Agregátní nabídka a poptávka
K pochopení makroekonomických sil zavádíme aparát agregátní nabídky a poptávky. Vztah mezi různými proměnnými uvnitř makroekonomiky dokumentuje následující schéma 7:
Schéma 7. Interakce agregátní poptávky a agregátní nabídky
Agregátní nabídka - je to výše produktu, který firmy o své vůli v daném období vyrábějí a prodávají. Agregátní nabídka (AS) závisí na cenové úrovni, na výrobní kapacitě firem a úrovni nákladů. Agregátní nabídka je velmi úzce spjata s kapacitou, tedy s potenciálním produktem země. Firmy by chtěly vyrábět co nejvíce, za nejvyšší ceny. Teprve v interakci s poptávkou dostávají produkt a ceny svou konkrétní tvář.
Agregátní poptávka - se vztahuje k celkovému množství produktu, který spotřebitelé, firmy, vlády atd. o své vůli v daném období nakoupí. Agregátní poptávka (AD) závisí na faktorech dle schématu: cenách, úrovni důchodů, monetární, fiskální politice vlády. Agregátní poptávka měří celkové výdaje všech subjektů v ekonomice.
Makroekonomická rovnováha je dána vzájemný působením agregátní nabídky a poptávky. Toto vzájemné působení determinuje úroveň reálného GNP, inflaci, ne- a zaměstnanost, ceny atd...
Agregátní nabídková a poptávková křivka v krátkém a dlouhém období.
Agregátní poptávková křivka klesá, stejně tak, jako když cena věcí klesá, jsou schopny domácnosti a firmy nakoupit více statků, věcí atd. A tak nižší cenová hladina vede k vyšší reálné spotřebě a vyšší celkové poptávce.
Agregátní nabídka roste z hlediska krátkého a střednědobého rovnoměrně, z hlediska dlouhodobého pravděpodobně strmě, tj. rovnoběžně s cenovou osou. Když úroveň celkového poptávaného produktu roste, budou si firmy jako celek účtovat vyšší ceny, celková cenová hladina roste, jak se zvyšuje reálný produkt Q.
Agregátní poptávka a agregátní nabídka sportu
Na příkladu vlivu olympijských her byly demonstrovány makroekonomické aspekty působení sportu (a velkých sportovních akcí) na národní hospodářství. Komplexnější pohled je však mnohem složitější, neboť celková agregátní poptávka i nabídka produktů a služeb sportu zahrnuje velmi rozsáhlý soubor vztahů, jak na straně poptávky, tak na straně nabídky.
Pro svoje celospolečensky uznávané vlivy je sport ve všech svých podobách podporován, jak již bylo blíže vysvětleno v předchozích kapitolách. Tato podpora bezprostředně ovlivňuje jak stranu agregátní poptávky tak i agregátní nabídky všech produktů sportu.
Agregegátní poptávka je přímo ovlivňována různými formami pobídek směřujících přímo na spotřebitele, jako jsou příspěvky zaměstnavatele na plavání, fitnes, wellness, atd, poskytováním těchto služeb zcela bezplatně pro klienty zdravotních pojišťoven nebo přímou individuální dotační podporou spotřebitelů - sportovců ze strany státu, municipalit a sportovních subjektů. V duchu této podpory se posouvá agregání křivka poptávky doprava ale nikoli výrazně, neboť tato forma podpory není z hlediska finančních objemů tak významná, jako podpora strany nabídky.
Na straně agregátní nabídky produktů sportu dochází k podstatnějším posunům křivky doprava na základě různých podpor, dotací a grantů (Hobza & Rektořík, 2006) směřovaných převážně k neziskovým nestátním organizacím. V podmínkách České republiky zatím zůstávají stranou dotací a grantů podnikatelské subjekty, působící v různých oblastech sportu, které mnohdy významně doplňují struktury sportu o komerčně orientované samostatné subjekty.
Vzájemná interakce agregátní poptávky a agregátní nabídky je tedy výraznou měrou ovlivněna různými podporami, což (kromě komerčně nabízených produktů) velmi zřetelně ovlivňuje úroveň cenové hladiny a potažmo spotřeby těchto statků, jak je znázorněno na obrázku 6:
Obrázek 8. Vztah agregátní poptávky a nabídky sportovních statků
Agregátní veličiny poptávky a nabídky jsou v makroekonomii obvykle vztahovány k hrubému domácímu produktu (HDP). Agregátní veličiny v tomto podání vyjadřují rovnovážný stav nabídky a poptávky produktů sportu v národním hospodářství v závislosti na jejich cenové hladině a lze z těchto agregátních veličin vyvozovat jejich podíl na HDP.
Případová studie:
Poptávková orientace u kapacitního plánování sportovních zařízení ve městech a obcích (BISp, 2000; Nagel, 2006) – případová studie využití sportovních kapacit města
Komunální sportovní podporu je možno na případu Německa v současné době chápat jako podporu financování sportovní infrastruktury, především sportovních a rekreačních hřišť, sportovních hal, koupališť, které mohou a budou dle svých preferencí a požadavků využívat všichni občané předmětné místní komunity
Změnilo se základní motivační chápání sportu, jako nesoutěžně orientovaného chování uskutečňovaného především pro zdraví, zábavu a odpočinek. Vznikly nové sporty s novými aktivitami, naopak některé dříve velmi oblíbené sporty postupně ztratily na své síle i oblíbenosti. Obecně již není sport na komunální úrovni chápán jako výkonově orientovaná a soutěžní záležitost, ale jako hra, zábava, odpočinek a rekonvalescence pro aktivní většinu. Vedle tradičních sportovních spolků a nových komunálních kapacit sportovních zařízení vzniklo mnoho komerčních zařízení, velmi pružně reagujících na nové potřeby obyvatelstva.
