žák se seznamuje s obráběcími stroji a nástroji, učí se a provádí základní práce na soustruhu a frézce.
Bezpečnost a znalost správných postupů je velmi důležitá při práci strojního obrábění.
- Všeobecné znalosti
- Pořádek na pracovišti — Vzorný pořádek je velmi důležitý pro produktivnost práce, ale i pro její bezpečnost, každá pomůcka musí mít své místo, aby při práci bylo vše přehledné a rychle ovladatelné. Ve skříňkách na nářadí musí být pořádek a čistota, u stroje musí být dost místa pro materiál, obrobené předměty atd.
- Osvětlení – Na bezpečnost práce má velký vliv kvalitní osvětlení na pracovišti. Nejlepší je přirozené denní světlo ze strany. Umělé osvětlení musí být dostatečně intenzivní, aby neoslňovalo a bylo stejnoměrné.
- Elektrická instalace – Žák se nesmí dotýkat vodivých částí, protože pokud by byla izolace porušena, je životu nebezpečná. Žák nesmí sám elektrické zařízení opravovat ani vyměňovat pojistky. Podle předpisů musí být vše zabezpečeno, což znamená, že ochrana před úrazem el. proudem živých i neživých částí je provedena v souladu s platnými předpisy. Pracuje-li žák na obráběcím stroji, musí být předtím poučen o obsluze stroje, o jeho elektrické instalaci a seznámen s jeho částmi.
- Pohony a převody – Velmi důležité je, aby hnací mechanismy a ostatní pohyblivé části pracovních strojů, byly řádně zabezpečeny. Hlavně musí být správně zakryta – ozubená kola, hřídele a jejich vyčnívající konce, řemeny atd. Pokud je stroj v chodu, kryty se nesmějí snímat. Tyto převody smí obsluhovat osoba k této práci určená.
- Pracovní oblečení – Při práci u strojů je nezbytné mít určený pracovní oděv, který chrání a omezuje míru nebezpečí. Pracovní oděv musí být zapnutý, dobře přiléhat k tělu, zvláště v pase a na konci rukávů a nohavic. Zakázané je mít volně vlající konce nebo konce roztržené části oděvu. Blůzy musejí být zastrčeny do kalhot a celkový oděv nemá obsahovat vnější ozdoby. K oděvu patří i vhodná pokrývka hlavy, která chrání vlasy, pracující osoby. Při práci u strojů se nesmí používat prsteny, náramkové hodinky, náramky a jiné ozdoby, které by mohl stroj zachytit a mohl by způsobit úraz.
- Práce na soustruhu a frézách – Soustruhy patří k nejčastějším obráběcím strojům, při kterých dochází často k úrazům. Hlavně při zvětšování rychlosti na práci u soustruhu jsou kladeny požadavky, které jsou nutné dodržovat, pro vlastní bezpečnost žáka.
- Přípravky pro upínání — Obráběnou součást je nutno umístit co nejblíže vřetena aby se zabránilo chvění a hlavně ji pevně upnout. Nedostatečným upnutím přípravku nebo tím, že se uvolní sevření obrobku při obrábění, dochází k chvění, při němž se může nástroj nebo přípravek zlomit a pracovníka zranit. Důležité je, při obrábění velkými řeznými rychlostmi, aby rotační přípravek byl při práci přesně vyvážen rozmístěním materiálu; vlastní vyvážení se dělá odvrtáním.
- Obráběný materiál – Materiál se nesmí posouvat za běhu stroje, protože je to velmi nebezpečné, proto je nezbytné používat vhodné kryty. Při upínání nebo vyjímání materiálu je třeba revolverovou hlavu vysunout do krajní polohy. Ruka nemá zbytečně zůstávat v prostoru revolverové hlavy.
- Různé úkony při práci na soustruhu – K úrazům na soustruhu dochází tím, že se postupuje neodborně, neopatrně nebo nedovoleným postupem. Zásadně platí, že se materiál může upínat a uvolňovat, jen když je stroj v klidu. Při práci na soustruhu není důležité jenom správné oblečení, ale i ochrana očí, kdy používáme speciální ochranné brýle nebo obličejové štítky, které zabraňují zranění.
7.1. Strojní obrábění
Obráběním oddělujeme materiál v podobě třísek, abychom dostali požadovaný tvar obrobku. Můžeme obrábět ručně nebo strojově. Dříve se používalo pouze ruční obrábění, které bylo nedokonalé. Práce se stroji je pro člověka rychlejší a přesnější, proto je využívána v dnešní době ve větší míře.
7.1.1 Druhy strojního obrábění:
– Soustruh (soustruží nožem rotační, oválné a rovinné plochy, řeže závity nožem a vrtá díry nožem i vrtákem)
– Vrtačka (vrtá díry vrtáekm a řeže závity závitníkem
– Frézka (frézuje ploché i oblé a tvarové obrobky)
– Hoblovka a obrážečka (hoblují rovinné i tvarové plochy nožem)
– Protahovačka (protahuje díry i povrchy protahovákem)
– Bruska (brousí rotační i ploché obrobky brusnými kotouči a ostří nástroje)
Dále se v praxi používá mnoho speciálních obráběcích strojů pro zvláštní práce.
