12

Zásady při nanášení barev

12.1. Nanášení štětkou, štětci 

Nanášení štětkou a štětci využíváme při aplikaci:

  1. přípravných, napouštěcích, dezinfekčních a izolačních roztoků
  2. první vrstvy nátěru, v některých případech i další vrstvy.

 Na velmi hladký povrch omítky, např. sádrové nebo cementové apod., můžeme štětkou nanést jen jednu vrstvu barvy. Není-li zaschlý nátěr čistý, přestříkáme jej. Tvoří-li se při nanášení štětkou na vrstvě brázdy, zavadlou barvu napříč zahlazujeme speciálním širokým štětcem. U štětcové techniky při nanášení latexové barvy apod. používáme tzv. křížového způsobu.


Obr. 1 Nanášení vápenné nebo klihové barvy štětkou

Obr. 2 Nanášení vápenné nebo klihové barvy štětcem

Obr. 3 Zahlazování malby na hladké stěně


12.2. Nanášení stříkáním 

Ruční stříkačku používáme na přestříkání (vyspravení) menších nedostatků v konečné vrstvě malby. Vysokotlaké kotle mají větší zásobník na barvu, kompresor na vytvoření tlaku vzduchu, regulační zařízení tlaku, dlouhou hadici, kterou lze prodloužit trubkovitými nástavci a stříkací pistoli. Jsou opatřeny kolečky pro přemisťování.

  • Vysokotlaké kotle se používají při malování velkých hal, sálů apod.
    1. Stříkat můžeme téměř všechny vodou ředitelné barvy.
    2. Stříkáním nanášíme až druhou nátěrovou vrstvu.
    3. Do stříkačky použijeme řídkou a dobře přecezenou barvu.
    4. Při stříkání pohybujeme celou paží ruky, ne zápěstím.
    5. Vzdálenost pistole od plochy má být přibližně 60 cm.
    6. Hůře se přestříkávají tvrdší nenasákavé vrstvy, barva stéká.
    7. Po ukončení práce zbytek barvy a vzduchu vystříkáme do kbelíku a teprve potom uvolníme uzávěr a stříkačku umyjeme. Tlaková stříkačka má vysychat obrácená dnem nahoru.


Vadné stříkačky nepoužíváme!

Obr. 4 Nanášení barvy stříkáním


12.3. Nanášení válečkem

Hodí se zejména pro nanášení novodobých nátěrových hmot a latexových barev.

  • Váleček namočený v barvě nejprve převálíme přes mřížku (síto), abychom vytlačili přebytečnou barvu. Toto odpadá při použití nanášecího válečku s elektrickým čerpadlem.
  • První otisk válečku provedeme odspodu směrem nahoru, aby při přitlačení válečku barva nestékala.
  • Barvu na plochu válíme většinou křížovým způsobem, uhlazujeme svisle.
  • Po skončení navalování váleček důkladně vymyjeme, aby v něm barva nezatvrdla.

Obr. 5 Nanášení barvy válečkem


Zásady při nanášení barev (štětkou, štětcem, válečkem, stříkáním)


12.4. Nanášení tupováním 

Struktura zaschlého povrchu tupované vrstvy je podobná otisku nanášecího válečku. Hodí se pro nátěry na skle a jiném hladkém povrchu a pro nanášení emulzních nátěrových hmot. Používá se kratších štětek a štětců, které nejsou kónicky opracovány. Tupovat můžeme dvojím způsobem:

  1. Barvu naneseme na podklad štětcem nebo štětkou rovnoměrně libovolnými tahy a potom vrstvu za mokra lehkými kolmými údery štětce nebo štětky roztupujeme.
  2. Tupujeme přímo částečně namočeným štětcem nebo štětkou. Dbáme, aby otisky štětin (zrno) byly stejnoměrně husté.


Obr. 6 
Nanášení barvy válečkem


12.5. Šumrování nátěru 

Tuto techniku používáme při vyspravování nedostatků v malovaných vrstvách.

  1. Přebytečnou barvu z namočené štětky odstříkneme zpět do nádoby.
  2. Místo nedostatku — šmouhu, vynechání barvy apod. — přetřeme plně namočenou štětkou a do okolí barvu rozšumrujeme (rozetřeme) polosuchou štětkou. 

Obr. 7 Nanášení barvy šumrováním