Vybudovaná komunální sportovní infrastruktura se v Německu stala méně využívanou i méně efektivní, neboť byla vybudována na základě požadavků a preferencí obyvatelstva předchozí doby, především však již neodpovídala nové poptávce obyvatelstva. V důsledku těchto nových okolností byly vypracovány nové metody, které byly prostřednictvím Spolkového institutu pro sportovní vědy v Německu (BISp) doporučeny. Jejich aplikace spočívá na vědeckých metodách a doporučeném instrumentáriu postupů jenž jsou charakterizovány:
- průzkumem potřeb obyvatelstva v oblasti sportovního – pohybového vyžití všech věkových skupin obyvatelstva a
- navržením proporcí sportovní infrastruktury, integrálně navazující na její současný stav.
Poptávkově orientované požadavky na sportovní infrastrukturu – základní postup
Výchozím bodem pro rozvoj poptávkově orientované sportovní infrastruktury je odpověď na otázku „kolik občanů komunity, které sportovní aktivity (sporty) a v jakém časovém rozsahu provozují“ (BISp, 2000). Z odpovědi na tuto otázku vyplývá základní požadavek na plánování sportovní infrastruktury v požadovaném objemu (jednotek sportovního zařízení) i konfiguraci. Pracovní postup je rozdělen do čtyř fází:
- šetření sportovní nabídky vč. sportovních aktivit,
- šetření potřeb sportovních zařízení stran obyvatelstva,
- analýza stavu sportovních zařízení,
- bilance stavu zařízení a potřeb.
Z realizace jednotlivých kroků vychází dílčí opatření, prognózy a z nich rozhodnutí o cílech a souhrnných opatřeních k plánovanému rozvoji sportovní infrastruktury. Školní sport je ze základních úvah vylučován, je řízen separátními normativy. Výsledkem celého postupu je vyhodnocení, které kapacity (která zařízení) jsou nadměrné a nevyužité, či které naopak nepostačují, či zcela chybí.
Kapacitní propočty
Celková potřeba sportovních zařízení (KSZ) je dána tímto vzorcem:
`bb K_(sz) = (E * Q_a * f_(pr) * F * T * f_t) / (B_d * K_w * f_a) `
Kde jednotlivé komponenty vzorce značí:
E ... počet obyvatel dané komunity
QA ... podíl sportovně aktivních obyvatel
fpr ... preferenční faktor pro jednotlivé druhy sportu
F ... frekvence sportování za týden
T ... délka sportování
ftt ... faktor přiřazení sportu k určitému druhu zařízení
Bd ... kapacitní obložnost
Kw ... technická využitelnost zařízení za týden
fa ... faktor vytíženosti
Stanovení rozsahu sportovních zařízení a sportovišť je určeno třemi kroky.
a) Nejdříve je vypočten počet sportovců Esp (aktivně sportem využívajících zařízení) pro každý druh sportu:
Esp = E . QA . fpr
b) Na základě zjištěného počtu sportovně aktivních (podle jednotlivých sportovních aktivit) a průměrné frekvence sportování za týden a průměrné délky sportování v jednotlivém sportovním zařízení je vypočítána „kapacitní potřeba“ sportovního zařízení Ksp:
Ksp = Esp . F . T
Parametry F a T jsou za každý druh sportu určeny zvlášť a rozděleny na letní a zimní sezónu.
c) Na závěr je vypočítána potřeba sportovních zařízení a hřišť prostřednictvím vzorce:
KSZ = Ksp . ft / Bd . Kw . fa
K jednotlivým sportovním aktivitám jsou přiřazována sportovní zařízení různého typu. Prostřednictvím ft (faktor přiřazení sportu k určitému druhu zařízení) jsou tedy kumulovány sportovní aktivity na jednom typu sportovního zařízení, je respektována rovněž zásada rozdílného letního a zimního využívá těchto zařízení. Víkendy jsou podle dané metodiky využívány na zápasy, proto je u ukazatele Kw (technická využitelnost zařízení za týden) počítáno pouze s efektivním časem pět dnů v týdnu. Skutečný faktor vytíženosti fa závisí na specifických okolnostech sportovních zařízení, či hřišť a typu sportu; časy na vystřídání, úklid, údržbu, atd. jsou rozdílné (např. u travnatých ploch na kopanou se předpokládá fa pouze 0,3 vzhledem k její fyzické opotřebitelnosti).
Celkový výsledek výše uvedených metodických postupů je uveden ve formě závěrečné tabulky, kde jsou vyhodnoceny: současný stav zařízení – definovaná (zjištěná) potřeba a rozdíl, např.:
Tabulka 11. Bilance stavu a potřeb sportovních zařízení a hřišť (v normovaných jednotkách zařízení)
| Sportovní zařízení | stav | spotřeba | bilance |
|---|---|---|---|
| Haly | 37,00 | 28,24 | + 8,76 |
| Sportovní hřiště | 38,00 | 30,27 | + 7,74 |
| Krytá koupaliště | 1,69 | 3,49 | - 1,80 |
| Venkovní koupaliště | 2,48 | 2,83 | - 0,35 |
Z celkové bilance vyplývá přebytek hal a sportovních hřišť (i při kumulaci jednotlivých druhů sportu pod jedno zařízení) a nedostatek koupališť, především krytých. V uvedeném případě byl při analýze požadavků zjištěn značný převis poptávky především v zimních měsících roku.
Případová studie interakce poptávky a nabídky na municipální úrovni