nebo pracovního místa od živých částí elektrického zařízení pod napětím, ve které za použití pomůcek nebo vodivých předmětů se musí používat předepsaná bezpečnostní opatření, nejméně však vzdálenost, která je vymezená v ČSN 34 3108).
19. Práce pod napětím (dále jen PPN) – práce na elektrickém zařízení, při nichž se pracovníci dotkají živých částí přímo nebo předepsanými pracovními pomůckami za současného použití předepsaných ochranných pomůcek.
    1. PPN v dotyku – práce na elektrickém zařízení, při níž je pracovník v prostoru ohrožení částí těla a dotýká se živých částí pod napětím za současného použití předepsaných ochranných a pracovních pomůcek.
    2. PPN na vzdálenost – práce na elektrickém zařízení, na kterém je pracovník mimo prostor ohrožení a do tohoto prostoru vniká a živých částí pod napětím se dotýká pouze pracovními pomůckami za požití předepsaných ochranných pomůcek
    3. PPN na potenciálu – práce na elektrickém zařízení, při níž je pracovník vodivě spojen s živými částmi pouze jedné fáze (pólu), na které pracuje a za jejíž součást je považována.
    4. Prostor ohrožení při PPN – souhrn bodů ,jejichž vzdálenost ve všech směrech od některých živých částí elektrického zřízení a nekrytých živých částí s jiným potenciálem (včetně potenciálu země), je menší nebo rovna dovolené vzdálenosti přiblížení pracovníka.
    5. Pracovní postup PPN – soubor jednotlivých pracovních úkonů potřebných k provedení příslušného druhu práce, který byl písemně zpracován, prakticky ověřen a schválen.
20. Snížená viditelnost – stav ,kdy vedoucí práce ze svého stanoviště nerozezná bezpečně pracovníky nebo obrysy zařízení, na kterém se pracuje.
    Pro bezpečnostní sdělení se požívá bezpečnostních tabulek a nápisů, bezpečnostních barevných označení podle označení a barev světelných návěstí.

Bezpečnostní sdělení mohou být též akustická. Bezpečnostní tabulky musí být vždy čisté a čitelné. Na živé části pod napětím je zavěšování bezpečnostních tabulek zakázáno.
Přenosné bezpečnostní tabulky a jejich návěsy musí být vyrobeny z izolantu. Použije-li se obou stran bezpečnostních tabulek, musí být nápisu na obou stranách stejného znění.

Ochranné a pracovní pomůcky

Pokud se při obsluze a práci na elektrickém zařízení používá ochranných a pracovních pomůcek, musí být vždy v dobrém stavu. Před každým použitím těchto pomůcek je nutno se přesvědčit o jejich řádném stavu. Ochranné pracovní předpisy musí být podle příslušných norem nebo předpisů v předepsaných lhůtách zkoušeny a o provedených zkouškách musí být vedený záznam.
Pro obsluhu a práci je nutno volit takové ochranné a pracovní pomůcky, aby zabezpečovaly osoby i věci:

Ochrannými pomůckami jsou:

Ochranné izolační rukavice, izolační koberce, izolační můstky, izolované plošiny, izolační galoše nebo boty, ochranné izolační přilby nebo kukly, ochranné haleny, izolační obleky, ochranné brýle a štítky, zkratovací a zemnící zařízení, vybíjecí zařízení, zábrany, ochranné pásy, záchranné háky, apod.
Pro PPN na potenciálu zařízení vvn a zvn se používají vodivé ochranné pomůcky např.ochranné vodivé oblečení.