7.1.2 Skladování a uložení nářadí
Na všech pracovištích je nářadí přehledně uloženo. Nářadí má velkou cenu, proto je třeba vést evidenci materiálu.
7.1.3 Materiály obráběcích nástrojů
Nástroj musí být tvrdší než obráběný materiál, aby odděloval s povrchu obrobku třísky.
7.1.4 Rozdělení nástrojového materiálu:
- nástrojové ocele
- slinuté karbidy
- keramické nástrojové materiály
- speciální nástrojové materiály
ad1) Nástrojové ocele se dělí na uhlíkové, slitinové, slitinové rychlořezné a slitinové ocele na lité nástroje.
ad2) Základem těchto řezných materiálů jsou sloučeniny uhlíku a nesnadno tavitelnými kovy, zvané karbidy. Krystalky těchto karbidů jsou spečeny kobaltem v destičky vhodného tvaru. Karbidy se obrábějí jen broušením a elektroerosivně.
Značky slinutých karbidů:
F1 – pro jemné soustružení oceli největší rychlostí
S1 – pro hrubší práci
S2 – houževnatější než předchozí; určen pro přerušovaný řez
S3 – pro největší třísky na oceli; střední řezné rychlosti
H2 – pro obrábění bílé, tvrdé litiny; je tvrdý a poměrně křehký
H1 – houževnatější než předchozí; je určen k obrábění tvrdé litiny
G1 – pro obrábění šedé litiny a bronzu; je to téměř universální karbid
G2 – houževnatější než předešlí; je určen pro obrábění tvrzených a plněných umělých hmot
G3 – houževnatý; používá se minimálně např. na obrábění uhlíkových elektrod
ad3) Tzv. keramické destičky se vyrábějí z domácích surovin a jsou mnohem levnější než slinuté karbidy. Snesou zahřátí na vysokou teplotu a nemění tvar. Jediná závadnost je v křehkosti materiálu.
ad4) Diamantový nástroj se používá k jemnému, přesnému soustružení na speciálních strojích. Břit velmi dlouho vydrží a při velké řezné rychlosti dostaneme dokonalý povrch.
Brusivo – je zrnitý materiál, který je tvrdý a ostrohranný, díky tomu, se dá obrušovat i jiný materiál. Zrnitost se značí čísly.
Brusné nástroje – (brusné pilníky, kameny honovací, lapovací nebo obtahovací atd.) se zhotovují spojením brusných zrn pojivem v tělesa vhodného tvaru a struktury. Stupeň soudržnosti (tvrdosti) brusných kotoučů se značí písmeny.
7.1.5. Podle způsobu práce se soustruhy rozdělují:
- Hrotové soustruhy – v praxi nejčastější
- Lícní (kusé) soustruhy – pro velké obrobky
- Svislé soustruhy (karusely) – pro těžké a velké obrobky
Ukázka soustruhu:
Obr. 36
Obr. 37
Upínání materiálu a polotovarů při soustužení
Krátké a menší obrobky upínáme nejčastěji do univerzálního sklíčidla tříčelisťového nebo čtyřčelisťového. Sklíčidlo se našroubuje na konec vřetena. Upínaný materiál se svírá do pružného pouzdra, aby se nepomačkal od čelistí sklíčidel. Malé obrobky a tyčový materiál upínáme kleštinami. Upínací přípravky pro soustruhy jsou ovládány stlačeným vzduchem nebo elektromagnetem.
Je-li obrobek nebo polotovar dlouhý, opíráme druhý konec hrotem v koníku.
7.1.6 Přehled prací na soustruhu
Podélné soustružení
Ubíráme-li větší třísku, je to hrubování. Obrubovaný polotovar se může dále brousit nebo se soustruží na čisto, hladí. Při hlazení ubíráme jen malé třísky, proto lze mít větší řezné rychlosti.
Čelní soustružení
Postup při práci je stejný jako při podélném soustružení.
Vrtání na soustruhu
Díru nejprve vyvrtáme menším vrtákem, protože se vrták uhýbá v materiálu, musíme ji vyvrtat menší a opravit vyvrtávacím nožem. Hrubé díry v odlitcích a výkovcích soustružíme jen nožem a potom je podle zadaného úkolu vystružíme výstružníkem.
Mazání a chlazení vrtáků při práci
Vrtáky mažeme nejčastěji tzv. vrtacím olejem (hydrolem) ředěným vodou. Vrták se tím též ochladí a olej při tom odplavuje třísky. Při vrtání hlubších děr se musí často vrták vysunout, aby se drážky vyčistily.