Obsah

02

Pracovní pomůcky, nářadí a zařízení

Hlavním nářadím v malířské a natěračské praxi jsou štětce a štětky nejrůznějších tvarů.

2.1. Suroviny pro výrobu štětek a štětců 

  1. Přírodní štětiny se získávají z porostu vepřové kůže jsou nažloutlé,šedé a černé, dlouhé 5–15 cm. Konce mají stromečkově rozštěpeny, při opracování se dále štěpí. Zapáleny hoří a páchnou po rohovině.
     
  2. Štětiny umělé se zhotovují ze syntetických pryskyřic, jsou černé, lesklé,konce mají uměle rozštěpeny, při opracování se dále štěpí. Silná organická rozpouštědla je ničí. 
     
  3. Žíně jsou z hřívy a ohonu koní a hovězího dobytka. Jsou méně pružné než přírodní štětiny, konce mají uměle rozštěpeny, nedrží barvu.
     
  4. Další suroviny pro výrobu štětců na speciální práci: vlasy lidské, chlupy kuní, vydří, jezevčí, veverčí, kozí, fíbr aj… 


Obr. 1 Suroviny pro výrobu štětek a štětců

  1. štětiny přírodní
  2. štětiny umělé
  3. žíně 

2.2. Upevnění štětin

U štětek se štětiny svazují do snopečků a vsazují se do kulatých nebo čtyřhranných hlav s navrtanými otvory. Snopečky jsou upevněny nejčastěji umělou pryskyřicí. U štětců kulatých a plochých jsou štětce upevněny nejčastěji v kovové zděři nebo pomocí motouzu či drátu. Vlasy a chlupy se upevňují v plechu.

Všechny suroviny se před zpracováním nejdříve třídí podle jakosti a délky, pak se dezinfikují, vyvařují v mýdlové vodě a některé se bělí. Každý druh vyžaduje jiný způsob přípravy. 

Obr. 2Upevnění svazků štětin

  1. štětka
  2. linkovací štětec
  3. štětce pěstní v kovové zděři
  4. štětec kroužkový
  5. štětec plochý 

2.3. Druhy štětek a štětců 

  • Štětky malířské 
    slouží k nanášení barev, vápenných nátěrů, opotřebované štětky se používají k umývaní starých maleb, k nanášení linkrustačních a jiných hmot.Označují se čísly podle velikosti, čím větší číslo, tím větší štětka. Maximální velikost je číslo 10.
  • Štětce pěstní 
    mají štětiny upevněny v kovové zděři nebo vázané motouzem. Štětce s dlouhými štětinami se používají k malování, s kratšími štětinami k natírání i malování. Jsou číslovány sudými čísly. K nejužívanějším velikostem patří je č. 10, 14, 20, 24 a 26.
  • Tupovací kartáč 
    je vyrobený podobně jako kartáč na šaty. Má držadlo. Používá se k tupování a při plastických nátěrech.
  • Štětce ploché
    jsou různé šířky a tloušťky. Mají široké uplatnění. Do této skupiny patří také 10 až 1 cm široké štětce zahlazovací, šumrovací a žilkovací pro speciální práce.
  • Štětce americké
    jsou ploché, šířky od 3 až do 15 cm. Tloušťka je určována v coulech (1 až 4,5). Uplatňují se při nátěrech velkých ploch a napouštění omítek fermeží.
  • Štětce kroužkové – vídeňské 
    se používají k šablonování, k ořezávání ploch apod. Některé bývají svázány drátem.
  • Štětce linkovací 
    jsou zhotoveny z kvalitních štětin, jejich délka se upravuje podvázáním. Jsou číslovány lichými čísly od 1 do 15. Číslo vyjadřuje tloušťku zhotovené linky v milimetrech (mm).
  • Štětce lyonské 
    jsou ploché i kulaté, menší velikosti. Používají se především při natírání méně dostupných míst.
  • Zárohák – plochý štětec 
    se zahnutou zděří a dlouhým držadlem. Používá se při natírání radiátorů a kovových konstrukcí.
  • Speciální štětce pro dekorativní malování 
    jsou ploché. Lze jimi malovat i více barevně najednou (k trnu se používá členěná nádobka). Známý je štětec vidláček.
  • Štětce malovací vlasové 
    jsou kulaté a ploché, menších velikostí. Používají se na zhotovení návrhu maleb, na speciální dekorativní a umělecké práce.
  • Žilkovací (fládrovací) souprava 
    slouží k napodobování let dřeva lazurami. Soupravu tvoří štětce, válečky, hřebeny a různé pomůcky. Ze štětců jsou to např. jezevčík, šlehač, vytahovač, jádrař, žilník, svidník aj.