Pracovními pomůckami jsou:

Izolační spínací tyče , spínací páky, fázovací tyče, zkoušečky napětí, indikátory plynů, stupadla, izolované nářadí, žebříky, závěsné stoličky, konopná lana,zdvihadla, měřící přístroje apod.
Pracovníci musí být vycvičeni a poučeni v zacházení s pomůckami popř. s přístroji, kterých se při obsluze a práci používá.
Oděv osob při obsluze a práci musí být volen vzhledem k nebezpečí, které může vzniknout.
Při PPN nebo v blízkosti části pod napětím se nesmí používat volně vlajících oděvů, prádlo a oděv nesmí být ze snadno vznětlivých látek. Zakazuje se pracovat s vyhrnutými rukávy, rukávy musí být v zápěstí zapnuty. Je rovněž zakázáno pracovat v oděvu s krátkými rukávy nebo bez rukávů vyjma při PPN na vzdálenost. Nesmějí se nosit prsteny, vodivé řetízky, náramky, štítky nebo jiné kovové součástky, pokud pro speciální práce nejsou předepsány.
Doporučuje se při vybraných PPN používat pracovní oděv výrazné barvy.

Práce na elektrickém zařízení nn

Práce na elektrickém zařízení bez napětí

Za práci na elektrickém zařízení bez napětí se považuje práce, při níž zařízení, popř. jeho část, na které se pracuje, je odpojeno od napětí nebo práce v místě, které je odděleno od živých částí pod napětím kryty, chránícími před úmyslným dotykem.
Tyto práce smějí konat osoby alespoň poučené podle pokynů. Osoba znalá a znalá s vyšší kvalifikací smí pracovat sama.

Práce na elektrickém zařízení nn v blízkosti částí pod napětím

Za práci na elektrickém zařízení v blízkosti nn se považuje práce, při níž zařízení není odpojeno od napětí, avšak při které se pracující nedotýká ani pomůckami částí pod napětím nebo práce v místě, které je odděleno od živých částí pod napětím kryty, chránícími před nahodilým dotykem.
Osoba poučená smí s dohledem pracovat až do vzdálenosti 20 cm od živých částí pod napětím nebo na dotyk s krytem, chránícím před nahodilým dotykem. V menší vzdálenosti nesmí pracovat vůbec.
Ve vzdálenosti menší než 20 cm od nekrytých částí může pracovat osoba alespoň znalá sama.
Při pracích v blízkosti částí nn musí pracující dbát na to, aby se částmi těla, oděvu nebo vodivými předměty, se kterými je ve styku, nepřiblíží k částem pod napětím na vzdálenost menší než je dovoleno.

Práce na elektrickém zařízení nn pod napětím

PPN na elektrickém zařízení nn smí vykonávat sám pracovník alespoň znalý. Na všech pracovištích s prostředím venkovním, v prostorech těsných, nevyhovujících platným předpisům, v prostorech s prostředím vlhkým, mokrým, horkým a v prostorech s prostředím se zvýšenou a extrémní agresivitou dovoluje se práce na živých částech pod napětím pracovníkům znalým jen pod dozorem pracovníka znalého s vyšší kvalifikací. Pracovník znalý s vyšší kvalifikací může pracovat sám. Na sdělovacích zařízeních nn, pokud nehrozí nebezpečí od jiných elektrických zařízení, může pracovat pracovník znalý podle pokynů pracovníka znalého s vyšší kvalifikací. Na zařízení nn pod napětím se nesmí pracovat, je-li pracovník ve vodivém styku s chráněnými nebo se zemí spojenými vodivými předměty. Vodivý styk způsobuje kromě přímého dotyku nechráněné části těla i promáčená obuv, oděv, rukavice.
Na pracovištích s venkovním prostředím lze PPN provádět za malých atmosférických srážek, jsou-li pracovníci vybaveni ochrannými a pracovními pomůckami určenými pro tyto nepříznivé povětrnostní podmínky.
Doporučuje se vybrané PPN na zařízeních nn přikazovat písemně formou zvláštního příkazu (např. příkaz "PPN"). Dobu platnosti stanoví vydávající pracovník.
Při vybraných PPN na vodivých podpěrných bodech a na nevodivých podpěrných bodech s vnějším svodem uzemnění, musí se části spojené se zemí nebo ochranným vodičem (konzoly, dříky podpěrných bodů apod.), kde může dojít ke styku s vodiči s jiným potenciálem izolovat vhodnou izolační přikrývkou (např. z dielektrické pryže, PVC, polyethylenu apod.).
Vybrané PPN z vodivých opěrných žebříků jsou zakázány, pokud nejsou jejich horní části izolované nebo z izolantu.
Ověřování beznapěťového stavu, uzemnění a zkratování elektrického zařízení z vodivých opěrných žebříků je povoleno při dodržení minimální vzdálenosti nejbližší části žebříku od živých částí alespoň 50 cm, a to i při manipulaci se žebříkem.
Vybrané PPN z kolových výsuvných žebříků, autožebříků, vysokozdvižných plošin s vodivými koši a z vodivých žebříků kolmých (upevněných na dřík podpěrného bodu) jsou povoleny pouze za předpokladu, že při manipulaci s nimi budou jejich nejbližší (horní) části minimálně 50 cm od živých částí pod napětím.

