Bezpečné používání ručních nástrojů.
V elektrotechnice se používá převážně ručních nástrojů.
Jedná se o ruční nářadí, které rozdělujeme na:
Pouze osoby nad 18 let s odpovídající kvalifikací mohou pracovat samostatně na el. zařízeních, které jsou pod napětím. Jako izolační materiál se používá umělá hmota. Určité díly musí být řádně odděleny od jiných nezakrytých kovových dílů, které jsou nebo nejsou pod proudem. Nářadí, které potřebujeme k provedení úkonů jako šroubováky, kleště atd. musí být dostatečně izolovány.
Obr. 21
Pracuj pouze s dobře izolovaným nářadím v blízkosti součástí pod proudem!
Izolované nářadí se zdá být na první pohled bezpečné, ale skrývá nebezpečí v nedostatku izolačního materiálu.
Nápis 10 000 V na izolaci nářadí znamená tedy, že zkušební napětí činilo 10 000 V, a to v okamžiku, kdy nářadí bylo nové. Použitím nářadí ale vznikají škrábance, vroubky na izolaci z umělé hmoty. Tady se usazují nečistoty, čímž se hodnota izolačního odporu zmenšuje. Izolace nářadí pak už neunese zkušební napětí o 10 000 V. Druhým nebezpečím je, že nešetrným použitím nářadí mohou odpadnout části umělohmotné izolace, takže nářadí už není zcela izolováno. Nebezpečí dotyku s kovovými díly izolovaného nářadí, je teď podstatně větší. S nářadím, kde chybí část izolace se nesmí pracovat, zvláště při nebezpečných úkonech.
Je lepší odstranit celou izolaci z nářadí a dále používat neizolované nářadí.
Izolované nářadí je celkem bezpečné při dotyku dílů pod napětím do 500 V.
Šroubovák je v elektrotechnice nejčastěji používaným ručním nářadím. Používají se různé délky násady a plochy.
Používají se vždy takové šroubováky, jejichž ploška se dobře hodí do rýhy šroubu. Když je ploška příliš úzká, snadno poškodíme rýhu šroubu. Pak už není možné šroub pevně přišroubovat. Šroubovák přitom má tendenci vyklouzávat z rýhy. Je-li ploška poškozena nebo ztupena, je možno ji nabrousit. Pozor ale, abyste z plošky neudělali dláto, ale plošku nabrousili tak, jak je znázorněno na obrázku.
Šroubovák nabroušený jako dláto také snadno vyklouzává z rýhy. Vyklouznutí šroubováku může mít za následek např. poranění ruky nebo poškození materiálu. Rukojeť z umělé hmoty není proto, aby se do ní tlouklo. Takovým počínáním bychom poškodili hlavu. Při použití šroubováku s drsnou hlavou riskujeme, že se nám udělají puchýře na rukou.
Obr. 22
a) a c) jsou chybné, proč?
Při montáži používáme různé druhy kleští. Nejčastěji používané jsou kombinační, stříhací a ohýbací. Začátek izolace musí mít jako zvláštní ochranu tzv. ,,límeček“. Límeček musí zabránit nechtěnému dotyku kovových částí nářadí.
Dobře izolované kleště mají tedy silný ,,límeček“. Další výhodou je, že v důsledku silné vrstvy umělé hmoty vzniká větší a hladší a také kulatější povrch držadla. Toto zabraňuje rychlé tvorbě puchýřů a jinému poranění rukou.
Obr. 23
S izolovaným nářadím lze přesto udělat zkrat.
Matkové klíče existují v mnoha provedeních jako kruhové klíče, rýpací kleště, uzávěrové kleště, kolenní kleště.
Posuvný klíč se používá spíše výjimečně.
Směr síly, kterou vyvíjíme na rukojeť, se totiž nesmí shodovat se směrem síly, kterou povolujeme klíčem matku nebo šroub. Směr síly na rukojeť se musí tedy vést takovým způsobem, aby se klíč natlačil na matku nebo hlavičku šroubu.
Obr. 24
Používá se kruhový, uzávěrový, kolenní klíč a nejsou-li po ruce odpovídající rýpací klíče.
Prodloužení klíče pomocí trubky je nebezpečné. Můžeme tím vyvinout větší tlak na hlavu závitového klíče. Tato hlava k tomu není přizpůsobena a může odpadnout se všemi důsledky s tím spojenými.
Obr. 25
Tlučením kladiva na hlavu dláta se toto deformuje. Na hlavě vzniknou ostré hrany, které jsou velice tvrdé a ostré. Při sklouznutí dláta to může snadno vést k zranění. Části, které odskočí od ostrých hran, můžou zranit. Abychom předešli zranění, je třeba pravidelně opilovat. Používejte při práci s dlátem nebo jeho broušení vždy bezpečnostní brýle.
Obr. 26