Obr. 3 Druhy štětců a štětek


2.4. Příprava nových štětek a štětců pro práci

Nové štětky a štětce propereme v čisté vlažné vodě, potom úderem o dlaň ruky vodu vystříkáme. Uvolní se tak prach a vypadnou špatně držící štětiny. Necháme štětky a štětce vyschnout.


2.4.1. Vázání pěstních štětců 

Štětiny u kořene štětce potřeme slabým klihovým roztokem, aby motouz při vinutí nesjížděl. Vázat začínáme od kořene směrem ke konci štětin. Pro pomaleji schnoucí natěračské barvy pro malířské šablonování necháme pracovní délku štětin asi 5cm, pro rychle schnoucí nátěrové např. emaily a laky, asi 3–4 cm. Vinutí pak zpevníme šelakem nebo parafínem. U natěračských štětců konec držadla upravíme seříznutím, případně provrtáním pro zavěšení.

Obr. 4 Vázání pěstních štětců

2.4.2. Vázání linkovacích štětců 

Použijeme režnou nit. Štětiny nejprve potřeme klihovou vodou. Vázat začneme asi v polovině délky štětin a postupujeme směrem k držadlu (viz obr. 6). Vinutí pak zpevníme jako u pěstních štětců. Potom vyzkoušíme, která strana štětce nejlépe linkuje, a dle držení štětce uděláme na držadle zářez na palec. Tím se zamezí otáčení štětce při linkování, což má vliv na jednostranné obrušování štětin a ostrost linky. 

Obr. 5 Vázání linkovacích štětců


Vázání linkovacích štětců


2.5. Ošetření štětek a štětců po práci

  • Malířské štětky a štětce po práci s klihovými barvami důkladně propereme ve vodě a necháme proschnout, dbáme na to, aby se štětiny nedeformovaly.
  • Linkovací štětce po důkladném vyprání ukládáme do pevného pouzdra, čímž zabráníme deformaci štětin.
  • Štětky a štětce od vápenné barvy nejprve vypereme ve vodě a poté neutralizujeme např. octovou vodou.
  • Štětce od natěračských nátěrových hmot vypereme v příslušném ředidle.

2.6. Ostatní nářadí a pomůcky pro malířské práce 

  • Nanášecí váleček má plyšový povlak nebo pěnovou umělou hmotu. Je vyráběn v různých velikostech, doplňkem je plochá nádoba na nátěrovou hmotu a mřížka na vytlačení přebytečné nátěrové hmoty z válečku.

Obr. 6 Nanášecí váleček

  • Stěrky (špachtle) slouží k sádrování, tmelení, seškrabáváním a broušení podkladů.
    Druhy stěrek:
    a) Z ocelového plechu, široké od 2 do 20 cm

Obr. 7 Stěrka z ocelového plechu

b) Z pružného ocelové plechu nebo z umělé hmoty pro tmelení oblin 


Obr. 8 Stěrka z pružného ocelového plechu, Stěrka z umělé hmoty

c) Z měkkého dřeva a stěrky s pryžovou vložkou pro stírání emulzních tmelů 


Obr. 9 Stěrka z pryžovou vložkou

d) Škrabky mají pružný ocelový plech. Používají se především při odstrańování starých maleb a tapet.


Obr. 10 Škrabka s vyměnitelnou čepelí

  • Zednické hladítko (kleťák) má desku z umělé hmoty nebo ze dřeva uprostřed držadla. Používá se při nanášení tmelů nebo sádry (kletování) na omítky, dále při nanášení hmot pro zhotovení linkrust apod.
  • Šňůra a závaží slouží k vyznačení přímek, na kterých linkujeme, nebo k vytyčování rovin. Tenký provázek, ne umělý, potřeme suchým pigmentem a šlehnutím napnuté šňůry vyznačíme přímku. V současné době je na trhu praktická pomůcka pro vyznačení přímek tzv. malířská lajnovačka.

Obr. 11 Malířská lajnovačka 

  • Pravítko je zhotoveno ze smrkového nebo jasanového dřeva a napuštěno fermeží. Hrany má zešikmeny. Je 1 m dlouhé i kratší. Používá se výhradně při linkování.Hrany nesmí být poškozeny.

Obr. 12 Malířské pravítko

  • Podpěrná hůlka má na jednom konci kouli z vaty, obalenou jelení kůží nebo jemným čistým hadrem.. Používá se při ručních malbách a psaní písma, kde nahrazuje pravítko.