Práce na elektrickém zařízení vn, vvn a zvn

Práce uvedené v tomto článku smějí provádět minimálně dva pracovníci, a to pracovník alespoň znalý pod dozorem pracovníka znalého s vyšší kvalifikací.
Ustanovení tohoto článku neplatí pro PPN na trakčním vedení

Práce na elektrickém zařízení bez napětí:

Za práci na elektrickém zařízení vn, vvn a zvn bez napětí se považuje práce, která se provádí na pracovišti, kde všechny části elektrického zařízení vn a vvn včetně všech přívodů venkovních i kabelových vedení jsou odpojeny od napětí a zajištěny a všechny vchody do vedlejších prostorů s elektrickým zařízením vn, vvn a zvn pod napětím jsou uzamčeny nebo zabezpečeny zábranami.
Dále jsou to práce na elektrickém zařízení ve výstavbě, které ještě nebylo připojeno na napětí, není v blízkosti částí zařízení pod napětím a nemá indukované napětí.
Pokud na pracovišti zůstane zařízení s napětím nn, nutno dodržovat předepsaná ustanovení pro zařízení nn.
Tyto práce může provádět osoba poučená s dohledem. Osoba znalá a znalá s vyšší kvalifikací sama.
Vedoucí práce na zajištěném pracovišti podepíše na příkazu "B" převzetí pracoviště a následně po skončení práce písemně předá na příkazu "B" pracoviště pracovníkovi provádějícímu odjištění.

Práce na elektrickém zařízení v blízkosti částí pod napětím:

Jsou to práce, kdy pracující se ani předměty nedotýká částí pod napětím a nesmí se přiblížit k nekrytým částem pod napětím na vzdálenost menší, než je uvedeno v tabulce:

Střídavé napětí (kV)		Vzdálenost (cm) pro zařízení
Jmenovité	Nejvyšší	Vnitřní	Venkovní
do 1 1)	1,2	35	40
do 10 1)	12	45	50
22	25	75	80
35	38,5	85	90
110	123	140	150
220	245	230	250
400	420	350	360

¹) platí i pro stejnosměrné napětí

Před zahájením těchto prací se doporučuje prohlédnout, zda není přerušeno uzemnění částí, na nichž se má pracovat.
Při pracích na zařízeních v blízkosti živých částí pod napětím je nutno dodržet minimální vzdálenost kterékoliv části těla, nebo s ním spo¬jeného vodivého předmětu podle výše uvedené tabulky .

Tyto práce může konat:

1. osoba poučená pod dozorem osoby znalé s vyšší kvalifikací;
2. osoba znalá s dohledem osoby znalé s vyšší kvalifikací;
3. osoba znalá s vyšší kvalifikací sama.

