02

Makroekonomické modely a makroekonomický model sportu

Makroekonomický model sportu – ME model

V této kapitole je postupnými kroky provedena analýza ekonomických souvislostí a výstupů ze subjektů působících ve sportu z hlediska makroekonomického. Model, jenž má za úkol schematicky znázornit výsledky působení sportovních subjektů na státní rozpočet, je nazván ME model (makroekonomický model). Ten ve schematické podobě sdružuje úvahy o endogenních faktorech agregátního působení sportovních subjektů v národním hospodářství na státní rozpočet.

Z koncepce MA-modelu vyplývá , že na straně výstupu sportovních subjektů jsou identifikovány dvě zcela rozdílné skupiny ekonomických výstupních veličin:

  1. na jedné straně jsou to ekonomicky přímo měřitelné veličiny jako: zaměstnanost, přírůstek do státního rozpočtu, příspěvek k aktivnímu saldu platební bilance, atd.,
  2. na druhé straně je výsledkem působení sportovních subjektů externalita, která je principiálně dvojího druhu:
    • s vlivem na ekonomické prostředí,
    • s přímým působením na člověka.

ME-model je uveden na obrázku 3 a schematicky znázorňuje přínosy sportu ve formě zvýšení příjmů z daní do státního rozpočtu, aktivaci devizových příjmů a také potenciální úspory ve výdajích ze státního rozpočtu. Na druhé straně jsou v uvedeném ME modelu definovány i vícenáklady, tedy dodatečné výdaje ze státního rozpočtu snižující výsledný efekt působení sportu na státní rozpočet (decelerační efekt).

Přímými ekonomickými přínosy do státního rozpočtu ze sportu jsou především daně z produktů a služeb, nabízené participantům a následně z dalších navazujících produktů, které se spotřebou produktů a služeb sportu bezprostředně souvisí (další návazné investice, sportovní nářadí, oblečení, obuv, cestování, ubytování, stravování, atd.). Ze všech poskytnutých produktů a služeb je příjmem do státního rozpočtu jak daň přímá, daň nepřímá, ale i cla a poplatky. Dodatečné devizové příjmy zabezpečují sportovní mezinárodní akce různého charakteru, cestovní ruch, jenž velmi úzce souvisí s infrastrukturou sportu, dovoz a vývoz zboží pro sport a pohybovou rekreaci atd.

Předmětné ekonomické souvislosti externalit jsou schématicky znázorněny v rámci působnosti akceleračního a decelaračního efektu. Významnou externalitou je podpora zdraví člověka, která se následně promítá do úspor v čerpání prostředků ze státního rozpočtu a ve zvýšení produkce prostřednictvím nižší pracovní absence, vyšší produktivity a výkonnosti pracovní síly, jež přináší vyšší daňové příjmy (viz obrázek 3).

Obrázek 3. Makroekonomický model (ME model) sportu

Další potenciál úspor na výdajové straně státního rozpočtu přináší obecný vliv kultivace lidského potenciálu prostřednictvím aktivního způsobu života – životního stylu a organizace volného času. Především u dětí a mládeže je možnost ovlivnění životního stylu prostřednictvím pohybových aktivit považována jako jedna z možných a účinných alternativ prevence proti delikvenci dětí, mládeže a později i dospělých jedinců.

V důsledku obecně uznávaného působení pohybových aktivit na poznatkově dovednostní kapitál člověka a jeho kulturní a sociální potenciál, působí tyto složky pozitivně na faktory dále ovlivňující produktivitu práce příslušné země.

V MA modelu sportu jsou naproti tomu identifikovány decelerační složky sportu, jako jsou úrazy ze sportu a pohybové rekreace, poškození zdraví z výkonově orientovaného sportu, odstraňování a napravování ekologické zátěže krajiny způsobené sportovní infrastrukturou, nebo cestovního ruchu, rozšiřováním turistiky a sportu do přírody (out-door) atd.

Přímý ekonomický i akcelerační (decelerační) efekt plnoucí ze sportu pozitivně působí buď na zvyšování příjmů státního rozpočtu, nebo na úspory v jednotlivých rozpočtových kapitolách státního rozpočtu. Zvýšené příjmy i úspory státního rozpočtu mohou tak být využity k rebilancím ve prospěch jiných priorit, případně ke zmírnění napjatých sociálních či ekonomických oblastí rozpočtů na více úrovních. Důkladněji je popsán vliv ekonomicky přímo měřitelných i externalitních faktorů v samostatné kapitole, v souvislosti se souhrnným multiplikačním působením investic do sportu.