Obr. 13 Použití podpěrné hůlky

  • Válečky slouží k otiskování vzorů zhotoveného na válečku. Pro válečkovací techniku je třeba mít:

    a)   vzorové válečky z pryže nebo umělé hmoty

    b)   válečkovací přístroj

    c)   válečkovací soupravu 


Obr. 14 Válečkovací přístroj

Obr. 15 Válečkovací souprava

  • Vzornice jsou různé obrazce nebo písmo vyřezané v kvalitním polokartonovém papíru nebo v umělé folii. Papír musí být napuštěný (impregnovaný) fermeží, aby nesál barvu. Ke zhotovení šablony je zapotřebí knihařského nože a průbojníků.
  • Pauzovací kolečko se používá k propíchání kresby na papíru. Propíchaný papír se přiloží na podklad a kresba se přetírá nebo tupuje plátěným sáčkem naplněným suchým pigmentem. Po odložení papíru vznikne na podkladu
    pauza kresby, která se vybarví.
  • Pomůcky k broušení se používají k přípravě podkladů, k odstraňování nečistot, starých nátěrů apod.
    1. Skelné papíry pro broušení zasucha. Nejčastěji se používají čísla 60 a 120. Čím vyšší číslo, tím je skelná drť jemnější.
    2. Brusné papíry z karborundového prášku na impregnovaném papíru pro broušení zamokra. Mají vyšší číslování. Používají se hlavně při natírání.
    3. Podložky dřevěné a pryžové pod skelné a brusné papíry.
    4. Pemza – mořská pěna – přírodní nebo lisovaná z pemzového prášku.
    5. Ocelový kartáč.
    6. Elektrické brusky.
  • Pomůcky k leštění: žíněný kartáč, flanelový hadr, elektrické lešticí zařízení.
  • Opalovací lampy: benzinové, plynové, horkovzdušné. Podrobný popis v kapitole o natěračských pracích.
  • Další pomůcky: k úpravě povrchu plastických nátěrů, fixírky (rozprašovače), houby mořské a pryžové, jelení kůže, nádoby, cedník, hadry, metr; měkká tužka, náčrtník aj. Pro usnadnění práce slouží míchadla ruční a míchací stroje, drticí a třecí stroje.
  • Bezpečnostní zařízení se používá pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce. Jsou to záchranné pásy a vesty při práci ve výškách, respirátor při práci v prašném prostředí a při stříkání natěračských materiálů, ochranné brýle, rukavice, přilba, gumová zástěra aj.

2.6.1. Žebříky a lešení

Žebříky se vyrábějí z vybraného smrkového dřeva rovných let bez suků i kovové z hliníku. Nejvíce se používají žebříky dvojité, dřevěné. Pouze třetí příčka shora je ze dřeva tvrdého (bukového nebo dubového), protože je vystavena největšímu opotřebování, hlavně při chození.


2.6.2. Dvojité žebříky

Počet příček na jedné straně je zároveň číslem žebříku. Na výšku místnosti 2,80 m potřebujeme číslo 5, na každých dalších 30 až 40 cm je zapotřebí další číslo.

  • Žebřík má nůžkové kování, které se při pohybu otvírá a zavírá.
  • Proti nadměrnému roztažení je žebřík opatřen řetízkem spojujícím druhé příčky odspodu.
  • Proti uklouznutí je žebřík opatřen gumovými botkami.
  • Pro práci na schodištích se na jednu stranu žebříku připevní nástavce.
  • Žebřík je napuštěný fermeží, aby při malování nesál vodu.
  •  Žebříky skladujeme ve vlhčím prostředí, aby se nerozeschly.

Obr. 16 Dvojitý žebřík


2.6.3. Jednoduché žebříky

Používají se např. při práci na fasádách, jako doplněk k lešení apod.

  • Dřevěné žebříky musí mít příčky pevně přidělány do bočnic.
  • Kovové se vyrábějí v různém provedení (výsuvné, pojízdné aj.). 

2.6.4 Lešení 

Používá se při malířských pracích na fasádách, v halách a jiných vysokých místnostech. Dříve se používalo lešení dřevěné, dnes převážně kovové. Vyrábí se mnoho druhů. Rozlišujeme pevné, pojízdné (věže, plošiny), visuté (klece, lávky). Lešení připravují specializovaní lešenáři.

Obr. 17 Pojízdné lešení


2.7. Péče o nářadí a pracovní pomůcky 

Šetrné a odborné zacházení s nářadím a pomůckami prodlužuje jejich životnost a zajišťuje bezpečnost pracovníků. Čistota nádob a nářadí má důležitý vliv na kvalitu provedených prací. Nářadí a pomůcky musíme po každém použití umýt. Vadné nářadí nepoužíváme. Pokud je nelze opravit, vyřadíme je.

 

Kontrolní otázky

  1. Vyjmenujte suroviny pro výrobu štětek a štětců.
  2. Popište úpravu pěstních a linkovacích štětců.
  3. Vyjmenuj a popiš další pomůcky a nářadí pro malířské práce.
  4. Co víš o dvojitém žebříku.