Při pracích na zařízeních v blízkosti živých částí pod napětím, kdy není možno dodržet vzdálenost podle tabulky výše a zařízení nelze z vážných důvodů vypnout, je nutno dodržet vzdálenosti podle níže uvedené tabulky.
Tyto práce musí vykonávat nejméně 2 osoby, a to osoba alespoň znalá pod dozorem osoby znalé s vyšší kvalifikací.

Střídavé napětí (kV)		Vzdálenost (cm) pro zařízení
Jmenovité	Nejvyšší	Vnitřní	Venkovní
do 1 1)	1,2	15	20
do 10 1)	12	25	30
22	25	35	40
35	38,5	45	50
110	123	100	110
220	245	190	210
400		310	320

¹) platí i pro stejnosměrné napětí

Zábrany se rozdělují na trvalé a přenosné. Zábrany musí být provedeny tak, aby chránily pracujícího před nebezpečným přiblížením nebo dotykem.

1. Zábrany trvalé jsou pevné části montované na zařízení (např. dveře kobky nebo skříňového rozvaděče).
2. Zábrany přenosné jsou takové, které slouží k zajištění pracoviště a nejsou trvale zamontovány.

K zábranám se může pracující přiblížit při práci nebo obsluze až na dotyk.
Zábrany přenosné podle výše uvedeného článku bod b), které lze upevnit spolehlivým způsobem a jsou ze dřeva nebo izolantu, mohou se montovat za vypnutého a zajištěného stavu v minimálních vzdálenostech od živých částí pod napětí podle výše uvedené tabulky.
Jsou-li zábrany podle výše uvedeného článku bod b), plné a z izolantu, jehož průrazné napětí je nejméně dvojnásobné než jmenovité provozní napětí, mohou se montovat u zařízení do 35kV za vypnutého a zajištěného stavu v minimálních vzdálenostech podle níže uvedené tabulky:

Střídavé napětí (kV)		Vzdálenost (cm)
Jmenovité	Nejvyšší
do 1 1)	1,2	5
6 1)	7,2	13
10	12	16
22	25	25
35	38,5	35

¹) platí pro stejnosměrné napětí

Zábrany podle bodu b) mohou být provedeny také jako vsuvné.Jejich vsunutí se může provádět pod napětím, jsou-li na konstrukci spolehlivá vodítka a vsunutí zábrany se provádí pomocí izolačních pomůcek při dodržení předepsaných vzdáleností.
Nejsou-li na konstrukci vodítka,musí se vsouvat zábrana za beznapěťového stavu.
V případech, kdy dodržení předepsaných vzdáleností dle výše uvedené tabulky by bylo značně neekonomické,je možno klást zábrany přímo na živou část pod napětím. Toto se týká jen zařízení(do 35 kV) vyrobených i s příslušnými zábranami výrobcem.
Zábrany musí mít přiměřeně zvýšené průrazné napětí a musí být provedeny a odzkoušeny tak, že za žádných okolností nemůže nastat nebezpečí pro pracujícího, zejména z důvodu nebezpečného průrazného napětí.
Zábrany musí být vsouvány osobou alespoň znalou pod dozorem osoby znalé s vyšší kvalifikací.
K zábraně se může přiblížít pracující až na dotyk, je-li bezpečným způsobem ověřeno, že v místě, kde se lze dotknout, nevznikne nebezpečné napětí (např. kapacitní náboj).
Při pracích v blízkosti vn, vvn a zvn mohou být používány kovové pojízdné žebříky jen v případech, nejsou-li k dispozici žebříky z vhodného izolantu a jsou-li dodržena následující bezpečnostní opatření:

1. Při dopravě kovového žebříku na pracoviště musí být žebřík v přepravní poloze a musí se dodržet předepsané vzdálenosti. Přemísťování žebříku a veškeré manipulace s ním musí přímo řídit osoba znalá s vyšší kvalifikací.
2. Vysouvání je dovoleno jen na pracovišti, a to tak, aby při vysouvání a výstupu pracujícího na žebřík byly dodrženy předepsané vzdálenosti.
3. Práce na elektrickém zařízení z výsuvného žebříku může vykonávat osoba alespoň znalá, trvale sledovaná druhou osobou alespoň znalou.