Ze zmíněného výčtu vlivů lze tedy předpokládat, že účelně zaměřené investice do rozvoje sportovní infrastruktury mají nejen místní, ale i celospolečensky pozitivní vliv na ekonomický růst a rozvoj.

Z makroekonomického hlediska tak nemusí být růstu příjmů do státního rozpočtu dosahováno výhradně pouze růstem hrubého domácího produktu, optimalizací daní, poplatků, atd, tedy ekonomickou cestou; k navýšení příjmů do státního rozpočtu může docházet souběžně nepřímou cestou a to prostřednictvím promyšlené podpory subjektů vytvářejících pozitivní externality a k těm bezpochyby sportovní subjekty patří.

Makroekonomický model sportovních subjektů v interdisciplinárních souvislostech

Koncepce makroekonomického modelu v interdisciplinárních souvislostech je založena na základech, jež tvoří aplikace produkční funkce sportovních subjektů v národním hospodářství v úzké návaznosti na modely input-output a ME model.

Princip koncepce modelu byl zvolen tak, aby umožnil zkoumání vlivu dvou principiálně odlišných výstupů:

  • výstup, jenž je možno ekonomicky podchytit a jenž má přímé makro- i mikroekonomické důsledky,
  • výstup, jenž je v ekonomické literatuře popisován jako externalitní; charakterizující interdisciplinární pohled na zkoumané jevy a jehož výsledky je nutno do ekonomických výsledků transformovat prostřednictvím „ekonomických můstků“.

Souhrnný výstup je pak součtem obou parciálních, zcela odlišných výstupů. V důsledku velmi vysoké specifičnosti a různorodosti sportu je sice velmi nesnadné principiálně podchytit jednotlivé typy externalitních výstupů, avšak princip má charakteristické zákonitosti. Při praktické syntéze působení souhrnných vlivů sportovních subjektů na ekonomické prostředí je nutno „kinantropologicky“ rozlišovat, zda se jedná o posuzování subjektů tělesné výchovy, pohybové rekreace, nebo sportu. Podíl přímých ekonomických výstupů je subjektů pohybové rekreace a sportu převládající, naproti tomu u subjektů tělesné výchovy je vzhledem k jejich poslání nepodstatný. Obdobně diferencovaný přístup je nutno respektovat u jednotlivých typů pohybových aktivit ve vztahu k externalitám.

Model, který je založen na interdisciplinárním pohledu sdružuje všechny typy pohybových aktivit (činností, realizovaných ve sportovních subjekech), čímž kumuluje všechny podstatné vlivy na makroekonomické prostředí do jednoho modelu. V rámci takto koncipovaného „modelu kauzální explanace“ je možno specifikovat faktory téměř jakéhokoli typu pohybové aktivity. Výsledný výstup může obsahovat např. pouze nepřímé ekonomické výstupy - externality, bez přímo ekonomicky měřitelné větve, případně různé kombinace přímých a nepřímých ekonomických výstupů.

Takto nastávají v praktické aplikaci typového modelu případy, kdy některá skupina faktorů, uvedených v typovém modelu, není vůbec využita, protože příslušný subjekt negeneruje tento typ výstupů. Naopak, například sportovní subjekty s „činností“ pohybová rekreace generují téměř všechny typy výstupů, vč. množství externalitních, čímž je vytvářena charakteristická struktura výstupů (výsledků), charakterizující řetězce vnitřních a vnějších vztahů, důležitých pro navazující ekonomická vyhodnocení.

Následující obrázek 4 znázorňuje model sportovního subjektu s interdisciplinárními vazbami v makroekonomickém prostředí:

Obrázek 4. Model sportovního subjektu s interdisciplinárními vazbami (Hobza, Rektořík, 2006)

V následujících subkapitolách jsou analyzovány ekonomické vlivy výstupních externalit, jež mají bezprostřední vztah k souhrnnému ekonomickému vyhodnocení sportovních subjektů.

Na rozdíl od kapitoly 3, kde jsou specifikovány pozitivní a negativní externality z hlediska mikroekonomických vztahů a prostředí, je v následujících subkapitolách provedena analýza extenalit a jejich transformace na ekonomickou interpretaci.