Přenosné žebříky musí být z vhodného izolantu, pokud pro bezpečnou práci není nutné, aby byly vodivé, jako např. pro práce na trakčním vedení střídavé soustavy 25 kV pod napětím, práce při opravách uvnitř elektrických odlučovačů apod.
Provádí-li se úklid v elektrických provozovnách vn, vvn nebo zvn a je-li zařízení kryto plnými nebo síťovými zábranami, musí být pracující, určení k úklidu, osoby alespoň poučené. Tam, kde zařízení nejsou takto provedena, musí být uvedené práce prováděny osobami alespoň poučenými pod dozorem osoby,která zařízení obsluhuje, popřípadě obsluhujícím samotným, při dodržení vzdáleností předepsaných normou. V tomto případě nemusí být splněno ustanovení požadující dozor osoby znalé s vyšší kvalifikací. Příkaz "B" se na tyto práce nevydává.

Práce na elektrickém zařízení pod napětím
Pro provádění PPN při atmosférických strážkách platí:

1. na zařízeních vn

1. jsou v PPN v dotyku na pracovištích s venkovním prostředním i při malých atmosférických srážkách zakázány,
2. lze PPN na vzdálenost při malých atmosférických srážkách na pracovištích s venkovním prostředím vykonávat pod podmínkou, že pracovníci jsou vybaveni pomůckami určenými pro tyto nepříznivé atmosférické podmínky,
3. na pracovištích uvnitř (vnitřní elektrické stanice apod.) jsou PPN povoleny i při velkých atmosférických srážkách pokud nehrozí nebezpečí orosení pomůcek a izolace zařízení vlivem relativní vlhkosti vzduchu zvýšené vzhledem k rozdílu teplot venku a uvnitř.

2. na zařízení vvn a zvn

jsou PPN na pracovištích s venkovním prostředím při velkých atmosférických srážkách zakázány. V případě malých atmosférických srážek lze zahájené úkony dokončit, umožňují-li to používané pomůcky, izolace zařízení a jejich stav (znečištění). Na pracovištích uvnitř platí ustanovení odstavce ac).
PPN musí vykonávat nejméně dva pracovníci. Pokud pracovní postupy nestanoví jinak, smí PPN vykonávat pracovník alespoň znalý pod dozorem pracovníka znalého s vyšší kvalifikací pro řízení činnosti; na zařízeních zvn musí práce vykonávat nejméně dva pracovníci znalí s vyšší kvalifikací. Jeden z těchto pracovníků je vedoucí práce (pracovník pro řízení činnosti), který práci řídí, kontroluje a provádí dozor.
PPN se mohou provádět za těchto podmínek:

1. na běžné PPN se vydává, pokud od jeho vydání není možno upustit, příkaz "B", na kterém musí být zvláště červeně vyznačeno "Pozor, práce pod napětím",
2. na vybrané PPN se vydává příkaz "B-PPN" (neplatí pro práce na trakčním vedení podle ČSN 30 3109),
3. PPN se musí provádět buď příslušnými ochrannými a pracovními pomůckami izolovanými por napětí, na němž se pracuje, nebo ze stanoviště izolovaného proti zemi pro dané napětí,
4. pro PPN na potenciálu u elektrického zařízení nad 1 kV platí:
1. je-li intenzita elektrického pole vyšší než 15 kV/m musí být pracovníci vybaveni pomůckami omezujícími vliv elektrického pole na lidský organismus (např.ochranné vodivé oblečení)
2. při použití pracovních izolovaných nebo izolačních plošin musí být stanoviště pracovníka na plošině vybaveno vodivou pracovní plochou a všechny vodivé části tohoto stanoviště musí být uvedeny na stejný potenciál.
   Tento bod neplatí pro PPN na trakčním vedení stejnosměrné proudové soustavy do 3 kV,
3. před zahájením prací musí být plošina vodivě spojena s částí elektrického zařízení pod napětím, na kterém se pracuje. Po spojení plošiny s částí pod napětím je nutno plošinu i pracovníka považovat za součást zařízení pod napětím,
4. při práci z izolačního žebříku musí být pracovník vodivě spojen s částí pod napětím a považuje se za součást zařízení pod napětím,
5. pracovníci pracující mimo plošinu (žebřík) se k ní (žebříku) nesmějí přiblížit na vzdálenost menší než je uvedeno v níže uvedené tabulce. Je zakázáno podávat nebo házet na plošinu (žebřík), nebo z plošiny (žebříku) jakýkoliv materiál nebo nářadí. Doprava materiálu, nářadí apod. z rozdílného potenciálu je dovolena jen způsobem uvedeným v pracovním postupu (např. pomocí izolačních lan apod).
6. při PPN na potenciálu dbá pracovník o trvalé spojení se živou částí pod napětím, smí pracovat jen na jedné fázi (pólu) elektrického zařízení a nesmí se přiblížit k částem s jiným potenciálem kteroukoliv částí těla, nebo vodivými předměty se kterými manipuluje na vzdálenost menší, než je uvedeno v níže uvedené tabulce.
5. vodivé žebříky a výsuvné plošiny lze používat jen při PPN na vzdálenost. Jejich nejbližší (horní) částí musí být u zařízení vn vzdáleny alespoň 1,5m od živých částí pod napětím a u zařízení vvn a zvn musí být dodrženy předepsané vzdálenosti.

Při PPN na vzdálenost musí pracovníci dodržovat minimální vzdálenost kterékoliv části těla nebo s tělem spojených vodivých předmětů od živých částí pod napětím předepsanou v níže uvedené tabulce:

Střídavé napětí (kV)		Prostor ohrožení – vzdálenost od zařízení s rozdílným potenciálem (cm)
Jmenovité	Nejvyšší	Vodič–zem	Vodič–vodič
do 101)	12	30
22	25	40
35	38,5	50
110	123	90
220	245	180	250
400	420	280	450

¹) platí i pro stejnosměrné napětí

Práce na částech sice vypnutých, ale jinak nezajištěných.
Jsou to práce, které nelze konat při uzemněném a zkratovaném zařízení, např. měření izolačního odporu, kontrola signálních vedení, zkoušení současnosti zapínání kontaktů vícepólových spínačů, zkoušení reléových ochran apod. Při práci je nutno pracovat na izolačních podložkách, použít galoše, izolační rukavice, popřípadě další ochranné pomůcky.
Takové práce musí vykonávat nejméně 2 osoby k tomu určené.Jedna osoba je alespoň znalá, druhá znalá s vyšší kvalifikací.
Potřebné přerušení uzemnění, popřípadě zkratování, se smí provést jen těsně před úkony, které se vyžadují, a to jen na nejkratší potřebnou dobu, což musí být uvedeno v příkaze "B".
Je-li nutné z důvodů měření nebo zkoušení přivést na vypnuté elektrické zařízení pomocné napětí nn, vn nebo vvn, je nutno všechna místa, na nichž se toto napětí může vy- skytnout, zajistit ve shodě s ustanoveními platnými pro příslušné napětí.
Po skončení těchto prací musí být uzemnění a zkratování ihned obnovena, bude-li se v práci na zařízení pokračovat.
O požadované výši kvalifikace a počtu osob pro ověřování vypnutého stavu, uzemnění a zkratování zařízení vn, vvn a zvn rozhodne příslušný provozovatel. U jednoduchých zařízeních může tuto práci provádět jedna osoba alespoň znalá, pro tuto práci určená.
Ověřování provozního stavu elektrického zařízení zkoušečkou napětí na zařízení vn, vvn a zvn smí provádět pracovník znalý s vyšší kvalifikací sám, bez vydání příkazu "B".

Značení svorek el. předmětů a vodičů

Provádění označování:
Poznávací barva, grafická značka nebo písmeno-číslicové označení se musí umístit na příslušné svorce nebo v její blízkosti.
Je-li použito více způsobů označování, které je možno zaměnit, je nutno vysvětlit vztah mezi těmito způsoby v přiložené dokumentaci.

Všeobecná pravidla pro písmeno-číslicový systém
Písmeno-číslicový systém používá písmena a číslice. Písmena smějí být pouze z velké latinské abecedy, číslice smějí být jen arabské.

POZNÁMKA:

Doporučuje se volit písmena pro prvky na stejnosměrný proud z první části abecedy a pro prvky na střídavý proud z druhé části abecedy.
Písmena I a O se nesmějí používat.Znaky „+“ a „-“ je možno používat.
Nemůže-li dojít k záměně, je dovoleno vynechat část úplného písmeno-číslicového označení podle dále uvedených zásad označování.

Zásady označování
Označování svorek spočívá na těchto zásadách:

Dva koncové body jednoho prvku se rozliší po sobě následujícími čísly, přičemž liché číslo je nižší než sudé, např. l a 2 (příklad na obr. 1).
Mezilehlé body jednoho prvku se rozliší čísly v přirozeném vzestupném pořadí, např. 3, 4, 5 atd. Čísla pro mezilehlé body musí být vyšší než čísla koncových bodů; číslování počíná u bodu,který leží blíže koncovému bodu s nižším číslem. Např. mezilehlé body mezi koncovými body 1 a 2 se označí čísly 3, 4 atd. (příklad na obr. 2).

Je-li několik stejných prvků sloučeno do skupiny, použije se pro označení těchto prvků některý z následujících způsobů:

• Dva koncové a mezilehlé body (pokud jsou) se rozliší písmeny umístěnými před čísly stanovenými podle předchozích ustanovení; např. U, V, W pro trojfázovou střídavou soustavu (příklad je na obr. 3a).
• Dva koncové a mezilehlé body (pokud jsou) se rozliší číslicemi umístěnýni před čísly stanovenými podle předchozích ustanovení v případě, že určení fází není nutné nebo možné. Aby nedošlo k záměně, oddělí se tyto číslice tečkou. Např. koncové body jednoho prvku mohou být označeny 1.1 a 1.2, jiného 2.1 a 2.2 (příklad je na obr. 3b).
• Dva koncové body každého prvku se rozliší různými po sobě jdoucími čísly, přičemž liché číslo každého prvku je nižší, než sudé číslo tohoto prvku (příklad je na obr. 3c).

Obr. 1 Jednoduchý prvek se dvěma svorkami	Obr. 2 Jednoduchý prvek se čtyřmi svorkami: dva koncové a dva mezilehlé body

Obr. 3a Trojfázové zařízení se šesti svorkami	Obr. 3b Trojfázové zařízení s dvanácti svorkami: šest bodů koncových a šest mezilehlých	Obr. 3c Spínací přístroj

Stejné skupiny prkvů označené shodnými písmeny se rozliší předřazením číslice před tato písmena (příklad je na Obr. 4a a 4b).

Obr. 4a Trojfázové zařízení se dvěma skupinami prvků

Obr. 4b Dvoupólové zařízení se dvěma skupinami prvků, které mají po čtyřech svorkách

Označení svorek elektrických předmětů určených pro některé vybrané vodiče.
Svorky elektrických předmětů určených pro přímé připojení nebo pro připojení přes vložený elektrický předmět k některým vybraným vodičům se označí písmeny.
Označení některých vybraných vodičů:

Obr. 5 Propojení vodčů a svorek zařízení